TOPlist

Napsal: Správce říše | Kategorie: Knihovna
Dne: 19.09.2012 13:41:54 FB



Jazyk kočovných kmenů II.část

Autor: Marina Vista Verde

pozn. Jazyk je všeobecná elfština tak doufám, že nikdo nebude naštvaný

 
I
 
ikdyž – elyë
imaginace – nausë, intyalë
intelekt - handelë
inteligence - handassë
inteligentní - handa
intuice - tercen
invence – Curwë
 
J
 
já – konc. –n, -nye, –nyë
já – ni; mi, mě, pro mě – nin
já ne- - avan (I won’t)
já; dokonce i já, ještě já - inyë
jádro - talma
jak – manen
jako – ve
jáma – unquë
jáma, díra - latta
jaro (brzké) – coirë
jaro (pozdní) – tuilë
jas - rillë, rildë
jas, sláva – alcar
jas (hvězdný) – silmë
jasný – calima, calina
jazyk (anatom.) – lamba
jazyk, řeč – lambě
jazykovědec – lambengolmo
je – ná, ëa
je, jim (zájm. odvozené od oni) – te, konc. –t
jeden - er
jedenáct – minquë
jedině - erë, eressë
jedinec, muž či žena – quén, pl. queni
jediný - erya, er
jedlý kaštan - mavoisi tapatenda
jedna – minë
jednotvárný – lára
jehlice - erca
jehlice, brož – tancil
jehličnan - vinë, vinnë
jeho, její – konc. –rya
jekot - miulë
jelikož - an
jemný – maxa, tereva, moica, pasta
jemný déšť - timpë
jen - erë, eressë
jenom - erë, eressë
jeřáb - carnimírië
jeskyně – filya
jeskyně (malá) – rotto
jeskyně (umělá) – hróta
jest – ëa
jestli, jestliže - ai (en. if)
jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi
ještě ty – elyë
ještě, potom - ento
ještě (jednou) - ata
jetel, červený - camilot
jezdec – roquen
jezdkyně – roquen
jezero – ailin, linya, ailo
jezero (studené, v horách) – ringë
jezírko - ailo
jezírko, horské - moilë
jídlo – apsa
jih – Hyarmen
jilm – alalmë, lalmë
jinovatka – niquis, niquessë
jiskra – tinwë, pl. tinwi
jiskření čepele - hyandarussë
jiskřit – ita-, tintila-, tin-
jiskřit, bíle - ninquita-
jíst – mat-
jistě, ano - tancavë
jistý - sanca
jít – lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-
jít pryč – auta-, min. čas avánië, ettul-
jméno – essë, pl. essi
jmenovat - esta-
jsem - ná
jsi - ná
jsme - nar
jsou – nar; ier, -ier
jsoucno – ëa
jste - nar
Jupiter – Alcarinquë
 
K
 
k – an
k, na, do – konc. –nna, pl. –nnar
k, směrem k – ana, na
kabát - vacco
kadeř – findë
kam* - manna
kámen – ondo, pl. ondor, sar
kámen, tvarovaný - ambal
kamenitý - sarna
kamínek - sar, pl. sardi
kamna - urna
kanál (vodní) – celma
kapat - lim-
kapička - liptë
kapka - limba
kapradí - filquë, filinquë, filimpë
kapradina, převislá - eldasilquë
kára - norollë
kaštan - mavoisi, alda mavoitë
kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda
kazit - hasta-
každý - ilqua
každý, všichni – ilquen
kde - massë
kdo – man, mani
kdokoliv – aiquen
kdysi - yá
když – írë
keř – tussa
kéž – nai
kladivo - namba
klanět se - caw-
klátit se - linga-
klenba – rondo, coromindo
klenba, kupole – telluma
klenot – mírë, mir
klenutý strop, střecha – rondo
klepat – tam-
klesat, zapadat - núta-
klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-
klesnout - luvu-*
klesnout, prudce - talta-
klíčit - tuia-, tuima-
klid – sérë, quildë
klidný - pasta
kmen, parta - hostar
kniha – parma
kočka – mëoi
kočovný - ránen
koho? - manno
kokořík - quinquenna
koloběh, věk – randa
komnata - sambë, -san
komunikace – centa
komunikace myslí – osanwë-centa
končící – tyelma
končit – telya-, telu-
konec – metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë
konečné blaho - manar, mandë
konečně - yallumë*
konečný – telda, tyelima, métima
konstrukce - tanwë, curwë
konvalinka vonná - quiquilla
kopec – ambo, tundo
kopec; do kopce (příslovce) - ampendë
kopec, osamělý, izolovaný - tolmen
koruna - rië
korunovaný – rína
kořen (jedlý) – sulca
kost – axo, pl. axor
koule - coron
kousat - nac-
kousnout - nac-
kousnutí - nahta
kouzelník - sairon
kouzlo - lúcë
kouzlit - luhta-
kov – rauta, tinco
kovář – tanno
kožešina – helma
kráčet – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
kraj, okraj - rína
kraj, území – nórië
krájet - rista-
krajina, otevřená - latina
krajní - erúmea
král – aran
královna (ta, která je vznešená...) – tári
královský - aranítë
krása - vanessë
krásný – írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa
krátký – sinta
kráva – yaxë, pl. yaxi
kreatura, silná a nepřátelská – rauco
krev – sercë, yár
krk - yatta, yat
kromě – hequa, ara
kroutit (se) – ric-
kroužit - hwinya-, pel-
krtek – noldarë, nolpa
kruh - cornë
kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
krůpěj - limba
krutý - nwalca
krysa – hyaro
krýt – tup-, telta-, halya-
křehký – tereva
křičet - rama
křídlo – ráma, pl. rámar
křik - nyalmë, rambë, yalmë
křik (vítězný) – yello
křivý - cauca
křížem, přes - arta
křížení, setkání (tří a více) – yomenië
křížit - tara-
který, která, které – ya; v kterém – yassë, v kterých yassen
kulatý - corna
kůň (rychlý, jezdecký) – rocco
kupa - hahta
kupa, hromada - cumbë
kupit (se) – hosta-
kupole, klenba – telluma, coromindo
kus - cirma
kus dřeva, hrubý - runda
kus dřeva, tvarovaný - pano
kůže – helma
kvést - lohta-
květ – lossë
květen – Lótessë
květina – lótë
květina s velkými jednotlivými květy - indil
kvil - miulë
 
