Faïleon

Jméno: Faïleon, před začátkem doby temna znám jako Ghân

Rasa: Člověk, Indlvarn

Datum narození: Neznámé, pravděpodobně kolem roku 3 130

Věk: Taktéž neznámé, ale může se pohybovat okolo 134

Titul: Bývalý Dračí Jezdec (Šur' tugal), nyní Indlvarn

Podoba:

Faïleonova mladá tvář zatím neprojevuje žádné známky stáří, vypadá jako by mu bylo

kolem dvaceti. Jediným znakem stárnutí jsou jeho rudé hluboko posázené oči věkem a zkušenostmi tvrdé. 

Kůži má bledou a postavu štíhlou ale jakoby atletickou, za což může mimochodem postupná proměna člověka v elfa, se spoustou jizev v oblasti hrudníku. Kromě pár maličkých způsobené jemným říznutím nebo poškrábáním od koček má také jednu velkou táhnoucí se od levé klíční kosti přes hrudní kost až těsně pod pravou bradavku. Získal ji v souboji s jedním křivopřísežníkem na ostrově Vroengard, při rozhodujícím boji mezi stejnojmennou organizací a Řádem dračích jezdců, když ho jeho drak škrábl drápem.

Dokonce ani záda nebyla ušetřena od jizev. Kromě několika malých má dlouhou, zvrásněnou a tlustou jizvu táhnoucí se od levé lopatky přes střed zad až do místa, kde se nachází pravá ledvina. Tuto jizvu získal při boji o Ilireu, kde po boku dalších z řádu bojoval proti velké přesile křivopřísežníků včele s Galbatorixem. 

Na jeho obličeji jsou nejvýraznější asi dvě velké rudé oči jako vždy tvrdé a zkušené, neboť toho už hodně zažil. Oči měl původně oříškové barvy, ovšem jeho drak mu je na výraz spojení společně změnil na rudé. Zčásti je chrání tenké tmavé obočí téměř vždycky stažené do zamračeného výrazu. Kromě očí má ještě na obličeji dlouhý a poměrně tlustý nos, jehož špička směřuje k zemi. Proč? Protože ještě předtím, než se mu vylíhl drak, se porval v hostinci ve Feinsteru kvůli tomu, že ho jeden z opilců označil jako „svini“, naprosto bezdůvodně.

Pod nosem se nachází úzké, ale dlouhé bledé rty, na kterých se úsměv poslední dobou příliš často neobjevuje.

I uši už za dobu, co byl jezdcem ztratili kulatost a mírně se zašpičatěly, ale pořád vypadal víc jako člověk.

Vlasy nesou uhlově černou barvu stylem dlouhé, které mají ve zvyku trčet všemožnými směry a světovými stranami. Aby do nich vměstnal alespoň trošku řádu, nosí kolem hlavy ovázanou rudý šátek.

Oblečen chodí nejčastěji v dlouhém rudém kabátu s vysokým límcem a cvoky kolem úst. Podaří-li se vám zahlédnout nohy, uvidíte pouze volnější černé kamaše stáhnuté rudým páskem, na kterém se houpe v rudé pochvě rudý jezdecký meč pojmenovaný Väldr (vládce) jak potvrzuje jediný gryf na straně meče.  

Pokud na sebe hodí brnění, jedná se vždy jen o lehké Kožené brnění, pod které si nasadí černé triko a kalhoty. 

Historie:

Život Faïleona byl (a je) dosti zajímavý a spletitý.

