Jméno: Galbatorix Aris

Titul: Císař Galbatorix I. Krutý, král Alagaesie, Pokořitel Jezdců

Rasa: Člověk

Pohlaví: Muž

Datum narození: Při prvním úplňku v létě roku 3001

Vzhled:

Tělesná stránka: Galbatorix vypadá na třicet let, přestože už je to nějaký čas, co překročil dvě stě. Je 180 cm vysoký a na první pohled po tělesné stránce naprosto průměrný muž. Zdání klame - je silný a obratný.

Má šedé, uhrančivé, vážné oči, které jakoby člověka prohlédly až do morku kostí. Má krátce ostříhané tmavě hnědé vlasy, chodí pečlivě oholený, s přísným výrazem ve tváři a rovný široký nos.

Upřímný úsměv (krom toho opravdu krutého) u něj nikdo po staletí neviděl.

Oblékání: Obvykle nosí elegantní kožené kabáty a pláště z kožešiny - dokonce i v bitvě (plně spoléhá na své magické ochrany). Na krku nosí zlatý náhrdelník, ve kterém je zalitá šupina jeho původní dračice Jarnunvösk.

Při důležitých jednáních nebo když předstupuje před lid, dává přednost bohatě zdobenému královskému rouchu (připomíná spíš tmavou uniformu) s rudým pláštěm.

Armáda:

Královské vojsko tvoří deset tisíc elitních vojáků. Je členěno na osm legií po tisíci mužích a deset jízdních korouhví po dvou stech jezdcích (tři lehké jízdy, dvě střelecké a pět těžkých). Každá legie má vlastní oddíly střelců, pikenýrů, šermířů i harcovníků.

Ve velikosti armády nejsou započteny pomocné sbory, polní doktoři, kováři, zásobovací oddíly, mágové a Galbatorixova dvousetčlenná elitní osobní garda.

V případě otevřené války může král také povolat do zbraně muže, kteří prošli přípravnou službou, čímž se velikost vojska zvětší téměř třikrát.

Navíc se vždy naskytnou žoldáci ochotní za správný obnos riskovat své životy.

Každý z jeho vazalů má též své vlastní oddíly, které přislíbil poskytnout, bude-li to vyžadováno.

Jejich rozpoznávací znaky jsou vlajky s vystřihnutým trojůhelníkem, na kterých se nachází bílý kříž. Podklad je zemitě hnědý.

Stejnou barvu mají i tabardy, znaky a štíty pěšáků.

Charakter:

Galbatorixova mysl je velice komplikovaná. Po smrti jeho prvního draka se z něj stal chladný samotář, který není schopen sebemenší empatie. Nemá zábrany a v nic nevěří (přestože oficiálně podporuje Solase ).

Je lstivý a nevypočitatelný. Vyžaduje absolutní poslušnost a věrnost, přestože sám poruší každou dohodu či slib ve chvíli, kdy mu začne jakkoli překážet.

Vzpomínku na svou bezmoc při ztrátě prvního draka se snaží přebít pocitem absolutní moci, která plyne z možnosti rozhodovat o životech mnoha poddaných.

Jen on sám ví dopředu co udělá - někdy dává najevo jen chladnou logiku, jindy předvádí krutý sarkasmus.

Nikdy neodpouští ani sebemenší drobnost a nezapomíná žádnou křivdu (nebo to, co za křivdu považuje). Nepřátele ničí zdrcující silou, přičemž si často potrpí na teatrálnost, která má dát na odiv, co se stane každému, kdo se králi postaví.

Jediný, ke komu by mohl mít alespoň malou úctu, by byl jiný mocný dračí jezdec.

Pokud je z nějakého důvodu přinucen k přetvářce, změní se na inteligentního, výstředního aristokrata, který se vyzná v každém oboru a nikdy se nenechá přelstít.

Historie:

Narodil se před více než dvěma sty lety ve vesnici, která již dávno zmizela i z jeho paměti.

