TOPlist

Arwina Greensleeves

Začátečník 4974 Mistr

Napsal: Arwina Greensleeves | Kategorie: Dračí jezdci - Žena
Dne: 06.04.2012 13:38:44 FB



Arwina Greensleeves

 

 

 

 

Jméno:

Arwina Meyron zvaná Greensleeves, sedmá královna elfů

Datum narození:

Sedmý den teplomuku roku 3054, sto let před začátkem těch neklidných časů, v nichž vznikli Křivopřísežníci a přišel Pád. 

Titul:

Dračí Jezdkyně a především královna elfů

Věk:

Na tomto světě bloumá již celých 211 let.

Rasa:

Arwina se narodila jako čistokrevná elfka, ale většinu svého života strávila mezi lidmi. Občas je i pro ni samotnou celkem hádanka, kým že to vlastně je.

Jazyky:

 Jako elfka umí plynně mluvit starověkým jazykem, který má však v jejím podání zvláštní nádech, jakoby jím nemluvila odmala, ale naučila se ho mnohem později. Někomu tento nádech lidštiny v její řeči přijde rušivý a nepříjemný, protože pak starověký jazyk zní "tvrdě", jiní ale tuto zvláštnost považují za cizokrajnou a krásnou.

Vzhledem k tomu, že vyrostla v lidských městech, umí perfektně centrální dialekt, celkem bez problémů se domluví severní i jižní větví tohoto jazyka. S pouštními kmeny by komunikovala leda tak rukama a nohama, ze surdštiny dokáže použít jen pár slov. Od trpaslíků zná jen všeobecně používané nadávky.

Díky tomu, že jako léčitelka hodně cestovala, ovládá také jazyky, které se vyvinuly na ostrovech a ostrůvcích mimo Alagaesii. Z jednoho z nich také pochází její přízvisko Greensleeves.

Víra:

Když Arwina žila u lidí, přijala díky výchově ženy, u níž vyrůstala, víru Severního kultu. Postupem času, když její prosby nebyly vyslyšeny, došla k názoru, že bohové elfy zavrhli, stejně tak, jako kdysi elfové bohy. Teď věří jen ve vítězství dobra - a v to, že v tom boji bude ona vojevůdcem.

Motto:

Účel světí prostředky.

 

 

 

Podoba

 

Majestátní. Královská. Krásná. Tři slova, jimiž se dá popsat Arwina Meyron. Tajemná. Moudrá. Nevyzpytatelná. Taková byla Arwina Greensleeves. A tichá, smutná, zvláštní - to říkali o Arwin, drobné dívce, která obshluhovala hosty v krčmě. Kdysi nosívala vlasy sotva po ramena a řezala si je, řezala, ne stříhala, ostrým nožem. Nyní se jí její husté, bohaté kadeře vlní po zádech až do půli stehen, královna je splétá do různých účesů a je na ně právem pyšná.

Pryč je hubené, vyplašené děvče, které kdysi přišlo do Lesů, s touhou najít stopy po své matce a ovládnout své schopnosti.

Nyní je královnou a podle toho vypadá i se chová. Její výška, rovných 172 centimetrů, není mezi elfy ničím neobvyklým, přesto však v kombinaci s těmi správnými šaty a účesy budí respekt. Arwina ví, jak se tohle divadlo hraje - a že kostýmy k němu neodmyslitelně patří. Obléká se do honosných šatů, zdůrazňuje své křivky, účesy pro své kaštanové vlasy volí tak, aby vypadala mohutnější. Není tak štíhlá jako jiné elfky, zvlášť po narození své dcery, ale oblin své postavy využívá, nezakrývá je magií. Ne, není tlustá, ačkoliv oproti bývalé královně Aryi ve svých šatech vypadá jako matrona - má jen vyrovnanou ženskou postavu. Působí dojmem šelmy, lvice, která se nezastaví před ničím.

Její tvář je typickou tváří elfky. Je dokonale symetrická, s bezvadnou, poměrně snědou pletí a výrazně špičatýma elfskýma ušima, které ale často pod vlasy nejdou vidět. Rty má královna poměrně plné, často zvýrazněné tmavou růží.

Nejvýraznější jsou - a vždy byly - na Arwině její oči. Mají barvu smragadů, a někteří tvrdí, že i jejich tvrdost. Jsou poměrně velké, ohraničují je výrazné řasy a tmavé obočí. Arwina si oči často maluje, zdůrazňuje, působí pak až skoro démonicky. Ale ostatně - jak jinak by měla vypadat, chce-li udělat dojem při politických jednáních?

Jako královna nosí Arwina též mnoho šperků. Nejvzácnější jí je koruna, kterou dostala od samotného stromu Menoa. Ostatní šperky si nechává vyrábět na míru. Neutrácí za to příliš velké částky. Pro elfy je čest pracovat pro královnu. A ta čest - to je jejich odměna.

 

 

 
 

Povaha

 

Stejně jako vzhled se i Arwinina povaha s věkem několikrát proměnila. Arwina vždy chovala určitý druh odporu k vlastnímu národu a udržovala si odstup, jelikož to byli právě elfové, kdo ji připravil o rodiče. Je tedy ironií osudu, že se nakonec stala královnou elfů, první zvolenou, královnou, jejíž moc vzešla z lidu.

Arwina je introvertní, uzavírá se často i před svou dračicí Zairou. Za svou rodinu by položila život, je velmi loajální a váží si přátel. Nenávidí lež a přetvářku. Někteří ji popisují jako tvrdou a nekompromisní vládkyni, jejíž nevypočitatelnost z ní činí nebezpečného protivníka. Arwina je sama pro sebe hádankou, má dvě tváře a často se nedá vůbec odhadnout, kterou světu ukáže. Umí být milá, něžná a klidná jako jarní vánek; své dceři dává tolik lásky, kolik jen může. Je ale také královnou, která dala zbičovat několik elfů za to, že jí neoznámili příjezd trpasličí delegace, a která povolila vyučování černé magie.

Je zrazenou ženou, jejíž manžel zběhl k lidskému králi, jedna z mála elfek, které si prošly hanbou rozluky manželství. Žije se svým druhem Nolmëm, Dračím jezdcem. Jen on a malá Nili jsou schopní uklidnit divoké bouře v Arwinině mysli, ctižádost, která se neštítí ničeho, vlastnost, již královna podědila po své matce, jedné z největších elfských čarodějek a černokněžnic, Saravii.

