Lewi Fenao

Jméno: Lewi Fenao, ale od náhodných kolemjdoucích kteří ji potkají opilou má hromady nelichotivých přezdívek (třeba Dlaždič), ostatní jí přezdívají Slavíček

Druh: Člověk
Datum narození: 12. Srpna (kolem čtvrté ráno)
Věk: 23
Motto: „Život je předem prohraná hra, tak proč si ho trochu nezpříjemnit?“

Sama o sobě: „Myslím, že se nemám za co stydět, vždyť slovo jako slovo, ne? Za to že si občas přihnu ze skleničky, bych taky rozhodně neměla zpytovat svědomí. Nechápu lidi, kteří si neumí užívat života a ještě se přitom dívají skrz prsty na ty, co to umí. Přitom jsou totiž ještě horší věci, které lidé považují za správné. Kolik lidí šlo třeba dobrovolně do armády a kolik lidí je v tom podporovalo? Dáváme vzniknout hrozným krveprolitím a nic na tom nemění, když to zahalíme do pěkných slov a ušlechtilých cílu.“

Podoba: Lewi vždy dokázala udivit ohnivě rudými vlasy, které přesně vystihovaly její temperament. I ty nejzatrpklejší duše dokázala dokonale okouzlit svými plnými rty věčně staženými do úsměvu a  modrýma očima, v kterých má pořád rozpustilé ohníčky.  Tělo jí zakrývá modrý šat se žlutým lemem a žlutými ornamenty, který skvěle kontrastuje s její ohnivě rudou hřívou. Lewi je zcela nezodpovědná a tak dokáže všechny své peníze utratit za jediný večer, aniž by přemýšlela o tom, co si počne zítra. Co bude zítra ji nezajímá, hlavně že se má teď dobře. Užívá si života plnými doušky a tak má sklony si pořádně přihnout rumu, trpasličí pálenky, piva, slivovice … vlastně čehokoliv (pokud má ovšem peníze). Na tom není nic neobvyklého, skoro všichni pijí alkohol. Lewi ale stačí jedna sklenička a už mluví velice, velice sprostě. Občas se dokonce připlete do hospodské rvačky (to se děje často i když není nalitá alkoholem) a to už není loutna jen hudební nástroj, nýbrž  i dobrá zbraň. Je ale velký rozdíl mezi Lewi opilou a Lewi střízlivou. Když je Lewi střízlivá, strašně ráda hraje ostatním balady nebo písničky, co ji zrovna napadnou.

Historie: Lewina matka Laure byla potulnou bardkou. Na rozdíl od své dcery však chodila jen pravidelnou trasou po častých hostinách šlechticů. Na jedné velkolepé slavnosti na menším hrádku ji okouzlil vyšší šlechtic, kterému se velmi zalíbila. Po noci s ním strávené zjistila, že je těhotná, což nečekala. Už se s tím však nic nedalo dělat. I přes tento zjevný „nedostatek“ se Laure svého potulného života nevzdala. O nic nepřišla, hrát na loutnu mohla pořád a nic jiného na hostinách nedělala (ta jedna noc byla výjimkou). Když si šla na chvíli odpočinout do hospody v menším městečku poblíž, potkala ji dost nepříjemná věc: V hospodě se strhla obrovská rvačka a Laure se kvůli tomu musela schovat za stůl. Náhle ji však chytili bolesti a po chvíli začala rodit. Možná Lewi do budoucna výrazně ovlivnilo, že první slova co kdy slyšela, byly hospodské nadávky, ale jisté to není. Laure trochu znejistěla, nevěděla, jestli je správné vychovávat dítě na cestách. Nakonec ale hodila všechny pochybnosti za hlavu. Nic jiného jí stejně nezbývalo, vždyť celé roky jenom zpívala, normálně pracovat ji nikdo nikdy nenaučil. Lewi tedy vyrůstala v dost nestabilním prostředí – každou chvíli cestovali s matkou do jiných míst. Ona si na to velmi brzy zvykla, ale celé roky jí poněkud vadilo, že neměla mezi svými vrstevníky žádné trvalé kamarády. Když se totiž přesunuli někam jinam, její stávající kamarádi s ní jít nemohli. To byla však jediná věc, která jí na tom životním stylu vadila. Hned jakmile dospěla dala matce sbohem.

Rodina: matka Laure, otec – šlechtic Meroth Dennois (pravděpodobně), strýc Aneden
Majetek: Oblečení co nosí na sobě, opotřebovaná loutna, věčně prázdný měšec