L
 
labuť – alqua
lačnost - milmë
lady, paní – heri
lamentovat - nyéna-, naina-
lampa – calma
lapit do pasti - atsa-
láska - melmë
laskavý - moica
lastura - hyalma
látka – lannë
Laurelin (jeho jméno) - Culúrien
léčit - envinyata-
léčka - neuma
led – helcë
leden – Narvinyë
ledňáček – halatir, halatirno
ledová tříšť - helcaraxë
ledový – helca
legenda - nyárë
lehnout si - caita-
leknín - ailinon
leknín, žlutý - nénu
lem - rína
lem oděvu - lappa
lembas – coimas
les – taurë, pl. tauri
lesk - wintil, tindë, rillë, rildë
lesklý - silma
lesknoucí se – ilcala
lesknout se (bíle) – ilca-
lesknout se - tin-
lesnatý – taurëa
létat – villa-, villë-, will-
letět vzduchem, vát – hlapu-
léto – lairë
letopočet - yénonótië
lev – rá, pl. rávi
levák - hyarmaitë
levý (strana) – hyarya
lež - furu
ležet, rozprostírat se – caita-
lhát - furu-
líbat - miqu-*
líbezný - írima
lid - lië, příp. –lië, přivl. liéva
lidé – Atani, sg. Atan
lidé (podle elfů) – Engwar (Neduživí)
lidé (potom narození) – Apanónar
lidé a elfové - Eruhíni („děti Eruovy“)
lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)
lilie - indil, narwë
líska - cotullë, cotulwë
list – lassë, pl. lassi
listí – olassië
listopad – Hísimë
listoví – olassië
lišácký - ruscuitë
liška – rusco
lít – ul-, ulya-
lkaní – yaimë
lkát - yaita-
loajalita – voronwië
loajální – vórima, voronda
loď (s ostrou přídí) – cirya
loďka - luntë
loďka, malá - venë
lok - yulda, pl. yuldar
loket – ólemë
loni - yenya
lord, pán – heru, hér-
louka - lairë
lov - raimë
ložnice – caimasan, pl. caimasambi
lpějící na kom/čem - himba
lpět na kom/čem - himya-
luk – quinga, cú, lúva
lůno – súma
lůno země - palúrë
lůžko - caima
lyra – salma
lyra, hra na ni - salmë
 
