Danegar Belis
(Pouze obrazná podoba Danegar, křídla a svatozář vyjadřují její “andělsky milou“ povahu.)
Jméno: Danegar Belis, zkráceně zvaná Dane, sourozenci přezdívaná Mezek nebo Tahoun
Druh: Trpaslík
Datum narození: 14. listopadu
Věk: 25
Motto: „Když tě někdo uráží kvůli výšce, znamená to, že je to to jediné, čím se může vůči tobě chlubit.“
Sama o sobě: „Vůbec nechápu, proč si všichni tak strašně rádi utahují z velikosti trpaslíků. Začíná být těžké si nalhávat, že trpaslíci mají tu správnou výšku a ostatní jsou obři, mě se to ale už celkem daří. I tak mě však ty otravné narážky strašlivě vytáčejí a kolikrát mám chuť vše kolem sebe rozbít. Jiní trpaslíci by tu vznětlivost pochopili, lidé však ne. Jen se usmějí, bez námahy mi vyrvou sekeru z ruky, přičemž se začnou hlasitě smát. Kdybych měřila trochu víc, nic takového by se nedělo. Vždycky by zbledli a utíkali přede mnou. Ale takhle…“
Podoba: Danegar nikdy neoplývala úchvatnou krásou, kterou by dokázala okouzlit. Její oči mají barvu nevýrazné světlé hnědi, podobně jako její lehce opálená kůže. Nad nimi jí vyrostlo husté tmavé obočí. Na Dangeřině tváři je zřejmě nejkrásnější nos, který jí skvěle pasuje do obličeje. Ústa má věčně stažená do posměšného, nebo ironického úšklebku. Úsměv u ní uvidíte málokdy, ale to neznamená, že se neumí smát. Akorát to nedělá, když se jí dostává posměšků kvůli trpasličí velikosti, což bohužel bývá v lidské společnosti dost často. Jinak se velmi ráda zasměje nějakému vtipu. Na pravé straně tváře lze zahlédnout její rodinné tetování (to mají pochopitelně i Danegařini sourozenci a rodiče), které jí z větší části zakrývají tmavě hnědé vlasy. Ty si zaplétá do copu až pod pás. Danegařin oděv je už značně opotřebovaný. Jedná se o zaprášenou šedou tuniku s krátkým rukávem a dlouhé tmavé kalhoty. Už několik týdnů se snaží najít jiné oblečení, bohužel sehnat její velikost mimo trpasličí území doprovází značné komplikace.
Povaha: Danegar přímo nesnáší poznámky o své výšce a dokáže se kvůli nim dost naštvat. To ji ovšem nezabraňuje v tom si občas také utahovat ze svého okolí. Mezi Danegařiny vlastnosti bohužel patří pomstychtivost. Pociťuje potřebu pomstít se za všechny žerty zaměřené na ni, což se ji ale téměř nikdy nedaří. Proto většinou nosí své křivdy v sobě a není schopna je odčinit, přičemž na ně musí pořád myslet. Danegar se chová dost tvrdohlavě a umíněně, což jí často způsobuje jen samé potíže. Většinou se za žádnou cenu nehodlá vzdát svého názoru, ať má pravdu či nikoliv. Z toho občas vznikne nejedna rvačka. Naštěstí Danegar hodně vydrží, takže se nakonec vždy ze všech takových potyček a jiných problémů dostane bez újmy na zdraví (na rozdíl od ostatních zúčastněných). Díky letem stráveným tlačením trakaře disponuje celkem velkou silou, pro kterou ale zatím nenašla žádné praktické a smysluplné uplatnění.
