TOPlist

Napsal: Rey | Kategorie: Kronika
Dne: 22.03.2020 19:58:49 FB



 

Dávná historie Alagaesie v letopočtech 

 

Autor: Rey

 

Počátky

Úplný začátek

 Alagaesie se zformovala do velmi podobné země jakou známe nyní. Na západu podél pobřeží vzniklo první pohoří, na severozápadě z hlubin oceánu vystoupil nad hladinu sopečný ostrov, na jihovýchodě se ke kontinentu připojuje cizí kus země, který zapříčinil, že zemské síly vyzvedly další pohoří. To zakrylo rovinaté vnitrozemí před srážkami z jižních moří.

Magie tohoto světa byla velice mladá a tak Alagaesií putovala stvoření z jiných světů. Z mladých lesů vyšli duchové života tvoření živly a po zemi se různě objevují duchové smrti. Oba druhy duchů mezi sebou začaly mít rozepře a sváděly mezi sebou nekonečné boje, devastující krajinu. 

 

O něco později -Vznik prvních ras

 Samotný kontinent stvořil své první obyvatele, kteří vytlačili duchy obou druhů z většiny míst, které obývali. Mimo zvěř a primitivní skoro-rasy mezi ně patřili draci, jakožto strážci magie, trpasličí válečníci a kočkodlačí mudrcové stínů, kteří vždy dokázali perfektně předvídat kroky svých konkurentů. Společně brzy dosáhli svého cíle a vyhnali nepřátele z většiny Alagaesie, až na tajemnou severní tajgu. Tohle děsivé a zdánlivě nekonečné moře lesů se neodvážil nikdo z nich osídlit. Přesto však lesy kypěly životem.

Trpaslíci se rozhodli žít kočovným životem na alagaesijských rovinách a jejich společnost existovala v podobě kmenů.

Draci osídlili většinu kontinentu. Jejich časté užívání magie je udělalo věkově nesmrtelnými, rozlišilo je na druhy podle prostředí, ve kterém se vyskytovali, a jak draci stárli, jejich průměrná velikost se mnohonásobně zvětšovala z velikosti koně na “vyšší jak stromy”.

Kočkodlaci se rozhodli držet se svých spojenců z “Válek pradávných”, jak té době říkali první trpasličtinou, a buď se individuálně drželi trpasličích kmenů nebo stavěli malé osady v horách. Obzvláště si oblíbili drsné Dračí hory, kde byli ohnivý draci velice důležití pro jejich přežití. Možná proto začali svoji kočičí bohyni tolik spojovat s ohněm.

 

2000 -1000 Před připlutím elfů - Velká migrace národů

Mezi trpaslíky vládla téměř náboženská úcta k wyvernám, které sebou vždy přinášely období dešťů do pomalu vysychající velesavany Hadarak. Přemnožení draků však zapříčinilo vymření savanních slonů a mamutů v Urzhadských horách. Sloni byli hlavní potravou jak draků, tak trpaslíků. Pro obě rasy se stalo žití ve vnitrozemí velice obtížné a tak v Alagaesii proběhla první a poslední migrace národů, kdy se vzdušní draci vydávali na východ nebo vládli v západních planinách. Trpaslíci se poprvé vydali do obrovských hor, jež pojmenovali po velkých medvědech, kteří se schovávali v jeskyních, kde trpaslíci ze začátku přebývali. Později si je však našly kočkodlačí kmeny, které je naučily žít životem na jednom místě. Ve stejné době se v Alagaesii konečně objevuje zemědělství.
Mezitím co v Urzhadských horách vzniká první civilizace, z vnitrozemních savan se stává poušť Hadarak. Ohniví draci zažili velký populační vzrůst a rozhodli se konečně osídlit stromové moře na severu. Draci očekávali, že budou muset svádět boje s živelnými duchy, místo nich tam ale nalezli primitivní lovkyně s motýlími křídly, žijící kmenovým životem převážně v teplých východních částech lesů.

 

1000 - 0 PPE Únik trpaslíků pod povrch

Záhadná lesní stvoření vytvořila první království v Alagaesii. (Podrobněji o vílí historii zde). Uprostřed Urzhadských hor vybuchla sopka a zahnala vzkvétající civilizaci trpaslíků do podzemí, kde se museli plně přizpůsobit životu mezi studenými kameny.