Narodil se ve městě Feinster do rodiny kováře Hrînda a služebné místnímu vládci města jménem Ivianna. Toto město bylo v jeho dětství nepříliš velké, ale zato důležité město, protože to bylo město přístavní a sloužilo k obchodu mezi jihem a severem země. Hned od mala se jevil jako tichý, ale inteligentní hoch, který nenasytně hltal vědomosti. Rodiče už měli staršího syna, kterému chtěl otec předat rodinné kovářství a tak se Faïleon mohl svobodně rozhodnout, čím by se chtěl stát. Ho už od mala zajímali dračí jezdci, kteří byli v této době na vrcholu moci. Dal se tedy do učení písaře, díky čemuž se v poměrně brzkém věku naučil číst a psát. V době kdy mu bylo deset přijel do města dračí jezdec s fialovým drakem a rudým dračím vejcem, před které museli všechny desetileté děti přestoupit a doufat, že se jim vylíhne. Faïleon věděl, že toto je životní a jediná šance na to stát se dračím jezdcem, a tak se nedočkavě zařadil do fronty, která se táhla od Feinsterského hradu až k náměstí. Po několika hodinách se konečně dostal na řadu a vstoupil do jedné z prostorných komnat hradu, kde kromě samotného dračího jezdce byli také vysocí představitelé města. Tam na zdobeném stole stálo sametem vykládané poměrně malé rudé dračí vejce, ke kterému rozvážně předstoupil, poklekl a oběma rukama se jej dotkl. V momentě, kdy to udělal se na vejci začali tvořit praskliny a krátce nato se vejce rozpadlo a na jeho místě stálo maličké a sežvíkané dračí mládě. Mládě ani nečekalo na to, aby se dotkl a jednoduše seskočilo na zem a otřelo se mu o pravou nohu. Noha mu začala pomalu chladnout a chlad se rozrůstal po celém tělě, následky dotyku mládětě. Na místě, kde mu otřelo o nohu se objevila dračí značka. Jezdec, mimochodem jak si poté Faïleon uvědomil elf, ho odvedl domů, kde vše rychle vysvětlil rodičům, nechal rozradostněného Faïleona si zbalit, a odletěl s ním na Vroengard, kde se měl učit býti pravým dračím jezdcem. Elf se během cesty představil jako Äilon a fialová dračice se jmenovala Elleannâ. 

Po příletu se Faïleon nejdříve ubytoval, umyl se, a poté zamířil na rozkvetlou louku, kde na něj Äilon čekal. Tam se nejdříve dozvěděl, že bude jeho učitelem, poté stručné dějiny jezdců a nakonec si trošku zašermovali. Faïleon se ukázal být docela dobrým šermířem na to, že nikdy meč v ruce nedržel.

A tak začal jeho výcvik. Faïleon byl stále ještě okouzlen tím, že se stal dračím jezdcem, a proto se do tréninku pustil s velkým odhodláním a zápalem, který si mistr pochvaloval. Dny se mu začali slévat dohromady. Výcvik, procházka po ostrově, spánek a pořád dokola. Draka pojmenoval Umhödan. To jméno našel v jednom ze svitků, které musel číst. Za krátkou dobu se inteligentní Faïleon naučil hodně dobře bojovat s mečem, což byla jeho specialita. Dále se naučil střílet z luku, bojovat s dýkou a také jak bojovat beze zbraně. Jediné, co mu nešlo bylo kouzlení. Sice uměl používat starověký jazyk, ale neuměl se dostatečně pohroužit do svého těla a napojit se na tok magie. Kouzlit sice uměl, ale ne moc dobře. Jak výcvik pokračoval, naučil se také postupně dotýkat se ostatních tvorů, což mu také nešlo zrovna nejlépe, ale ve spojení s Umhödanem dosáhl pěkného výsledku. Aby byl výcvik zajímavější, přidělili k němu posléze dalšího novice, se kterým měl trénovat. Jmenoval se Adarê a jeho drak měl tmavě zelenou barvu, původem elf. Samozřejmě se mu nemohl v ničem vyrovnat, natož ho předčit, ale i tak do vzájemných soubojů a duševních útoků dával všechno, aby se před mistrem nezostudil.

Umhödan se také vyvíjel a cvičil. Během několika měsíců se z malého mláďátka stal silný ale stále ještě menší drak s velkým talentem na oheň, dokázal ho chrlit poměrně brzy. Po několika týdnech také dokázal se svým jezdcem komunikovat. Měl neobyčejně hrubý, bassový hlas. 

Jeho mistr rozhodl zaletět si do Ellesméry, kde mu Rhunon ukovala meč jménem Väldr.

V době, kdy dokončil výcvik mu už bylo kolem dvaceti, takže se stal dospělým mužem a plnohodnotným členem řádu, sice nováček ale už ne učeň.