Rozpolcená. Taková je Arwina Meyron, Sedmá královna elfská. Nechce zabíjet, ví ale, že bude muset; nechce být krutá, ale nedokáže nebýt. V jejím srdci je bolest, stud za vše, co v životě prožila, a strašlivý strach, že bude její komplikovaná minulost prozrazena. Je třeba zabít Galbatorixe, je třeba ochránit Lesy, je třeba ochránit svá tajemství. A pak, jednou, až bude klid, odejde Arwina do ústraní a snad se zklidní, snad se rány v jejím srdci zahojí a ona dojde odpuštění před tváří Hvězd i bohů...

 

 

 

Historie

 

Pod ochranou Babice

 

"Saravia Meyron je blázen. A jsou-li mezi hvězdami nějací bohové, pak jsou to blázni také, protože ze všech elfů  na světě zrovna Saravii Meyron dovolili mít dítě."

- Wystren, elfský mág, bojovník proti černé magii

 

Arwina se narodila v Ellesméře Idenaiovi a Saravii Meyron. Její rodiče byli poněkud... jiní. Arwinina matka, Saravia, která pocházela z velmi starého a velmi uznávaného rodu Meyron, se od útlého mládí zabývala studiem magie a při tomto studiu nevynechala ani magii černou. V době, kdy se Arwina narodila, dosáhla Saravia v tomto umění mistrovské úrovně a začínala experimentovat, přičemž jí hojně přizvukoval její manžel. Snažila se najít něco jako univerzální magii, pramen, z nějž veškerá magie pochází. Věřila totiž, že najde-li tento pramen, najde také způsob, jak ovládat magii s co nejmenším úbytkem energie. Její experimenty byly ale často nebezpečné a vzbuzovaly obavy v očích jiných elfů. Po jednom zvlášť neúspěšném pokusu, při kterém Saravia málem zemřela, následovala ostrá hádka s jedním velmi významným elfem, který jejich podivínské aktivity udal královně. Kvůli tomuto Saravia oslabená po nehodě s magií,  Idenai a jejich maličká dcera opustili Ellesméru a skryli se u lidí, v jedné z chudších čtvrtí města Ceunon, kde doufali ve šťastný život.

Ten se však bohužel nekonal. Jednoho chladného zimního podvečera přišla do jejich domu skupina elfů s nepřátelskými úmysly. Chtěli jakousi knihu, Saraviin zápisník, do nějž vpisovala své poznatky. Saravia jim ho ale odmítla vydat a došlo k potyčce, při níž elfové přímo před očima maličké Arwiny zabili Idenaie. Saraviu pak unesli neznámo kam.

Arwina dodnes netuší, o co v tomto sporu šlo, a proč musel její otec zemřít. Od svých šesti let se ale kvůli tomuto musela o sebe starat sama, což nebylo zrovna jednoduché, vzhledem k tomu, že oproti ostatním dětem ulice byla drobnější, křehčí, zranitelnější.

Ačkoliv byla Arwina sirotkem, byla též doslova a do písmene dítětem štěstěny - našla správné lidi, ochotné se o drobné elfské dítě postarat a navíc vyspívala oproti jiným elfům poměrně rychle. Kdyby rostla jako průměrný elf, dospělosti by nedožila. 

Shodou náhod se Arwina ve svých deseti letech dostala k jedné staré měšťance, která bývala nejspíše dříve zvyklá "na lepší život", ale kvůli tomu, jak mizerně její manžel hospodařil s penězi, téměř o všechno přišla. O malou, křehkou Arwinu se starala - dávala jí najíst, dala jí vlastní pokojík, považovala však děvče spíš za svou služku, než cokoliv jiného. Arwina toho moc ve svém dětském věku nezvládala, ale nosila paní víno, když o to požádala, nakupovala pro ni na trhu (a "paní" ji zbila, když se náhodou nechala ošidit), a koneckonců jí dělala společnost, protože byla jediná, kdo byl její vrtochy schopný vystát. Vlastně musela - jinak by skončila na ulici a nejspíš zemřela hlady.

V smutném životě, na který si ovšem malá elfka nestěžovala, jelikož nic jiného vlastně ani neznala, a byla ráda, že žije, jí bylo takovým "světýlkem" lidské děvče jménem Linna.

Linna byla malou vznešenou slečnou, znuděnou z toho, co po ní chtěli rodiče (být doma, učit se chovat, bohatě se provdat, vyšívat...), a hledající rozptýlení kdekoliv. Arwina jí ukázala město. Jeho temné uličky. Tajemná zákoutí. Byly nejlepší kamarádky, Linna Arwině dovolovala hrát si s jejími hračkami. Arwina Linnu zbožňovala a obdivovala. Vydrželo jim to tři roky. Když ale elfka dosáhla třinácti let, stalo se něco hrozného. Toho dne se s Linnou pohádaly a Arwina, aniž by tušila, co dělá, použila ve vzteku magii bez starověkého jazyka a ošklivě Linně ublížila - jak na duši, tak na těle. Dítě nedožilo do druhého dne a Arwina musela utéct, pronásledovaná rozlíceným davem. Bohyně štěstí Babice však nad Arwinou (která tehdy byla věrná věřící Severního kultu) bděla, a tak děvče uniklo.

 Utekla do Therinsfordu, kde se dlouhých dvacet let se živila tím, co kde našla, a žebrala. Měla vizáž malé holčičky, působila uboze a přitom krásně. Když se povytáhla a dojem dítěte, které nepřežije zimu, se vytratil a Arwina vstoupila do puberty, soucit bohatých slečen a dam, které děvčeti vždy něco k snědku podstrčily, zvláště posedávala-li kolem chrámů, ustal. Někdy tehdy se Arwina přidala k obchodní karavaně a odjela s ní na jih.

 

Holka z krčmy

 

"...Nebude to tak zlý, Arwin. Prostě zatni zuby a dělej, co ti řekne. Neodporuj mu. Jinak poznáš, co je to bolest a věř mi - to poznat nechceš."

- Mila, sklepnice, kamarádka Arwiny

 

Osud vedl Arwininy kroky do přístavního města Teirm. To byla velice těžká doba. Arwina do města dorazila vyhladovělá a unavená a věděla, že se už nemůže spolehnout na žebrotu. Krást nechtěla, párkrát to zkusila a místo jídla ulovila jenom výprask, nebyla dostatečně šikovná.

V Teirmu se na tržišti (kde hodlala pokoušet štěstí a ukrást něco k snědku, přestože věděla, jak to obvykle dopadá) seznámila s jednou dívkou, Milou. Mila byla přátelské a dobrosrdečné děvče, které se s hladovou elfkou rozdělilo o kus chleba. Arwina zjistila, že Mila pracuje v jedné taverně jako obsluha mající na starosti víno a uprosila ji, aby jí pomohla v téže krčmě získat práci.