M
 
maceška - helin
mačkat (se) – sanga-
magie - ingolë
magie, tajné umění – nolwë, nólë
maják - calmindon
majestátní - aranítë
mající, s – arwa
mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot
mák, vlčí velký - fúmello valinórëa, camillo
malá dáma – hérincë
málo, ne dost – ufárëa
malý – rincë, pl. rinci, pitya
máma – mamil
manžel – verno
manželé – veru
manželka – vessë
manželství, manželský stav – vesta
Mars – Carnil
máry - tulma
masitý - sarqua
maso – hrávë
mast - laivë
mast (hojivá) - lipsa
matka – amil, ammë
matný, bledný - néca, pl. néce
mátožný - lorda
mdlý, nejasný - néca, pl. néce
mě, pro mě – nin
meč – macil
meč (krátký s širokou čepelí) – ecet
meč (široký) – lango
med – lís
medovina (životabudič) – miruvórë, miruvor
medový – předp. liss-
medvěd – morco
měď - tambë
měděný - tambina
měkký – maxa
melodický - lindelëa
měnit se – ahya-, min. č. ahyanë
měsíc – Isil
měsíc (časově) – asta, pl astar
měsíc (jeho jméno) – Rána, Tilion
měsíce, srpek - cú
měsíční svit – isilmë
město (opevněné) – osto, os
mezi – imbë
mi, mě – nin
mihotat se – tintila-
mihotavý – itila
milenec – melindo
milenka – melindë, melissë
milovaný – melda
milovat – mel-, mela-
mimo – hequa, ara
mimo, nad - pella
minulé dny – yárë
minule, posledně – yallumë, yalúmë
minulost – vanwië
minulý, odešlý – vanwa
minulý, předešlý, poslední – métima
míra – lesta
mírný – maxa, moica
mísa - salpa
miska - venë, salpa
místnost - sambë, -san
místo, kousek země – men
místo, silné, odolné - sarnë
mít, vlastnit – harya-
mít (jakou) chuť - tyav-
mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X
mít rád (o přátelství) - ser-
mít radost - valina-
mít se dobře - ala-
mít strach - aista-
mladý – nessa
mládí, svěžest - vénë, wénë
mládí, vitalita - laito, laisi
mlátit - palpa-
mlčení - quildë
mlha – hísë, hísië, hiswë
mlhavý, nejasný - néca, pl. néce
mlhovina - timpinë
mluvit - quet-, min. č. quentë
mluvnice - tengwesta
mnohaletý - linyenwa
mnoho – rimbë, limbë
mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-
mnoho (velké množství) – hosta, úvë
mnoholistý – lillassëa, pl. lillassië
mnohý - rimba, úvëa
množství (velké) – rimbë, úvë
mňoukání - miulë
moc – mít pod svou mocí – vala
moci - pol-, mohu - polin
mocný – meletya, taura
modla - cordon
modlitba – cyermë
modrat se - helwa-ahya-
modrozelený - laiquaninwa
modrý – luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa
modřín - finë
mohutný, robustní – tiuca
mokrý – mixa, nenda
monstrum - úvanimo
moře – ëar, pl. ëari
moře, rozbouřené - haloisi
mořská panna - ëaris, ëarwen
mořská řasa - felpa, uilë
mořská víla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
most – yanta, yanwë
motýl – wilwarin
moudrá osoba – nolmo
moudrý – nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua
moudrost – nolwë, nólë
mouka – porë
mrak (bílý) – fanya, pl. fanyar
mrak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor, ungo
mraky a vzduch nahoře – fanyárë
mramor - alastë
mráz – nixë
mrazit, chladit – nicu-, niqu-
mrazivý - helca
mrkat – tihta-
mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico
mrtvý (o elfech) – qualin
mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) – firin
mrtvý, odešlý – vanwa
mučit - nwalya-
mudrc – ingólemo
můj, má, mé – -inya, -nya
muka – nwalmë
mumlající – nurrula
mumlat – nurru-
mumlavý – nurrua
muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mušle – hyalma
muž – nér, pl. neri
muž činu – tyaro
mužský - hanuvoitë
my – konc. –lmë, –mmë
my – me, na nás – ménë, nás (3.p.) – men, mel
my (duál) – met
my ne-xxx – vammë, avammë
mys - mundo
mysl - ósanwë
myslet - sana-, noa-, nauta-
myslit si - nam-; myslím si - namin
myšlenka - intya
mžourat - tihta-
 
