Aurinth

Jméno: Aurinth (před proměnou Areath)

Rasa: Stín

Datum narození: okolo roku 2720

Věk: zhruba 900 let

Titul: Nositel smrti

Vzhled: V mládí byl Areath hezky vypadajícím chlapcem. Jeho obličej skrýval krásy i tajemství. Obličeji vévodilo široké, a na první pohled tvrdé a neústupné čelo, které nebylo kryto vlasy. Pod čelem se vypínalo docela husté, tmavé obočí, které bylo rozděleno nosem. Nos nebyl jedním z nejmenších, ba dokonce byl velký, ale navzdory tomuto hledisku skvěle doplňoval mozaiku obličeje. Po obou stranách nosu byly umístěny oči. Právě tyto oči dodávaly Areathovu obličeji tajemný vzhled. Oči, zbarvené do tmavomodra, jakoby do tohoto obličeje na první pohled nepatřily. Byly dospělé, zralé a do mladíkova obličeje příliš nezapadaly. Avšak při detailnějším pozorování Areathova obličeje zjistíte, že oči dodávají obličeji půvab. Líčka, která jsou situována pod očima, mají podlouhlý tvar a jsou bledá. Ostře řezaná brada spolu s elegantními, jemnými rty dokončují mozaiku Areathova obličeje. Obličej je tak možno popsat mnoha slovy, já použiji tajemně krásný, jak už jsem psal. Obličej je lemován černými vlasy, zpod kterých vykukují dvě uši. Na hlavu plynule navazuje široký krk, na kterém vidíme náhrdelník s písmenem A, napsaný v Liduen Kvaedhí. A jako Areath, samozřejmě. Náhrdelník, nebo spíše přívěšek, nosil neustále, neboť to byla jediná památka na jeho babičku. Nosí ho dodnes, ale ne jako památku, ale jako prostou upomínku na to, že má jméno na A. Nicméně vraťme se do dětství, respektive k jeho podobě za mlada. Pod krkem se tělo rozšiřovalo do celkem silných, slušně osvalených ramen, která poté pokračovala přes loket až do dlaně. Na prsteníčku levé ruky nosil prsten z černého obsidiánu, byl a je to jen takový jednoduchý, černý kroužek. Jediná jeho zvláštní vlastnost je ta, že se vždy plně přizpůsobuje Areathovu prstu. Zmenšuje se či zvětšuje podle potřeby. Nyní však vystoupejme výše, k hrudníku, na kterém není nic zvláštního. Na břichu se rýsují trénované svaly. Nohy Areatha byly úměrné k výšce těla. Areath nejraději nosil světlé tuniky a do vlasů si zaplétal různé ozdoby. Tolik k Areathově podobě, nyní se budu věnovat Aurinthově podobě. -OBRÁZEK AREATHA ZDE-

Samozřejmě, že se nezměnila zcela od základů, ale přeci jen už to nebyl ten starý Areath. Po proměně přijal nové jméno, Aurinth. Změnil styl oblečení na černou. Začal nosit hávy, pláště, ostatně jako každý stín. Jeho vlasy se prodloužily až k ramenům. Hlavu si zahalil temnou kapucí, díky které mu nelze vidět do tváře – to zase pomocí kouzla. Obličej ztvrdl, zbledl celý a skoro se z něj vytratila barva. Kdysi krásné modré oči dostaly černý odstín. Brada se ještě více zašpičatila. Byl stále vypracovaný, ale kam se hrabal na Areatha. Přesto není radno jeho sílu podceňovat. Na jeho boku se objevil meč. Za opaskem vedle meče visí i seitrový olej. Stal se z něj válečník a kouzelník. Jediné, co zůstalo po Areathovi, byl přívěšek s A.

Povaha: Areath už od dětství vyzařoval úsměvnou, v jádře dobrou povahou. Přestože občas se z něho stal rošťák a darebák, v nitru srdce nebyl zlý a všechny ve svém okolí měl rád. Až na otce. Toho ze srdce nenáviděl a toužil se ho zbavit. Tato zakořeněná zášť vůči otci nevěstila nic dobrého, ale toto pečlivě skrýval v pokladničce, v duchu. Navenek se ke všem choval uctivě, ačkoli tam byl viditelný jistý náznak přidrzlosti. Projevoval se třeba tím, že „nechtěně“ řekl strýci nazdar, ty stará vojno apod. Nicméně všichni v okolí ho považovali za vyrovnaného, inteligentního a ochotného chlapce. Když Areath dospěl, našel si práci a pracoval s nejvyšším nasazením. Pracoval jako dřevorubec, do práce jezdil s koňem a tak si oblíbil zvířata. Občas je i trochu cholerik, ale je to mladý, ambiciózní muž, který hledá ženu za účelem založení rodiny. Nic víc, nic míň.

