Dostala jsem echo, odpověď tam zítra máš.

Oh, děkuji =)

Říkal jsem si kam se mi poděl brácha

Stále plníš svůj osud? =D

snažím se ale více méně už vím jak na to

Má ti Samael pomoct k jeho (ne)úspěchu? =D Stejně jsem plánovala, pokud by to šlo, se vrátit.

Jakože nemusí no. Ale ten návrat zní dobře.

Tak když mě někde nahlásíš, tak to možná i projde =D A co vůbec Clearis, ta tvoje elfka, pořád platí ten cech?

Uh...chvíli potrvá než se tam vrátím

To musíme nějak vymyslet pak =D Už se na to těším =P

Zdravím Irith

Ahoja, je dost možné, že to ještě nějakou chvíli potrvá ='D

Těšíme se na tebe.

No, už je to více, jak měsíc, tak snad to nebude ještě další =)

Radiste jsou taky jenom lidi. Tvůj profil je v reseni.

JeeeJeee ahoj

Já si tě ještě pamatuju, Tuříne :3 Řekla bych, že Laetri na Eruvii nikdy nezapomene Rádi tě tu zase uvidíme

Nazdar

Azí, to byl účel Bože já psávala takový blbosti Ale nevadí...alespoň jsem nezapomenutelná...alespoň doufám

Nevím, jestli se vrátím...moje starý profily jsou smazaný a na novej nemám dostatečnej talent Nikdy bych nebyla schválená

Nazdar

Azí, to byl účel Bože já psávala takový blbosti Ale nevadí...alespoň jsem nezapomenutelná...alespoň doufám

Nevím, jestli se vrátím...moje starý profily jsou smazaný a na novej nemám dostatečnej talent Nikdy bych nebyla schválená

Túr, já si tě ještě matně pamatuju ze svého prvního roku, teď nevm jestli jsme si náhodou i napsali....jo myslím že jop, s něčím jsi mi tu pomáhala Zdravím tě Určitě se vrať chci si s tebou zahrát

Já si tebe pamatuju...máš dlouhý jméno co nejsem schopná napsat ani vyslovit
Já a pomáhat? To musela být moje slabší chvilka...většinou jsem se jen vezla nebo házela povinnosti na ostatní To mi šlo

Někdy možná ale teď mě čeká vysoká...bože já jsem stará

Ja právě taky... No pomohla a ještě že si někdy v létě zahrajeme myslím xD

No nekeceeeeej!! MultiTúr či? Nazdár Túříne zrovna dneska jsem předělávala Irethinu historii tak jsem si na tebe vzpomněla

No jasně, Multi-Túr ach ty vzpomínky
A Tuřín nesmí chybět
A jo, na Deinu jsem úplně zapomněla Starý dobrý časy no...

Elene zatím jediný růžový drak v historii Alagaesie
Vrať se, moc nám chybíš

*Je opravdu docela teplo. Zvednu oči k obloze, kterou vidím jen sem tam mezi zelení mírně se pohupujících listů. Sedím si pěkně pohodlně, opřená o kmen stromu jen kousek od říčky. Je to... Opravdu uklidňující. Voda tiše zurčí. Jistě vypráví odkud asi teče, jen jí není rozumět. Pozoruji malinký splávek, jak říčka v jednom místě přepadává přes naplavené klacíky jako přes malou hráz. Dívám se jak rychle uhání hlavním proudem, někdy se zastaví v pomalejších vodách při krajích, chvíli se tam líně točí, než se zase dostane blíž středu. Nejlepší jsou ovšem lodičky - srdcovité lístky, které občas někde spadnou do vody a potom se s proudem kolébají úplně jako loďky. Na tom splávku jich havarovalo nejvíc. Potopily se... Ale o kus dál naštěstí zase vypluli na povrch!
Co se ovšem ukázalo na chvíli mnohem zajímavější byla černá kočka, která přišla k břehu tak neslyšně, že jsem si jí zprvu vůbec nevšimla. Chvíli se jen nehybně dívám... Ale, chtěla bych ji vidět blíž! Teda pokud ji nevylekám. Pomalu vstanu. Břeh mám tak na jeden krok. Vezmu to přímo vodou - studená voda mě šimrá na bosých nohách... Naštěstí je to docela malá říčka, takže ani v nejhlubším místě mi nesahá víš než jsou kolena. Teď už si mě musela určitě všimnout, snad neuteče.*

(Konečně.)*Pomyslel si, když se mu hrdlo naplnilo chladivou vodou z říčky. Jazýčkem mrskal tak rychle, jak jen mohl. Byl natolik soustředěný na pití, že málem zapomněl na okolí. Proto sebou trhl, když si všiml mladé dívenky blížící se k němu. Zíral na ni zkoumavým výrazem s vyplazeným jazykem. Uběhlo pár chvílí, kdy mu z brady odkapalo pár kapek. Kočkodlak přemýšlel, co asi dělat. Nakonec se rozhodl, že to zahraje na obyčejnou kočku. Olízl se a protáhl, přičemž zahrabal v zemi směrem k dívce. Normálně by klidně vlezl do vody, kdyby chtěl přijít za tou holkou, jenže to by se pak mohl prozradit, takže jen zamňoukal a předstíral, že se chce k ní dostat ani by se dotkl vody.
Vše naznačovalo tomu, že se tahle kočka chce mazlit.*