V téže době Urgalové znovu zaútočili na Alagaesii. Bylo proti nim vysláno několik jezdců, včetně Faïleona, pro kterého to byla první opravdová mise. Společně Urgaly potlačili, ovšem stala se tragédie. Jeden z jezdců, Brom, přišel o svou modrou dračici. Krátce poté, co Urgaly zahnali, byl přiřazen k obraně města Ilirea. Zde také po několika dnech dorazil oslabený Oromis se svým drakem, který je varoval před Galbatorixem a jeho sluhy, kteří se chystali na ně zaútočit. Faïleon ihned pochopil, co se stane a rychle se rozhodl. Jeho drak svěřil své eldunarí Oromisovi, který ho poté předal samotnému Vraelovi, protože Faïleon i Umhödan věděli, že to možná nepřežijou a přitom řád potřeboval každého draka na chystaný boj. Tohle byla jediná možnost, jak zajistit, aby Umhödan mohl i po smrti svého těla pomáhat v boji. Pravda, nebylo to zrovna jednoduché rozhodnutí, ale oba se shodli, že je to nezbytné. A jak Oromis řekl, tak se stalo. Krátce poté, co odjel na město zaútočil Galbatorix v čele s Křivopřísežníky a strhla se zoufalá bitva ve které početně znevýhodnění členové řádu neměli šanci. Faïleon bojoval statečně, jednoho z Křivopřísežných zabil a dva těžce zranil, ale v tom zmatku byl od svého draka oddělen a nemohl se k němu vrátit. Tři velcí draci obklopili malého Umhödana a svou silou ho udolali. Faïleon nejdříve cítil ostrou bolest po celém těle a poté... ticho... prázdnota. To bylo pro něj téměř nesnesitelné a už pomýšlel po sebevraždě když si uvědomil, že eldunarí ještě žije. Poháněn touto myšlenkou se probil ven z města, nasedl na koně, a zamířil vstříc zoufalé cestě na Vroengard, kde doufal že se shromažďují jezdci. Ovšem Galbatorix byl rychlejší a ještě předtím, než Faïleon na ostrov dorazil, ho celý vyvraždil až na Vraela, který stihl prchnout na věž Edok'sil. Jakmile Faïleon dorazil na ostrov, v zoufalství ho prohledal v touze najít eldunarí Umhödana. Když ho však nenašel, zdrcený žalem se rozhodl usídlit se někde na severu v dračích horách. Jakmile dorazil do oblasti věže Edok'sil , čekalo ho překvapení. Stihl sem dorazit dříve než Galbatorix a našel zde oslabeného Vraela s jeho bilým drakem. Po chvíli přemlouvání mu Vrael vrátil eldunarí Umhödana. Faïleona v tu ránu zalilo teplo a vědomí jeho draka. To mu vrátilo chuť žít a chtěl pomoci Vraelovi zabít Galbatorixe. Ten ho však rázně poslal pryč, protože by proti němu neměl šanci a zbytečně by zemřel. A tak tedy Faïleon zamířil někam daleko, do oblasti Dračích hor kolem Therinsfordu. Zde žil truchlivý život několik dalších desetiletí, kdy si Galbatorix upevnil moc, vznikli Vardenové a postupně začala válka. Nechtěl se do ní moc míchat, protože věděl, že stejně nemají šanci krále porazit. Když se však k němu dostala zvěst o novém dračím jezdci, rozhodl se jednat. Vyrazil proto směrem Beorské hory, kde dorazil krátce poté, co Eragon odjel na výcvik do Ellesméry. Faïleon se nezdržoval a vyrazil směr Ellesméra, kde doufal, že uvidí nového jezdce. Jakmile tam dorazil, uviděl jen mrzáka s modrou dračící. Byl z toho velmi zklamán a ani se nezapojil do výcviku, protože to pro něj nemělo smysl, vždyť přežil Oromis. Zůstal proto několik let v Ellesméře, kde se znova ponořil do svého studia magie. Poté však začala nová válka proti Galbatorixovi vedená dračím jezdcem Eragonem. Faïleon se po dlouhém a pečlivém plánováním přidat k vojsku a bojoval proti králi. Když je však král porazil a nastala Doba Temna, změnil si jméno a rozhodl se zůstat v Ellesméře a v poklidu studovat, a někdy zase udeřit na krále.

Kontakt: viz. Rydan Orlí Král

Rodina: Už mu nezůstal téměř nikdo, kromě eldunarí Umhödana.

Majetek: Jezdecký meč pojmenovaný Väldr, Kožené brnění, Umhödanovo eldunarí, které má skryté v pytlovém vaku přes záda.

Důvod ukončení hry: Jeden stín mu ukradl Eldunarí jeho draka, čímž ztratil vůli žít a spáchal sebevraždu.