Arwina, která tehdy vypadala zhruba na čtrnáct, patnáct let, díky Milině přímluvě místo dostala. Pracovala za jídlo, místo na spaní a něco málo peněz. Práce to nebyla jednoduchá. Majitel hostince byl krutý muž, despota, kterého museli všichni poslouchat. Arwina od něj byla nejednou bita kvůli svému ostrému jazyku. Velmi brzy se mu naučila nevzdorovat v ničem, co po ní žádal.

Sklonila hlavu a přijala všechno, co bylo nutné. Protože měla hlad a potřebovala jíst, protože jí bylo zima a potřebovala se mít do čeho obléct, protože byla unavená a potřebovala mít místo na spaní. K majiteli taverny, který se jmenoval Gazo, si nakonec vybudovala vztah, psí lásku plnou poslušnosti a důvěry ve všechno, co jí přikázal.

Říkal jí Arwin, vlastně všichni jí říkali Arwin. Šeptali jí to jméno do vlasů každý večer po dlouhých dvacet let. Arwin Špičaté ouško, půlelfka Arwin. Nikoho ani nenapadlo, že by mohla být čistokrevná.

Pak jednou přišel do krčmy muž v kápi, položil na stůl meč (místo obvyklého váčku s penězi, což už o tom neznámém něco vypovídalo) a řekl si o jídlo a o Arwin. Gazo ji nechtěl pustit, ale meč mluvil jasným jazykem. Gazo byl povahy prudké, ale na životě mu záleželo - zvláště, šlo-li o jeho život. Cizinec si odvedl dívku s sebou. Byl to elf, který v Arwině poznal příslušnici svého národa, elfku s rodokmenem čistým jako nepopsaný pergamen.

 

Volání krve

 

"...Podívej se na tu tvář a uvidíš Saraviu. Tohle není žádná míšenka, Wystrene. Ona je Meyron, u Hvězd, netvrď mi, že to nevidíš."

-Tarrelt, mág a zvěd, Arwinin mistr

 

Elfka se dostala do Lesů, z nichž pocházela, a kde se jí konečně dostalo vzdělání. Vždyť z dob u lidí uměla jen počítat a z ne zrovna krasopisně se podepsat. Prvních pět let ve své rodné Ellesméře se tak učila číst a psát a doplňovala si základní vzdělání v elfské kultuře. Arwina byla hladová po vědění a milovala čtení, jak knih o dějinách, tak básní. Byl to nádherný čas, rok 3110, ještě před Pádem, a tak viděla i pár Jezdců a především jejich draky a zatoužila být jednou z elfek, které brázdily nebe na hřbetech těch majestátních stvoření.

Dokonce se tehdy i dotkla dračího vejce, ale k jejímu zklamání se pro ni nevylíhlo, což bylo, jak se později ukázalo, vlastně štěstí. Každopádně díky laskavosti elfů a především trpělivosti svého mistra Tarrelta se začala Arwina otevírat novým věcem a zapomínat na všechno zlé, co prožila. Díky Tarreltovi se též dozvěděla, kdo vlastně je, že pochází z jednoho ze starých a mocných rodů, a že je pravděpodobné, že má též velké nadání pro kouzla, protože Meyronové byli vždy rodem velkých mágů.

Když se Arwina Tarreltovi svěřila, že poprvé kouzlila v třinácti letech a prvním kouzlem hned zabíjela, byl zděšen, ale současně nadšen tím, jak veliký dar magie vlastně má. Arwina zprvu vůbec kouzlit nechtěla - kvůli incidentu s Linnou. Nakonec se po domluvě s Tarreltem starověkým jazykem zapřisáhla, že už nikomu nikdy neublíží magickou silou.  Proto se její vzdělání zaměřilo spíše na kouzla určená k léčení a obraně druhých, a především na léčivé byliny.  Její výcvik trval dlouho a byl velmi náročný, Tarrelt se snažil z Arwiny dostat maximum. Nakonec, po padesáti dvou letech plných meditace a magie, Arwina z Lesů odešla společně s elfskou armádou, která šla bojovat proti Galbatorixovi a jeho křivopřísežníkům. Tehdy ještě nikdo nepochyboval, že elfové v čele s králem Evandarem vyhrají.

Galbatorix je rozprášil jako nic.

Arwina se už do Lesů nevrátila. Mladá léčitelka se rozhodla svou mocí pomáhat lidem a splatit tak dluh za život nevinného dítěte. Na počátku temných časů Galbatorixovy nadvlády nad Alagaesií se ze tmy vyloupla legenda - legenda o Zelených rukávech, dívce, která je stejně věčná jako bohové a která převádí duše zemřelých z říše živých do říše mrtvých.

 

Zelené rukávy

 

"...Zelené rukávy plíží se tmou - 

koho dnes s sebou si odnesou?

Štíhlé ruce jak mramor chladné -

 kdo těm dlaním dnes za oběť padne?"

- úryvek z oblíbené balady Zelené rukávy, autor neznámý

 

Zní to zvláštně, aby se léčitelka stala ztělesněním smrti, ale vysvětlení je zcela prosté. Arwina se zkrátka "zjevovala" všude tam, kde vládly nemoci, pomáhala při různých epidemiích, léčila raněné po bitvách. Viděli ji zranění vojáci blouznící v horečkách, jimž šeptala, že všechno bude dobré. Viděly ji i děti nemocné morem, které vyléčila. Nikdo netušil, co je zač, a nevědomost je živná půda pro vznik báchorek a legend. Arwinin vzhled - exoticky působící mladá dívka s příliš starým pohledem v očích oděna do černých šatů s nápadně zelenými rukávy - ještě celý dojem umocňoval. Arwina se brzy do své role naplno vžila. Zelené rukávy se staly jejím symbolem a ona samotná se stala mezi lidmi legendou - bezejmennou, ale přesto legendou. 

Někdy kolem roku 3190 odjela na jedné z lodí z Alagaesie. Loď ztroskotala (těžko říct, zda přičiněním osudu, nebo elfky samotné) a Arwina se dostala na souostroví nedaleko Alagaesie. I tam žili lidé a i tam trpěli nemocemi a Arwina je léčila. Právě tady a právě tehdy získala své dodnes používané přízvisko Greensleeves, které vlastně neznamená nic jiného než to, jak jí říkali lidé v Království - Zelené rukávy.