Historie: Danegar spatřila světlo světa ve velmi početné obchodnické rodině. Ta nepatřila sice k nejbohatším, nouzí ale také netrpěla. Když se narodila, její otec Holten se opil radostí z narození potomka, a pak roztřískal prázdné sudy vztekem, protože zjistil, že je to dcera. Po dvou týdnech intenzivního nadávání se konečně smířil s pohlavím nového přírůstku do rodiny a litoval ušlého zisku z rozbitých sudů. Danegar vyrůstala současně se svými o rok staršími bratry Mehallem a Nittlem, ke kterým brzy přibyl i Johet. Když oslavila třetí rok svého života, narodila se Valaine a o pouhých osm měsíců později i věčně churavý Kethel (narozen předčasně – nedonošen). Možná by se mohlo zdát, že kvůli takovému množství členů bude v rodině vládnout chaos, ve skutečnosti to ale vypadalo jinak. Její matka Verne vládla železnou rukou, zatímco se otec opíjel v hospodách a nazýval to obchodem. V osmi letech ji rodiče (stejně jako její sourozence) začali obtěžkávat různými úkoly, aby zjistili, k čemu se nejvíce hodí. Jako prodejce na trhu se neosvědčila: párkrát si nechala podstrčit velmi nepovedené falešné mince, dvakrát jí nepozorovaně ukradli část zboží a zákazníci ji dokázali usmlouvat až na pouhou polovinu původní ceny. V domácnosti také nadělala více škod než užitku a neoplývala řemeslnickou zručností, bojovým nadáním ani příliš vysokou inteligencí. Vzhledem k jejím nedostatkům pro ni otec jen velmi ztěžka hledal uplatnění. Nakonec ji ve dvanácti vtiskl do ruky trakař, aby vozila sudy s vínem. Danegar tedy vozila svému otci zboží z obchodních galér, zatímco Mehall úspěšně prodával na trhu, Nittl šel na bojový výcvik, Johet se zaučoval v blízké kovárně, Valaine se starala o domácnost a Kethel odešel na studie. Jakmile oslavila čtrnáct let, našel trakař i jiné využití: ke své nelibosti musela vozit své opilé bratry (Mehalla a Joheta, Nittl byl na výcviku a Kethel studoval) z hospody. Vzhledem ke každodenní námaze postupně disponovala celkem velkou silou. Když bylo Danegar dvacet čtyři, její otec onemocněl. Zatímco otec churavěl a matka se o něj starala, obchodování vzal na sebe Mehall. Tomu se kupodivu velmi dařilo. Danegar jen s velkým sebezapřením poslouchala jeho příkazy, přičemž hlasitě skřípala zuby. Za dva měsíce se Valaine šťastně provdala, Johet se přestěhoval do kovárny, zatímco otcova nemoc dále přetrvávala. Danegar tedy zůstala sama s Mehallem a rodiči. Po pár týdnech ztrácela se svým arogantním bratrem trpělivost – možná uměl obchodovat, to však podle ní nebyla omluva za jeho chování. Vydržela s Mehallem dvacet šest dní, déle už to nezvládla. Když ho jednou v noci vezla opilého z hospody, shodila jej i s trakařem do strouhy. Rychle si zkontrolovala svůj měšec a dřív než vystřízlivěl, odešla z města. Chvíli si vyčítala, že se otočila zády k nemocnému otci, pak však nad tím jen mávla rukou. Na cestě došla k závěru, že by mohla napodobit svého bratra Nittla, který se mezitím cestoval Alagaesií jen se svojí zbraní. Jí to připadalo jako jediná možnost: neuměla žádné řemeslo ani se rozhodně nehodlala vracet s prosíkem k Mehallovi. Tak utratila všechny svoje peníze za sekeru a zamířila na sever. Jelikož však držela v ruce zbraň poprvé v životě, byly to zcela zbytečně vyhozené peníze, jak brzy zjistila. Tak nějakou dobu chodila Alagaesií a příležitostně si vydělala pár měděných mincí výpomocí. Před necelými třemi měsíci se potkala s člověkem přezdívaným Whige. Spolu vytvořili dvojici, která se úspěšně živí okrádáním pocestných. Přestože u tohoto způsobu obživy je hlavní naprostá sehranost, mezi Danegar a Whigem občas vypukají spory – převážně kvůli sázkám.
Rodina: Danegar pochází z velmi rozvětveného rodiny, čítající až příliš mnoho vzdálených příbuzných. Ji vždy ale zajímali jen ti, s nimiž si udržovala pravidelný kontakt:
- Holten, její otec, těžce nemocný obchodník s alkoholem (většinou pivo a víno), vzhledem ke své profesi často opilý a mezi trpaslíky velmi oblíbený, svými dětmi zván Bezedný sud
- Verne, její matka a taktéž obchodnice, i když nejen s alkoholem, zaměřující se spíše na řemeslnické náčiní, přísná a kvůli tvrdým úderům při výprascích svými dětmi zvaná Kladivo
- Mehall, její nejstarší bratr přebírající živnost po otci, dost arogantní, temperamentní a cílevědomí, dvojče Nittla, neoblíben svými sourozenci a nazýván jimi Tupec
- Nittl, její starší bratr, nadaný bojovník na cestách, čestný a trpělivý opovrhující řemesly, dvojče Mehalla, obdivován Johetem a sourozenci zván Bijec
- Johet, její mladší bratr, kovářský učeň, už brzy vyučený kovář, dost silný, tvrdohlavý a impulzivní, nehledící na následky svých činů, sourozenci nazýván Býk
- Valaine, její mladší sestra, šťastně provdaná za bohatého manžela, žijící si v pohodlí, na trpasličí poměry velmi krásná (čímž Danegar štve), sourozenci obdivně zvaná Kráska
- Kethel, její nejmladší bratr, nadějný student, velmi inteligentní, sečtělý a neduživý, kvůli citlivému žaludku abstinující, v sourozencích vzbuzující lítost a zván jimi Učenec
Jinak má Danegar čtyři strýce, pět tet a ještě více bratranců a sestřenic
Majetek: Za svůj nejcennější majetek považuje Danegar právem svoji sekeru - nutno podotknout, že se nejedná o bitevní sekeru, ale dřevorubeckou. Jinak ještě vlastní měšec s pár drobnými mincemi, batoh velký skoro jako ona sama, měch na vodu a oblečení, které nosí dennodenně na sobě.