Jméno: Rodiče ji pojmenovali Nella (zkráceně Nell). V téměř dvanácti letech si začala říkat Denna. Někdy své jméno poupravuje (Dienna, Denneya,...) v jiných městech, která navštěvuje s Evanem.

Rasa: Má za to, že je obyčejný člověk, protože neví, že její otec je elf. Ve skutečnosti je  Denna poloelf.

Datum narození: Narozeniny pro ni nejsou vůbec důležité, proto nemá tušení, kdy přesně se narodila. Možná to bylo, když se zbarvilo listí? Když začal padat sníh? Nebo snad až tehdy, kdy se skrz něj opět začala probojovávat zelená tráva?

Věk: 17 let

Náboženství: Nevěří v nic jako je bůh. Zklamal její naděje tolikrát, že nyní odmítá věřit v cokoliv, co se i jen podobá bohu.

Jazyky: Ovládá centrální nářečí, její “rodina” (Vlk a Kojot) jí naučila řeč, jež sami vymysleli, aby mohli nerušeně mluvit o věcech, které by mohli ostatní… rozrušit.

Povolání: Jejím povoláním je žebrání, pokud by se to vůbec dalo označit, jako povolání.

Popis

Denna není nijak vysoká a od vrstevníků ji odlišuje skutečnost, že přišla o sluch a otrhaný vzhled. Většinou chodí v otrhaném, špinavém tílku, protože žádné jiné nemá. Nosí vysoké boty, které jí věnoval Vlk, spolu s kalhotami. Ve skutečnosti přes několik let chodila bosa, takže boty příliš nepotřebuje. Jsou spíše něco jako nepotřebný kus oblečení, kde má schovanou dýku od Kojota, ačkoliv ji stejně příliš nepoužívá. Nanejvýš při kuchání zvířat, protože Evan se na tom z nějakého důvodu odmítá jakkoliv podílet.

Kolem pasu má na několikrát omotaný kus provazu, který je očividně jen na okrasu, ale jeden nikdy neví k čemu se něco takového může hodit. Na pravé ruce nosí pruhy kůže na zápěstí a paži, na levé pod loktem. Je to jen takový “módní výstřelek”.

Většina oblečení zakrývá spoustu jizev, které si způsobila buď svou neopatrností, nebo tím, že se dostala do části města v Kuastě kam neměla. Jednu z nich má i z toho, jak měla u pasu dýku a nešikovně se pořezala, když ji brala do rukou. Od té doby ji raději nosí v pravé botě.

Dříve měla krásné, dlouhé, rudé vlasy. Vyholila si dva pruhy po dvou stranách, jak jí poradil Kojot. Vlastně jí to nařídil. Od té doby si vlasy po stranách nechává kraťoučké, protože když dorůstají, působí Denna ještě zuboženěji, než obvykle. Vlasy, které má mezi vyholenými částmi, si stahuje do culíku. Spolu s jejíma zelenýma očima vypadá jako divoch. Styl jejích vlasů tomu nejspíš také dost napomáhá. Zdá se, že její oči tmavnou do takové brčálové barvy (to ale může být jen dopadem světel), když je naštvaná a někdo pronese nepěknou poznámku. Ať už o ní nebo o komkoliv z rodiny - kterékoliv rodiny. Ať už té, která ji vychovala, nebo té, jež se jí ujala v ulicích Kuasty. Ačkoliv je z poloviny elfka, nemá špičaté uši, což je asi šťastná náhoda a také důvod, proč aférka její matky zůstala utajená.

Rysy má ostře řezané, dalo by se to však svést i na její hubenou postavu, kvůli častému hladovění. Sice jen výjimečně má takový hlad, jako kdysi mívala, jenže pořád nejí tolik, aby trochu přibrala. To, že je drobná je tedy naprostá pravda. Už jen kvůli tomu je nesmysl, aby se s někým snažila prát, protože nemá příliš velkou sílu. Spíš se spoléhá na svou rychlost a mrštnost, kterou jí její malý vzrůst umožňuje.