 

Po mnoha letech stráveným léčením druhých se na jaře, kdy dosáhla dvě stě šesti let, rozhodla, že vyslyší volání rodu a vrátí se k elfům. Snad aby našla pravdu o tom, proč musel zemřít její otec a kam zmizela matka. Snad aby našla sebe. Snad aby našla lásku...?

 

 

Herní historie:

 

Střípek štěstí

 

"...Víš, Arwino, existuje taková legenda... legenda o zlé královně, která kolem sebe rozsévá ledové střípky. Komu se ten střípek zabodne do oka, vidí celý svět pokřiveně. Ale ten, kdo dostane zásah do srdce, je navždy ztracen..."

- Tarrelt, Arwinin mistr

 

Snad to bylo vanutím osudu; snad zlomyslní bohové spojili cesty Arwiny Greensleeves a Meldona Erunera. Byl starší než ona, o mnoho, a ačkoliv se při prvním setkání nepohodli, už tehdy mezi nimi přeskočila jakási jiskra. Brzy propadli bláznivé, divoké lásce, která je k sobě připoutala v neoddělitelném poutu. To pouto nenarušil ani fakt, že se Arwina k překvapení všech stala Jezdkyní; na louce Ília Fëon se jí vylíhla ebenová Zaira.

Jenže jednoho dne Meldon zmizel, a jak Arwina později zjistila, zmizel do lidských měst. Velmi dlouho se nevracel a mladá Jezdkyně pojala strach, že ho snad zajal Galbatorix a rozhodla se ho najít. Zaira s jejím plánem nesouhlasila, ale nakonec se dala přemluvit. Arwině tehdy samotná Rhunön ukovala meč Wyrdanor, aby se elfka měla v Království čím bránit.

Pomoc při hledání nakonec Arwině nabídl Eragon se svou dračicí Safirou. Vyrazili společně do Therinsfordu, kde chtěli nakoupit zásoby a trochu si odpočinout, bohužel ale byli velmi brzy objeveni hlídkou královských vojáků a především Stínem Azkaalem.

Stalo se tehdy něco podivného - místo toho, aby oba Jezdci bojovali proti Stínovi společně, Safira chytila Eragona do pařátů a odnesla ho pryč. Pak už Arwina neměla šanci nad Stínem zvítězit. Podařilo se jí ho ale zranit na stehně, za což ji proklel - pronesl nad ní větu "Nechť nikdy nejsi šťastná."

Polomrtvá únavou a vyčerpaná kletbou, která se jí vpila do těla i duše, přistála Arwina se Zairou v Carvahallu, kde se k překvapení všech setkala se ztraceným Meldonem.

Ač bylo toto shledání pro Arwinu jedním z nejúžasnějších okamžiků v jejím životě, dračice tak nadšená nebyla. Meldona považovala za zrádce a jeho odchod z lesů k lidem za podlou hru s Arwininými city.

Vždyť jí říkal Arwin, Arwin, jako Gazo a všichni v té hospodě, kde sloužila jako mladá. Co dobrého z toho mohlo koukat?

Po návratu do Du Weldenvarden Meldon neváhal a okamžitě Arwinu požádal o ruku, což Jezdkyně s nadšením přijala. Zaira s tím nesouhlasila ani náhodou, a Arwinu napůl unesla - do Nädindelu, kde si hodlala pořádně promluvit. Tam se setkala s mladým elfem, který ji téměř dojal svým obdivem k Zaiře - a byl to taky první elf, který se její dračici na první pohled líbil.

V Nädindelu se pak Zaira a Arwina rozloučily; Zaira pak zažila poměrně bolestivé setkání s démonickým drakem v Cerisu, od kterého zjistila zajímavou věc - Meldon lhal Arwině, říkal, že utekl vojákům v Teirmu, ale podle Älfakyna byl i v Uru'baenu. Paradoxně kvůli tomu, že Zaira odhalila elfovu zradu, se s ním konečně spřátelila, a rozhodla se mu pomoci zrušit přísahu, která ho poutala ke králi lidí. 

Arwina o ničem nevěděla; radovala se ze zasnoubení i z toho, že ji přijal do učení Brom, Dračí jezdec a jeden z nejzajímavějších lidí, jaké kdy poznala. Jenže nic nebylo tak jednoduché - nad elfkou a jejím světem se stahovala mračna, přesně jak pravila Azkaalova kletba...

Po ošklivé hádce s Bromem byl výcvik Arwiny a Zairy přerušen, za to se ale odehrála svatba Arwiny a Meldona. Snoubence oddala elfská princezna Arya, s níž se Arwina nedlouho před tím seznámila a docela si rozuměly. Snad i díky ní se Zaira dokázala omluvit Bromovi za to, co mu řekla, a výcvik mohl pokračovat.

Zaira po nějaké době sebrala odvahu a přiznala Bromově Safiře, respektive jejímu eldunarí to, co věděla o Meldonovi a Safira jí přikázala říct to Arwině, dokud je čas. Arwina své dračici nejprve nechtěla věřit, ale když jí to Zaira všechno řekla ve starověkém jazyce, uvěřit musela.

Udělala to jediné, co mohla - vyhnala Meldona z Lesů. Zabít ho nedokázala; přesto ji to, co musela udělat, zlomilo. Změnilo se její pravé jméno; zmizela přísaha, která jí zakázala pomocí magie ubližovat. Arwina téměř zešílela. Bez pomoci starověkého jazyka znovu kouzlila, tak jako tenkrát, když zabila Linnu, a pomocí zelených plamenů čisté magie podpálila louku, na níž Meldonův domek stál.

Azkaalovo prokletí se naplnilo. Bez své lásky nikdy nemohla být šťastná.

 

Být matkou

 

"Bolest, bolest a nic více, s tím vítej do světa, zrádcova dcero..."

- Zaira, Arwinina dračice

 

O pár týdnů později zjistila, že čeká dítě.

Navíc stále musela pokračovat ve výcviku, který se teď stával stále důležitějším, zvlášť proto, že válka s Královstvím byla naprosto reálnou a chvatně se blížící hrozbou. Arwina se zatvrdila, bojovala na cvičišti, četla stohy knih, kouzlila a učila se lépe ovládat svou mysl. Stávala se drsnější, přísnější k sobě i k druhým. Zaira se uzavírala do sebe, Arwina na ni všechnu svou bolest přenášela a dračice byla přesvědčena, že jakékoliv přátelství je pro ni a její Jezdkyni špatné, protože může skončit zradou, takovou, jakou už jednou zažily. Zaira chápala Meldona, jeho lásku i jeho důvody, ale Arwina ho začínala z nějakého důvodu svého muže nenávidět. A to opět přecházelo i na dračici.