Avšak zachránilo je něco, s čím trpaslíci měli doposud minimální zkušenosti, magie. Bazilišci, pánové skal, kteří s nimi žili v jeskyních naučili trpaslíky psát magické symboly, jež dokázaly hnout samotnou zemí. Tyto symboly samozřejmě nebyly dračím výtvorem, někdo je to naučil. Jelikož však neuměli mluvit, tohle tajemství bylo malým lidem odepřeno. Trpaslíci nahradili symboly na místo svého starého písma a pojmenovali ho jako runové písmo. Díky runám a runové magii dokázali trpaslíci přežít pod rostoucími horami o dost snadněji. Kopali do hor a budovali podzemní města, jako kdyby k tomu byli zrozeni. Kmeny se spojovaly a roztrhávaly, dokud nevzniklo dvanáct klanů, specializující se na určité věci.

Trvalo to sice nějakou dobu, ale nakonec se všem trpaslíkům povedlo pod zemí propojit sídla svých klanů, což jim umožnilo si navzájem vypomáhat, zatímco na povrchu vládl popelový chaos.

 Někdy v této době se z ničeho nic trpaslíci zřekli kultu dešťového draka a začali uctívat pantheon božských obrů. K umělci Barnarikovi prý promluvilo ono božstvo, když stvořil první báseň napsanou v runovém písmu. Roku 10 PPE vzniká klan Dûrgrimst Quan a zároveň se zakládá trpasličí letopočet.

 

První éra

Rok 0 - 52 - Osídlení elfy

V Alagaesii se objevují noví tvorové. Na západním pobřeží poprvé kotví stříbrné lodě a na severu se objevovaly primitivní osady. Jednalo se o uprchlé otroky, o rasu elfů a urgalů. Oba národy se brzy vydaly vlastními cestami. Urgalové se usadili v podhůří Dračích hor, zatímco elfové se díky své početnosti rozutekli po celé Alagaesii. Už ze začátku bylo jasné, že Alagaesii čeká špatné období, jelikož už v roce 10 si elfové začali podrobovat víly kvůli území a v roce 11 dokonce popravili jejich královnu po příšerném mučení.

Díky magii, kterou se naučili od svých starých pánů se velice rychle objevovala první elfská města a království. K začátku druhé poloviny století se zde nacházelo pět království. Dvě byla na severu ve vílím lese (Du Welden a Varden), jedno na západním pobřeží (Edoc’sil), jedno ve vnitrozemí (Delois), a jedno na severozápadě Beorských hor (Hljödhr), které pojmenovali po nezvykle velkých medvědech.

 

52 - 250 - 1. Velká Alagaesijká válka

Stejně rychle jak elfská populace vzrostla, tak také brzy klesla. Díky své zbrklosti, hrubosti a namyšlenosti vyvolali elfové v Alagaesii mnoho potyček. Osídlování nových míst znamenalo vytlačení původních obyvatel a to se především týkalo víl, které se stáhly do magií skrytého městkého státu, a trpaslíků, kteří zaútočili na království Hljödr, jelikož se báli, že je elfové vytlačí z Alagaesie.

A jakoby toho nebylo málo, jeden mladý elf zabil mladého draka s myšlenkou, že je to jen tupé zvíře, o nic chytřejší než jelen. V tom se ale hrubě spletl a společně s trpaslíky se pouští draci do boje proti elfům. Dokonce i panthaare kočkodlaci se připojili ke svým starodávným spojencům, ale bez vizí budoucnosti spousta z nich padla, a tak se asi rok po začátku války stáhli.

Ztráty byly devastující. Kvůli těmto potyčkám vymřelo až 60% elfů a asi 80% draků, přičemž téměř úplně vymřel druh wyvern, které odletěly daleko na východ a dlouho o nich nikdo neslyšel.