N
 
na, do, k - konc. –nna, pl. –nnar
nabádat - or- (impersonální)
nad – or, pella
nádhera – alcar
nádherný – vanya
nádoba - venë
nádoba na pití – yulma, sungwa
nahnat strach, hrůzu – ruhta-
náhoda - ambarma
nahoru – amba, ama
náhrdelník - firinga
nahý – helda
nacházet – hir-
nachová, planoucí - narwa
nachový – nasar
najít – hir-, tuv-
nakloněný - penda
nakonec - mettassë
naléhat – horta-
naléhat - or- (impersonální)
naléhavost - hormë
nalézat – hir-
nalézt – tuv-
nalít – ul-, ulya-
námořník – ciryamo
nanebevstoupení - orosta
nápad - intya
nápadný - minda
napěnit – falasta-
napíchat - erca-
napjatý – tunga
naplnit – quat-, bud. čas quantuva
napnout - lenu-
napnutý - tunga
nápoj - suxë*
napomáhat - resta-
naposled, minule – yallumë, yalúmë
naposledy - mettassë
naprosto – aqua
napříč, přes - arta
napsat – tec-
narcis - cancalë, malina cancalë
národ – lië, příp. –lië, přivl. liéva
narodit se - nosta-
narozeniny* - nostarya
náruč – súma
narůstat - yonta-
nářek - nainië, nairë
nářek, naříkání – yaimë
nařídit – can-, vala-
naříkající, naříkavý – yaimëa
naříkat - naina-, nyéna-, yaita-
nařízení – namna
násilnický – naraca
násilný – naraca
následovat – hilya-, hil-
následovník – hildë, hildo
naslouchat - lasta-
nástraha, oko – neuma
náš (duál) - elva
náš (vylučující) - emma
náš (zahrnující) - elma
náš, naše – konc. –lma; 2.p. –lmo
náš, naše (pro 2 osoby) – konc. –lva, 2.p. –lvo
natáhnout - lenu-
nátlak - mausta
nato - san
naučit se - nol-*
navždy - tennoio, oialë
nazgúl – Úlair, Úlairë, pl. Úlairi
naznačit - tana-
názor (stálý) – selma
naživu – cuina
ne - lá, lau
ne – áva, avá, vá, já ne – ván, ványë, my ne – vammë
ne (důrazné) - lala
ne- (předp.) – ú-
ne navždy – ullumë
ne, skutečně ne, naprosto ne (důrazný nesouhlas) - laumë
nebe – hellë, telimbo
nebe, uprostřed rudého - carnevaitë
nebesa – Menel
nebeská klenba – telumë
neblahý - umbarwa
nebo - var
neboť - an, ten
nebude (en. will not) – úva
nebudu (já) - ávan, ványë
nebýt - um-; min.č. úmë
něco – nat
nečistý - vára
nečlověk - Hravan
nedělat - um-
neděle – eärenya
nedělej to – áva carë
nedostatečný - ufárëa
nedostatek – ufárë
neduživý – engwa
nehostinný - erda
nehybný - tulca
nechat něčeho - hauta-
nechuť – yelma
nechutný – yelwa
nejasně, být vidět - valca-
nejasný, mdlý - néca, pl. néce
nejdříve - yesta
nejprve - yesta
nejsem - uin, umin, min.č. úmë
nejjasnější – ancalima
nejvyšší bod – inga
nejzadnější – tella
nejzazší – tella
někdejší - yara
někdo – aiquen, námo
někdo, muž či žena – quén, pl. queni
nekonečné období – oialë
nelidi – Hravan, pl. Hravani
nelítostný - aica
neměnný - sanca, tulca
nemluvně – lapsë
nemoc – quámë, lívë, caila
nemocný - laiwa, caila, caimassëa
nenasytnost - milmë
nenávidět – yelta-, tev-
nenávist – yelma, tevë, tevië
nenávistný - sancë
nenechat dokončit - nuhta-
není – úyë
neodvratně určit - martya-
neohroženost - verië
neohrožený - verya
neochotný - avar, pl. avari
neotřesitelný - tulca
nepoctivý – raica
nepovolit - ava-, min.č. avanë
nepřátelský - cotya
nepřetržitě - voro
nepřevyprávitelné; to, co se nedá převyprávět - únyárima
nepřipouštět, znemožnit – stama-
nepřítel – cotumo
Neptun – Nénar
nerozštěpitelný - ilterenda
nerozumný - alasaila
nesčetný – únótima
neskrývající nic – helda
nesmělý - caurëa
nesmrtelný – ilfirin
nesnadný - tarya
nespočetný – únótima
nespočitatelný – únótima
nespoutaný - verca, wilwa
nést – col-
nést se, plout - lutta-, lutu-
nestvůra – ulundo
netvor – ulundo, úvanimo
neúcta - yaiwë
neudělám – ávan
neúprosný, tvrdý – sincahonda
neurčitý - néca
neuspět – quel-
neustále - oialë, voro
neústupný – norna
nevěsta – indis
nevlídný – tarya
nevolník - mól
nevšímat si - hehta-, min.č. hehtanë
nevyřknutelné; to, co se nemá říkat, vyprávět - avanyárima
nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit - úquétima
nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat - avaquétima
nevýslovný - úquétima
nezdravý – engwa
nezkažený - alahasta
nezničený - alahasta
nezohyzděný - alahasta
něžný – maxa, moica
ničit - hasta-
nikdo - úquen
nikdy - úlúmë*
nit - línë, lia
nitro, vnitřní mysl – órë
nízký, podlý – faica
nížina - nanda
noc – lómë, ló, mórë, hui
noclehárna – caimasan, pl. caimasambi
noha – telco
noha (spodní část, en. foot) – tál
nora - hróta
normální - sanya
nos – nengwë, mundo
nosit – col-
nosit (oblečení) - col-
nositel – colindo
nový – vinya, sinya
Nový rok, první den roku – yestarrë
nový život - laito, laisi
nutit - mauya-
nutit - or- (impersonální)
nutkání - maurë
nutnost - hormë
nůž – sicil
nymfa - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
nyní – sí, sin, sín
 