Zakazovala Arwině přátelství, tropila scény, když se s někým elfka bavila o svém soukromí, o své minulosti či o své lásce.

A pak Zaira potkala Aurreho, mladého jezdeckého draka zlatého jako slunce. Nikdy necítila nic takového. Nikdy nechápala lásku. Když se setkala s Griamem, byla příliš mladá. Teď byl pro změnu moc mladý Aurre a ona... zmatená. Ale postupně se sbližovali. Postupně se objevovali. A to bylo krásné.

Mezitím se v Nänindelu seznámili jejich jezdci - Arwina a Nolmë, královnin zaklínač. Setkání celé čtveřice, dvou draků a dvou elfů, bylo poněkud dramatické, obsahovalo rozbitý most, hořící strom a korunku z trávy... Korunku z trávy... Něco se měnilo, něco začínalo, a měla v tom prsty Zaira a spousta zelené barvy a taky pár jantarových očí, které hřály jako slunce.

Devět měsíců poté, co se provalila Meldonova zrada, přišlo na svět jeho dítě - malá elfská holčička jménem Nilwëa. Nilwëa Meyron, protože Arwina nechtěla dopustit, aby byla její dcera jakkoliv spojována s Meldonem a rodem Eruner.

Nilwëa se narodila v lese, v Osilonu, daleko od všech elfů a všech, které její matka znala. Přišla na svět - a usmála se. Snad právě to vlilo Arwině nové síly do žil.

Když měla Nili pár dní, setkala se její matka s tvorem, kterého nikdy dříve nespatřila - s vílou, konkrétně vílou jménem Erida. Arwina a Erida se velmi brzy spřátelily, Jezdkyně navíc ve víle a jejích schopnostech viděla mocnou zbraň proti útoku lidského krále. Přesvědčila ji proto, aby se vydaly do Ellesméry a nabídly její služby Aryi a Blödhgarmovi. Eridě se to pranic nelíbilo, ale nakonec souhlasila, že bude bojovat, ale pouze v případě, že půjde o obranu lesů, ne o válku, kterou elfové vyprovokují.

Arwině se také při té příležitosti podařilo dohodnout zrušení jejího svazku s Meldonem, což způsobilo, že se k ní Nolmë přestal chovat tak odtažitě, a vyjevil jí své pravé city.

Vypadá to, že se v Arwinině životě začíná blýskat na lepší časy, ač nad vším visí stín blížící se války. 

 

Její Veličenstvo královna

 

"...Já, Arwina Meyron, přísahám, že povedu elfy spravedlivě a čestně, že budu stavět potřeby království nad potřeby vlastní, že nedopustím, aby můj lid trpěl mou vinou a nikdy ho neopustím, ani ve chvílích nejslabších."

 - Arwinina korunovační přísaha

 

V Osilonu, kam šla Arwina přemýšlet, našla mladá Jezdkyně zraněného a zuboženého elfa. Jelikož bývala léčitelkou, nedělalo jí problém mu pomoci, ošetřit ho a probrat z bezvědomí. Neznámý k ní byl zpočátku velmi nedůvěřivý, nakonec ale našli společnou řeč. Oba je totiž trápil stejný problém a oba toužili po stejné věci - po pomstě.

Tak se, hnutím podivuhodného osudu, stalo, že Arwina v domku po Meldonovi-zrádci ubytovala jiného elfského zrádce a vyvrhela - muže, jemuž elfové říkají Baldagorr alfa, a který si říká Wran.

Společně nyní vymysleli plán, který může zachránit celé lesy Du Weldenvarden - a stejně tak velmi rychle zničit oba své strůjce. Arwina Wranovi slíbila, že pokud jí pomůže dostat se na elfský trůn (a odstraní opozici, bude-li to třeba), udělí mu jako královna milost a on tak přestane být psancem.

Wran má samozřejmě své záměry, jež hodlá naplnit, ovšem Arwina není tak hloupá, jak si Wran myslí... a rozhodně se nenechá ovládat.

Po návratu z pevnosti Orenian zmizel (těžko říct, čím přičiněním, Arwina v tom ale prsty neměla) královský pár, Arya a Blödhgarm a změny na sebe nenechaly dlouho čekat. Děj dostal rychlý spád.

Byly vyhlášeny volby, a Arwina se stala jednou z kandidátů. Navrhli ji Dračí jezdci, mezi nimiž si získala slušnou popularitu a respekt. A světe div se - tato mladá elfka byla také zvolena. A tak se Arwina Meyron, elfka, která žila u lidí a jíž vlastní národ připravil o rodinu, stala královnou lesů Du Weldenvarden.

Její korunovace proběhla u stromu Menoa, kde složila přísahu do rukou Blagdena, rádce královny Islanzadí. Pak se stalo něco úžasného - korunoval ji sám strom Menoa, z jeho kořene vzešla Arwinina koruna.

Linnea k ní také promluvila, vyjádřila jí svou důvěru tak, aby to slyšela pouze mladá královna. A tak Arwině začal úplně nový život.

Byla sirotou, byla milenkou, byla Jezdkyní i matkou.

Nyní se stala královnou.

V této době se začala Arwina aktivně zajímat o historii - o příběh Bagladorr alfa, kterého znala pod jménem Wran, o Bratrstvo a příběh Pádu, o historii elfského královského trůnu. Především se však snažila zjistit pravdu o sobě a své rodině.

O svém otci našla v knihách jen krátkou zmínku; prý umřel někde u lidí v hospodské šarvátce. Její vzpomínky to vyvracely; proto Arwina naplno uvěřila tomu, že Idenaie tehdy skutečně zabili elfové a rozhodli se to ututlat.

Co se týče Arwininy matky, byla knihovna sdílnější. Arwina zjistila, že Saravia byla pravděpodobně nejmocnější kouzelnicí své doby. Byla zvídavá, snažila se vzdělávat ve všech oborech magie, dokonce v té černé, kde dosáhla schopností mistrovských, ne-li lepších. Možná, že právě kvůli tomuto umění byla kdysi unesena neznámo kam... ale o tom knihy mlčí.

 

Z rodu Meyronů

"Dnes vám dávám dva veliké dary, Idarone - svou minulost a vaši svobodu. Zacházejte s obojím opatrně. To, co o mně nyní víte... neví nikdo z živých elfů."

