Larin

Jméno: Larin

Věk: 29

Titul: Poslední z bratrů, člen Bratrstva, chráněnec Ómův

Jazyky:Lidský, domluví se trpasličím a umí pár slov starověkým, která potřebuje ke kouzlení.

Popis:

Larin patří mezi nižší, je pohublý, přesto však vypadá zdatně. Spíše je šlachovitý nežli svalnatý a jeho postava svědčí o tom, že je dlouho, opravdu dlouho na cestách. Larin má delší hnědé vlasy, málokdy upravené. Má též husté hnědé obočí přes jeho modré a velké oči, to pravé mu však hyzdí dlouhá, úzká jizva, následek jeho s ra’zakem. Jeho oči odděluje menší nos, který podtrhává jeho celkovou maličkost. V úrovni nosu se jeho tváře zužují do brady s důlkem. Nosívá lněný, hnědý plášť, který mu zanechal jeho „otec“ (K němu si povíme více v historii). V něm schovává léčivé byliny a masti. Pod pláštěm má režnou košily, používá jí, aby skryl znak Bratrstva. Jeho vlněné kalhoty v sobě skrývají věc, jenž, i přestože věří v Ómu, shledal užitečnou, kožený prak a ocelový nůž. Dále jeho osobu zdobí pevná, kožená torna s křesadlem, železnou miskou, dřevěnou lžící a kleštičkami, které se dají použít jako pinzeta.

Povaha:

Larin je tichý, někdy dokonce i plachý. Přesto je však schopen komunikace. Když se dá do hovoru je otevřený, možná až moc. To proto, že má málo zkušeností s mluvou, žije samotářský život, a tak někdo mazaný má možnost z něj spoustu věcí vymámit cokoliv kromě toho, co je, protože ví co by to pro něj znamenalo. Nejvíce se však obává, že by narazil na další bratry. Ví, že by je prozradil.

Historie:

Larinův počátek není příliš veselý. Z jeho narození se neměl kdo radovat. Matka ho odkojila sama, otec byl jen hospodský pobuda a opilec. Když mu byly dva roky matka zemřela na podvyživení a málem by pomřel i Larin, ale jeho se ujaly ostatní rodiny, protože mu jim bylo líto. Zvrat přišel na jaře společně s cizincem:

Postava jdoucí vesnicí vyvolala hotové pozdvižení. Nesla hnědý plášť, světlou košily a v patách jí kráčelo nezaměnitelné aroma sušených rostlin. Už od pohledu bylo jasné, že jde o potulného léčitele. Po té, co prodal různé masti a dal cenné rady, požádal o nocleh a bylo mu vyhověno. Shodou náhod to bylo v domě, kde býval Larin. Léčitel se pustil do řeči a dověděl se, že Larin je sirotek, jeho otec je neznámý a matka zemřela. Muž se ochotně nabídnul, že vezme chlapce s sebou na cesty a že se o něj postará. Pan domácí s úsměvem na rtech souhlasil a léčiteli nabídl chléb a kus sýra na cestu. Poutník poděkoval, ponechal zde ještě nějaké masti a hned ráno odešel i s klukem, držíc ho za ruku.

Haken se ho ujal a učil ho jak léčit lidi a proč to dělá. Haken byl Bratr, který se masakru na Ostrově vyhnul, protože byl jeden ze čtyř, kteří byli vysláni pryč. Chlapec se od něj naučil věřit v Ómu, Klidu a rovnováze. Bral jej jako svého otce a Haken mu to oplácel tak, že se o něj staral jako o vlastního.

 Když se Larin procházel lesem, dále od Hakena spatřil na zemi zraněné vlče, které se porvalo se staršími sourozenci a nevypadalo to sním dobře. Zželelo se mu ho, a tak jej vzal k Hakenovi.