Povaha

Už podle vzhledu, vypadá poněkud nezkrotně. Možná za to může její vzdorný pohled, který jen málokdy opouští její tvář. Každopádně přesně taková je. Za půlrok co již nežebrá, jí “povyrostly růžky”. Opět našla svou starou tvář - nešetří sarkasmem a už vůbec nekrotí svou drzost. Ačkoliv se dříve chovala trochu povýšeně, jako nejmladší dcera měla hodně privilegií - na rozdíl od Anne, vše ji přešlo po době strávené na ulicích. Celkově se hodně změnila. Pravděpodobně by ji ani matka nepoznala, podle chování.

Jako někdo kdo vyrůstal s rodiči herci, je skvělá v hraní a přetvářce. Pořád dokáže vytáhnout ty správné karty, když chce obecenstvo rozesmát nebo naopak rozesmutnit. Protože neslyší tón hlasu, jakým lidé mluví, často dochází k nedorozuměním, jelikož ve chvíli kdy na ni mluví, nemůže sledovat jejich oči, prozrazující často více, než by lidé sami chtěli. Někdy je to i patrné podle náznaků, jako například našpulení rtů, nebo naopak stáhnutí do úzké linky. Lehce ji dovede rozhodit známka o jejím sluchu - ať už ji lidé litují, nebo jí nadávají do mrzáků - pokud o tom tedy vědí. Sluch je jedno z několika citlivých témat.

Dokáže do svého pohledu dát ty emoce, jež cítí, ale zároveň její herecká část, dokáže skrýt jakoukoliv, pokud je světu nechce ukazovat. Když zrovna netrousí nějaké nevhodné poznámky, sotva promluví. Dokáže svého omezení využívat i pro své dobro. Někteří lidé, co se o jejím neštěstí dozví, jí zatouží pomoct. Kolikrát se něco takového stalo, se dá spočítat na prstech jedné ruky

Z toho důvodu se také společnosti straní. Nepotřebuje sledovat jejich opovržlivé pohledy, jen proto, že měli v životě více štěstí, než ona. Navíc si vystačí s Evanovou společností a případně samotou.  

Historie

Není důležité zmiňovat Nellino narození. Ani rané roky jejího života. Jsou podobné každému jinému dítěti. Snad ale stojí za řeč zmínit, do jaké rodiny se vlastně narodila. Rodiče Marie a Kilvin již jednu dcerku měli. Byly jí dva roky, když se Nella narodila - říkali jí Anne. Marie i Kilvin byli součástí jedné společnosti čítající téměř 25 členů. Akrobati, herci, zpěváci, šašci, kejklíři. Často s nimi ale cestovali i lidé, kteří jeli jen do dalšího města. Spočítali si, že cesta s větší skupinou bude pohodlnější a snad i bezpečnější, než-li o samotě.

Ačkoliv byla Nell neposedná, učila se poměrně rychle. Naučit mluvit ji, ale trvalo delší dobu, než chození, protože jen co uměla chodit, nebyla k udržení. Na jiné učení prostě nebyl čas. Nakonec ji samozřejmě naučili obojí. Jelikož odjakživa porušovala zákazy, kolem sedmého roku života se jí to pěkně vymstilo. Hrála si s věcmi, kteří měli na druhý den používat kejklíři při vystoupení. Jedna z takových věcí se podobala kamenům, a přesně ta uchvátila Dennu. Jelikož něvěděla jak s tím zacházet, kámen jí s hlasitou ránou vybuchl v rukou a všude se objevil kouř. Nepřišla k příliš velkým zraněním, ačkoliv přišla o sluch.