- Arwina Idaronovi Vyhnanci, pozdějšímu Dračímu jezdci

 

 Arya se vrátila. To bylo to nejhorší, co se pro Arwinu mohlo stát. Arwina chtěla Lesy sjednotit a posílit proti Galbatorixovi, ale to nemohla v žádném případě udělat, pokud by se jí do vlády montoval někdo další. Pochopitelně měla z Aryiina návratu smíšené pocity. Aryu měla vždy ráda, byla ráda, že je živá a relativně v pořádku, ale situaci zkomplikovala - a pochopitelně se chtěla okamžitě vrátit na trůn.

Její návrat odhalil spiknutí vycházející zřejmě z elfské Rady, což je další věc, kterou bude muset Arwina řešit. Politika, politika, politika. Arwina nemá čas ani na výcvik mladé Jezdkyně Aireen, ani na výchovu své vlastní malé dcerky. Zoufale potřebuje způsob, jak uklidnit situaci a udržet se u moci, protože už se odhalilo, kam patří - a její příslušnost k Meyronům rozhodně není elfům po chuti. Ostatně, vědí, jakou minulost má tento rod. Díky bohům nevědí, jakou minulost má sama Arwina.

Arwina shání spojence a ochránce, což je jeden z důvodů, proč napomohla k útěku z vězení Idaronovi Vyhnanci. Velice komplikovaně a uvěřitelně - dokonce zosnovala jeho falešnou popravu a přesvědčila ho, aby na čas odešel z Ellesméry.

Arwina také studiem elfského práva zjistila znepokojivá fakta o bývalém královském rodu de Eamë. Stalo se mnoho věcí, které otřásly Arwininým světem. Setkání s Aryou musela přerušit poté, co se ukázalo, že byla Arwinina jediná dcera unesena neznámo kým a neznámo kam. Arwina v tom vidí politiku a věří, že mezi Aryiným náhlým objevením a zmizením Nilwëy je jasná spojitost. Má vztek, vztek a strach, je jako zvíře zahnané do kouta. A všichni vědí, že takové zvíře má největší sílu.

Nilwëu nakonec našli v domě Laetriho Stínovraha, velmi váženého elfa. Veškeré vyšetřování této události probíhá v naprosté tichosti.

 

Aryin bastard a Arwinina matka

"Nilo... ...ach u Hvězd, Nilo! Co to se mnou děláš? "

- Arnilian de Eamë

Poté, co byla Nila unesena a znovu nalezena, rozhodla Arwina po dohodě s Blagdenem, že své dítě z bezpečnostních důvodů vyšle pryč z Lesů. Nilwëa měla být odvezena do oázy v poušti Hadarak, kam cestovala společně s Elvou, Blagdenovou těhotnou manželkou, a svou pratetou Giraiou. Tady Nila strávila poměrně dlouhý čas. Jakmile dorostla a dospěla, rozhodla se vrátit do Lesů, kde se však - k hrůze své matky - zamilovala do syna Aryi de Eamë, mladého prince Arniliana. Arwina od začátku jejich vztah neschvalovala a snažila se ho všemožně přerušit. 

Nilwëa Meyron vypila strašlivý nápoj, který způsobil, že po tři dny bude vypadat jako mrtvá - a co víc, i její duše bude bloumat na okraji duše zemřelých. Za ty tři dny musí Arwina spustit plán, který pohne světem... a pootočí kolem dějin (snad) v její prospěch.

Musela vyprovokovat Arniliana tak, aby byl schopný zahájit vzpouru; musela způsobit rozdělení Lesů a sama se stát vyhnanou, oloupenou a zármutkem zlomenou královnou, která musí udělat všechno pro to, aby ochránila své věrné a Lesy před zničující občanskou válkou, která je učiní snadným cílem pro Galbatorixe.

Až se tohle všechno stane, Lesy budou oslabené a rozdělené, jediný způsob, jak je zachránit před zničujícím ohněm Galbatorixových draků, bude uzavřít s ním spojenectví. Získat jeho důvěru, dostat se do jeho nejtěsnější blízkosti. A pak – pak ho zabít. A doufat, že ji samotnou to nebude stát život. I když… proč neobětovat něco, v čem ji stejně očividně nic dobrého nečeká?

Vždyť nad ní stále visí stínská kletba… má ji ve své krvi. A krev, krev není voda.

Zvláště jde-li o krev starodávného rodu Meyron.

 

 

 

 

Kontakt: lizinka.lizatkova@seznam.cz

 

 

 

Schopnosti:

 

Arwina je jedna z mála plnohodnotně vycvičených Jezdců v Alagaesii a její schopnosti tomu odpovídají. Je vzdělaná jak v oblasti magie, tak v oblasti boje. Zná ale i jiné věci, ty, které se naučila ještě před tím, než se stala Jezdkyní.

 

Magie starověkého jazyka - Mistr

Arwina je po matce velmi silně nadaná na magii, což se projevilo především na tom, že se byla schopná velmi rychle učit nové věci. Přestože magii dlouho, velmi dlouho odsouvala do pozadí a soustředila se jen a pouze na léčení, díky Bromovu důkladnému výcviku dnes zvládá magii starověkého jazyka na úrovni mistra a může se měřit i s Nolmëm, což býval, než se stal Jezdcem, elitní královnin mág.

Je schopná použít i magii bez starověkého jazyka, ale tuto schopnost neovládá a projevuje se u ní jen ve chvílích velikého citového vypětí.

 

Energetická útočná magie - 4/7

Energetická obranná magie - 2/7

Psychická magie - 3/7

Elementární magie - 4/7

Vitální magie - 5/7

Magie poznání - 1/7

 

Bylinkářství a léčitelství - Velmistr

Díky výcviku, který získala jako mladá elfka v lesích Du Weldenvarden, umí perfektně používat léčivá kouzla, zná desítky bylin a jejich využití v léčitelství. Zná ale také i temnou stranu bylinek. Ví, jak z nich vyrobit jedy, ví jak vytvořit odvary, které umí ublížit. Ví jak udělat nátěry na čepele vrahů. Svou znalost jedů ale vždy využívala jen k tomu, aby mohla zvolit vhodný protijed.

 

Vitální magie - 5/7

Znalost bylin - 6/7

Léčivé odvary - 5/7

Jedy - 3/7 

 

 

Bojové techniky - Učeň

I když má větší sílu než většina lidí, u elfů je Arwina slabá žena. Není moc dobrá v pěstních soubojích, z dob, co ale žila u lidí, se umí slušně ohánět židlí, korbelem od piva, lahví vína a podobnými věcmi, které jsou zrovna po ruce. Taky docela slušně kope a škrábe, ale to jí nejspíš ve válce s Galbatorixem zrovna nepomůže. Je schopná ale bojovat pomocí meče. Těžkého a pádného.

