Jazyk kočovných kmenů I.část
Autor: Marina Vista Verde
pozn. Jazyk je všeobecná elfština tak doufám, že nikdo nebude naštvaný
A
a (spojka) – ar
abeceda - tengwanda
aby - yara, sa
agónie – nwalmë, unqualë
agónie, smrt - qualmë
ach! (citoslovce) – ai!
ale – ananta, nan
alej - aldëon
altán – ampano
anebo - var
ano - tancavë (dosl. jistě)
armáda – hossë
armageddon – Ambar-metta
astronom - meneldil
averze – yelma
ať – nai
avšak – ananta, nan
až – írë
až do - tenna
až na, mimo – hequa
B
baldachýn – telumë
balrog – Valarauco, pl. Valaraucar
balzám - lipsa
báseň – lairë
bát se – rúca-, ruca-; aista-
bavlník - línë
bázeň – áya
bázlivý - caurëa
bdít - tir-
běda! - ai!
bědování - nainië, nairë
bědovat - naina-, nyéna-
bělostný - fána, fánë
bez - ú
bezpečný, zabezpečený – varna (příčestí trpné)
bezstarostný - wilwa
bidlo - tulwë
bílá – fána, fánë
bílý, chladný, bledý – ninquë
bít - palpa-
bitva, boj* - mahta
blaho - almarë, almië
blažený pocit – alassë
blaženost - almarë
blednout - quel-
blednout, umírat - fir-
blednout, ztrácet se (pomalu) – fifíru-
blednutí – quelië
blednutí, ztrácení – fifírula
bledý - marya, isca
bledý, chladný, bílý – ninquë
bledý, matný – néca, pl. néce
blesk – íta, sarco*
bloudit - ranya-, ran-
blyštění čepele - hyandarussë
blyštět se – ita-
blyštivý – itila
bodat - nasta-
bodavý – maica, laica (?)
bodec - nassë
bodlina - erca
bohatství - alma
bohatý, vzkvétající - alya
bochník (kulatý) - cornë
boj - mahta*
bojácný - caurëa
bojová formace – kompaktní – sanga
bojová formace – mužské kopí – nernehta
bojová formace – ochranný štít – sandastan
bojovat – mahta-
bojovník – mahtar
bojovník (s oštěpem) – ehtyar
bolavý - naica
bolest - naicë
bolest, způsobovat - nwalya-
bolestivý - naica
bolet* - naiya-
borovice, pinie - hórë
borůvka, malá bobule – piuca
bota - hyapa
bouře (hluk bouře) – raumo
bouřlivý - verca
božství - valassë
bradka – fanga
brána – ando (velká brána – andon)
bránit, nenechat pokračovat – nuhta-
bránit, znemožnit – stama-
bratr – toron, pl. torni
brilantnost – rillë, rildë
bríza – hwesta, vílë
brnkat - quingi-, tango-
brod - tarna
brož, jehlice – tancil
brzdit, nenechat pokračovat – nuhta-
brzký - arinya*
brzy - rato, arinya*
břečťan - etil
břeh – falassë, hresta
břeh (oblázkový, štěrk) – sarnië
břeh, pobřeží – hyapat
březen – Súlimë
břeh řeky – hyapat
břicho - cumba, cumbo
bříza - versil, silqueléni, silwin
bude – ëuva, nauva, nuva
budiž - nai
budova – ataquë
buď/te pozdraven/i! - aiya!
Bůh – Eru
bujný - verca
buk - neldor, neldorin, feren, fernë
burácející – rávëa
burácení – rávë
bušit - palpa-
bydlet - mar-
býk – mundo, tarucco, tarunco
byl - né
byli - ner, nér
bylo nebylo - yalúmessë, yáressë
bystrý - finwa
být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona
být (je) – ná (spona), ëa (samostatné sloveso)
být dost - farya-
být chladný - niqu-
být nad něčím – lav-, min.č. lávë
být nejasně vidět - valca-
být šťastný - valina-
bytost - onna
bytost (bez fyz. těla) – ëala, pl. ëalar
bývalý - yara
C
Cassiopeia – Wilwarin
cele – aqua
celek, všechno - ilúvë
celý – ilqua, ilqa; quanta
cesmína – ercassä
cesta – mallë, pl. maller, tië, pl. tier
cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë
cín - latúcen
cínový - latúcenda
cit, cítění (mužské) – hanu
citát - eques, pl. equessi
cítit (vůni/zápach) - holta-
cítit odpor z něčeho – feuya-
co – ma
co? - mannat?
