Ka’sí Hiranaë

Jméno: Ka’sí Hiranaë, také známá jako Kas či jako feinsterská čarodějka Kasandra Vindur

Druh: druidka

Jazyky: lidský, starověký

Datum narození: 3. Kostitřasu 3237

Motto: „Jak můžeš vědět, že to nejde, když to nezkusíš?“

Podoba

Se svou nevýraznou výškou a štíhlou postavou nijak nevyčnívá z davu a její kaštanové vlasy také nejsou nijak neobvyklé. Od ostatních lidí ji však odlišuje zvláštní pohled jejích hlubokých očí, věčně zkoumavých, věčně upřených. Tahle dívka neklopí zrak, naopak vám bude neochvějně zírat do tváře stůj co stůj, ať už jí říkáte cokoliv. Napůl proto, že vždycky byla neústupná. Pravdou však je, že takový je zkrátka její způsob komunikace – vždycky se řídí podle očí toho druhého. Co se stavby těla týče, je na první pohled zřejmé, že silou zrovna neoplývá. Je však malá, lehká a hbitá, a umí celkem rychle běžet. Našlapuje tiše a pomalu, jako by kontrolovala každý krok.

Před pár lety znovu vklouzla do role vznešené čarodějky a náležitě tomu přizpůsobila své vystupování. Jednoduché šaty stále častěji střídá za složitější, s vrstvenými sukněmi a vyšívanými rukávy. Pás s nezbytnostmi, který dříve nosila prakticky neustále, nyní nahradily skryté kapsy a přezky pod oblečením. Mág zdánlivě beze zbraně zdá se působí nějak magičtěji. Navrch se ráda halí do lesklých plášťů z těžké látky. Její hluboce zakořeněný smysl pro dramatičnost si opět přichází na své. Své už tak pronikavé hnědé oči nezřídka obtáhne líčidlem, aby předmět její pozornosti ještě více uhranuly.

Zvláštní dojem může vzbuzovat i její masivní dřevěná hůl s průsvitným kamenem na vrcholu, kterou mívá vždy po ruce. Kámen získala během cest ještě v dobách své práce pro armádu, používá ho k uchovávání energie a k některým kouzlům. Když na to přijde, také se s ní dokáže docela slušně ohánět.

Ka’siiným pravým zvířetem je velká stříbřitě šedá orlice. Silná křídla ji zvládnou vynést vysoko do vzduchu, a kromě toho si může pomáhat magickým ovládáním vzdušných proudů, letět tedy vydrží mnohem déle než obyčejný pták. Pohyb ve vzduchu Ka'sí pochopitelně zbožňuje a není se čemu divit.

Povaha

Život ji naučil, že jediným člověkem, na kterého se může vždycky spolehnout, je konec konců pouze ona sama, podle čehož se také řídí. Když na to přijde, je připravena se o sebe postarat a na nikoho se při tom neohlížet. Hlubší vztahy nenavazuje s každým, a i pokud se s někým spřátelí, potrvá dlouho, než si ten člověk získá její plnou důvěru. Už mnohokrát se v jiných zklamala. K tomu, aby od sebe odehnala lidi, se kterými nechce nic mít, jí častokrát vystačí maličko ozvláštnit svůj vzhled. Na tajemnou osobou v kápi, svírající nepochybně kouzelnou hůl už si každý pobuda netroufne.

Je zvídavá a podezřívavá zároveň. Ačkoliv se lidem někdy vyhýbá, pasivně je pozorovat ji nikdy neomrzí. Kratičké seznámení s životem jiné osoby jí vždycky přišlo nesmírně zajímavé. Mnoho věcí o člověku také často dokáže odhadnout už jen od pohledu.

Ještě víc prahne po informacích obecně. Čím větší má přehled o tom, co se v jejím okolím děje, tím si připadá bezpečněji, ba i svým způsobem mocněji. Častokrát je vědění právě tím, co skýtá největší sílu. Není někým, kdo by potřeboval to všechno hned roztrubovat, spíše jen ráda poslouchá – poslouchá a pamatuje si.

Každý, kdo ji trochu víc pozná, velmi rychle pochopí, jak tvrdohlavá Ka'sí je. Vždy si pevně stojí za svým a věří, že pokud něco opravdu chce, tak toho dosáhne, ať se děje, co se děje. Pro svoje cíle je schopná obětovat první poslední. Pokud se někdy zmýlí, je pro ni skutečně těžké si to přiznat a o to víc ji poznamená selhání nějakého jejího plánu.

Jednou by si přála vidět moře. Od doby kdy se poprvé dokázala přeměnit v orlici a okusila krásu letu, se toho pocitu nemůže nabažit a někdy stráví i několik hodin v oblacích.

Historie

Narodila se jedné větrné noci v zapadlém přístavním městečku na západě Alagaësie. Matka při porodu zemřela, kdo byl otcem dívenky se nevědělo, a tak se dítěte ujala jedna z místních žen a Ka'sí u ní žila společně s jejími dvěma dětmi.

Když byla Ka’sí asi čtyři léta, objevil se u prahu domu, kde přebývala, cizinec, který její pěstounce řekl, že je bratr Ka’siiny matky a přišel si pro ni. Ta mu děvče po počátečním dohadování nakonec vydala a ten si je s sebou odvezl do Belatony, kde žil a pracoval. Brzy jí vysvětlil, jak se věci doopravdy mají. Rozhodl se jí ujmout proto, že je Ka’sí druidka – tak jako on. A chtěl svou rasu zachovat. Proto ji svědomitě učil druidským kouzlům a zvyklostem. Alespoň tomu, co z nich sám znal. Kouzlit uměl vcelku dobře, ale jak Ka’sí postupem času zjistila, i on v poměrně útlém věku zůstal sám a v opravdové druidské vesnici vlastně nikdy nežil. Více než jako k nevlastní dceři se choval ke Ka'sí jako k mladší sestře, kterou nikdy neměl. Pochopila, že částečně ji vzal k sobě také proto, že se cítil osamělý. Ale nikdy se neodhodlala zeptat se ho na to, co přesně se stalo s jeho skutečnou rodinou. Její „strýc“ pracoval v belatonské kovárně a bydleli spolu v malém příbytku za ní. Občas se ji snažil naučit také něčemu ze svého řemesla, ale křehké děvče moc síly nepobralo a sotva zvedlo kovářské kladivo – nakonec to vzdal a spokojil se s tím, že Ka’sí jen přihlížela a uklízela dílnu.

Ka’siin opatrovník ji čas od času brával do lesa daleko za městem, a pokoušel se v ní probudit pravé zvíře. Mladá druidka po tom toužila už od té doby, co se dozvěděla, že něco takového lze. Někdy kolem jejích devátých narozenin se jí to konečně podařilo. Po dlouhé meditaci uprostřed lesa otevřela oči, a uvědomila si, že letí! Shlížela sama na sebe, dívku sedící pod stromem. Vstoupila do astrální podoby bílé orlice – svého pravého zvířete. Poprvé se pokusila o let, nutno říci, že moc dlouhý nebyl, přesto se toho pocitu nemohla nabažit. Pokaždé když měla možnost, procvičovala si přeměnu a létala. Je to pro ni velmi naplňující pocit. S jejím pravým zvířetem byl pak spjat i první živel, který ovládla – vzduch.

Jednoho rána po Ka’siině šestnáctém roku se její přítel se bez rozloučení vypařil a všechny její pokusy ho vyhledat dopadly neúspěšně. Pochybovala, že by se mu něco stalo, spíše si myslela, že ji opustil úmyslně. Neměla však tušení proč, a tak si jím velmi dlouhou dobu připadala zrazená. Kovárnu musela opustit, řemeslo neovládala. Dále pokračovala v hledání, ale marně. Zkroušeně probloudila celou Belatonu i okolí křížem krážem, avšak bezvýsledně.

Nezbývalo jí než se přes ztrátu přenést a postarat se o sebe sama.

Začátky nebyly lehké. Neměla žádné peníze ani místo, kde složit hlavu, rozhodla se tedy cestovat za obživou. Sem tam si přivydělala, ale někdy se musela uchýlit k menším krádežím.

Cesty osudu zavedly až do Urû’baenu, kde si jí brzy všiml jeden z královských kouzelníků a okamžitě odhalil její talent pro magii. Nabídl jí, že ji vezme do učení a vycvičí ji jako armádní kouzelnici. Dívka, která už skoro rok cestovala bez cíle a bez domova, nadšeně souhlasila. Kouzelník ji naučil potřebným slovům ve starověkém jazyce a trénoval ji v kouzlech. Ka’sí, která už v té době byla poměrně zdatnou druidskou čarodějkou, byla uchvácena úplně jiným druhem magie, který jí připadal ve většině věcí tolik odlišný. Rozhodla se však, že svému mistrovi neprozradí, co je doopravdy zač, neboť si brala k srdci rady svého opatrovníka. Druidové jsou mezi lidmi spíše pohádkou. Kdo ví, jak se zachovají, když se stane skutečností?

Její mistr však zřejmě nikdy žádné podezření nepojal. Když shledal její dovednosti za dostatečné, propustil ji z učení a Ka’sí vstoupila do armády, kde dostala za úkol chránit jeden z Galbatorixových oddílů. Její jednotka svou podivínskou čarodějku nakonec přijala, i přesto, že její mladistvý vzhled ve vojácích zpočátku mnoho důvěry nevyvolával. Jako armádní kouzelnici se jí vedlo výborně. Měla dostatek peněz, stálé místo, známé a konečně si znovu připadala, že našla domov. Ve většině volných chvil se dále zlepšovala ve svých magických schopnostech.

Netrvalo to však dlouho. Čím déle se pohybovala v armádních kruzích a cestovala s oddílem, čím častěji se setkávala s uru'baenskou smetánkou, tím víc si s nevolí musela všímat toho, jak prohnilý a nespravedlivý současný systém vlastně je. Nikdo, kdo měl nějakou moc, se nezajímal o obyčejný lid. Vídala na ulicích osiřelé děti, které se o sebe musely postarat tak jako kdysi ona a nikdo z výše postavených jim nepomohl, nikdo se to nepokoušel řešit. Armáda, se kterou často cestovala se vůbec nepozastavovala nad tím, jakou spoušť po sobě zanechá. Začínala stále víc opovrhovat tím, co dělala. Když se jí jednou zdál sen, v němž se objevil její starý přítel a vyčetl jí její činy, definitivně se rozhodla, že armádu opustí.

Jedné noci z Uru’baenu tajně odešla. Od té doby se skrývá a vyhýbá se hlídkám. Odsuzuje Galbatorixe za to, co prostřednictvím svých vojsk provádí a chce se přidat k jeho nepřátelům.

Herní historie

Taková věc se snadno řekne, ovšem hůř udělá. Netušila, že ji čekají dlouhá léta bezcílného putování, kdy potajmu hledala odboj a zároveň se jako čert kříži vyhýbala královským jednotkám, které s ní mohly coby s dezertérkou udělat krátký proces. Hledat někoho, kdo nechce být nalezen, a přitom se sám nenechat nalézt, je proklatě záludná hra, jak brzy zjistila.

Schopnosti a dovednosti

Štíhlá dívka střední postavy neoplývá nijakou výraznou silou ani vytrvalostí. Odolná však je. Co jí mnohokrát v životě pomohlo, je její hbitost a obratnost – to se jí vyplatilo především v době, kdy odkázaná sama na sebe přežívala v ulicích Uru’baenu.

Samozřejmě plynně ovládá centrální dialekt včetně čtení a psaní. Ve starověkém jazyce čte a umí ho používat ke kouzlení, nikdy se ho však nepokoušela používat k běžnému hovoru.

Znalost bylin - 3/7
Boj s dýkou - 1/7
Boj holí - 2/7
Kapsářství - 2/7

Řemeslo – čarodějka: 3/7

Přírodní magie – mistr
Metamorfní magie – 3/7
Elementární magie – 4/7
Vitální magie – 3/7

Magie starověkého jazyka - učeň
Energetická obranná magie – 3/7
Energetická útočná magie – 2/7
Psychická magie – 3/7

Rodina

O své matce ví pouze to, že pro vesničany to byla zvláštní cizinka, která přicestovala několik měsíců před jejím narozením a s místními se moc nepřátelila. O svém otci neví vůbec nic a asi se ani nikdy nedozví.

Majetek

několikery šaty a pláště, dýka, váček s bylinami, dřevěná hůl s průsvitným kamenem na vrcholu, vybavení jejího bytu ve feinsterském domě U Racka, včetně malé sbírky knih ve starověkém jazyce