 

Boj s jedenapůlručním mečem - 2/7

Boj s čímkoliv po ruce - 3/7

Beze zbraně - 1/7

Luk - 0/7

 

 

NPC postavy

Pár zajímavých osůbek, které můžete potkat výhradně při hře s Arwinou. Výskyt poze v Tialdarí a Ellesméře, převážně ale v zámku.

 

Velin

Velin je velitel Královské gardy. Je to asi pět set let starý elf, zkušený bojovník, především šermíř. Ve vedení gardy je posledních sto dvacet let, předtím byl řadovým gardistou. Vyznačuje se vřelými vztahy k ženám a nesnášenlivostí k cizím rasám, především vílám. Jeho otec totiž zahynul ve válce s nimi. I přes svůj rasismus je Velin poměrně přátelskou osobností s dobrým srdcem. Je oddaný královně a hodlá ji chránit do posledního dechu.

 

Istra

Istra, Velinova schovanka, dovrší v tomto roce dvousté narozeniny. Má za sebou důkladný vojenský výcvik a je nadanou šermířkou. Ve Velinově nepřítomnosti má na starost velení Gardě. Co se její povahy týče, je nekompromisní, velmi loajální a vzbuzuje respekt. Věří Velinově úsudku a nenávidí úskočnost a lži. 

 

 

Mezilidské vztahy

 

Rodina

 

Saravia

Saravia Meyron, půvabná zlatovlasá elfka s velikýma ostře zelenýma očima, které po ní ostatně její dcera Arwina podědila, se narodila v za jedné horké červnové noci v Cerisu. Když dosáhla pětatřiceti let, odešla její rodina i s ní do Ellesméry. Mladé a nadané Saravii se zde dostalo vzdělání v oblasti magie. Právě v Ellesméře se ve svých dvě stě šedesáti letech seznámila s Idenaiem, její životní láskou. Hledali k sobě cestu dlouho, vzali se až po půl století, a za dalších pětadvacet let se jim narodila Arwina.

I po narození dítěte Saravia pokračovala v bádání v oblasti magie; kvůli jednomu nepodařenému kouzlu musela celá rodina opustit Ellesméru poněkud ve spěchu. Jediné, co si Saravia z Du Weldenvarden odnesla, byla kniha poznámek o jejím výzkumu. Chtěla ji odkázat své dceři, ale nestihla to – když bylo Arwině šest, byla Saravia unesena neznámo kam a její kniha zmizela spolu s ní.

Díky Giraiře Arwina ví, že Saravia žije, ovšem kde, to netuší.

 

Idenai

Vysoký elf s pomněnkově modrýma očima a vlasy barvy oříšku se narodil o čtyřicet osm let dřív než Saravia v Sílthirmu. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků byl odmalička velice otevřený a přátelský. Z celého srdce miloval přírodu a všechna lesní zvířata, proto se také po lesích velmi rád toulal. Jednoho dne se tomu jeho rodiče rozhodli udělat přítrž s tím, že by se měl jít učit, a jelikož měli v Ellesméře známého kouzelníka, začal se Idenai učit magii. Moc mu to nešlo – vždycky, když mohl, raději utekl do lesů a kreslil, nebo psal básničky. Na jedné ze svých procházek potkal Saraviu a okamžitě se do ní zamiloval. Snad tisíckrát jeho vyznání lásky odmítla. Pak to vyšlo. Vzali se. Saravia mu porodila dcerunku, jeho malý klenot se zelenýma očima. Doufal, že s narozením Arwiny Saravia zanechá kouzlení, ale ona to neudělala. Nakonec museli opustit lesy.

U lidí, daleko od přírody, Idenai skutečně trpěl. Ne na dlouho. Když se pokoušel bránit svou ženu, byl zabit.

 

Nilwëa

Nilwëa je Arwinina malá dcerka. Nese příjmení Meyron, protože jí Arwina odmítla pojmenovat po svém muži, který ji zradil a kterého z duše nenávidí. Děvče přišlo na svět 14. prosince 3261 v Osilonu, kde se svou matkou strávilo prvních pár dní svého života. Arwinin vztah s dcerou je kompikovaný, protože ač se ji snaží milovat z celého srdce, připomíná jí Meldona a jeho zradu, což Arwinu nesmírně bolí.

 

Zaira

Zaira je Arwinina milovaná druhá duše. Pro Arwinu je tou nejkrásnější dračicí na světě; a pro mnohé jiné taky. Zaira má zvláštní povahu, a občas ve snaze ochránit své blízké dělá věci, kterých později lituje. S Arwinou má už od svého vylíhnutí komplikovaný vztah, ne tak láskyplný a jasný, jako mezi sebou drak a Jezdec obvykle mívají. Zaira je stejně nevypočitatelná jako její Jezdkyně a málokdo může říct, že se v ní vyzná. 

 

 

Nolmë

Nolmë je Arwininým novým druhem a taky novým tatínkem pro malou Nili. Nolmë je mladý elf, Jezdec draka Aurreho. Arwina se do něj i přes počáteční snahu o udržení odstupu velmi brzy zamilovala - a když byl její sňatek s Meldonem prohlášen za neplatný, jejich lásce nestálo v cestě už nic, co by stálo za zmínku. V současné době z Arwininy strany vyprchává zamilovanost a mladá královna si mnohem více začíná všímat chyb svého druha. Je nespokojená, těžko říct, zda je to tím, že se stala královnou a mají na sebe s Nolmëm méně času, nebo něčím docela jiným.

 

Giraia

Giraia Meyron, sestra Arwininy matky, se v Ellesméře objevila společně se "vzkříšeným" Idaronem Vyhnancem. Je to věkem poměrně mladá, vzhledem velmi, velmi stará elfka, kterou vlastní sestra za dávné hříchy proklela temnou magií.

Giraia byla dříve známá jako bojovnice proti černé magii, ale teď už si na to málokdo vzpomene - a pokud, tak si její jméno zcela jistě nespojí s novou Girainou tváří. Dřív bývala velmi krásná. Giraia záviděla své sestře Saravii nadání i rodinu, protože sama nemohla mít děti, a zasvětila velkou část života Saraviinu zničení. Nepovedlo se.

Nyní Giraia začíná nanovo. Bez jedné ruky, se znetvořenou tváří, kterou nedokážou do původního stavu dostat sebelepší elfští mágové, se snaží odčinit vše, co kdysi dávno, ve jménu své nenávisti k Saravii a "vyššího dobra", provedla.