Obě rasy se blížily víc a víc k vzájemnému vymazání z povrchu zemského. V roce 242 byl však elf z řádu královských drakobijců Eragon zaveden kočičím stvořením k doupěti, ve kterém nalezl bílé dračí vejce, jehož matku právě zabil. Eragon chtěl původně vejce zničit, jenže než to udělal, tak se vylíhlo a elf v něm spatří nevinnost, krásu a hlavně příležitost, jak ukončit tento chaos. Proto ho popadl a odjel s ním daleko, kde ho mohl vycvičit. Pojmenoval ho Bid’Darm a cestoval s ním po elfských městech, kde se všem snažil dokázat, že se nejedná o krvežíznivá monstra. Ze začátku to moc nezabíralo, zlom však nastal, když se Bid’Darm naučil z Eragonových vzpomínek porozumět starověkému jazyku a drak se byl schopen vyjadřovat sám za sebe. To se elfové už přesvědčovali v podstatě sami, jelikož jim konečně docházelo, že draci nejsou pouhá zvířata s magickými schopnostmi.

U draků to bylo trochu jiné. K míru se jim moc přistupovat nechtělo, ale bylo jim jasné, že kdyby pokračovali, vymřeli by.
 

243 - 312 - Lízání ran

V tomhle období v Alagaesii panoval zasloužený mír. Počítaly se ztráty a vymýšlelo se co dál. Z původních pěti elfích království zbývaly už pouze dvě. Pouštní království zničily bouře nelítostných wyvern, většinu Západního království vypálili ohnivý draci, mnozí však stihli utéct do bezpečí. Na hlavní město Beorského strhli trpaslíci horu pomocí alchymie a runové magie. Než tam však dorazil Eragon s Bid’Darmem, poslední přeživší smetl ledový dech blizardů či kamenný zrak bazilišků. Nezkušení draci se báli, že by elfové objevili způsob jak oživit zkamenělé elfy a tak každou sochu - od starce po nemluvně - naházeli do jižních moří.

Po skončení války se elfové s draky dohodli, že jim nechají celou Alagaesii, ale lesy, které pojmenovali Du Weldenvarden, si ponechají. Jednu dobu se uvažovalo, že by se dokonce království Du Welden a Varden spojilo, ale od této myšlenky se upustilo, protože ani jednomu pyšnému králi se nechtělo vzdávat se své koruny.

Jelikož může dračí samice počít až tři roky po první snůšce, rostl počet draků o něco pomaleji než u elfů. Často docházelo ke křížení druhů mezi ledovými a zemními draky, avšak ohnivci si ponechali svou čistokrevnost. O wyvernách se stále nic nevědělo, někdy se proslechlo, že se jedna objevila na východě beorských hor, ale to nikdy nebylo potvrzeno.

Díky volným místům k osídlení se rozmnožili urgalové po Dračích horách a na počátku třetího století se první vesnice objevují i v Beorských horách. Ty jsou však brzy vytlačeny zdejším obyvatelstvem zpět na rovinatý jihozápad kontinentu.

Trpasličí král Gralruk zvaný Zlatovlasý potvrdil stavbu prvních nadzemních měst. Mezi nimi vzniká i Tarnag, který se stal centrem klanu Dûrgrimst Quan.

Velcí kočkodlaci nalezli útočiště v oáze uprostřed Hadaraku a zakládají první a poslední kočkodlačí město. O dvacet let později je však z neznámých důvodů Zlaté kočičí město pohlceno pískem.

 

312

Byla draky navržena smlouva, která by dovolovala elfům pomáhat opatrovat Alagaesii z jejich hřbetu, stejně jako to doposud dělal Eragon se svým osedlaným divokým Bid’Darmem.

Elfí kouzelníci spojili hlavy dohromady, aby vytvořili kouzlo spojující duše draka a elfa.

 

400

Byli s kouzlem spokojeni jak elfové, tak draci a vznikla pokrevní magická smlouva, jenž umožňovala funkci onoho kouzla. Elfům bylo každých pět let darováno pět vajec. Dráčata uvnitř vajec čekají na ideálního partnera, kterému se vylíhnou a vytvoří s ním magické pouto, trvající i po smrti jednoho či druhého.

Téhož roku vznikly první jezdci vedeni Eragonem a Bid’Darmem.