co je – mana
ctitel – melindo
ctitelka – melindë
cuknout - rihta-
Č
čaj – tye
čára - tecco
čaroděj – istar, pl. istari, sairon
čas – lú
časně - arinya*
časný - arinya*
část - cirma
často - rimbo
častý - rimba
čelisti - anca
čelo vojska – nehta
čepel (nože...) - hyanda
čepel, její třpyt - hyandarussë
černý – morna, pl. mornë
čerstvý - venya, wenya
červ – lókë
červen – Nárië
červenec – Cermië
červený – nasar, carnë
čestný – faila
či - var
čí - mano
čirý – poica
číslo - nótë
číst - cenda-
čistý – poica
člověk – Atan, pl. Atani
člun - luntë
čtverec - cantil
čtvrtek – aldúlya
čtyř- - can-
čtyři – canta
čumák - mundo
D
dále, pak, potom - ento
daleko - haiya, haira
daleko a široko – palan
daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
daleký – haiya, haira
daleký, dálný – vaháya, vaihaiya
dálka - haiyassë
dar – anna, pl. annar
dárce, dárkyně - anto, antë
darebácký – raica
darovat – anta-, bud. čas antuva
dát – anta-, bud. čas antuva
dát dohromady – par-
dát najevo - tana-
datel – tambaro
dav - sanga
dávat – anta-, bud. čas antuva
dávat tvar - tan-
dávat vodu - calpa-
dávno* - yárë
dávno - za dávných časů - yalúmessë, yáressë
dávný - yára
dávný - yárëa, yalúmëa
dcera – yendë, yeldë, příp. -iel
dědic – aryon, haryon, hildë, hildo
definitivní - métima, tyelima
dech - sú, súlë
děkovat – hanta-
děkuji - hanta, hantalë, hantan*
dělat – car-, min.č. carnë; tan-
dělit - cilta-
dělit (se) - hyanda-
delta - etsir
démon – rauco
den – árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)
den; v ten den – tárë
děs - caurë
deset – cainen
děsit se - aista-
děsivý – rúcima, aica
děsný – rúcima
déšť (jemný) – mistë, timpë
déšť (jemný, rosa) – rossë
devět – nertë
díkuvzdání – hantalë
díky* - hanta, hantalë, hantan
díl - cirma
díra, jáma - latta
díra, otvor - assa
dítě – hína, pl. híni; příp. –hin pro něčí dítě
dívat se na (něco) - yéta-
dívka – konc. –wen
dívka – vendë, wendë
dívka (korunovaná) – riel, riellë
divočina - ráva
divoký – hravan, verca
dlaždice - ambal
dlít - mar-
dlouhý – anda
dlouze – andavë
dnes - sírë
dny, minulé, dřívější – yárë
do, dovnitř – minna, mir
do, na, k - konc. –nna, pl. –nnar
dobro, prospěch - alma, almië
dobrý (morálně) - manë
dobrý (o věcech či skutcích) – mára
docílit - rahta-
dodat - onot-
dodržovat - himya-
dodržující - himba
dohnat koho k čemu - or- (impersonální)
dohromady, spolu - -o, ó-
dokonce – elyë
dokončit – metya-
dokončit (intransitivní) - telu-
dokončit (transitivní) - telya-
dokud - tenna
dolík – unquë
dolů – undu, předp. undu-
domov, dům (někoho, osob...) – már
domněnka - intya
domnívat se - nam-
donucení - mausta
donutit - mauya-
donutit - or- (impersonální)
dopředu, podél - téra
dorazit - rahta-
dorozumívání – centa
doručit – col-
dosáhnout - rahta-
dospělost – vië
dospělý - vëa
dospělý muž – vëo, vëaner
dospět někam, k něčemu - rahta-
dost – fárë
dostačovat - farya-
dostat se někam - rahta-
dostatečný - fárea
dostatek – fárë
došek - tupsë
doušek - yulda, pl. yuldar
dout – súya-
dovednost – curwë, tanwë
dovedný – curu
dovést (někam) - tuca-
dovést do konce – metya-
dovnitř, do – minna, mir
dozadu - předpona nan-
drahokam – mírë, mir
drahý – melda
drak – angulókë
drak (jiskřivý) - fëalókë
drak (ohnivý) – urulókë, pl. urulóki
drak (okřídlený) – rámalókë
dráp - racca
drápatý - raccalepta
dravý - hravan
drobit se – ruxa-
drobný – rincë, pl. rinci, titta
drsný – norna, tarya
dryáda (luční) - nandin
dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
držet - mapa-
držet, vlastnit – col-
držet se koho/čeho - himya-
držící - himba
držitel – colindo
dřevo - tavar
dřevo, hrubý kus - runda
dřevo, tvarovaný kus - pano
dřímající - lorda
dřímat - muru-
dřímat, snít - lor-
dřímota - murmë
dřít se, pracovat – móta-
dříve - yá
dřívější - yara
dub – norno, nornë, nor
duben – Víressë
duha - helyanta, helyanwë („most na obloze“)
duch – fairë, pl. fairi
duch (obecně) - fairë, pl. fairi
duch (v člověku, osobě) – fëa, pl. fëar
duch lesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
duch luk - nermi, pl. nermir
duch moře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
duch přírody - nandin
dům – coa, car
dumat - luvu-
dunění – rávëa