O
 
o - os* (náhradní předložka místo genitivu)
ó (zvolací, přikazovací částice) – a, á
oba - yúyo
obalovat - vaita-
obarvený, ušpiněný – púrëa
obdařený – mána, almárëa
obdařenost - almarë
obdivuhodný – vanima
obecná řeč - ilquesta
obecný podmět, předmět – quén, pl. queni
obejmout - vaita-
obchod, obchodování - mancalë
obchodovat - manca-
obíhat - pel-, hwinya-
objemný, rozsáhlý – úra
objetí - ranca**
objevit – tuv-
objímat - vaita-
obklíčit - hapa-
obklopit - vaita-
obklopovat - vaita-
obkroužený - lesta
oblak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor
oblaky, mezi nachovými - carnevaitë
oblast (ohraničená) – peler
oblast, region – ména
oblast, správní - ostar
oblázek - sar, pl. sardi
oblázky, štěrk – sarnië
oblečený - vaina
obličej - anta
obloha - hellë, fanyárë, telimbo
oblouček (část tengwy) - lúva
obmotat - vaita-
obnažený – helda
obnažit (se) - helta-*
obnovený – envinyanta
obnovit – envinyata-
obr - norsa
obr lidožrout - sarquindo, pl. sarquindi
obrácený – querna
obrátit (se) – ric-
obrátit (se), změnit - ahya-
obrazotvornost – nausë, intyalë
obrovský – úvëa, alta
obruba - rína
obsahovat - panda-
obskurita - mordo
obtížný - tarya
obtočit - vaita-
obvyklý - sanya
obyčej - haimë
obyčejný - sanya
obydlí – farnë, mar
obyvatel - mardo
ocel - erë, eren, yaisa
očarování - lúcë
očarovat - luhta-
od – ho
od, z, ven z – konc. –llo
oddech – sérë
oddělit - cilta-
odehnat - auhorta-
odejít – auta-, min. čas vánë, vánië, avánië; hótul-
odejít pryč – oantë, min. čas slovesa auta-
oděný - vaina
odepřít – ava-, min.č. avanë
odér, aroma - holmë
odešlý – lendë
odešlý, zmizelý – vanwa
oděv - vaima
odhad - intya
odhadovat - intya-
odcházet – ettul-
odjet - vanya-, min.č. vannë
odkapávat - liptë-
odkrýt (se) - helta-*
odkud* - mallo
odmítnout – váquet-, avaquet-
odolat – termar-
odolné místo - sarnë
odolný - voronwa, tulca
odplout - lút-
odpočinek – sérë, quildë
odpočinout si - quil-*, ser-
odpočívat - ser-
odpor – yelma
odpor, cítit z něčeho – feuya-
odporný – yelwa, saura, sancë
odporný, hanebný – faica
odpověď - nanquenië
odpustit - avanta-*
odpuzující – yelwa
odříznout, s cílem použít odříznutou část - hóciri-
odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části - auciri-
odříznutý od světa - erda
odsoudit (k záhubě) - martya-
odstup - haiyassë
odsunout stranou - hehta-, min.č. hehtanë
odtékat - cel-
odvaha - verië
odvaha („síla srdce“) - huorë
odvážit se - verya-
odvážný - verya, canya
odvolat – enyal-
odvržený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ohavný – yelwa, sancë
oheň – nárë
oheň - jako oheň - urúva
ohnivě rudý - culda, culina, narwa
ohnivý - nárëa*, uruitë, urúva
ohnivý (o barvě) - culda, culina
ohnout se – loc-, cúna-, cauta-
ohnutý – cúna
ohrada - panda
ohrazovat - panda-
ochrana - varnassë
ochraňovat – varya-, varna-
ochutnat - tyav-
oko – hen, pl. hendi, 2 hendu
oko, nástraha – neuma
okolnost - ambarma
okouzlení - lúcë
okouzlit - luhta-
okraj - erumë, réna, rína
okurka - colosta
olověný - canuva
olovo - canu
olše - ulwë, uluswë
on – so, konc. –ro
ona - së, konc. -rë
onen, ten, tamten – tana
oni – konc. –lto, ve vyspělé quenijštině –ntë
oni – toi, te
oni; právě oni - entë
ono - ta
onoho den, v ten den – tárë
opačný – nuquerna
opakovat (se) - tatya-
opar – hísë, hísië
opatření - lesta
opásaný - lesta
opět – ata; předp. en-
opevnění, dům, vesnice či město obehnané zdí – opelë
oplakávat - nyéna-, naina-
oplocovat - panda-
opora - tulto
opotřebovat (se) - yerya-
opovážit se - verya-
opovržení - yaiwë
opovrženíhodný – faica
opravdový - anwa, sanda
opustit – hehta-, min.č. hehtanë; auta-, min. čas avánië, oantë, hótul-
opuštění (podst. jm) – hequa
opuštěný - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
oranžová – culuina
orel – sorno, soron, sornë, pl. sorni
Orion – Menelmacar
orosený - nítë
ořezat - rista-
osamělý – eressëa, erda
osamění - erë, eressë
osamocený - erda
osít - rer-, min.č. rendë
oslnivost – rillë, rildë
osm – tolto
osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní) – lanat
ospalý - murmea, lorda
osoba – quén, pl. queni
osobní – véra
ostatek - estë
ostatní, ti - estë
osten - nassë, erca
ostrov – tol, pl. tolli
ostrý – maica, aica, laica
ostří, čepel - hyanda
ostýchavý - caurëa
osud – ambar, umbar, maranwë, manar, mandë
osud; kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
osudný - umbarwa
osudový – umbarta, marta
osvětlený - calina
osvětlit - calya-
osvětlovat - calya-
osvítit (bíle) – sil-
ošklivit si – yelta-, feuya-
oštěp – ehte, ecco
ošperkovat (se) - sinquita-
ošuntělý, starý (o věcech) – yerna
otáčet - pel-
otec – atar
otevřený - panta
otevřený, volný (o krajině) - latin, latina
otevřít - panta-
otočený – querna
otočit (se) – ric-
otrok - mól
otvor, díra - assa
ovce – máma
oves - polë
ovinout - vaita-, lia-
ovinout se – loc-
ovládaný – turúna
ovládat – tur-
ovládnutí - túrë
ovoce – yávë
ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky - melpo
ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky - marin
ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou - pio
ovocný strom - marinnë, marindë
ovšem - tancavë
ozářit (bíle) – sil-
ozařovat - alca-
ozdobit (se; šperky) - sinquita-
označit - osteca-
označit, ukázat – tana-
ozvěna - nalla, láma, nallama
ozývat se - lamya-
ozývat se, vracet se ozvěnou - láma-
oženit se/vdát se - vesta-
oživit - envinyata-
ožít - cuy-, cui-
 