 

400 - 1568 - Doba hvězd

S každým desátým rokem bylo Dračích jezdců o pět více. Kolem roku 500 vznikla myšlenka, že by měli jezdci vybudovat vlastní zázemí. Nápadů na to kde bylo mnoho, ale v hlasování vyhrál sopečný ostrov, nově pojmenován Vroengard. Ostrov měl být neutrálním místem pro všechny národy a hlavním sídlem dračích jezdců.

Roku 520 byl postaven východní přístav na ostrově a začaly se stavět první budovy v nečinném vulkánu uprostřed ostrova. Do konce století stálo na ostrově velké město Dorú Araeba. Žili v něm převážně draci s jejich jezdci, avšak nebylo zvláštností zde narazit na samotné elfy, skupinky trpaslíků či dokonce kočkodlaky. Dorú Araeba byla centrem veškerých výzkumů a vzdělání.

Jezdci také často cestovali, hledali nové národy, se kterými uzavírali mír a celkově objevovali, co mohla Alagaesie nabídnout.

Někdy v této době se Jezdci pokusili kontaktovat roztroušené divoké kmeny urgalů, ale neúspěšně. Urgalové jsou k jezdcům velice nedůvěřiví, protože se mezi nimi proslýchalo, že černý ledový drak sužoval kmeny na západ od beorských hor.

Řeči byly pravdivé, ale než s tím stihli jezdci něco udělat, urgalí žena draka zabila a stala se na chvílí náčelnicí jižních kmenů. Po její smrti její legenda dala vzniknout kultu Rahny. Mezi urgaly a zbytkem ras vzniklo jisté napětí, ale nikdo se neodvažoval na nikoho zaútočit.

990 Trpaslíci oslavili rok 1000

1000 Elfové oslavují velkými dračími slavnostmi. Na podzim stejného roku přilétá obrovská bouře wyvern z východu. Jezdcům dává zabrat, aby divoké draky uklidnili a přivítali je do nové doby, kdy elfové a draci žijí v míru. Trvá to asi půl roku, ale žádná krev nebyla prolita.

1154 Na jižních ostrovech se objevila trojice stříbrných lodí. Byly stejného druhu, jakým připluli elfové. Jezdci se pokusili kontaktovat kohokoliv, komu lodě patřili. Nikoho však nenašli. Ve stejnou dobu vzniká u ostrovů obrovský vír, který elfí námořníci pojmenovali Kančí oko.

 

Druhá éra

1568 - Lidé v Alagaesii

Ve velké velrybí zátoce se vyloďuje primitivní národ, u kterého kouzla mají náboženskou hodnotu. V této době sever Dračích hor postrádal urgaly, díky vysoké aktivitě dračích jezdců, a tak pro lidi nebylo problém rychle rozšiřovat své území. Malé osady, jenž budovali, na sobě existovali nezávisle a lidé si netvořili, žádná velká teritoria. 

 

1600-1700 - Populační vzrůst lidí

Lidé pomalu ale jistě osidlují severní oblasti, ale od hor a elfských lesů se drží dál. Veškeré snahy jezdců o kontakt s nimi se nedaří, jelikož si navzájem nerozumí a lidé se draků bojí. To vede k několika útokům, ale naštěstí se nikomu ani z jedné strany nic nestane. Elfové se rozhodli dát lidem trochu prostoru na rozvoj, stejně jako to udělali s urgaly. Narozdíl od nich se ale lidé zdáli o dost vyvinutější, přestože praktikovali oběti jejich bohyni.

V průběhu tohoto století se velká část lidí odtrhla od společnosti, která mezi sebou začínala vytvářet obchody a užívala první kovové nástroje. Tato skupina chtěla žít prostým životem v souladu s přírodou, jak jim to jejich Matka nařizovala. (Více v reáliích druidů)

 

1700-1800 - První potyčky

Mezi lidmi se objevil muž, který vykonával funkci podobnou králi, největší města severu sjednotil pod svou vládu. Vytvořil Severní lidské království a ti kdo se mu odmítli podřídit se odstěhovali na jih a časem vytvořili svuj malý stát.