dunící – rávëa
dusit (se) - quor-
dusný - lumna
duše – fëa, pl. fëar, súlë
duše (metaforicky) – coacalina (světlo domu)
dutina, lůno – súma
dutý - ronta, rotwa, unqua
důvěrný, známý - moina
důvtipný - finwa
dužnatý - sarqua
Dva stromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië
dvanáct – rasta
dvojče – onóna, pl. onóni
dvojí - atwa, tanta
dvojitý - atwa, tanta
dvojnásobný - atwa, tanta
dvorec - paca
dvůr - paca
dýchánek - taran, tarambo
dýchat - súya-
dychtit (po něčem) - milya-
dýka – sicil
dým - usquë
džus – sáva
džus (hustý) – pirya
E
elegie – nainië
elementární - essea
elf – Quendë, pl. Quendi
elf (šedý) – Sinda, pl. Sindar
elf (vznešený) – Elda, pl. Eldar
elf, elfský muž – quendu, pl. quendur
elfka, elfská žena – quendi, pl. quendir
elfové – Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)
elfové a lidé - Eruhíni („děti Eruovy“)
elfové (vznešení) – Tareldar
elfská řeč – Quenya lambë
elfský – Quenderin, Quendian, Eldarin
elfský jazyk – Eldalambë
elfský národ – Eldalië
elfština – Quenya
energie, vitalita, síla – tuo
éter - ilmen
existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä
expanzivní - palla
F
fantazie – nausë, intyalë
fauna - celva
fialka - helinillë
flétna - simpina, simpa
flora - olva
fonetický - hlonítë
fontána - ehtelë
formovat – cat-
foukající – hlápula
foukat, vát – hlapu-, súya-
fyzická hmota – erma, orma
fyzický - sarcuva
G
gong - tombo
gramatika - tengwesta
H
had – leuca, lókë
hádat - intya-
hádat se - costa-
hádka - costa
hák – ampa
hala - mardë
harfa – nandë, malá harfa – nandellë
harfeník – nandaro
hasnout - quel-
háv - vaima
helma - cassa
historka - quentalë
hladký - pasta
hlas – óma
hlava – cár
hle! – aiya!
hleď!, hle! – ela!
hledět - cen, bud. č. cenuva
hlídaný, vězněný – manda
hlídač - tirno
hlídání - tirmë
hlídat – tir-
hlídka (abstr.) - tirmë
hliněný - cemina
hloh - ectar, pinectar, pipinectar
hložinka, plod hlohu - piopin, pipin
hluboký - nura, tumna
hluk - nyalmë, yalmë
hluk, burácející, hřmící, rachotící – rávë
hmotný - sarcuva, sarqua
hnědočerný – varnë
hnusný - sancë
hnusit si – feuya-, yelta-
hnusný – yelwa
hodina – lúmë
hodnost - tyellë, pl. tyeller
hojit (se) - envinyata-
hojivá mast - lipsa
hojný – úvëa
holub – cu
holubice – cua
hon - raimë
honit (se; za něčím) - roita-
hora – oron, pl. oronti
horko – úrë
horký - saiwa
horký – být horký – ur, úr
horské jezírko - moilë
hoře - nyérë
hořet - urya-
hořet - usta- (trans.)
hořký – sára
hospodářství - osta
hostina - taran, tarambo
houba – hwan, pl. hwandi, telumbë
houf - sanga
hra - tyalië
hra na lyru - salmë
hradba – ramba
hradba a příkop - ossa
hrách - orivainë
hrana - rína
hranice – réna, rína
hrát na harfu – nanda-
hrát na píšťalu - sip-
hrbáč - cauco
hrbatý - cauca
hrdina – callo
hrdlo – lanco
hrnčíř – cemnaro
hrob – noirë, pl. noiri, sapsa
hrobka – noirë, pl. noiri
hromada - cumbë, hahta
hromobití - raumo
hrot - nasta
hrozen (květů) - wingë
hrozit se - aista-
hrozný – aica, rúcima, sancë
hrubý – tarya
hrůza - caurë
hrůza - ossë
hřát – ur-, úr-
hřbet ruky – cambë
hřeb, hřebík - taxë
hřmění – rávë
hřmící – rávëa
hučet (vítr) - lausta-
hudba – lindalë, lindelë
hvězda – elen, pl. eleni
hvězdné světlo - ilmë
hvězda (poet.) – él, éli
hvězdný – elenya, elda, elena
hvozd - taurë
hybná síla, muž činu – tyaro
hýření, pitka – yulmë
hyzdit - hasta-
CH
chaluha - felpa, uilë
chápající - handa
chápat - hanya-
chápavý - handa
chladný – ringa
chladný (být chladný, o počasí) – nicu-, niqu-
chladný, neúprosný – sincahonda
chladit - nicu-, niqu-
chlapec – seldo
chléb – masta
chodidlo – tallunë
chodit – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
choroba – quámë, lívë
chorý - laiwa
chovat odpor – yelta-
chrabrost - cánë
chrám - corda
chránit – varya-, varna-
chrpa - menelluin
chřadnout - hesta-
chtíč - mailë
chtít, toužit, přát si – mer-, min.č. mernë
chtít jít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
chtivost - milmë, mailë
chtivý - mailëa
chumel - loctë
chutnat - tyav-
chuť – tyávë, pl. tyáver
chválit – laita-
chvat – rimpë, hortalë, hormë
chvátat - alac-
chvatný – tyelca
chvíle* - lúmë
chytit, lapit do pasti - atsa-
chytnout, uchopit - mapa-