P
 
pád – talta, lantë, atalantië
padající – lantala
padat – lanta-, min.č. lantanë, talta-
padlý – atalantëa, talanta
padnout – atalta-, min.č. ataltanë, talat-
pahorek – coron, cumbë, tundo, nóla
pak – apa
pak, potom - ento, tárë
pak, tehdy - san
pálit - usta- (trans.)
pán něčeho – příp. –tar (předp. tar-)
pán, lord – her, heru
paní, lady – heri
panenství - vénë, venessë
panovat – vala-
paprsek světla - alca
pár, sezdaný – veru
parketa - pano
parta - hostar
pařát - racca
pás - lesta
pasák - mavor, mavar
past - neuma
pastevec - mavor, mavar
pastýř - mavor, mavar
pastýřka - emerwen
pátek – menelya
pauza – lár
pavoučí vlákno - lia
pavouk - liantë; úponek
pavučina - ungwë, línë
paže – ranco, pl. ranqui
pec - urna
péct - masta-
peklo - fatanyu
peklo („Železná věznice“) - Angamando
pěna – fallë
pěna, sprška – winga
pěnící – falastala
pěnit – falasta-
perla - marilla
perleť - marilla
pero (psací) – tecil
pero, peří – quessë
pes – huo
pěst – quár, quárë
pěvec - lindo
pevnost - arta
pevnost, opevněné město – osto, os
pevný – norna, tunga, tanca, tulca, tarya
píchat - nasta-
píchnout - erca-
piknik - taran, tarambo
pilíř – tarma
pinie, borovice - hórë
písek – litsë
píseň – lindë, lírë
pískat* - sip-
písmeno – tengwa, pl. tengwar, sarat, pl. sarati
písmeno, znak – tehta, pl. tehtar
píšťala - simpa, simpina
pít - suc-
pití - suxë*
pití, pitka – yulmë
pitka – yulmë
plačící - niermë
plachý - caurëa
plachta (lodní) - tala
plakat - naina-
plamen – nárë
plamen (rudý) – rúnya
plamenný - uruitë
pláň - nanda
planina - nanda
planoucí - uruitë
planoucí nachová - narwa
plášť – collo, vacco
plát - urya-
platan - mapalin
platan, cizí - mapalin varivoitë
platan, křídlatý - mapalin rámavoitë
platan, motýlový - mapalin wilwarinda
platan, rohatý - mapalin tarucca
platan, střapatý - mapalin fatsëvoitë
plátno – lannë
plavba – círa
plavit se – cir-, lút-
plavý - linda
plazivé rostliny – uilë
pláž – falassë
pleso – ringë, moilë
plést, tkát – lan-
pletivo, síť – rembë
plivat - puita-
plně – aqua
plnit (se) – quat-, bud. čas quantuva
plný – quanta
plný (čeho) – inqua, -inqua
plod, malá bobule – piuca
plodit ovoce - yav-
plody – yávë
plochý – lára
plot - panda
plout – cir-, lút-, lutta-, lutu-
plynout – sirya-
plynout, plout - lutta-, lutu-
plynulý - pasta
po (časově) – apa, ep
po (místně) - téra
po, za, přes – pella
pobledlý - marya
pobřeží – falassë, hresta
pobřeží, břeh – hyapat
počáteční - yessëa
počátek - yessë
početný - úvëa
počítat – not-
pod – nu, (no)
pod – undu, předp. undu-, unu-
pod stínem – unuhuinë
poddajný – maxa
podhlavník - nirwa
podíl - cirma
podlaha, vydlážděná - paca
podlaž – talan, pl. talani
podle, podél - téra
podlý – faica
podnět - suilë
podpěra - tulto
podpora - tulto
podrobit si – lav-, min.č. lávë
podřízení, podřízenost - nurmë
podřízený - nurmëa
podstata - talma
poduška - quesset
podzim (brzký) – yávië
podzim (pozdní) - quellë
pohár – yulma
pohasnout - quel-
pohnout (něčím) – rúma-
pohrdání - yaiwë
pochva - vaimë
pojď/te - tula
pojetí (čeho) - nó, noa, pl. nówi
pojit se - nut-
pojmenovat - esta-
pokazit - hasta-
pokažený - hastaina
poklad – harma
poklad, hromada - foa
poklepat – tam-
poklid - sérë
poklonit se - caw-
pokoj - sambë, -san
pokoj, klid - sérë
pokořený – nucumna
pokožka – helma
pokračovat (v cestě) - lelya-, min. č. lendë
pokrm - apsa
pokroucený - hwarin
pokřik (vítězný) – yello
pokřivený - norna, hwarin
pokud - ai (en. if)
pokušení - mailë*
poletovat - hlapu-
polevit - lehta-
polévka – sulpa
políbit - miqu-*
poloviční - perya
polovina - pedrëa
položit (se) - caita-
polštář - quesset, nirwa*
pomáhat - resta-
pomeranč – culuma, culmarin
pomilováníhodný - írima
pomněnka - alfirin
pomoc - restalë
pomoci - resta-
pondělí – elenya
ponížený – nucumna
ponurý, temný – morë
popíchat - erca-
popíjet - salpa-
poprosit - iqua-
popsat - osteca-
popud - suilë
poranění – harwë
poranit – harna-
porazit - undulav-
porodit - nosta-
porostlý stromy - aldarwa
poroučet – vala-
posel – tercáno
poskvrnit - vahta-
poskytnout - lav-
poslat (někoho někam) - menta-
poslat pro – tulta-
posledně, minule – yallumë, yalúmë
poslední – telda, tella, tyelima
poslední rok století – haranyë
poslední, předešlý, minulý – métima
poslouchat - lasta-
posměch - yaiwë
postel - caima
postrašit – ruhta-
posunková řeč – hwermë
posunout – rúma-
posunout, změnit - ahya-
posuzovat - nam-
posvátnost – airë
posvátný – aina
posvětit - airita-
pošetilý - alasaila
pošpinit - vahta-
potkat - omenta-
poté, tenkrát - san
poté - apa
potok – nellë
potom – apa, tárë, san
potom, pak - ento
potom, tenkrát - san
potomek – indyo
potopa - ulundë
potřeba - maurë
potřísnit - vahta-
potulka - ránë
potulný - ránen
poupě - tuima
poušť - erumë
