Calwen C. Ringëril

Jméno: Calwen Cordandurë Ringëril
Druh: Polo-elfka
Datum narození: 12. 4 (60 let)

Podoba - Povaha:

Mladistvou dívčí tvář tvoří jemně řezané rysy, které jsou ještě podtrženy jemnou pletí. Tu má však o něco tmavší než typičtí elfové. Má velké, sytě jantarové oči mandlového tvaru. Ty rámují husté, dlouhé řasy s uhlově černým odstínem barvy. Nad nimi pak zaujímá své místo linka klenutého obočí. Delší rovný nos a půvabně vykrojené narůžovělé rty dokreslují její oválný obličej. Poznávácím znamením pak jistě bude předlouhá záplava ohnivě rudých bujných vlasů. Většinu času se jí vlní do divokých a hlubokých vln, když zrovna nejsou zkrocené do tlustého copu. Občas z nich vykukují její menší zašpičatělé elfské uši, které ráda ukazuje prostřednictvím složitých účesů které vyčesává směrem nahoru. Do nich si pak vplétá okvětní lístky a nebo samotné květy. Dokonce i podzimní listí není výjimkou. Šperků ale moc nenosí. Ale za žádných okolností jí nechybí draze vypadající zlatý řetízek s přívěškem dračího vejce, aby jí vždycky připomínal její lásku k drakům. Ten lze postřehnout v decentním výstřihu jejího oblečení. Pravý ukazováček jí ještě zdobí zlatý prsten do kterého je vsazen krvavě rudý rubín, není však přehnaně velký. Ale za pozornost určitě stojí. Ženské křivky jí určitě nechybí ale svým obvyklým oděvem je spíše skrývá. Volnější tuniky přepásané širokým opaskem, dlouhé kožené nohavice zasunuté ve vysoké a těžké obuvi. Přes to přehozený tmavý plášť, zachycený malou nenápadnou sponou. Přes hlavu pak má přehozenou kápi tak, že jí skoro nejde vidět do pohledného obličeje. Co se týká šatů nebo sukní, tento druh oděvu na ní lze vidět jen při zvláštních příležitostech. Vždy se drží spíše jednoduchého stylu a zemitých barev, nic výrazného. Posledním nezbytným doplňkem který při sobě nosívá je precizně zdobený starý meč, který mívá uschovaný v pochvě na svém opasku. To však není jediná zbraň kterou má. Ať už pod šaty nebo pod kalhoty, ukrývá jednu menší zdobenou dýku přichycenou na svém holém stehně. Tu však odkrývá jen v nebezpečných situacích které si to žádají. Nakonec to není žádná křehotinka jak se zdá.

Calwen už na první pohled není typickou Elfkou jakou by nejspíš měla být. Nesvědčí o tom jen její o trochu jiný vzhled, ale i její samotná povaha a chování. To však neznamená že si neosvojila přísnou etiketu, kterou jako každý správný elf ctí, i když někdy to tak vypadat nemusí. Je horkokrevná a velmi se podobá samotným plamenům ohně. V uhrančivých očích jí nikdy nechybí pomyslná jiskra a oheň který v sobě skrývá, se občas hlásí o slovo. V takových chvílích je divočejší než obvykle. Jeví se jako nespoutaný a nezkrotný živel, čož jí v dřívějších dobách dělalo nemálo problémů. Nebála se použít svou sílu v různých šarvátkách s ostatními. To že si z nich odnesla pár jizviček jí jak se zdá vůbec nevadí. Po čase se však naučila svůj vnitřní živel do jisté míry ovládnout. Ale pro výchovné pohlavky nebo šťouchání stejně nemusí chodit daleko, ale musí mít pádný důvod. Násilí neholduje, po nějakých vážnějších bitkách netouží a tak se do nich ani nezapojuje. Smysl pro humor jí však taky není vůbec cizí. Ale v jejím podání to jsou spíš jízlivé, ironické a někdy dokonce i sarkastické poznámky ať už na okolí nebo na druhé. Disponuje velmi prořízlou pusou, je schopná říct narovinu co jí pálí na jazyku. Naštěstí dokáže předtím přemýšlet dřív než to ze svých smyslných rtů vypustí. Její plné rty však umí dělat spoustu různých druhů úšklebků ať už pobavených nebo naopak.V některých, pro ni nevyhovujících situacích se dokáže na druhou stranu chovat jako kus ledu. Jsou však chvíle, to pak zvláštně v soukromí, kdy dokáže být i milá a přátelská. K cizím a neznámým příliš velkou důvěru nemá. Někdy dává více přednost samotě před početnou společností. Její chůze nepostrádá nic na ráznosti a dynamičnosti, i přesto jí neschází nic na ladnosti. Vždy má pak hrdě vztyčenou svou bradu a zásadně chodí narovnaná jako pravítko. Při rozhovoru se druhé straně nebojí podívat upřímně do očí. To však vyžaduje i od svého protějšku. Její hlas je sytý a mnohem hlubší než je obvyklé u něžného pohlaví. 

Historie:

Calwen není jak již známo zcela plnohodnotnou elfkou. Je to vlastně takový kříženec, což se někomu opravdu líbit nemusí. Jenže jí samotné je to úplně jedno co si o ní druzí myslí. Ona taky nesoudí každého na potkání a už vůbec ne podle toho odkud pochází. Její příběh není ale kdovíjak zajímavý, ale i tak si své soukromí bedlivě hlídá a střeží.

Narodila se obyčejnému člověku a elfce kde jinde než v elfím hlavním městě Ellesméře. Lucas a Linwë se do sebe zamilovali jako mladí. Byla to velká láska na první pohled. Což se samozřejmě neobešlo bez nějakých těch problémů. Hrdí Elfové výběrem své dcery nebyli zrovna nadšení a tak se jim to snažili překazit. Ale jak se říká láska má opravdu silnou moc a tak nakonec svůj boj, tehdy ještě zamilovaní milenci, vyhráli. Elfové už pochopili že nemá cenu zbrojit a mladého Lucase nakonec přijali mezi sebe. Plodem jejich lásky byla právě malá Calwen. Jenže krásné a láskyplné období netrvalo dlouho, porod byl mnohem komplikovanější a těžší než se zdálo na tehdejší dobu. I přesto že se porodní bába snažila Linwë na následky velkého vykrvácení nakonec zemřela. Malá Calwen tak nikdy nepoznala svojí drahou matku. Lucas si sice moc přál syna jako svého potomka, ale smrt jeho milované ženy ho naprosto zlomila. Trvalo dlouho než si ke své jediné dceři našel cestu. Calwen vždycky sžíral onen zvláštní pocit uvnitř jejího nitra, myslela si že to právě kvůli ní se stalo to co se stalo. Chování otce, kdy jí nedával skoro nic najevo a užíral se svým smutkem, jí v tom jen utvrzovalo. Ale nakonec se vše v dobré obrátilo. Lucas si sice už nikdy žádnou ženu nenašel, asi na to díky Calwen neměl čas jak mu dávala zabrat. Věčně se z venku vracela domů s potrhaným oblečením a odřenými koleny. Skutečně byla velmi hyperkativní a kde kdo by řekl že je to spíše chlapec. A jak tak léta pokračovali dál tak se z malého neposedného děvčátka stala mladá cílevědomá dívka. Měla vytyčený nový cíl. Cíl za kterým jde do dneška, a tím je právě dosáhnout role dračího jezdce. Už jako malá k nim vzhlížela a milovala draky. Měla to totiž v rodině, její elfská babička (po níž má své druhé jméno) byla právě jednou z dračích jezdkyň. Tak nebylo divu když po této dráze její srdce začalo také toužit. K tomu si však musela ujít dlouhou cestu, naučit se bojovat jak s mečem tak s lukem. Do tajů boje s mečem jí zaučil její otec, který touto schopností oplýval. Naučil jí všechno co uměl, předal jí své zkušenosti a ona se ochotně a poslušně učila. Nakonec se z toho stal jeden z jejích velkých koníčků, ale i tak se stále zdokonaluje. Dokonalá v žádném případě není. Naopak s lukem moc velká kamarádka není. A jak tak čas ubíhal jednoho jarního dne jí opustil i její otec, kterého velmi milovala a nebyl pochyb o tom že on svou jedinou dceru také. Byl to však člověk, a ti se jak je známo nedožívají úctyhodného věku jako sami elfové. Poprvé tak jasně ucítila velkou a bolestnou ztrátu ve svém životě. Na svou matku si bohužel nevzpomínala a tak to nebylo tak bolestné jako smrt jejího milovaného otce. Ten jí do svého posledního dechu věřil a podporoval v jejím velkém snu stát se jezdkyní. Věřil že se jí to splní. A ona sama mu slíbila že to dokáže nejen pro sebe ale i pro něj, pro jeho památku.

Majetek:

- Zlatý řetízek s přívěškem dračího vejce

- Společenské šaty (1, 2)

- Tuniky (1, 2, 3)

- Opasek 

- Rukavice (1, 2, 3)

- Boty (1, 2)

- Plášť s kápí ( 1, 2, 3)

- Meč

- Dýka

Rodina: Nikdo

Kontakt: ICQ: 352869194