Erlic von Clusoo
Jméno: Erlic von Clusoo (Lic)
Druh : elf (už jen jeho duch)
Datum narození: 1. 12.
Věk: zemřel ve 263 (ve skutečnosti tu je mnohem déle, ale sám si nepamatuje jak dlouho)
Podoba: Měl světle blonďaté vlasy, které byly místy až bílé. Když jste se na něj podívali nejvíce vás zaujali oči, jedno mělo tmavší modrou barvu a druhé výrazně zelenou (zelené zdědil po matce, modré po otci). Byl statné silné postavy. Neuměl mluvit přímo, téměř vždy „mlžil“ (neřekl na rovinu to co si myslí), moc nemluvil, ale když někomu důvěřoval tak se dokázal rozmluvit. Je věrný a nezapomene, i když odpustí. Jeho tvář byla krásná, jako tvář každého elfa, zpod vlasů mu vykukovaly špičaté uši a nosil zlatou čelenku, kterou dostal od milované osoby. Teď vypadá jako oblak bíle, občas našedlé mlhy…
Historie: Lic se narodil v Ellesméře, už od doby , kdy se naučil chodit, ho lákaly zbraně. Brzy se naučil skvěle bojovat, nejen mečem a lukem, ale i kouzly. Když mu bylo 50 let potkal dívku, do které se zamiloval na první pohled a zasvětil jí celý svůj život… Tenkrát seděl na stromě, na kraji města a tiše si broukal, ve stejné chvíli se tam procházela dcera elfského „šlechtice“ Kayla. Když Lic spatřil, její tvář okamžitě se do ní zamiloval. Ještě ten den šel za Kayliným otcem a sdělil mu, že se chce stát jejich bojovníkem. Po dvou letech ho jmenovali na osobní stráž Kayli, protože byla jedinou dědičkou moci a postavení rodu. Lic byl tak šťastný, že ani moc nevnímal slib, který tenkrát složil. Slíbil, že bude chránit dědičku rodu a to se mu vymstilo. Dlouho úspěšně odrážel všechny vetřelce, co se pokusily Kayle ublížit. Ale přišla i chvíle, kdy se mu to nepovedlo. Seděl s dívkou, kterou tak dlouho miloval pod stromem, říkala mu že si ho váží a nejen jako bojovníka… chtěl jí odpovědět, konečně se chtěl přiznat ke svým citům,ale ozval se křik a z křoví se vynořilo pět vojáků. Lic proti nim bojoval, ale neuspěl… Poslední co slyšel byl Kaylin křik. Jenže to všechno mělo háček..složil slib. Slib, který prozatím nesplnil. A slib složený ve starověkém jazyce se nedá porušit. Proto se o rok později vrátil. Hledal Kaylu,ale nenašel ji. Zemřela týden předtím, než znovu povstal. Byl tak zničený že našel jeskyni a v ní se ukryl. Hromadu let přemýšlel jak se pomstít. Nakonec mu v tom pomohl jistý dračí jezdec, který se stal jeho dobrým přítelem. Sebe však Lic nikdy nepomstil..nenašel svého vraha, a také se nikdy nedozvěděl, jak zemřela Kayla. Zabil všechny její nepřátele a skrytě doufal, že mezi nimi byl i její vrah. Když onen dračí jezdec zemřel znovu se stáhl do ústraní. Ale pak se vrátil, jeho „kroky“ směřovaly do Ellesméry, kde chce nějaký čas pobít. Koneckonců, času má dost, protože tu bude tak dlouho dokud svůj slib nesplní…
„ Jsem téměř neporazitelnou zbraní..bez těla nemohu zemřít..nemohu se vysílit..jsem kouzelník, který nemá rovnocenného nepřítele..,ale přesto mě něco sužuje...touha znovu ji vidět..znovu slyšet její smích...“
Kontakt: Nezobrazen
Rodina: momentálně nikdo, jeho rodiče již dávno zemřeli
Majetek: nemá nic…ani tělo
Ukončení aktivity ve hře: Byl "unesen" a zabit Starou rasou.