pouto - nútë
pouzdro - vaimë
pouze - erë, eressë
pověsit - linga-
pověst - nyárë
povídat - quet-, min. č. quentë
povodeň - ulundë
povolat – yal-, tulta-
povolat zpět – enyal-
povolit - lehta-
povrch - palmë, palúrë
povyk - nyalmë, rambë, yalmë
povýšení - orosta
pozdraven/i, buď/te - aiya!
pozdravit - áya-
poznání - nólë
pozorovat, dívat se na - yéta-
pozorovat, hlídat – tir-
pozvednout – amorta-
požadavek - iquista
požadovat - iqua-
požehnanost – almarë
požehnaný – mána, aman, almárëa
pracovat, dřít se – móta-
práh – fenda
prach – asto
pralátka - erdë
pramen – ehtelë
pramenit - calpa-
prasklina – sanca
pravák - formaitë
pravdivý, pravý - anwa
právě, nyní, teď – sí, sin, sín
pravidelný - pasta
pravidlo – axan, sanyë
pravý (strana) – forya
pravý, skutečný - anwa
prázdný – lusta, cumna, unqua
prázdný, dutý - ronta, rotwa
princ – cundu
princezna – aranel
prkno - pano
pro – ten, an
probouzející se - cuivëa
probudit (se) - coita-
probudit se k životu - cuy-
probuzení – cuivië
procitající - cuivëa
procitnout - coita-
procitnutí - cuivië
prodloužení - tailë
prodloužený - taina
prodloužit, zvětšit - tai-, tay-
prohlášení – canwa
prohnaný - ruscuitë
prohnilý, odporný – saura
projevit (úctu ap.) - tana-
prokletý - marta
prolhaný- fúrima*
pronásledovat - roita-
pronásledovaný osudem - marta
pronikavý – maica, laica
propadlý smrti - marta
propast – undumë (temná, hluboká), cilya
propíchnout - erca-
propustit - fainu-
prosba - iquista
prosím - iquista
prosinec – Ringarë
prosit - iqua-
prospěch, dobro - alma
prospívající - alya
prospívat - ala-
prostřední - endya, enya
protáhnout (se) - palu-, palya-
protože - an, ten
proud – celumë
proudit – ulya-, sirya-
proudit, svižně - celu-
provázek - lia
prozíravě – apacenyë
prozíravost – apacen
prozíravý - finwa
prst - lepsë
prsten – corma
pršet - ulya-
prudký, rychlý - linta
průchod - tarna
průjezdný, volný (o krajině) - latin, latina
průsmyk - falqua
průvan – yulda, pl. yuldar
první – minya, yesta
první den roku – yestarrë
první linie vojska – nehta
prvotní - essea
pryč od – slovesná předp. hó-
pryč, stranou, za, daleko (příslovce) – oa, oar, öa, öar
přání - írë
přát si, toužit, chtít – mer-, min.č. mernë
přátelský – nilda
přátelství - nilmë
přebývat - mar-
před (časově) - nó, yá
předešlý, minulý, poslední – métima
přední - minda
předpis – namna, sanyë
předpokládat - intya-
představa - intya, nó, noa, pl. nówi
představa, názor (stálý) – selma
představivost – nausë, intyalë
předtím - yá
předurčený – umbarta, marta
předurčit - martya-
předvídání – apacen
předvídavý – apacenya
přechod - tarna
přejet - tara-
přejezd - tarna
přejít - tara-
překrýt – undulav-, min.č. undulávë
překrývat, zastřešovat – untúpa
přemístit – rúma-
přemístit, změnit - ahya-
přemlouvat – horta-
přemýšlet, hluboce - luvu-
přenášet – col-
přendat – rúma-
přenechat - lav-
přenést, změnit - ahya-
přerušit – hat-
přerušit, náhle zarazit – nuhta-
přes – arta
přes, předp. pře- - or
přes, po, za – pella
přes, za – tar
přesahovat vše – lav-, min.č. lávë
přeskočit - halta-
přestat - hauta-
přestávka – lár
přesto - ananta
přesunout – rúma-
přesunout, změnit - ahya-
přesvědčovat – horta-
přetékat - orsir-
převrácený – nuquerna
přezdívka – epessë
přezka - tangwa
příběh - nyárë
příboj – solor, solossë
příbuzenstvo – nossë
příbytek – farnë, mar
příbytek pod zemí – hróta
příčka - hwarma
přidat - onot-
přihodit se - marta- (impers.)
přijít – tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen – přicházel jsem)
příkaz – heren, canwa
přikázání – axan
přikázat – vala-
přikazovat – can-
příkop a hradba - ossa
příkrý - oronta, aiqua
přikrýt – tup-, undulav-, min.č. undulávë
přilba – cassa, carma
příliv - celumë
přimknout se - himya-
přímý – téra
přinášet – col-
přinutit - mauya-
připevnit - tacë-, min.č. tancë
připomínat - enyal-
připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-
připustit - lav-
přísaha – vanda, vérë
přísný - tarya
přístav – lond, londë, hópa
příšerný – rúcima
příště, potom - ento
přít se - costa-
přítel – příp. –ndil
přítel – sermo, nildo
přítmí - lumbë
přítelkyně – sermë, nildë
přivázat - nut-
přivést - tuca-
přivítat - áya-
přivodit konec – metya
přizpůsobivý – maxa
přízrak - ëala, pl. ëalar
přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi
psát – tec-
pták – filit, pl. filici
pták, ptáček – aiwë, filit
pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë
ptát se – maquet-, min. č. maquentë
pučet - tuia-, tuima-, lohta-
půda, země – cemen
puklina – sanca
puknout – saccat-, min.č. saccantë
půlčík - perino
půle - perdëa
půlelf – Perelda, pl. Pereldar
půlměsíc, srpek - cúnë
pupen - tuima
pustina - ráva
pustit - fainu-
pustý - erda
půvabný – írima, pl. írimë
pyl - malo
 
