Kalle

Jméno: Kalle

Druh: obyčejný drak

Barva: fialová

Pohlaví: samec

Jezdec: Däthedr Ardraëll

Podoba:

Kalle má všechny znaky rasy, do níž patří. Jeho tělo je protáhlé a hubené, což jej předurčuje více než k užití hrubé síly k rychlému pohybu, čemuž nasvědčuje i dlouhý ocas, jenž mu během letu slouží jako kormidlo. Kalleho protáhlou hlavu zdobí dva slonovinové rohy, vyrůstající po boku páru uší. Na svět se dívá očima v barvě půlnoční modře. Tyto oči jsou nesmírně pronikavé, zdá se, že Kalle jediným pohledem prohlédne a dokonale pozná bytost, jež před ním stojí.

Kalleho tělo je stvořeno pro létání. Vedle protáhlého trupu nelze opomenout ani silné nohy, jichž využívá při odrazech a přistáních. Z malého dráčka se stal opravdový letec se vším všudy. Kalle je ve vzduchu jako doma, mrštnost a pohyblivost jsou jeho devizami. Obrovská křídla, jejichž temně modrou membránu protkává hustá síť žilek, jsou Kalleho nejmocnější oporou. Na konci křídel ční ostny, které jsou připraveny drásat a trhat, jak to bude Kalle potřebovat. Drápy se samozřejmě nacházejí i na tlapách, jež jsou delší a neméně ostré. Drak není příliš svalově vybavený, disponuje více méně nejmenší nutnou svalovou výbavou, ale mezi slabochy jej rozhodně řadit nelze. Co mu chybí v síle, dohání v létání a chrlení ohně.

Plamen dřímající v jeho těle má nádech ametystových krystalů. Intenzitou se neřadí k těm nejlepším chrličům, na druhou stranu jeho výdrž si zaslouží obdivu.

Povaha:

Uvnitř je Kalle bouřlivý, impulzivní, plný sebevědomí a snad i jisté pýchy - to zdědil po otci, mohutném a silném drakovi Ingotholdovi. Co už po něm nezdědil, je svalová výbava. Kalle v sobě chová i velký smysl pro lov, pro dosažení kořisti udělá cokoliv. Je vynikajícím lovcem – nechybí mu chladnokrevnost, rychlost a rozvaha. V případech, kdy je třeba neodkladně rozhodnout, nemá Kalle problém, rozhoduje se až s bleskovou rychlostí, ačkoli ne vždy je toto rozhodnutí správné a šťastné.

Ve vztahu ke svému Jezdci je Kalle již rovnocenným partnerem jak v diskuzi, tak v neformálních rozhovorech. Má touhu po poznání, je velmi učenlivý, třebaže také netrpělivý a navenek více méně nestálý. Často mění svá rozhodnutí a nerad přiznává své chyby. S Däthedrem se již několikrát pohádali, Kalle dává najevo jistou dominanci. Navzdory tomu má svého Jezdce opravdu neskutečně rád a je na něj velmi upnutý. Nicméně bude to chtít ještě velké množství času, než si jejich dvě dominantní povahy sednou. Oba si však jsou neochvějně jisti, že to dokáží.
Ač by se to podle dosavadních slov řečených o drakově povaze, dokáže být Kalle velmi milý a společenský, aniž by jakkoliv potlačoval ostatní své povahové stránky. Jako u většiny tvorů v Alagaësii nemá jeho povaha jednu charakteristiku, jedná se o směs mnoha vlastností, vloh a přístupů.