Jméno prvního krále znělo Arnest Palancar, potomek člověka, který dopravil lidi na břehy Alagaesie. Byl to právě on ke komu byl vyslán první z jezdců Eragon s Bid’Darmem, aby zajistil mírovou dohodu, poněvadž moc lidí se pomalu ale jistě šířila.

Jenže lidé měli z draků i elfů stále ještě strach a tak když Bid’Darm přistál na nádvoří Palancarova hradu, okamžitě se k drakovi všichni seběhli a začali proti nim bojovat. Eragon se marně pokoušel vysvětlovat, že přišel v míru. Po několika pokusech, kdy ho zbrojnoši neposlouchali odmítl přihlížet ubližování svému drakovi a povolil mu, aby se před lidmi bránil. Nakonec byl Eragon donucen odletět aniž by se s králem lidí vůbec setkal a tím začala nenávist mezi lidmi a ostatními rasami.

Palancar byl odhodlán ukázat elfům, že se jich nebojí a tak zbrojil do války. Začal kácet lesy Dračích hor. Tím probudili jistý lesní národ, který vyslal posly, aby vysvětlili králi, že ničí jejich domovinu. Palancar však těmto divochům nevěnoval žádnou pozornost a nechal hlavy poslů na kraji lesa jako varování.

To vyvolalo v druidech neskutečný vztek a zapříčinilo vyvraždění veškerých dřevorubeckých stanovišť, na kterém se podílel celý les. Avšak hned jak padl poslední muž, druidi se uklidnili a vrátili se do stínu stromů.

To si král nenechal líbit a po nějaké době vtrhl do Dračích hor s menší armádou. Zbytek se chystal na dobývání elfského území.

To se však Palancarovi vymstilo, neboť teď neútočili jen obyvatelé hor, ale i samotné živly, a králova armáda byla brzy zničena. Král provedl ještě několik vpádů do hor, ale pokaždé neúspěšně.

Místo toho táhnul do Du Weldenvarden. Tam to ale nedopadlo o nic lépe. Elfská a dračí magie byla proti lidem příliš silná.

 

1800-1810 - 10 let míru

Během třetího útoku na elfské království padlo velké množství mužů a s nimi i král Palancar rukou Eragona, kterého už unavovalo omlouvat činy člověka.

Po něm na trůn nastoupil Palancarův jediný syn - Gemir I.. Nový král byl velký vizionář a pokusil se s elfy o mírovou smlouvu. Ti pod dohledem jezdců souhlasili. A tak vládl po dlouhé době mír.

Za Germirovy vlády proběhlo v Severním království mnoho reforem. Jednalo se především o omezení moci kněžek Matky Země a nové spolupráce s Jižním královstvím. Proběhlo také mírové jednání s druidy a díky němu se myšlenky druidismu šířily chudým obyvatelstvem. Někteří se dokonce vzdali svého majetku a odešli žít do hor.

V kombinaci kultu Matky Země a druidismu vzniká také nové severské náboženství, uctívající tradiční archetypy lidské společnosti.

Král Gemir se však neudržel na trůnu dlouho a v mladém věku zemřel na záhadnou nemoc.

Mezitím jezdce Eragona okouzlila lidská dívka urozeného původu.

 

1810-1900 - Čarodějky vrací úder

Na trůn usedl Gemirův bratranec - Arnest Palancar II.. On sám však byl ovládaný jeho matkou - Gnés, která se se smrtí svého bratra nesmířila, jako ostatní. Jakožto velekněžce kultu Matky Země se nelíbil rostoucí vliv druidů.

Palancar II pod jejím vedením opět táhnul do Dračích hor. Tentokrát s více lidmi a kruhem černokněžek. Gnés si zatím omotávala kolem prstu Eragona, se kterým se tajně scházela a plánovala ho zabít.

Severská armáda s pomocí kouzelnic snáze dobývala horská území, avšak druidi měli stále navrh. V poslední bitvě kouzelnice proklely druidský narod a znemožnil jejich dětem dospívat. Zemřela při tom Stovka čarodějek a oslabení druidové byli nuceni uprchnout. Neměli již síly dále vzdorovat, nehledě na to, že se do Dračích hor hrnuli urgalové, stěhující se kvůli rostoucímu Jižnímu království.

A tak se druidi s pomocí elfích jezdců přesídlili do lesů Du Weldenvarden.