 

 

Přátelé

 

Brom

Ač o tom tento starý Dračí jezdec sotva ví, a ani dračice Zaira, ani Arwina, by mu to nikdy neřekly, do své rodiny ho Arw počítá. Je pro ni jako otec, o kterého přišla už v děstkém věku. Respektuje ho, ač s mnoha jeho názory nesouhlasí. Učí se od něj, a kdyby na to přišlo, bojovala by za něj do posledního dechu. Moc jí na něm záleží a doba, kdy byla bez něj a nevěděla, jestli její učitel přežije, byla nejstrašnější dobou v jejím životě.

Jen díky Bromovi také zvládá Meldonovu zradu. Brom ji naučil, že je občas lepší mlčet, než mluvit, a že kdo se moc rýpá sám v sobě, nikam daleko nedojde. A to je životní krédo, za které mu nikdy nepřestane být vděčná.

 

Safira

Po Bromově nádherné dračici s modrými šupinami dávno zbylo jen eldunarí, ale to jí rozhodně nebrání ve cvičení mladých Jezdců, respektive jejich draků. Tady je to tak nějak opačně, jako rodinu ji bere především Zaira, která Safiru nesmírně obdivuje, svěřuje se jí se vším a je přesvědčená, že neexistuje věc, v níž by jí nedokázala tato dračice poradit.

Arwina má Safiru také velmi ráda, ale jak sama Safira říká, není možné stíhat pomoci všem; a tak si Jezdkyně přece jen připadá trochu odstrčená. Přesto však plně Safiře důvěřuje a když by potřebovala radu, šla by za ní.

 

Erida 

Erida Noema patří k starodávnému národu víl. Jako jedna z mála víl žije mimo Antharru, v elfském lese, který nese název Ceris. Stejně jako Arwina by si přála vše řešit spíše mírovou, než válečnou cestou a stejně jako ona ctí lásku a přátelství pro ni má velikou cenu.

Pro Arwinu je jako sestra a je to také její první skutečná přítelkyně. Mladá Jezdkyně by jí svěřila i vlastní život a byla to právě Erida, komu dala Arwina do výchovy maličkou Nili, když musela náhle odjet pryč. Z toho musí být všem jasné, že tato mladá víla má v Arwinině srdci zvláštní místo.

 

Aurre

Aurreho, nádherného draka, který se blyští jako slunce, přijala Arwina do rodiny teprve nedávno - a to především a samozřejmě kvůli Zaiře. Milá Zaira totiž v mladém jezdeckém draku našla partnera, za nějž je ochotná dát tělo i duši, draka, se kterým hodlá strávit celý život. A i Arwina musí uznat, že je Aurre na svůj věk velmi moudrý a na draka má až nečekanou povahu. Je klidný, mírný, rozvážný. Právě tím zaujal jak Zairu, tak její Jezdkyni. 

 

Nepřátelé

 

Azkaal Uniarë

Stín, který Arwinu proklel, a který jí také přivodil úzkou jizvu na krku, se postaral též o zničení Arwinina rodinného štěstí - byl to on, kdo svou lstivou iluzí přinutil Meldona k přísaze věrnosti Království. Arwina ho nenávidí a s ním nenávidí všechny Stíny, které chce zničit a postarat se o to, aby už nevznikali. Má k tomu sice poněkud zvláštní metody, ale na rozdíl od mnohých ví, co dělá.

 

Meldon Eruner

Meldon, Arwinin bývalý milenec a též manžel, manželství s ním ale bylo zrušeno velmi záhy poté, co bylo uzavřeno. Arya, která kdysi Arwinu a Meldona oddala, manželství uznala za neplatné poté, co se Meldon ukázal být zrádcem vlastní rasy a nepřítelem národa. Arwina na Meldona stále vzpomíná jako na svou velkou lásku, a tyhle vzpomínky jí trhají srdce na kusy. Trvalou vzpomínkou je jí navíc společná dcera Nilwëa, malá Princezna Osilonská.

 


 

Majetek

 

Nejdůležitější

Mezi nejdůležitější věci, které jí patří, počítá krom královské koruny  fairth své matky; kdysi byla i otcova, ale ta se rozbila v době, kdy byla Saravia elfy unesena a vzata do zajetí kdo ví kam. Na žebříčku hodnot je dost vysoko také prostá dřevěná truhlička, v níž se skrývá mnoho sušených bylin a léků z nich vyrobených. Arwina se sice umí docela slušně ohánět s mečem, ale přece jen, původním povoláním je léčitelka. Právem pyšná je na jednoduché sedlo, které sama pro Zairu "ušila", vypomáhajíc si magií. Srdeční záležitostí je pro ní korunka, kterou jí z trávy upletl Nolmë, a kterou si později upravila tak, aby jí vydržela. Od Broma dostala jako dar k ukončení výcviku prsten na úschovu energie. Prsten obsahuje i ochranné kouzlo, které Arwinu upozorní, přiblíží-li se útočník.

 

Šatstvo a doplňky

Arwina nikdy neměla potřebu oblékat se nějak honosně, ale vzhledem ke svému současnému postavení musela začít.  Z dřívější doby vlastní celkem čtvery šaty, jedny světle růžové zdobené výšivkou, druhé zelené, podobné těm, díky nimž kdysi získala své přízvisko, třetí černé sametové s červenými rukávy a čtvrté světlounce fialové

Nyní má šatů vícero (1,2,3,4,5,6,7), které se hodí k různým příležitostem. 

Na speciální události si nechává šaty šít. Slavný je její korunovační model, který měl několikametrovou vlečku, a byl zdobený křišťály. Na Agaetí Blödhren vyrazila v pavích šatech i s maškarní maskou, jak to vyžadovala pořadatelka úvodního plesu Lunataril Valtharos.

Pod šaty nosívá bílou spodničku, ale jen, když je příliš chladno. Pro případ chladu má taky černý plášť, ten nosí v zimě. Nožky chrání od chladu i jehličí těmito botkami, ještě z Království ale pochází její zimní obuv, na niž Arwina nedá dopustit, jelikož vydrží zkrátka všechno.

 

Zbraně a zbroj

Jako Jezdkyně si však nechala ukovat meč Wyrdanor v barvě šupin své dračice Zairy, 

patří jí ale i meč z Vánočního plesu. Dlouho šetřila, než si mohla pořídit zbroj, ale nakonec ji nakoupila za peníze utržené prodejem léčivých mastí a lektvarů.

 

***

 

 

Tento uživatel obdržel pochvalu za excelentní práci v Alagaesijské radě.

 

 

 
Čas:   Ne
Stádium:   Dospělá
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë