Asir

Jméno: Asir z Dras-Leony

Titul: Hrabě z Dras-Leony. Lord a pán pouště, jezera a okolí. Vrchní představitel uctívačů Helgrindu.

Druh: Čistokrevný člověk

Datum narození: Při úplňku roku 3595

Věk: Okolo 35 let

Podoba: Je velmi vysoký a hubený, skoro až nezdravě. Je vysoký téměř dva metry, což z něj činí téměř obra. Jeho pleť je bledá, téměř bílá. Díky své bledé pleti ho lidé často přezdívají duch. Na svůj věk vypadá staře. To umocňuje série vrásek které má na tváři. Tvář je podlouhlá s ostrými rysi. Na jeho tváři se rýsují dvě pronikavě červené oči. K té barvě přišel při nepodařeném kouzlu. Nad nimi se mu rýsuje jemné, tenké obočí. Na tváři se mu táhne dlouhá, tenká jizva. Jizvu si mohl kdykoli vyléčit a zahladit ji, ale on si jí nechal jako vzpomínku že ho mohou i kouzla zradit. Ná velmi tenká nevírazná ústa a poměrně velký orlí nos. Jeho plešatá hlava se mu často nezvykle leskne a do okolí hází prasátka. Nikdy si nenechá narůst ani vlasy, ani vousi a proto má věčně holou hlavu. Na hlavu a na tělo si občas kreslí různé obrazce, nebo si starodávným písmem píše a kreslí mocná kouzla a věci spojené s Helgrindem. Jeho tvář viděl jen málokdo, a ti co ji viděli se o ní samou hrůzou nikomu nezmiňovali. Není vůbec svalnatý, ani silný. Na rukou si nechal narůst dlouhé nehty, které později kouzlem přeměnil na něco podobného drápům. Nejčastěji si na sebe oblékal dlouhý černý či šedý plášť s kápí. Pod ním většinou nosí obyčejnou tuniku a kalhoty. Na nohou nosí vysoké černé okované boty. U pasu má připevněný dlouhý tesák, velmi ostrý, tak že by s ním bezproblémů přesekl i kosti. V rukávu má vrhací nůž, s nímž umí skvěle házet a zabíjet. Nosí u sebe okovanou lahvičku jako talisman, kterou má neustále zavěšenou u pasu. Na ruce neustále nosí svůj pečetní prsten a občas i náramky z ryzího zlata na zápěstí.

Povaha: Dříve byl hodný a přátelský, všichni v jeho panství ho měli rádi a byli mu docela loajální. Lidem v panství se dařilo a město vzkvétalo. Ovšem poté co se naučil kouzlit se z něj stal černokněžník a od té doby byl nepřátelský, zlý a krutý. Nesnášel všechny a všechno, snad jen krom ra’zaků. Je poměrně netrpěliví a víbušný a když ho někdo rozzuří, většinou ho na místě zabije. Umí velmi dobře ovládat mysl, dokáže si jí skvěle obrnit a umí s ní ještě lépe útočit. Není příliš hovorný a mluví jen když opravdu musí. Začal se oblékat do dlouhého pláště s kápí a z legrace mučil vězně v žalářích. To se brzy rozneslo a kriminalita v jeho panství velice klesla, ale lidé se ho začli bát. Nakonec se stal hlavním představitelem uctívačů Helgrindu. Tehdy začal jíst lidské maso a pít krev. Většina lidí o něm říkala že se z něj stal stín, ale nebylo tomu tak. Obklopil se kouzelníky, kteřý se stali jedni z hlavních uctívačů Helgrindu a společně s nimi dokázal ohromná kouzla. Z města se postupně stalo jedno z nejodpornějších měst v agalaesii, ale Asir ho stále spravoval dostatečně na to, aby se v něm dalo žít. Hodně lidí o něm říká že se stal Stínem, což by pro jeho moc a chování nebylo nijak zvláštní, ale kdo ví.

Historie: Narodil se v Dras-Leoně v paláci uprostřed města. Pocházel z jednoho z nejstarších a nejmocnějších šlechtických rodů v Agalaesii. Měl bratra a sestru, ale oba krátce po narození zemřeli. Brzy po narození šel studovat na jednu z  nejlepších univerzit v království, která stála v Urubaenu. Když jí dostudoval, vyučil se na diplomata. Tuto práci ale nikdy nevykonával. Jednou když šel v Urubaenu ulicí, potkal ho nějaký člověk, jeden z Galbatorixovích nejlepších kouzelníků a poznal, že by měl Asir talent na kouzla. Asir se vždy chtěl stát kouzelníkem, rozhodně né žádným vojákem který kolem sebe jen mává kusem železa, ale o kouzlech slýchával jen z vyprávění. Kouzelník ho k sobě vzal do učení. Nespletl se, Asirovi kouzlení velmi šlo a brzy se vyrovnal svému mistrovy. Tehdy skončil jeho výcvik kouzel a on se vrátil zpět do Dras-Leony. Tam převzal po otci vládu nad panstvím a začal se o něj starat. S tím přišlo nemilé překvapení. Musel Galbatorixovi přísahat věrnost. To se mu nijak nelíbilo, ale nestěžoval si. Po nějaké době se přidal k uctívačům Helgrindu, což bylo jediné náboženství ve městě a díky svému postavení se brzy stal hlavním představitelem. Postupně dostal do nejvyšších postavení v tomto náboženství spoustu kouzelníků, kterými se doslova obklopil a díky nimž zvládal velmi mocná zaklínadla. Jednou se šel podívat k Helgrindu a když ho obcházel, tak oběvil kouzlem skrytý vchod. Prošel jím a rozhlédl se kolem. Nemohl tomu uvěřit, stál v Helgrindu. Na chvíli se zamyslel jestli se má vrátit, nebo jestli má jít dál, ale nakonec zvědavost zvítězila a on vyrazil jednou z Helgrindských chodeb. Po nějaké době došel na křižovatku a tam si uvědomil že už došel až moc daleko. Otočil se a šel zpátky. Chvíli bloudil, ale nakonec vyšel ven a vrátil se do Dras-Leony. Za tu dobu co byl ve městě navštívil Helgrind ještě několikrát a postupně se učil jeho chodby nazpaměť. Jednou našel jednu místnost v které leželi tři okované lahvičky. Jednu z nich si vzal a vrátil se do města. Chvíli pátral po tom co je v lahvičce, ale nakonec se dozvěděl že je naplněná Seitrovím olejem. Nikdy jí k ničemu nepoužíval a nosil ji u sebe jako talisman. Po nějakém čase opět odcestoval do Urubaenu, kde vyhledal Galbatorixova hlavního a tedy nejmocnějšího kouzelníka. Ten ho přijal do učení. Učil se u něj dva roky a za tu dobu se skvěle naučil ovládat mysl a kouzla. Stal se z něj černokněžník. Chtěl se učit u samotného krále Galbatorixe, ale nikdy se neodvážil o to požádat. Vrátil se zpět do Dras-Leony a tam žil velmi dlouho. Jednoho dne si ještě z jedním šlechticem a skupinou vojáků vyjel na lov. Cestou je však přepadli lupiči. Když jeli po cestě, tak na ně zpoza stromů vylétli šípi a sestřelili většinu z vojáků. Asir měl kolem sebe magickou obranu, tak se ho žádný šíp ani nedotkl, ale než se nadál vylétla další salva. Ta zabila zbytek lidí co jeli s ním na lov. V tu chvíli se Asir rozzuřil a začal kolem sebe sesílat kouzla. Lupiči pochopili že se přepadení nevidařilo a dali se na útěk. Cestou po něm stříleli a jeden ze zbloudilích šípů ho zasáhl do boku. Vyjekl a spadl na zem. Lupiči si toho naštěstí nejspíš nevšimli, protože běželi dál. Rána ošklivě krvácela a hodně to bolelo. Asir s bolestmi vytáhl šíp a začal ránu léčit. Neměl už však dost síli na to aby ji vyléčil bezchybně a vrátil se domů. Zpátky do Dras-Leony dorazil vyčerpaný. Ránu si tam doléčil, ale bylo pozdě. Od té doby mu v ní občas, většinou při námaze, pulzuje ohromná bolest. Od těch dob je zalezlí v Dras-Leoně ve svém paláci a někam vyrazí jen velmi zřídka. Když však někam vyjede, tak jen kvůli závažným věcem a v těch chvílích umírá spoustu lidí.

Jednoho dne musel vyrazit přes poušť, aby splnil králův rozkaz. Vůbec se mu nechtělo opustit jeho město, ale věděl že musí. Nasedl na koně a společně s asi stovkou vojáků vyrazil. Jeli dlouho, až se nakonec dostali až do samého středu poušťě. Tam je ale čekalo překvapení. V jednu chvíli jeli na koních a široko daleko nikoho nevyděli a v druhou chvíli se většina z nich válela po zemi, probodnuti šípi. Asir měl kolem sebe jako vždy magickou ochranu, ale ta neúčinkovala tak jak by si přál a jeden šíp ho sekl do tváře. Nebylo to nijak vážné zranění, které by Asir později mohl vyléčit, ale nikdy to neudělal. Z poza dun na ně vyběhla skupina urgalů, aby je dozabíjela. Vojáků ale zbylo dost na to, aby pozabíjeli velkou část urgalů. Asir začal na všechny strany sesílat kouzla, ale spolu s urgali umírali i zbytky jeho vojáků. Po chvíli se k němu ze zadu přikradl jeden z urgalů a praštil ho kyjem po hlavě. Byla to ohromná rána, která by ho bez jeho magických ochran na místě zabila, ale takhle přežil. Kouzla však ránu nezbrzdili úplně a Asir se skácel na zem z rozbitou hlavou, upadl do bezvědomí. Když se probral urgalové už byli pryč a jeho muži byli mrtví, ale on měl jiné starosti. Z hlavi mu prýšťěla krev a jestli by jí nezastavil vykrvácel by. Neměl už ale dost síli na vyléčení a tak ze zoufalství zavolal jednoho ze svých kouzelníků. Nevěděl jak se mu to povedlo, ale hned po vyčarování kouzla upadl do bezvědomí. Probudil se ve svém paláci, kde se dozvěděl že pro něj vyslali několik kouzelníků a ti ho zachránili. Do města ale  dorazil až za dlouho a většina lidí si myslela že zemřel. Díky tomu se ho poté obávali ještě víc než dřív. Asir zůstal ve svém paláci, kde žil a spravoval své město a panství. Od té doby se z Dras-Leony vpodstatě nehnul a zůstal tam až do teď. Za tu dlouhou dobu opustil město jen jednou a to s deseti mocnými kouzelníky, kteří byli jeho pobočníci u Uctívačů Helgrindu. S nimi jelo ještě dvě stě vojáků. Vyrazili do pouště, protože chtěl Asir vypátrat celou skupinu urgalů, kteří ho napadli a pomstít se jim. Když dojeli na místo dřívějšího přepadení, tak vyslal vojáky na průzkum po okolí. Ani nečekal moc dlouho a jeden z jeho vojáků se vrátil se zprávou o urgalském městě. Asir na nic nečekal a všichni vyjeli na místo. Našli tam asi dvě stě urgalů, ale Asir je nerozkázal zabít, místo toho si podrobyl jejich mysl a od té doby ho museli poslouchat. Nestačilo mu to a tak pátrali po poušti, později i po Dračích horách dál. Postupně si Asir podroboval mysli urgalských vůdců, až měl armádu přibližně tří tisíc urgalů, kteří ho poslouchali na slovo. Poté si zavázal neporušitelným slibem několik lidských vesnic a nějaké malé nárůdky žijící na poušti a v horách. Poté se s menčím počtem z nich, zbytek nechal tam kde jsou pro pozdější využití, vrátil do Dras-Leony. Tam teď přebývá. Poslouchá Galbatorixovy rozkazy, ale vždy toužil po moci a postavení. Vytvořil si armádu urgalů a ovládl mysl i několika vojevůdců, takže má poměrně velkou armádu. Moc dobře ví že by sám nedokázal porazit krále Galbatorixe, ale Vardenům pomáhat nemůže. K tomu ho nutí přísaha kterou musel dát králi. Přísaha naštěstí nebyla nijak dokonalá a občas mu v nejakých případech dovolí podniknout neco proti králi. Většinou jsou to sice jen maličkosti, ale pořád lepší než nic. Všelijak se snaží, aby král nezjistil nic o jeho činosti a zatím se mu to daří. Teď jen vyčkává na vhodnou chvíli, aby mohl nastoupit na trůn, splnit přísahu kterou dal jeho dědu, a ovládnout agalaesii.

Schopnosti a Dovednosti: Nejdůležitější z jeho schopností je asi mistrné ovládání kouzel a komunikace myšlenkami. V myšlenkovích soubojích a v kouzlení se mu sice vyrovná málokdo, ale zase nedokáže moc dobře bojovat se zbraněmi. Nosil sice tesák, ale neuměl s ním bojovat. Dokáže docela dobře házet nožem a umí se trefovat tak aby rána hned zabyla. Se svými drápy dokáže také někoho nepříjemě seknout. Není ani nijak tělesně zdatný a silný, ale zato je velmi chytrý. Studoval spoustu škol a umí dost dobře číst, psát a počítat. Učil se hlavně diplomacii a proto v ní byl dobrý. Je velice mocný a dokáže skvěle ovládat kouzla, ale jezdce by neporazil. Pravděpodobně by nedokázal porazit ani stína, ale myslí si o sobě něco jiného. Troufal si o sobě dokonce tvrdit že by ho nedokázal porazit nikdo, snad kromě krále Galbatorixe. Naučil se také trochu šermovat z mečem a používat svůj tesák, ale nikdy se to nenaučil pořádně, takže by ho v boji porazil i obyčejný řadoví voják. Postupem času se také se naučil přesvěčit téměř každého aby udělal co chce. To lidé ale dělali hlavně proto, že z něj měli strach.

Vojsko a rozpoznávací znamení: Celé vojsko se skládá hned z několika národů a ras. Nejpoctatnější a největší část vojska tvoří urgalové a kullové. Díky nim je vojsko velmi silné a dokáže porazit i velkou přesilu. Menší část tvoří lidé. Většinou žoldáci, lapkové, kočovníci a různé menší kmeny žijící v horách a na poušti. Nejmenší část vojska tvoří vojáci. Buď členové Uctívačů Helgrindu, nebo obránci Dras-Leony a nebo třeba různí vojáci vedlejších knížat a lordů, kteří mají z Asira takoví strach že mu poskytují vojáky. Armáda není příliš dobře vycvičena, ale většina z jejích členů má dobrý vícvik. Asir má několik svých generálů, většinou urgalů, ale má i několik lidských generálů. Vojsko čítá přibližně čtyři tisíce vojáků, z čehož jsou přes tři tisíce urgalové a kullové. Většina armády jsou pěší vojáci s různými zbraněmi, meči, sekerami, palicemi, ale i luky. Asi necelích pětset lidských vojáků tvoří jízdu. To jsou většinou vojáci z Dras-Leony. Velká část vojáků nemá žádné rozpoznávací znamení, hlavně urgalové ne, ale někteří mají žluté uniformi se složitým znakem. Znak je vlastně erb Asirova rodu, ale to ví jen malá část armády. Generálové mají ještě doplněnou uniformu o červené pláště, nebo červené ornamenty na tunikách. Asir má po celé agalaesii také skupiny lidí, kteří přepadávají zásobovací konvoje a kradou králi zásoby pro armádu. Tito lidé se k armádě nehlásí, ale díky tomu co provádí jsou pro Asira cenou posilou.

Uctívači Helgrindu: Dříve to byla sekta tvořená jen několika kněžími, ale postupem času se rozrostla a začalo se k ní hlásit stále více lidí. Když této sektě velel Siort zvaný Udatný, tak už se k nim hlásila vpodstatě celá Dras-Leona. Po Siortově smrti ovšem nastoupil do čela sekty Asir, vnuk bývalého velmistra. Ten začal s pomocí svých kněží přesvědčovat stále více lidí aby se přidali. Postupem času začal Asir volit stále agresivnější přesvědčování. Mezi lidmi se povídalo že unáší lidi kteří se nepřidají k Uctívačům a poté je mučí. V lepším případě že lidem pouze vyhrožuje. To se nikdy neprokázalo, ale lidé se začali bát a raději se k sektě začali hlásit. To se rozšířilo a postupem času se k Uctívačům Helgrindu hlásilo stále více lidí po celé Agalaesii. Jednoho dne se jeden z lidí odvážil kázat jak je sekta Uctívačů Helgrindu špatná, že mučí a vydírá lidi a co hůř, že se v jejich chrámu konají různé obřady při kterých si členové na důkaz věrnosti řezali končetiny a pili krev. Nejhorší na tom bylo že to všechno byla pravda. Takto kázal ještě na několika místech, až ho jednou zatkly vojáci a na Asirův rozkaz byl upálen na hlavním Dras-Leonském náměstí. Po něm následovalo ještě několik dalších, ale od té doby se už nikdo neodvážil říkat nic špatného o Uctívačích Helgrindu. Někteří nejzapálenější členové vůdci sekty tak důvěřovali že mu plnili jakákoli přání a radši zemřeli než aby ho neuposlechli nebo zradili. Díky tomu měl Asir spolehlivou síť špehů a několik vrahů. Sekta měla hned několik rytuálů, které se všechny až na jeden konali ve sklepeních paláce, který byl používán hlavně jako chrám. Při těchto rytuálech většinou zběsile tancovali, řezali si končetiny a pili velmistrovu krev. Při jediném rytuálu který se nekonal v chrámu vyrazil dlouhý průvod lidí k Helgrindu. Přitom zvonili zvonci. Když tam dorazili, zpravidla byl vybrán nějaký šťastlivec, který si mohl pod Helgrindem uříznout končetinu, stejně jako při rytuálech v chrámu. Poté se všichni napijí velmistrovi krve, zanechají u úpatí Helgrindu přikované dva otroky, jako oběť a poté se celí průvod odebere zpět do města. Pod chráme, který stojí uprostřed města je série chodeb a bohatě zdobených místností v kterých provádějí rytuáli, ale také tam uchovávají to za co se opravdu modlí a co uctívají. Vejce několika ra’zaků.

Rodina: Ostor z Dras- Leony: Narodil se v Dras-Leoně, kde žil do svých dvaceti let. Poté nastoupil k armádě, kde sloužil pět let. Poté se vrátil na své panství, kde převzal správu nad panstvím od svého otce. Po nějaké době se zamiloval do paní vedlejšího panství, kterou si poté vzal. Společně spravovali nově vzniklé území, dokud jejich syn dostatečně nevyrostl a nepřevzal po nich panství. Několik měsíců po tom se jeho rodiče našli zavraždění, pravděpodobně kouzlem. Vrah nebyl nikdy vypátrán, i když se většina lidí schodla na tom že to byl právě jejich syn Asir.

 Liena z Oftonu: Narodila se v menším panství poblýž Dras-Leony. Pro svou krásu byla známá mezi všemi lordy v okolí. Jednoho dne k nim na panství přijel samotný pán Dras-Leony. Tomu se zalíbyla a on za ní začal jezdit častěji. Po nějaké době se vzali a tím se spojili obě panství.

Loana: O její historii se ví opravdu jen velmi málo. Byla to jedna z Asirovích nejoblíbenějších konkubín, která s ním dokonce čekala dítě. Zemřela při porodu a dítě bylo věnováno jednomu z bohatých kupců ve městě. Asir s ním nechtěl mít nic společného.

Ot’arach: Do svých tří let žil u jednoho z kupců v Dras-Leoně. Nevěděl kdo jsou jeho rodiče, ale příliž ho to nezajímalo. Později se stal vojákem a v jedné bitvě s vardeny zemřel.

Ostor mladší: Měl to být následníkem panství a právě on se o něj  měl později starat. Narodil se o dva dny dříve než Asir a proto měl na to právo, ale den po Asirovu narození zemřel. Zemřel na nemoc, vypráví se že ho zabil Asir aby se stal pánem panství, ale je to hloupost protože byl teprve den starý.

Imha: Imha byla nejmladší ze svých sourozenců. Když se narodila, byl už jeden z jejích bratrů mrtví. Do historie se ničím nezapsala, protože krátce po porodu záhadně zemřela. Doktoři sice říkali že zemřela na nemoc, ale lidé z toho podezřívali Asira.

Siort Udatný z Dras-Leony: Byl to Asirův děd. Narodil se v Dras-Leoně kde žil. Později nastoupil do armády. V armádě sloužil přes dvacet let a stal se jedním z vrchních důstojníků. Tam také zjískal přízvisko udatný. Poté se vrátil do Dras-Leony a tam začal spravovat své léno. Později se oženil s jednou z měšťanek, která ničím významným nevstoupila do hystorie, protože po tom co porodila Ostora zemřela. Sitor nad její smrtí dlouho truchlil, ale nakonec toho měl dost a stal se vrchním představitelem uctívačů helgrindu. Z toho důvodu si uřízl všechny končetiny a přepravoval se na nosítkách. Už sice nemohl bojoval, ale naučil se dokonale využívat svou mysl a útočit s ní. Myslel si o sobě že by dokázal myslí zabít i stína, ale nikdy to nezjistil. Po nějaké době po něm jeho vnuk Asir převzal místo hlavního uctívače helgrindu a on odstoupil od této sekty. Jeho vnuk si neuřezal končetiny, což byl velký přestupek, ale nikdo se mu neodvážil odporovat. Siort začal cestovat a na svých cestách oběvoval mnohá tajemství agalaesie. Poton se ale doslechl že se jeho vnuk stal stínem. Jednoho dne se nečekaně vrátil do Dras-Leony a společně s několika jemu podřízenými kouzelníky vtrhnul do paláce. Našel tam Asira a po chvilkové přetlačované v myslích Siort zvítězil. Sám by to nedokázal, ale něl sebou pět nejmocnějších lidských kouzelníků na agalaesii. Tehdy ho donutil odpřísáhnout mu poslušnost ve starověkém jazyce, ale udělal chybu. Přinutil ho jen aby vytvořil třetí stranu, která by válčila proti vardenům i Galbatorixovi a aby se za každou cenu zmocnil Galbatorixova trůnu a ovládl agalaesii. Musel říci ještě několik méně důležitých přísah, ale na jednu Siort zapoměl. Jakmile ustoupil z Asirovi mysli, tak ho kouzlem zabil.

Majetek: Vlastní město Dras-Leonu a přilehlé pozemky včetně Helgrindu.

                Stará se o velkou část pouště a vesnici Terot.

                Agorot, palác stojící uprostřed Dras-Leony, v kterém sídlí. Palác připomíná spíše ohromný chrám než palác.

                Několik vesnicí stojících poblíž Dras-Leony.

                Plášť ve kterém je neustále zahalen.

                Oblečení (tuniky a kalhoty)

                Jeho černý kůň Asot.

                Úzký, ale dlouhý jedenapůlruční meč, který se v jeho rodě dědí už dlouho.

                Dlouhý tesák který nosí zavěšený u pasu.

                Vrhací nůž který má schovaný v rukávu a s kterým umí velmi dobře házet. Dá se ovšem používat i jako normální nůž.

                Pečetní prsten v kterém je vsazený ohromný diamant, který má velmi   velkou cenu, ale ani za nic by ho neprodal.

                Lahvička se Seitrovím olejem kterou našel v Helgrindu a kterou u sebe nosí jako talisman.

                Několik vajec ra’zaků uložených v jeho paláci.

                Množství peněz které postupem času rod nazbíral.

                Za svůj majetek považuje také armádu urgalů, které si podrobyl myslí. Podle něj jsou to jen vraždící stroje.

Kontakt: hajcemlejnek@seznam.cz

Důvod ukončení hry: Byl zabit při nepodařeném útoku na Uru'baen.