R
 
racek – maiwë, pl. maiwi
radost – alassë
radost, mít - valina-
radostný – alassëa, almárëa
radovat se - valina-
radovat se v (podzimní) červeni - carnevalina
rachot – rávë
rachotící – rávëa
rákos - fen
rákosí - liscë
rána – harwë
ranný - arinya*
ráno – auressë, arin
rašit - tuia-, tuima-, lohta-
rebel – avar
region, oblast – ména
respekt – áya
ret – pé
réva - liantassë
rmoutit se - nyer-
róba - vaima
robustní – tiuca
rodiče – nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë
rodina – nossë
roh (tvarem) – rassë, tildë
roh (na troubení) – róma
roh zvířete – tarca
rohatý - tarucca
rok – loa, pl. loar, löar
rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) – yén, pl. yéni
rok (sluneční) – coranar = loa
rokle – yáwë, cilya
roklina, roklinka - nal, nallë
rosa – rossë
rostlina – olva, pl. olvar
rostliny (plazivé) – uilë
roucho – fana, vaima
rovina - nanda
rovný – téra, arca, lára
rozbít – rac-
rozbít (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
rozbitý – rácina
rozbřesk – amaurëa (poet.), ára
rozbřesk (hvězdný) – tindómë
rozcuchat (se) - fasta-
rozdělit - hyanda-
rozdělit - cilta-
rozdělit v půli - perya-
rozdělovat - cilta-
rozebírat, dumat - luvu-
rozehřát (se) – ur-, úr-
rozervat – saccat-, min.č. saccantë
rozestřít - panta-
rozetnout - ris-
rozevírat se (díra) – fau-
rozevřít (se) - panta-
rozházet – winta-
rozhodnout (se) - cilta-
rozhodování se - cilmë
rozhovor - oquenië
rozjiskřit - tinta-
rozkošný - melwa
rozkvétat - lohta-
rozlehlý - landa
rozložitý - polda
rozmluva - oquenië
rozpadat se – ruxa-
rozpálený - saiwa
rozpálený – být rozpálený – ur, úr
rozpálit (se) – ur-, úr-
rozpíchat - erca-
rozpínavý - palla
rozpoltit – saccat-, min.č. saccantë
rozprášit (se), rozprašovat (se) – winta-
rozprostírat se – caita-, palu-, palya-
rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit – winta-
rozpůlit - perya-
rozsáhlý, objemný – úra
rozsáhlý – palla
rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë
rozsudek - námë
rozsvítit - tinta-
rozšíření - tailë
rozšířený - taina
rozšířit (se) - palu-, palya-
rozšklebený (díra) – fauca
rozštípnout – hyar-
roztáhnout (se) - palu-, palya-
roztáhnout se - lenu-
roztínat - cir-
roztomilý - írima, melwa
rozum - handelë
rozumět - hanya-, saira-
rozumný - istima, saila, nóla, isqua
rozvíjet se (květy, listy) - lohta-
rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-
rozzářit se – tintila-
rozžhnout - tinta-
rudá, ohnivě - narwa
rudý – nasar
ruina - erin
ruka – má, 2 ruce – mát
ruka (hřbet) – cambë
ruka, paže – ranco, pl. ranqui
ruký (příp. –ruký) – -maitë
runa – certa, pl. certar
růže - lossë, losillë
růže, planá - campilossë
ryba – lingwë
ryba (malá) – hala
rybník – ailin, linya, ailo
rychlý - linta, larca, alarca
rypák - mundo
rytíř – roquen
ryzí – poica
 
Ř
 
řád - sanyë
řada, sled – téma, pl. témar
řasa, mořská - felpa, uilë
řasy (mořské) – uilë
řeč, jazyk – lambë
řeč, vznešená - tarquesta
řeka – sírë
řeka, proudící - cellë
řemeslník – samno (tesař), tanno (kovář)
řev - rambë
řezat - ciri-, rista-
řežavé uhlíky - yúla
říct – quet-, min. č. quentë
říct ne – váquet-
říčka - siril
řídit – tur-
říká, řekl – eques
říkám, řekl jsem – equen
říkat – equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë
Říše (Země jako Manwëho království) - Arda
říznout - rista-
říznutí - cirissë
řvát - rama-


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë