TOPlist

Eilaga Wandaëlla

Začátečník 1058 Mistr

Napsal: Správce říše | Kategorie: Archív postav - Žena
Dne: 07.02.2014 19:32:19 FB



Eilaga Wandaëlla

 

 

Druh: Elf

Jazyky: Starověký, domluví se i lidským, nějaká slovíčka z trpasličiny

Datum narození: 3090. rok

Věk: 172 let

Podoba:

První, čeho si na Eile okamžitě všimnete, jsou její bouřkově šedé oči, jejichž barva má sklony ke skoro nepatrným změnám. Při o něco silnější emoci o nějaký ten odstín ztmavnou. Havraní vlasy, které si po většinu času nechává rozpuštěné volně na záda a okolo tváří, ostře kontrastují s její bělostnou pokožkou. Plné rty si nechávají nafialovělou barvu, a to i když je hodně teplo, takže to může vypadat, že je jí neustále zima. Tak to ale není. Eila si totiž vypracovala celkem slušnou odolnost vůči chladu, protože si nikdy nepotrpěla na přílišné oblékání. Uši si kouzly prodloužila a ještě více zešpičatěla a dokáže je nastražit podobně jako divoká šelma, z čehož jí plynou i jisté výhody. Postavu si udržuje štíhlou, ale zase ne moc, tak akorát aby vynikly její ženské půvaby, a svalnatou.

Obléká se celkem stroze a do tmavých barev, né-li rovnou do černé. Vystačí si s tunikou a kolem pasu nosí ovázaný dlouhý pruh látky jako sukni. Pokud nedá zrovna přednost chůzi naboso, pak má jen páskové boty. Na cestách nosívala i plášť s kapucí, která spolehlivě skrývala její tvář. Neodmyslitelně k ní patří i její věrný luk, který si sama vyzpívala ze stromu a dala mu život a tvar.

Celkově působí (hlavně na lidi) vznešeně a půvabně jako snad všichni elfové. Zaroveň se totiž nosí vzpřímeně a hrdě. Pokud se vydá do společnosti lidí, skrývá v záplavě vlasů své i na elfy neobvyklé uši a oči klopí dolů. I tak se jí ale nepodaří skrýt svoji typickou elfskou výšku a dost lidí v ní vycítí něco víc.

 

Povaha:

Eila je povahy klidné, chladné a vypočítavé. Své emoce umí brilantně skrývat a nahlédnout do nich nechá jen v případě, kdy si to sama přeje. Už jako dítě byla velmi zvídavá, což jí částečně zůstalo i do současnosti. Nechybí jí inteligence, kterou snadno vypozorujete z jejích očí. Nesnadno se rozzlobí - vlastně je to takřka nemožné, s čímž souvisí i její chladnost a občasná bezcitnost. Krev, mučení, smrt s ní ani nehnou. Narozdíl od některých ostatních elfů se často nevyjadřuje tak květnatě, ale stroze, jako by šetřila každé slovo. Přesto se ale dokáže v dobré společnosti rozpovídat, což mnohé překvapí.

Nemá ráda, když je někdo přehnaně přátelský a vřelý, když se vidí poprvé. Bytostně pak nesnáší důvěřivé a naivní husičky s představami o princi na bílém koni, které ale díkybohu u elfů nenajde.

Nedá se doopravdy říct, že je nepřátelská, jenom tak působí. Ve skutečnosti celkem ráda poznává nové bytosti, i když chvíli trvá, než se s nimi doopravdy spřátelí. Pokud se vám to podaří, stane se pro vás ceněnou přítelkyní, která poradí, ukonejší a sdělí svůj objektivní názor. Nebojíte se jí s ničím svěřit, ona tajemství nevyzrazuje.

 

Historie:

Narodila se první den zimy šťastnému elfskému páru v Ellesméře. Okamžitě se začala zajímat o okolní svět - ostatními elfy počínaje a přírodou konče. Nic jí nechybělo. Učila se číst, psát a počítat, čehož také patřičně využívala. Četla plno svitků, snažila se sama vytvářet umělecká díla. Začalo jí to doopravdy jít a také ji to velmi bavilo. Vytvářela překrásné fairthy lesa a města a psala poutavé příběhy. Ale nejenom talent v této oblasti jí byl nadělen. Také magie a lukostřelba jí docela šla. Její zvídavost se v té době naplno projevovala a její rodiče s potěšením sledovali, jak jejich dcera roste, sílí a učí se nové věci.

Okolo svých stých narozenin se Eila rozloučila s Ellesmérou a vydala se cestovat po Du Weldenvarden a okolí. Nejprve putovala na východ - do Nädindelu a Sílthrimu, načež na jih k řece Gaeně, do Cerisu a Ílii Féon, odkud se pak vracela zpátky na sever do Kirtanu, ze kterého se ale nevrátila do hlavního města elfského království. Její další cíl byl Osilon, kde zůstala nejdelší dobu. Zvědavost jí nedala a donutila ji k návštěvě lidského města za hranicemi lesa – Ceunonu.

Eila prošla branami města a přitáhla si kapuci pláště těsněji, aby jí nešlo vidět do obličeje. Snažila se splynout s kolemjdoucími lidmi, což by se jí i bývalo dařilo, kdyby se nepohybovala tak ladně a elegantně. Místní na ni vrhali zkoumavé a částečně nedůvěřivé pohledy. Moc dobře je na sobě cítila, díky čemuž ještě víc znervózněla. Tuhle rasu viděla poprvé a připadali jí tak těžkopádní a divní. Prvních pár dní ve městě jimi pohrdala a dívala se na ně jako na podřadné bytosti. Poté je litovala.

Vstoupila do prvního na první pohled ucházejícího hostince a přeptala se po noclehu připravená vyměnit za něj nějaký svůj výrobek. Překvapilo ji zjištění, že tahle podivná rasa má jakési mince, za které si vše kupují. V údivu zapomněla na své krytí a zvedla dosud skloněnou hlavu. Upřela své šedé oči na hostinského v nevyslovené nechápající otázce.

„Kdo sakra jste?!“ neudržel se muž a začal vyděšeně couvat. Až teď si Eila uvědomila svůj omyl a dala se na ústup. Sice mu nerozuměla, ale význam slov podvědomě pochopila. Nic neodpověděla – nejspíš by cizím jazykem hostinského ještě víc vyděsila – a odešla na druhou stranu města hledat jiný hostinec. Cestou prodala vyzpívané výrobky u truhláře, aby měla pár těch mincí, a snažila se se alespoň částečně pochytit základy lidštiny, která jí byla cizí. Něco málo se naučila, nějak se domluvila v jiném hostinci a přespala tam. Druhý den procházela ulicemi, poslouchala rozhovory a učila se.

O pár týdnů později poznala, že nemá cenu tu dále zůstávat. Život tady byl chudý a nezáživný a lidé po ní stále koukali. Neměla důvod k tomu, aby zůstávala tam, kde není vítána. S tímto vědomím se vrátila domů, kam patřila.

Po svém návratu nad touto zkušeností často přemýšlela, ale nakonec tuto vzpomínku uzavřela a zabývala se věcmi, které ji bavily a naplňovaly. Zdokonalovala se ve všech svých schopnostech, až se vypracovala téměř k dokonalosti. Neunikaly jí informace o tom, co se děje v okolním světě. Věděla o Galbatorixově vládě a některé její následky pozorovala i při své návštěvě Ceunonu. Znechucovalo ji to, a tak se rozhodla, že pokud elfové někdy vytáhnou proti němu, přidá se k nim.

 

Kontakt:

Mail - ell.amaterasu@seznam.cz

Blog

 

Rodina:

Matka - Wandamorel Evänsia

= žijící, výborné vztahy s Eilou

Otec - Krismorel Wandaëlla

= žijící, výborné vztahy s Eilou (Eila si po něm nechala příjmení)

 

Majetek:

0 nějaké to každodenní oblečení (tuniky, pruhy látky na sukni)

0 plášť s kapucí

0 vínové šaty na významnější slavnosti

0 luk a toulec šípů

0 páskové boty

0 svitky s vlastní tvorbou

0 pár povedenějších fairthů vlastní tvorby


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Správce říše