Asi rok po výhře nad lesním národem se Gnés sešla s Eragonem a poté, co s ním strávila noc ho zaskočila neozbrojeného a zabila ho ve spánku.

Když Bid’arm našel svého jezdce, celý vzteklý vystopoval vražedkyni a sežehnul ji bílými plameny. Drak se poté z lásky k Eragonovi zabil střemhlavým pádem na ostrá skaliska.  

 

1900-2000

Po smrti Gnés krále Palanca svrhla jeho sestřenice - sestra krále Gemira. Královna Riadna vládla stejně moudře jako Gemir a neměla zájem o žádné válečné potyčky. Proto za času své vlády lidi zařídila pro lidi, aby se také stali dračími jezdci a vládli Alagaesii společně s elfy. Zařídila také, aby po její smrti převzali kontrolu nad Severním královstvím lidští jezdci.

 

Třetí éra

Od roku 2000 - Vláda dračích jezdců nad Alagaesii

V Alagaesii panoval dlouhá léta mír. Dračí jezdci vládly moudře a spravedlivě s mocí rozdělenou mezi všechny. V čele dračích jezdců stála rada starších. Severní království bez krále kvetlo a pomalu zabíralo západ Alagaesie. Celý kontinent mu začínal zjednodušeně říkat Království. Šířily se zde ideologie elfů, Bratrstva a dokonce i trpaslíků. Přesto se jednalo o lidské teritorium.

Jižní království mezi tím ustupovalo až se ucelilo v jižní stát - království Surda.

 

2 313

Na trůnech se vystřídala 4. generace vládců. V království Du Welden vládl král Arwën a jeho manželka královna Liëna , v království Varden král Andërwïm a jeho manželka Ywiën.

 

Od roku 2 313

V Alagaesii stále pokračovala vláda míru, celá země pod ochrannými křídly jezdců a draků vzkvétala, jezdci se stávali nejen elfové ale i lidé a mnohem více draků dobrovolně dávali své potomky jezdcům. Lidé byli vzdělanější a někteří se dokonce naučili i trochu elfských kouzel.

 

3 012

Mezi dračí jezdce byl vybrán mladý lidský chlapec, jež vyčníval, byl chytrý, mazaný, trpělivý, moudrý a učenlivý, to byli vlastnosti které se u jezdců cenily. Starší mu soudily velkou budoucnost. Chlapec pocházel z několika sourozenců a vylíhl se pro něj tmavomodrý drak. Jeho jméno znělo Galbatorix.

Téhož roku je zvolen vůdce dračích jezdců elf Vrael a bílý drak Umaroth

 

3 052

Král Andërwïm vážně onemocněl a tak byl jeho dceři Islanzadí vybrán manžel, syn panovníků království Du Welden, Evandar. Když král zemřel Ujala se Islanzadí s Evandarem vlády, obě království se tímto svazkem po letech spojily a vzniklo tak království Du Weldenvarden.

 

3 150

Stín Durza přišel na právé jméno urgalí rasy a začal plánovat, že uvrhne Alagaesii do chaosu a přivede tak spoustu energie do své dimenze.

 

3 153

Urgalové se spojují pod mocí Stína a podnikají nečekaný nájezd na Alagaesii. Několik jezdců se vydalo tento nájezd potlačit, mezi nimi i jeden z nejúspěšnějších mladých jezdců, chlapec jménem Galbatorix se svým tmavě modrým drakem. Jenže přecenil své síly a jeho drak byl urgaly zabit. Někdo říká, že se chlapec z té ztráty zbláznil. V této době našel mladého jezdce Stín Durza a pokusil se Galbatorixe zmanipulovat.

 

3 154

Galbatorixovi je zamítnuto dostat dalšího draka a tak se tajně obrací ke Stínovi.  Pomalu vznikla skupina jezdců, kteří považovali stávající vedení jezdců za zastaralé.