Aurinth rozvinul některé vlastnosti, jiné však zcela vymýtil. Z rozvinutých vlastností jmenujme intrikaření, ledový klid = chladná hlava, dokonalé sebeovládání, tajnůstkářství, samotářství. Ty „utišené, vymýcené“ vlastnosti jsou hlavně tyto: nervozita, cholerictví, rozhazovačnost a touha po uznání. Aurinth je prostě nezávislý a nezajímá ho, co si o něm cvrdlikají hrdličky na střeše. Další povahové vlastnosti jsou buď nepodstatné, nebo se ještě naplno neprojevily.

Historie: Areath se narodil v hlavním městě, Iliree. Matka Insitrin, byla milující a vroucnou matkou, avšak hodně naivní a bez smyslu pro realitu. Žila si prostě svůj vlastní svět, ve kterém byl Areath na prvním místě a jeho otec hluboko pod ním, avšak si ho nedovolila opustit. Otec Rhaeburath byl odporný člověk. Nicméně úspěšný, tak už to na tom světě hold chodí. Byl velice vysoko postaveným úředníkem, který ve dne pracoval, v noci pil a ráno mlátil ženu a syna. Areath s matkou od něj však nemohli odejít – neměli peníze, a proto snášeli ten děsný život. Rhaeburath zakazoval chodit synovi ven, ale Areath ho neposlouchal a jakoby na truc byl venku skoro pořád. Ačkoli ho otec dost tvrdě trestal jak fyzicky, tak psychicky, Areath vydržel a nenechal se zastrašit. Jediná Insitrin trpěla a Rhaeburath ji v době, kdy měl Areath deset let ubil k smrti. Areath pojal nenávist k otci tak silnou, že by Ristvak'baen tou silou zvedl a posunul o několik mil blíže k Iliree. Utekl z domu a vyhledal útočiště v karavaně obchodníků, kde ho jistý kupec Difforak přijal za vlastního. Byl na něho hodný, nic mu nezakazoval a Areath ho považoval za skutečného otce, který mu něco do života dal a pomohl mu. V karavaně obchodníků se Areath těšil díky svému talentu velkému údivu a obchodníci ho měli moc rádi. Jezdil po celé Alagaësii a předváděl na trzích různé výstupy a za utržené peníze, které hned rozházel, nakoupil dárky – spíše drobnosti – pro obchodníky z karavany. Jednou, bylo mu dvanáct let, přijeli do Ilirey a k trhovcům přišel Rhaeburath. Uviděl Areatha a pohádkou přesvědčil Difforaka, jak mu Areath strašně chybí a že už se o něho bude dobře starat. Kdyby tak mluvil pravdu.. Po příchodu domů doslova zmlátil Areatha tak, že Areath musel měsíc ležet, aby neumřel. Poté už byl Rhaeburath mírnější, neboť to bylo v době, kdy Alagaësia vzkvétala pod vládou Jezdců, byl ostře pokárán Jezdcem, a byl proklet zvláštním způsobem. Vždy, když vztáhne ruku na syna, sám se uděří. Rhaeburath ani nedutal během Jezdcova „kázání“, zatímco Areath se věšel na toho krásného, zlatého draka. Drak si ho vyzvedl na hřbet a chvíli se s ním proletěl. Areath byl z toho zážitku tak unesen, že prosil Jezdce, aby přiletěl znova. Rhaeburath při těchto slovech zamrzl a zalezl do domu. Jezdec dítěti požehnal a řekl: „Možná ten čas přijde.“ Rhaeburath sice nesměl mlátit Areatha, ale nadávat a psychicky ho ničit mohl. Ten Jezdec už nepřišel, takže Areath mu byl vydán na milost a nemilost. V den svých patnáctých narozenin opět utekl. Nyní však do Teirmu. Tady začal pracovat jako dřevorubec a brzy si vydělal i nějaké ty peníze. Roky plynuly a Areath oslavil dvacátéprvní narozeniny. Jako dar mu přišel i jakýsi dopis. Otevřel ho a četl dopis od Rhaeburatha, jak mu nadává, a přesto poté ho zve zpět domů. Areath rozzuřeně hází dopis do ohně a vydává se na poušť. Zde potkává jakési divné, létající něco. To něco do něho „vlétlo“ a zcela změnilo jeho život. Mysl se mu ztemnila a on se začal měnit. Když už byl vzhled hotov, koupil si hromady černé látky a pomaloučku si z nich šil oblečení. Takovéto