Byl jediným synem mlynáře a očekávalo se, že toto zaměstnání v pravý čas převezme. Všechno změnil přílet Jezdců do vesnice. Každé dítě se muselo dotknout dračího vejce v naději, že právě ono bude vybráno a stane se členem řádu. Nikdo nic nečekal - přeci jen šlo pomotmky chudých rodin, kteří nikdy neměli vizi velké budoucnosti. Nikdo až na něj. Už ve chvíli, kdy se stíny draků objevily na nebi, na svůj věk velmi chytrý chlapec cítil, že ho čeká něco úžasného.

A bylo to tak.

Jen několik momentů po tom, co se chladného vejce dotknul, protkaly skořápku praskliny a přímo před jeho očima se vylíhlo dráče, které později dostalo jméno Jarnunvösk.

Nastalo nejkrásnější období jeho života, které ukončil až střet se skupinou urgalů v Dračích horách. Monstra, která v noci napadla jejich tábor, zabila Jarnunvösk i jeho druhy a on sám, přestože přežil, byl zraněn nejen na těle, ale i na duši.

Něco se v něm zlomilo.

Už nebyl s to čistě přemýšlet. Když starší jezdci odmítli dát mu druhou šanci a získat dalšího draka, vzal věci do vlastních rukou.

Ukradl vejce, které pomocí magie přinutil vyklubat. Tak se zrodil jeho druhý drak - Šruikan. O několik dní později začala jeho otevřená vzpoura proti Dračím jezdcům.

Brzy se na jeho stranu přidali další mladí Jezdci lačnící po moci, kterým se začalo říkat Křivopřísežníci.

Po táhlé válce byl řád poražen, draci téměř vyhubeni a Galbatorix sám sebe jmenoval králem. Elfové byli zatlačeni do lesů, trpaslíci do hor a velmi rychle se mu podařilo potlačit i povstání lidských odpůrců - Vardenů.
Stále však zbýval jeden nepotrestaný nepřítel - Bratrstvo. Jeho členové byli blízko Jezdcům, proto je Galbatorix nenáviděl téměř stejně. Přes počáteční neúspěchy se nevzdal a za pomoci zrádce, nalezl ostrov, na němž sídlili.

Následný masakr přežilo pouze pět členů Bratrstva.

Křivopřísežníci postupně umírali, až zůstal pouze on. Vede obratnou mezinárodní politiku a země pod ním prosperuje, ovšem stará se o říši jako celek, ne o jednotlivce, proto je život běžných obyvatel velmi těžký.

Jeho vláda stojí hlavně na teroru, silném vojsku a respektu, který lidé stále mají ke dračímu jezdci, ač zrádci.

Rodina:

Na svou rodinu nevzpomíná. Lidi i místa dávno svál čas a vzpomínky u něj vyvolávají pouze bolest - pocit, který si nepřipouští.

Jediný tvor, který by se dal za něco podobného pokládat je pro něj Šruikan.

Schopnosti:

Za svůj dlouhý život vybrousil k dokonalosti k dokonalosti bojové dovednosti. Ovládá meč, luk, dýku i sekeru, navíc je jedním z nejmocnějších mágů (vyzná se jak v útočné a obranné magii, tak v mentálních útocích a obraně).

V mládí byl zvídavý a zajímal se téměř o všechny obory, ke kterým se dostal. Už když došlo k oné tragédii, byl velmi vzdělaný, později pak ve studiu pokračoval, ač spíše z nudy.

Umí číst, psát i počítat, mluví téměř všemi známými jazyky, vyzná se v alchymii i většině přírodních věd a historii a vojenské strategii.

Majetek:

Kromě jezdeckého meče, několika upomínek na svého prvního draka a nejlepší zbroje jaká byla k dispozici (kterou ovšem nepoužívá) vlastní většinu území, měst, vesnic a pevností Alagaesie.