Historie:

Kalleho otcem byl Jezdecký drak Ingothold, uhlově černý partner Jezdce Kirpy, první z obětí Křivopřísežníků. Ingothold se po velkém úsilí spářil s dračicí chrpové barvy Brin, jež byla partnerkou jiné Dračí jezdkyně. Poté se vejce dostalo z dohledu rodičů k elfům, drak v temně modrém – fialovém vejci byl předurčen k tomu, aby se stal Jezdeckým drakem. Elfové si vejce po zaklínadle nechali a nějaká léta patřil Kalle dokonce mezi vejce, jichž se dotýkali potenciální Dračí jezdci z elfských řad. Drak skrytý pod skořápkou se však odmítal vylíhnout a čekal dále na svůj čas.
Kalle, stále uzavřený v pevné schránce, se dočkal klidu až ve chvíli, kdy se jeho vejce dostalo k vílám, mezi cennosti vílí královny Deeny. Ametystové vejce, největší mezi všemi ostatními vejci, nespočet let v naprosté nerušenosti čekalo na svého osudem vyvoleného Jezdce.
A osud sám si vzal věci do rukou – vejce ukradla víla Nyra, která jej schovala pod kořeny jednoho z dubů rostoucích v okolí Kirtanu. Ačkoli víly hledaly vejce, seč jen mohly, nenacházely ho a Kalle tak setrvával již na třetím místě během své existence – neexistence. Nyra vejce střežila, a když jednoho dne potkala pohledného elfského muže Däthedra, drak procitl, poznal, že jeho Jezdec je blízko. Měl vše, co Kalle vyžadoval k tomu, aby s ním svůj život spojil. Cítil z něho zodpovědnost, sebevědomí, lásku k přírodě a umění, ale především touhu po boji, horkokrevnost, která by se mohla vyrovnat té, kterou v sobě skrýval Kalle. Procitl a čekal, prozatím - jako vždy - čekal.
Nyra – snad řízením osudu či vyšší moci – skutečně vejce Däthedrovi ukázala jako odměnu za záchranu jejího života, neboť víly opět zatoužily po návratu vejce zpět k nim, do temného prostředí královské pokladnice. Elf s pomocí Nyry zneškodnil šestičlennou skupinku vílích bojovníků a, jak již bylo řečeno, za odměnu spatřil vejce, ba dokonce si ho směl dotknout. To Kallemu stačilo, zcela procitl a roztříštil skořápku zevnitř, až se rozletěla na tisíce kousíčků. Elf byl opravdu nablízku a Kalle se stal jeho partnerem jen několik málo minut po svém vylíhnutí.

První dny Kalleho a Däthedrova společného života si pamatuje jen elf. Bylo to období, během kterého si oba užili něhy a jemnosti jeden od druhého. Malý a beznadějně nemotorný dráček věčně narážel do objektů ve svém okolí a ani ostražitý elf nedokázal předcházet Kalleho setkávání snad se všemi stromy v Kirtanu. Večery strávené pozorováním noční oblohy dodnes utkvěly Däthedrovi v mysli.

Drak však rostl a sílil a zanedlouho se naučil chodit zrovna tak stabilně jako Däthedr. Pořádali závody mezi sebou v chůzi i běhu, a to na cestě do Ellesméry. Däthedr jakožto člen rodiny Akleathos se musel postarat o svou matku a bratra, předat jim dům a draka začít učit podle sebe. Několik mil před Ellesmérou – v prvním měsíci Kalleho života – drak zuřil, když už poněkolikáté zaškobrtl o kořen stromu a ztrácel na elfa. Roztáhl křídla, zapřel se nohama o zem a vzlétl. Ne že by to již předtím nezkoušel, ale jeho úspěchy byly podobné jako při běhu. Drak však své tělo ve vzduchu udržel, rozepjal široká křídla a na elfa se za krátkou chvíli díval z výšky. Däthedr zůstal mlčky civět, Kallemu byly jen tři týdny! Nepochyboval, že z jeho draka vyroste mocný zástupce dračí rasy.

Jestliže Kalle ovládl umění letu velmi brzo, o myšlenkové komunikaci se to s určitostí říct nedá. Drak se svým Jezdcem zřídkakdy komunikoval, a pokud vůbec, omezila se konverzace na opakování elfova jména. Po měsíci a několika dnech k tomu se odvážil tento ametystový drak zaplavit mysl svého Jezdce obrazy z té své. Däthedr to zkoušel Kallemu zprostředkovat již několikrát předtím, nicméně vždy se setkal s neochotou – či snad neschopností – mu odpovědět. Nicméně od této chvíle se věci začaly posouvat dále a začátkem druhého měsíce spolu Jezdec i drak živě komunikovali.

Byla to vskutku bouřlivá doba. Střet názorů na svět, v němž žili, spolu s odloučením od rodiny, jež Däthedra trápilo, neboť se i s drakem přesunul na severovýchodní cíp jezera Röna, u něhož nežili žádní elfové, to oba řešili a s tím se sžívali. Partneři si vybrali odloučení i od zbytku elfů, neboť poté, co se roznesla zpráva, že syn Diniraëla, vrchního velitele elfských vojsk během Pádu, se stal Jezdcem, začal se vršit tlak na jeho pozici v domu Akleathos i na cvičišti, kde byl jedním z nejvyšších cvičitelů mladých elfů. Na vše Däthedr rezignoval, starost o dům předal Jörrisovi a odešel s Kallem pryč od elfů, jimž během několika dní zcela přestal rozumět a ustoupil od své otevřenosti.

Ačkoli pro sebe znamenali velmi mnoho, zpočátku se každý den hádali. V samotě kolem sebe si však oba velmi brzy uvědomili, že mají pouze jeden druhého a nikoho jiného. Toto poznání jim pomohlo překonávat vzájemné neshody a mnohým konfliktům předcházet. V tom předčili svá očekávání od tohoto pobytu u jezera Röna.

Budování harmonického vztahu však nešlo tak rychle, jak si oba představovali a snad i přáli. U jezera Röna strávili čtyři měsíce, po nichž se rozhodli vrátit se mezi elfy. Během těchto čtyř měsíců si zjevili úplně všechno, co mohli. Naučili se myslet na toho druhého dříve než na sebe. Kalle se učil s Däthedrem létat, manévrovat a díky elfově účasti v bojích s Křivopřísežníky drak ochutnal i něco málo z taktiky dřívějších Jezdců, to ovšem nemohlo nahradit plnohodnotný výcvik, jehož by se jim dostalo od Mistra.

Kalle si zamiloval plavání, létání a vůbec jakýkoli pohyb. Veškerou přebytečnou energii dával do her s Däthedrem či již zmíněných aktivit. To samozřejmě modifikovalo jeho tělo. Přebytečného tuku nemá snad ani gram, nohy mu od častého létání a plavání rovněž zesílily. Trénink jeho fyzických sil mu přidal na kondici a výdrži. To stejné se dá říct i o elfovi, ani jeden se při tomto jejich společném pobytu nešetřil.

Vedle fyzických aktivit vedl Däthedr Kalleho k procvičování chrlení ohně, a tak mladému drakovi umožnil vycvičit se na velmi ucházející úroveň v chrlení – podrobnosti byly popsány výše.

A tak se Kalle s Däthedrem vracejí mezi elfy do centra Du Weldenvarden. Po setkání s rodinou si postavili samostatný domek na půli cesty mezi Ellesmérou a Kirtanem. A závěrem nutno říct, že jsou tu naprosto spokojení. Nechybí jim vůbec nic, snad jen Mistr.

Schopnosti:

Impozantní letec a velice nadaný chrlič ohně. Ve fyzickém souboji s jiným drakem by asi neobstál dlouho, nicméně – a snad i právě proto – spoléhá na svou mrštnost a bleskové reakce, a to nejen v boji, jež zažil pouze jen jako hru, cvičení.

Kvůli své nepříliš mohutné tělesné konstituci unese snad jen Däthedra, ale zato se naučil s ním v sedle účinně manévrovat a provádět různé kulišárny ve vzduchu a nechal elfa okusit nádheru letu.

Pokud by se moc snažil, unesl by Kalle dva cestující, ale to by stejně neudělal. Jeho hřbet je vyhrazen pouze pro Däthedra – tedy prozatím. A to Kalle v dohledné době nemá v plánu měnit.