„Otče, podívej jaké neštěstí postihlo toto zvíře. Dokážeš ho zachránit“

Haken se podíval na zvíře, poté na Larina a pravil:

„Zachránit je snazší část, Jsi si vědom, že se o něj budeš pečovat a odtrhovat si kusy masa od úst pro něj než dospěje?“

„Jsem otče“

Haken přikývl, přešel lehkým, klouzavým krokem k vlčeti, sklonil se nad něj a pronesl:

„Waíse heill“

Rána se začala hojit a Larin, vidouc kouzlo poprvé, se jen překvapením koukal. Vlček zahýbal nohou, zakňučel a zamrkal. Na více se nezmohl, chyběla mu síla, aby se jen hýbnul. Otevřenou tlamou a ustavičným kňučením se dožadoval jídla. Larin nemeškal a ihned skočil k baťohu pro kus šunky, kterou jim darovali nedávno vesničané za mast na revma.

„Tu máš, vlčku, dobrotu.“

„Jak mu budeš říkat?“

„Chotěj.“

Chotěj rychle rostl a po roce a kousek, když bylo Larinu devět let, odešel do divočiny. Kdo ví zda odešel sám, nebo mu to Haken domluvil. Za tu dobu se Larin naučil skvěle míchat léčivé dryáky, masti, používat byliny, čaje a jak se postarat o zraněného. Další kapitolou jeho života byla kouzla. Naučit se je mu trvalo tři roky, správně použít další dva. Poté ho Haken uznal jako Bratra. Když mu bylo patnáct, potkali ra’zaka:

Postava jdoucí k nim vypadala jako chudý slepec, na jeho obrysu tváře se přece jen něco nezdálo. Mohl to být velký, znetvořený nos, nebo něco jiného. Když už stál pár kroků od Bratrů, odhodil plášť, shodil kápy a z pochvy, která byla schována pod pláštěm, vytáhl meč a zavířil s ním vzduchem. Shozená kápě odhalila jeho zahnutý zoban a tím vyděsil mladého Larina, který uskočil a okamžitě šáhl po praku v kapse. Haken, stojící před ním odněkud vytáhl dlouhý tesák a odpověděl ra’zakovi bojovým postojem. Letící kameny, vířící čepele. Bratři bojovaly silou tak velkou, až Larin strnul, neboť nečekal, že jsou lidé schopni takto bojovat. Řinčení čepelí, výkřiky a výhružky, občasné zapraštění dřeva, jak některá čepel zavadí o strom. Poslední vteřiny trvaly věčnost. Haken a ra‘zak se dostali do přetlačované z níž nevycházel jasný vítěz. Zavřeštění. Svištění. Zapraskání. Ra’zak stojící nad umírajícím Hakenem, otáčící svou hlavu na Larina. Krvavý zobák. Vítězoslavné oči. Nenávistný pohled. Opětné zavřeštění. Ra‘zak se rozbíhá na Larina, mávajíc čepelí vysoko nad hlavou. Švih. Úskok. Krev stříkajcí všude kolem. Ra’zak vítězně stojící nad Larinem, který zoufale bere malý, železný nožík z kapsy. Jeho ruka s dokonalou precisností, jako by sama, vystřelila po ra’zakově hlavě. Zapraštění, krev, vítězství. Unavený Larin padne vyčerpáním.

Haken měl smrtelné poranění. Když se Larin probral už bylo pozdě. Pohřbil jej a ze zármutku si vyryl na hruď znak Bratrstva, rituální dýku, kterou byl zabit Mayak a písmeny Ó M A. Od těch dob se potlouká Alagaesii a hledá, kde by mohl šířit víru.

Rodina:

Matka o které nic neví, zemřela, když mu byly dva roky. Hakena bral jako svého otce, byl jeho učitelem, ochránce i pomocníkem v jeho raném životě.

Majetek:

Hnědý plášť, nenosí ho pořád, je to jeho přikrývka, hřejivý kabát ale i vzpomínka na Hakena. Vlněné kalhoty a režná košile jsou jeho stálým, neměnným oblečením. Táborové vybavení, trochu chudšího charakteru.

Kontakt: Facebook: Max Kocourek, Skype: max.kocourek