oblečení má již několik set let. Skrýval se na poušti, kde nalezl také jednoho stína. Byl několik set let starý a naučil Areatha mnoha věcem. Přiměl ho změnit si jméno z Areatha na Aurintha. Když po čtyřicetiletém pobytu u toho stína, došel k závěru, že umí vše, co je potřeba, stína v těžkém souboji zabil. Mistr mu však „sebral“ všechnu kůži, maso a krev z dlaní takže až k zápěstí měl jen kosti. Okamžitě si koupil železné rukavice a ty prakticky nesundával. Proměnil se do podoby, kterou jsem popsal výše a přejal i stejnou povahu. Když měl Aurinth šedesát čtyři let, vydal se do Ilirey a vylákal svého otce ven z města. Stařičký Rhaeburath doufal, že se k němu Areath vrátí. Místo Areatha na něho čekal před městem Aurinth. Abych upřesnil: Aurinth s mečem v ruce. Poprvé a naposled ve svém stínském životě nechal vyplout na povrch svou zášť a otce surově, brutálně popravil. Jeho tělo poté spálil a uchýlil se do ústraní, kde se zdokonaloval v boji s mečem. Vždy vyhledal mistra toho jistého oboru (samozřejmě v převleku) vyzískal od něho veškeré jeho poznatky a poté ho zabil. Stala se z něj krutá bestie, vynikající zejména svou chladnokrevností, výjimečností a nedostižitelností- Zdokonalil se v černé magii a také v magii prokletí a bolesti. Když byl s výcvikem hotov, měl okolo třista osmdesáti let. Byl velice dobře skryt a nikdo o něm nevěděl. Studiu se věnoval plných třista let!!! Stal se špičkou ve znalostech a v boji s mečem. Nebojím se říct, že budil strach i Jezdcům. Avšak, jak už bylo napsáno, nikdo o něm nevěděl. V této době už Galbatorix ničil generaci Jezdců. Nebyl to urgalský šaman, kdo „posvětil“ šíp, který zabil Jarnunvösk, ale Aurinth. Ze všech Jezdců nenáviděl Galbatorixe nejvíce a škodil mu, jak se dá. Naopak paradoxně největší sympatie měl k Vraelovi. Ačkoli věděl, že kdyby se s Vraelem setkal, neměl by Vrael problém ho zabít. Rovněž i Aurinth by se ho zbavil, ale líbil se mu styl Vraela. Když však na Utgardu Galbatorix Vraela zavraždil, začal Aurinth pletichařit proti Galbatorixovi. Galbatorix nebyl schopen ho najít. Aurinth však velmi dobře věděl, kde má své hranice, tak úspěšně unikal. Nicméně našel ho jeden Křivopřísežník. Jeho jméno bylo Ungvard a jeho zelený drak byl Igher. Aurinth ve svých čtyřista třiceti letech musel bojovat s Jezdcem i Drakem zároveň. Díky magii prokletí oslepil Ighera a pomocí magie bolesti psychicky zničil Ungvarda. Bylo to... lehké. Proč? Bylo to díky tomu, že Aurinth si vypočítal, do jaké oblasti účinkuje Galbatorixova ochrana. Navíc byl Ungvard mladý a hloupý jezdec, a jeho drak na tom nebyl o moc líp. Aurinth tedy zničil jeden jezdecký pár. Nijak to však neslavil a dále intrikařil a škodil. Galbatorix si uvědomoval, že má mocného nepřítele, ale nic neudělal. Aurinth tak putoval po čtyři století po Alagaësii a škodil, či pomáhal, podle toho, co se mu zrovna hodilo. Nakonec zkoumal zaklínadlo, jak proniknout za bariéru Du Weldenvarden. Za tři léta se mu to povedlo a tak poznal i elfský svět. Po celé Alagaësii si vynesl titul Nositel smrti, za který byl upřímně rád. Ačkoli byl vrahem, vždy si zachoval chladnokrevnost, inteligenci a opatrnost. A tak putuje po Alagaësii a přináší strach a děs....

Rodina: matka ubita k smrti, otce zavraždil

Kontakt: viz. Brom Meÿström

Majetek: oblečení, meč Iatheruth, černý kůň Aigathor, znalosti přesahující mnohé učence, nějaké ty peníze, opatrnost

Důvod ukončení hry: Zemřel, když přecenil své síly a zapomenul na své hranice. Přemohl ho Murtagh spolu s Trnem, blízko Helgrindu. Zbyl po něm pouze černý prach.