*podřimovala jsem si na větvi stromu blízko říčky. Listy vrby mě chránily před praživým světlem. Černavý kožíšek jsem měla prohřátý skrz na skrz. Předchvílí jsem si ulovila nějakého vrabce a teď jen odpočívám a pozoruji okolí.
Vtom uslyším šustot trávy a dopadání tlapek čtyřnohého tvora. Asi bude unavený, protože dopadá těžce na zem. Kouknu se líp a nedaleko pod sebou uvidím druhou černosrstou kočku kráčející k řece.
Na druhém břehu sedí už poměrně dlouho lidská dívka a pozoruje onoho kocoura, který se teď šel napít. Z nenadání se dívka zvedne a namíří si to přes řeku rovnou k nic netušícímu kocourovi. Ten se jen lehce lekne a poté dělá jakoby nic.
Už mě přestává bavit pozorovat dva odlišné tvory a tak seskočím z větve, obejdu potichu kocoura a namířím si to ke břehu abych se napila a případně pohrála s plovoucími lístky.*

*Tiše seděl ve stínu mohutné vrby, jejíž kořeny nutily proud malé říčky vytvářet drobné víry pomalu se ztrácející v proudu. Zamyšleně pozoroval jak jeho velbloud přežvykuje nezvykle zelenou trávu. Napůl splasklé hrby se kývaly pokaždé, když pohnul hlavou a černou srst čechral jemný vánek. S povzdechem odvázal ohlávku od mohutnějícího kmene. Bledá pokožka na slunci zasvítila nezdravou bělí. Zatímco překonal vzdálenost mezi stínem a mělčinou, kde hodlal doplnit zásoby vody pro sebe i své zvíře opatrně roztáhl mysl do všech stran kolem sebe. Jemný dotyk mnoho zvířat ani nezaznamenalo, o rostlinách nemluvě. Zarazily jej však dvě bytosti skrývající se po proudu říčky. tak zvláštní mysl ještě necítil. Byl s nimi jeden člověk. Dívka, upřesnil svůj odhad, zatímco jemně pronikal do její mysli. na tu vzdálenost to nebylo vůbec lehké, přestože ji měla naprosto nebráněnou. Odlesky vodní hladiny zatančily na černé srsti, jak velbloud sklonil hlavu k vodě. Silchas sám se velmi tiše přepravil k věcem odloženým opodál. Pochva s meči byla odložena vedle sedla. Jejich váha na opasku mu připomněla, proč je na svých cestách. S odhodláním zjistit co jsou ti dva zač a možná si užít nějakou srandu při honu na tu holku se stín usmál. Mavnul rukou nad svými věcmi a vyslovil zaklínadlo, jež aktivovalo kouzlo vložené do onyxového zdobení sedla. s vědomím bezpečí svých věcí se vydal obhlédnout situaci.*

*Když se nakláním s otevřenou tlamičkou k hladině, ucítím na mysli povědomý tlak, jaký je známý při komunikaci či manipulaci s hlavou. Skrčím se do rákosí a víc si ohradím mysl, aby si mě člověk, elf či jiný tvor tak rychle nenašel. Nevím kdo vyslal tlak, protože ho nevidím přes trsy trávy a rákosí a tak pomalu a nepozoromaně doťapkám ke konci porostu.
Spatřím poměrně vysokého štíhlého a hodně bledého muže za doprovodu černavého tvora připomínajícího koně. Podobné stvoření s hrby na hřbetě jsem nikdy neviděla, ale nevypadalo nějak nebezpečně. Stále přikrčená čekám co se bude dít.*

*Jeden z nepochybně inteligentních tvorů přede mnou uzavřel svou mysl. Překvapilo mne jak účinně se dokázal bránit. Nejednal jsem nijak agresivně, přesto se zvedly zábrany nečekané výšky. Jsem si docela jistý že bych je prorazil, pokud bych o to opravdu stál. Takto obrněnou mysl je vcelku jednoduché najít. Ovšem vnitřní zrak není z nejvhodnějších pro orientaci. zakopnutí o kámen mne stojí bolestivě naražený palec. není to nic vážného a za chvíli už ani nic necítím. Kolem místa, kde se v rákosí skrývá ta bytost projdu na oko ledabyle a zamířím přímo ke zbylým dvěma narušitelům mého klidu.
Po očku sleduji rákosí, ale ať se snažím jak se snažím nevidím nic než nějaké zvíře a žábu. Ten tvor mne začíná velmi zajímat. Schovat se v takovém porostu není žádná hračka. Na venek nedám nic znát a podstatně opatrněji pokračuji po cestě.
Když dorazím na dohled splávku v ohybu říčky spatřím drobnou dívku v umazaných a otrhaných šatech jak hladí černého kocoura co se nejspíše šel napít. Ačkoliv stále cítím přítomnost oné bytosti nikde i nevidím. Můj vnitřní zrak mi říká, že je poblíž té dívky, ale krom kocoura tam není nic. Jen tráva a vyvýšený břeh. Žádná skrýš.*

*Uvolním se, když okolo muž jen projde. Sice si místo kde se nacházím prohlížel, ale naštěstí nezamířil mým směrem. Místo toho v duchu popřeji štěstí těm dvěma, ke kterým pochoduje.
Jakmile je o něco dál, přeběhnu potichu za docela vysoký dub a vyskáču na větev, z které se mi bude dobře pozorovat dění dole. Když lezu po kmeni, jemně mi zaskřípe dráp o kůru. Přikrčím se aby mě případně hnedtak neviděl a koukám na trojici podemnou, zatímco mi kožíškem profukuje příjemný výtr.*

Ale notak, děcka, ten vítr v poslední větě...

Sry no...

*jakmile spatří onoho elfa, schová se za nejbližší strom a modlí se k bohum Hvozdu*

Aha

výtr DDD BuĎ v klidu já jednou napsala vidět s Y a Arw mě začala mlátit pravopisem Kdo si pamatuje ještě můj první trest? (Ze spolky.... Azí a Armin určitě musí )

Hele.. lepší jak můj brácha být nemůžeš.. . ten do diktátu napsal 'majý' a jednou taky fotpal..

Mohu se zeptat, kde se zdržela moje registrace? Obdržel jsem email, že je vše v pořádku, až na jedinou věc, kterou jsem měl opravenou během deseti minut a už více jak týden čekám na nějakou další reakci.

Vím, že podobné dotazy, kdy bude můj profil, musí být velice v oblibě, ale týden mi přijde jako dost dlouhá doba, aby alespoň někdo dal vědět, že se to zdrží kvůli tomuhle a tomuhle.

Neboj brzy tě už přijmeme. Máme tu trochu víc čekatelů, tak to obecně déle trvá Ale musím říct, že se mi tvá postava dost líbí.

To ty maturity... špatné období pro posílání profilu.

Do místností se bez registrace nedostaneš, ale můžeš se s někým dohodnout, aby ti dal na ukázku třeba screenshot nějaké hry.

V Pravidlech je článek Jak hrát RPG, který zahrnuje i několik vzorových postů, ale asi jsi ho četl.

Samozřejmě, že četl. Jsou to však ukázky, co říkají jak by měla hra vypadat, což už poměrně znám. Jde mi spíše o to, prohlédnout si některé hry, jak ukončené, tak probíhající. Neberte si to osobně, ale už mě unavuje si všude vytvářet nejdříve postavu, než dostanu možnost nahlédnout "dovnitř", kde pak zjistím, že tam napíše někdo jednou za měsíc nebo hráči hrají způsobem, který by mi nevyhovoval a za týden můžu oznámit konec a tvorba postavy byla úplně zbytečná. Už se mi to párkrát stalo, tak se zkrátka jen ptám zda je tu možnost.

Bohužel - je-li tu nějaká ochotná osůbka, může ti poskytnout screenshoty.
A ano, jsou tu hráči, kteří odpovídají jednou za měsíc, zvláště teď před maturitami
Hráčský styl se liší, velmi výrazně, hráč od hráče. Je povoleno jak hraní v třetí osobě, tak v první, v přítomném i minulém čase.
Troufám si tvrdit, že každý si tu najde svého oblíbeného "spoluhráče" se stylem kompatibilním s tím jeho

Chápu. Za screenshoty budu jen rád, ač si nejsem jistý, jestli poslouží víc, než ukázky v pravidlech. Zkrátka se to nemůžu nijak rovnat tomu, kdybych si to pročítal sám a po nikom nemůžu chtít, aby mi nascreanoval všechno. Nicméně chápu, že možnost si prohlédnout hrací prostory před registrací není a přizpůsobím se. Na rozdíl od některých jiných nejmenovaných webů, to tu vypadá vcelku dobře a nejspíš už nějakou dobu funkční. Takže je možné, že vám brzy přibude registrace navíc.

Další moznosti je vytvorit si postavu dobrodruha, kde máš jen základ postavy a dotvářís ji během hry. Můžeš tak poznat styl hrani a zároven nemusis věnovat profilu tolik casu na zacatku.

Téhle možnosti už jsem si taky všiml, jen nevím, jestli bych byl později schopen hrát dost na to, aby mi postava dobrodruha vůbec přežila. Navíc už jsem dost pokročil v psaní volné postavy.

V současné době je v přípravě ostrov Yosen, kde bude možno hrát s naprosto základní registrací. Nicméně ukázka herního světa vůbec není špatný nápad.

Hledej v pravidlech, všechno jsou to věty přímo převzaté z pravidel.

Poradím Ctrl + F

Již vyřešeno v mailu.