Musela se tedy naučit číst ze rtů, aby aspoň rozuměla, co po ní kdo chce. Přestože to trvalo dlouhá léta, zlepšovala se poměrně rychle. Čas od času jejich společnost navštěvoval jakýsi muž. Měl jiskřivé, zelené oči a ostré rysy, nikdo to nevěděl, ale skrýval i špičaté uši. Jediný kdo jeho tajemství znal, byla Marie. A snad by si dal dvě a dvě dohromady každý, kdo by viděl malé dítě v náruči toho muže. Nelliny oči totiž jiskřily stejnou zelenou, jako ty jeho. Z toho důvodu Marie nechtěla, aby cestoval s jejich společností. Chtěla, aby její tajemství zůstalo utajeno a dál klamala Kilvina, že Nella je jeho dcerou.

Jelikož byla pořád v pohybu a neslyšela, když na ni někdo volal, často si ublížila. Spálila se o oheň, rozbila si hlavu, zlomila si ruku...  Milovala běh a často pobíhala vedle zapřažených koní, když putovali od města k městu. A běh ji po nějaké době spolehlivě unavil, vyčerpaná se pak vracela na kárky, na kterých jezdili. Jelikož ji nemohli učit zpívat, učila se hrát. Ne na nějaký nástroj, to vůbec ne. Měla v podstatě stejný úkol, jako jiní šašci. Rozesmívání lidí jí šlo lehko, jako by k tomu byla stvořená. Stejně lehce obecenstvo dovedla k slzám. Byla opravdu talent a vždy předvedla to nejlepší.

Dobou, kdy Nelle bylo jedenáct let, projížděli do Kuasty, která se osamostatnila a rozrostla do té míry, že byla dokonce větší než Teirm, přes les. Anne Nelle dovolila, aby se svezla na její kobylce Cupitce. Ať to bylo čímkoliv, jen co Nella na Cupitku dosedla, rozběhla se i s ní do lesa. Nell se v sedle udržela jen chvíli. Spadla na zem a vyrazila si dech. Než našla cestu zpátky, chvíli jí to trvalo, protože byla dezorientovaná. Když se dostala na cestu, společnost už byla pryč. Nezbývalo tedy než dostat se co nejrychleji ke Kuastě, kam mířili. Jelikož se cesta různě klikatila, šla lesem, protože se jí to zdálo rychlejší. V tu chvíli ji nenapadlo, že kdyby ji hledali, budou ji hledat na cestě.

Obyvatelé Kuasty mezitím dovolili její společnosti rozdělat stany u východní brány. Bohužel trochu dezorientovaná Nell se potloukala na druhé straně, u brány ze západu. Nezbývalo jí tedy nic jiného, než snažit se najít své rodiče a snad i něco k jídlu. Jelikož bylo město rozlehlé, nikdo ze společnosti Nellu nenašel. A nemělo smysl volat na ni, když je stejně nemohla slyšet.

Kuasta byla pomyslně rozdělená na dvě části - bohatých a chudých. Zjistila to hned ten den, kdy ji strážník zmlátil a vyhnal k ostatním žebrákům. Možná tedy nebyla nalezena jen proto, že ji hledali ve špatné části města. Tak jako tak byla v jedenácti letech odkázána pouze sama na sebe, bez jediné šance přežít. Necelý týden po té nešťastné události ji našel jakýsi muž, který si říkal Vlk. Nabídl jí, že pokud bude jeho očima a ušima v chudinské části města, on se postará o to, aby neumřela hlady. Ovšem jen tehdy, když si bude vést dobře. Doporučil jí, aby si změnila jméno, ačkoliv důvod pronesl tak nezřetelně, že nedokázala rozeznat jednotlivá slova. Začala si tedy říkat Denna.

Ačkoliv jí nehrozilo vyhladovění, Vlk ji stejně nechával, aby se starala sama o sebe. Byl jen jistota, kam by mohla jít, kdyby už nebylo zbytí. Po druhém roce ji seznámil s Kojotem - jeho synem. Měl ji naučit aspoň trochu se bránit. Poskytli jí boty a kalhoty, aby neumrzla - zrovna se blížila zima - a zároveň aby měla kam dýku ukrýt. Do té doby chodila v otrhaných kalhotách, které jí byly sotva do půli lýtek a roztrhanou košili. Nikde žádné boty.

Už tehdy se spoléhala na svou rychlost a mrštnost, takže jí připadalo, že učit se s dýkou, není důležité. Sáhla po ní jen, když si chtěla něco ukrojit. Nebo v opravdu výjimečných situacích. Vlk s Kojotem ji přijali do své rodiny. Její nový otec jí vysvětlil, že i své vlastní děti posílá do ulic. Prý nic nedovede tolik posílit charakter, jako život v naprosté chudobě.

V oné chudobě žila pět let a několik dlouhých měsíců. Tehdy ji našel muž, který kdysi cestoval s jejich společností. Tedy, ve skutečnosti to byla ohromná souhra náhod. Denna se měla s Vlkem sejít v jednom hostinci a povědět mu, co vše se dozvěděla. Tam, na jejich obvyklém místě seděl zvláštní muž, který měl stejně zelené oči, jako sama Denna. Chtěla ho poprosit, aby odešel, protože za ta léta věděla, jak se Vlk chová ke každému, kdo mu zasedne “jeho místo”. Přemlouvání se rázem změnilo v rychlý rozhovor díky jednomu jedinému slovu, které řekl; “Nello?”. Vyhnala ho pryč a zároveň si s ním domluvila schůzku.

Evan Denně další týden vše vysvětlil. Jak to bylo s její matkou a jím, a že pokud chce může jít s ním. Pryč z ulic a daleko od žebroty. Ačkoliv to byla lákavá nabídka, měla pocit, že by tím zradila Vlka a Kojota. Naneštěstí jsou všichni lidé stejní a ona už dlouho chtěla změnit prostředí. A především způsob života. Vlka i Kojota opustila bez jediného slova, se spoustou výčitek, ale nadějí na lepší život se svým právoplatným otcem Evanem. To, že ho chtěla jen využít je věc druhá.

Za uplynulý půlrok ji toho Evan naučil hodně. Jak dělat pastičky na zajíce, kde je rozmístit, jak poznat, kudy chodí zvěř a jak jsou otisky staré, jak poznat co se dá jíst a také jaké bylinky jsou dobré na zranění. Nezmiňoval se jí o tom, že je elf, ani o tom, že ve skutečnosti se jmenuje Alcarmo. Přestože ho ze začátku Denna chtěla opustit hned, jak k tomu bude příležitost, nakonec byla ráda, že ve svých sedmnácti letech má někoho, na koho se může spolehnout - nejen samu sebe. Někdy zůstávali v lesích a horách a jindy se domluvili, kde se sejdou poté, co se rozdělili. Stanovili den a denní dobu, a poté už bylo na jejich rozhodnutí, kam půjdou….

Schopnosti

Její schopnosti nejsou nijak nadprůměrné. Možná dokonce i podprůměrné. Někteří z jejich společnosti uměli číst, ale Dennu to nikdy nenaučili. Neumí tedy číst, ani psát a s počítáním mincí si vystačí, protože jich nikdy nemá příliš. Ačkoliv je v Kuastě přístav a některé děti se chodili koupat do vody, nikdy nebyla jedna z nich. Musela si opatřovat jídlo, proto se nikdy nenaučila ani plavat. Neumí vařit, protože o to se stará Evan (na ulici byla ráda, za suchý chleba, ještě aby někde vyvářela), ale naučil ji rozeznávat rostliny, které trhat může a ty, jenž by jí mohly ublížit. Kojot se pokoušel naučit ji obranu s dýkou, protože i jemu bylo jasné, že je příliš drobná na to, aby se ubránila silou. Denna však využívá svou rychlost. V neposlední řadě dovede odezírat ze rtů, ne, že by měla jinou možnost. Naučila se šít, když přišla k řezným ranám, nebyl nikdo by ji ošetřil, než-li ona sama. K těm někdy přišla i když se snažila vloupat do domů, ale v tom se už zlepšila a v podstatě není zámek, který by neodemkla. Bohužel neslyší když se někdo blíží, takže se k tomu uchyluje málokdy.

Boj s dýkou 1/7

Rodina

I za svůj krátký život měla příliš mnoho rodin, ačkoliv nikdo z nich jí není tak blízký, jak by člen rodiny měl být. Mezi prvními je její matka a otec, Marie a Kilvin.

Marie svou nejmladší dcerku vychovávala s péčí, možná až příliš velkou v porovnání s tím, jak předtím pečovala o Anne. Když se Denna ztratila, zhroutil se jí svět a od té doby nedokázala znovu vystupovat, snad až po mnoha letech. Svou holčičku se snažila najít přes dva měsíce, než společnost usoudila, že to je bezvýznamné. Společnost byla rozdělena na dvě skupiny, jedna hledala v lese u cesty, kde se ztratila, druhá v Kuastě.

Kilvin je Marii docela podobný povahou. I on je taková veselá kopa, ačkoliv na rozdíl od Marie je poněkud cholericky založený. Jeho žena je spíše flegmatik. Na rozdíl od matky, která se přespříliš věnovala Denně, on se přespříliš věnoval Anne. V  podstatě se rodiče skvěle doplňovali. Přestože tehdy to tak Denna nevnímala a byla nesvá, protože s otcem opravdu neměla příliš dobrý vztah.

Tuto šťastnou rodinku zakončuje Anne. Starší sestra, která Dennu neměla moc ráda. Snad to bylo ze žárlivosti, protože Denna měla více matčiny pozornosti? Tak jako tak, Denna ji dříve zbožňovala. Vzhlížela k ní, a to i přesto, že ji nejednou nazvala mrzákem, nebo jiným slovem, které je příliš neslušné, aby ho dáma říkala.

Za zmínku stojí i Evan, jehož elfské jméno neví nikdo, jen on sám a Marie. Je to muž vyšší postavy, s černými, místy až červenými vlasy a svítivě zelenýma očima. Přes to pravé se mu táhne dávno zhojená jizva, o které nikdy s nikým nemluví. Svůj elfský vzhled docela hodně upravil, nyní už málokdo dokáže vytušit že před ním opravdu nestojí obyčejný člověk. Denna má s Evanem poměrně dobrý vztah. Ostatně spolu tráví hodně času - cestují spolu z města do města, protože v nich mívá nějaké “neodkladné záležitosti”, které není ochotný specifikovat ani pod “nátlakem” a obratnými otázkami. Důvod proč s ní zůstává je poněkud nejasný, ale je docela pravděpodobné, že se ji taktéž snaží nějak využít.

Její další “otec”, který se o ni téměř šest let staral na ulicích v Kuastě, se jmenuje Vlk. Své opravdové jméno nikomu neřekl, ale při pohledu na jeho úsměv je očividné, jak přezdívka vznikla.  Dennu naučil jejich “jazyku”, který kdysi někdo vymyslel. Používal ho převážně v hostincích, když mu Denna vyprávěla, co vše viděla.

Vlkův syn si nechává říkat Kojot, jak by Vlk nestačil. S Dennou si nijak moc nerozuměli a většinou se bavili jen, když jim to Vlk nakázal. Přesto ji naučil základy obrany s dýkou.

Majetek

Do jejího vlastnictví spadá sotva jiná věc, než oblečení. Snad pár mincí, pokud je neutratí za chleba. Jiný majetek nemá, protože vše co měla (akorát tak zakoupená přikrývka z minimálně desáté ruky) si nechala v Kuastě. Nyní má mimo oděv jen dýku, kterou dostala od Kojota.