 

3 155 -3 245 - 2. Velká Alagaesijská válka

Galbatorix, který bez draka nedokázal žít a znovu poprosil radu starších o přidělení nového vejce. Jenže starší obávající se, na popud jezdce Oromise, Galbatorixovi touhy po moci odmítli. Když mladý jezdec nedostal, co chtěl vzal si to násilím. Ukradl černé vejce a za pomoci magie, kterou se naučil od Stína, ho donutil aby se pro něj vylíhlo. Poté se prohlásil za vládce Alagaesie, když s Křivopřísežníky sesadili jezdce starající se o lidská území.

 3 155 - 3 160 Galbatorix sbíral síly a přetahoval na svou stranu nejen lidi a elfy, ale hlavně dračí jezdce, tak vzniklo dvacet Křivopřísežníků, jež mu pomáhali a rozhodli se porazit nynější vládce, aby mohli vládnout sami. Galbatorix se také stává posedlý mocí a s pomocí dračích srdcí ovládá Durzu přes Stínovo pravé jméno. 

3 162 Galbatorix spolu s křivopřísežníky pozabíjeli starší. Přežil z nich jen jediný Oromis, který byl, stejně jako jeho drak Glaedr, vážně zraněn a zůstal pod ochranou elfů. Ještě ten rok, jakožto výstrahu vedl král Evandar elfské vojsko proti Galbatorixi, elfové byli Křivopřísežníky, urgaly, Stínem a Galbatorixem poraženi. Elfský král zde padl.

3 163 Islanzadí jen několik měsíců po odchodu jejího manžela porodila dcerku, budoucí 6. generaci vládců jménem Aryu. Ten rok byla válka s Galbatorixem elfy prohrána a všichni dračí jezdci byli postupně během následujícího roku vyhubeni za pomoci Ra’zaků, které si Galbatorix sám podmanil. Zůstala jen tři jezdecká dračí vejce v rukou Galbatorixe a dva jezdci o nichž Galbatorix nevěděl: Brom bez své dračice a zmrzačený Oromis s Gleadrem.

Šílený Galbatorix začal soustředit veškeré své síly do hubení divokých draků, aby měl celou dračí rasu pod kontrolou.

 3 164 Vzápětí po vyvraždění všech dračích jezdců se zformovala skupina lidí říkající si Vardenové, kteří se spřátelily s trpaslíky a dostali se do jejich hor a jenž si dali za úkol obnovit dračí jezdce s jejich slávou a porazit Galbatorixe.

 Od roku 3 164 elfové, trpaslíci a Vardenové usilovně bojovali proti Galbatorixi. Země se stala mnohem chudší a sešlejší. Postupně vymírala dračí rasa v Alagaesii a společně s nimi Galbatorix přícházel o Křivopřísežníky.

 3 241 Poslední z Křivopřísežníků Morzan, potkal v jednom městě Selenu, ta se do něj bezhlavě zamilovala a sloužila pro něj.

3 242 Seleně a Morzanovi se narodil syn Murtagh. Když Selena viděla jak s jejich synem Morzan zachází její láska slábla až zmizela úplně. Další muž, jež si zíkala její srdce byl bývalý jezdec Brom.

3 245 Bromovi a Seleně se narodil syn, jež dostal jméno Eragon, Selena ho odnesla ke svému bratrovi do Carvahallu, neboť nechtěla, aby i její druhý syn zažíval totéž co Murtagh.

Brom zabil Morzana při posledním útoku na Galbatorixe. Elfové se stahují do lesu a trpaslíci s Vardeny do Beorských hor.

 

3 246

Bromovi se podařilo ukradnout jedno ze tří dračích vajec Galbatorixi a předal ho Vardenům, pak se vydal hlídat svého syna Eragona. Ten rok se princezna Arya pohádala se svou matkou, odjela z lesů a převážela vejce mezi Vardeny a elfy, dokud nenalezlo svého jezdce.

 

3 258

Aryu přepadl stín Durza, zabil její společníky a ji mučil, ona však stihla vejce kouzlem poslat k Bromovi. Jenže místo k Bromovi se vejce ocitlo u jeho syna Eragona a pro něj se také vylíhlo. Eragon se svou dračicí Safirou se stal  prvními novodobými dračím jezdcem. Po něm se začali objevovat další a s nimi vzrůstala i naděje Vardenů a elfů.

 

Od roku 3258 začíná tzv. Doba Světla

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë