TOPlist

Nilwëa Meyron

Začátečník 3208 Mistr

Napsal: Arwina Greensleeves | Kategorie: Elfové - Žena
Dne: 21.12.2013 19:37:13 FB



 Nila

 

 

Jméno:  Nila Vaihaiya, vlastním jménem Nilwëa Meyron, přízvisko Vaihaiya znamená v jazyce kočovných kmenů dálná, vzdálená. Po politickém sňatku s Galbatorixovým generálem by měla nést ještě přízvisko Regan, stejně jako její případné potomstvo.

Titul:  Původem dröttingu, Princezna Osilonská, v současné době markraběnka

Rasa: čistokrevná elfka, dcera královny a zrádce

Datum narození: 14. Hvězdonoš

Jazyky: Její mateřština je starověký jazyk. V oáze se naučila částečně jazyku pouštních kmenů, částečně obecné řeči lidí. Tu teď aktuálně používá nejčastěji

Náboženství: Věří v hvězdy a jejich moudrost, považuje zemi za studnici vší síly a vědění, ale nehlásí se k žádnému náboženství. 

 

 

Podoba:

Útlé děvče s oduševnělým úsměvem a příliš moudrým výrazem v lehce šikmých očích. Tak by se ve zkratce dala Nila popsat. Na první pohled absolutně ničím podobná své matce, Lvici z Weldenu, která vládne rozděleným Lesům a vyjednala rozporuplné spojenectví s Galbatorixovým královstvím.

Je drobná, o něco menší než Arwina, i když to jednu dobu vypadalo, že ji brzo přeroste. Má velmi štíhlou postavu s dlouhými končetinami, útlým pasem, lehce zakulacenými boky a nevelkými dívčími ňadry. I přesto že je podle elfů pořád velmi mladá, je její tělo už tělem ženy, nikoliv dítěte, a sama Nila se považuje za dospělou. Ostatně - jen málokdo by v ní poznal drobnou elfskou holčičku, která odešla z Ellesméry na příkaz své matky královny.

Nilin obličej je oválný se špičatou bradou, kterou zcela jistě zdědila po Arwině (a všech Meyronech, kteří ty své brady výbojně vystrkovali proti běhu dějin), a celý ho pokrývají drobné světlé pihy, které zlehka vystupují z téměř alabastrově bílé pleti. Na dlouhém krku neustále nosí přívěsek, který jí matka dala při Nilině odjezdu z Lesů, a v němž je ukryto poměrně silné ochranné kouzlo. 

 Z tváře nejvýrazněji vystupují dívčiny oči, veliké, jasně modré a hluboké jako dvě duweldenvardenské studánky. Jsou jasné a kdo se do nich zahledí, velmi snadno se v nich ztratí. Niliny oči působí, jako by dokázaly dohlédnout až na dno duše. Oproti Arwininým očím se dívají měkce, s určitou něhou. Lemují je dlouhé, překvapivě tmavé řasy (na to že jde o zrzečku). I Nilino obočí je tmavé, a klene se nad očima vysokým obloukem.

Nilwëa má poměrně výrazné a dlouhé uši, ostře zašpičatělé, jak se na elfku sluší. Jsou dost velké, což Nile vadí, proto je většinou schovává za vlasy. Ty má princezna lehce vlnité, husté a v barvě mědi. Ta barva je dědictví po dědečkovi z Meldonovy strany. Mezi Meyrony je Nila pravděpodobně první zrzka. 

 Nilwëa se většinou obléká do modrých šatů, jednoduchých, aby se v nich dalo dobře pohybovat. Teď aktuálně jsou to šaty šité v Království, jehož je fakticky Nila majetkem. Vlasy si nesvazuje, maximálně tak, aby jí nepadaly do obličeje, nebo do těžkého copu, když jde spát. Šperkům příliš neholduje, ani jinému zdobení. Korunku též nenosí. Tu, s níž ji vyslali do Království, musela nechat v Uru'baenu. Galbatorix si nepřál, aby dál vypadala jako princezna. Mělo být jasné, že její titul byl snížen na pouhou markraběnku.

 

 

Povaha

Nilwëa je z jedné strany Meyron a z druhé Eruner, což z ní činí zajímavou a především silnou osobnost.  Když byla malá, byla divoká a svéhlavá, jen nerada se nechala někým ovlivňovat. Své přízvisko Vaihaiya získala kvůli své přemýšlivosti a odstupu, který si udržuje ode všech, kteří ji nezajímají. Uměla - a dodnes umí - velice dobře naslouchat vykládané látce a dobře se učí, ale co se jí nelíbilo, to neposlouchala, nejdůležitější názor pro ni byl jen ten její. Byla impulzivní, hádavá, s "duší jako oheň", jak říkali v oáze (oproti Delois však byla její svéhlavost jen slabým odvarem). 

Jak postupně rostla, její impulzivnost slábla, najednou začala všechno víc promýšlet. Po návratu do Lesů to bylo zvláště potřeba, protože mnoho Niliných okamžitých nepromyšlených rozhodnutí mělo své dlouhodobé nedobré následky. Když se nad tím zpětně zamýšlí, mnoha věcí lituje. Ne Arniliana a vztahu s ním, to ne, spíš těch půtek s Blagdenem a toho, že nepřijala jeho návrh... má pocit, že kdyby to udělala, vzdálila by se sice od své lásky, ale možná by nemuselo dojít k rozdělení Lesů a tomu všemu... a i její návrat k Arnimu by byl mnohem pravděpodobnější.

Možná, že by dokázali sehrát rozchod a udržet si tajné schůzky. Možná mohli něco vymyslet spolu. Ale všechny tyhle možnosti svál čas jen kvůli Nilině tvrdohlavosti a přesvědčení, že její názor je jediný správný.

Teď už ví, že musí vždycky dvakrát měřit a jednou řezat. Uklidnila se, raději mlčí, když si není jistá správností vlastních slov a rozhodnutí. Ví, že se musí spoléhat na sebe, ale že se taky nevyřeší všechno hned a je potřeba všemu dát dost času. Nespěchat.

Vyvíjel se i její vztah k matce. Uvědomuje si, že Arwina klade zájmy Lesů nade vše. Nad svůj vlastní život i nad život Nily. Pořád matku miluje a cítí k ní obdiv, protože tak nějak věří, že všechno co Arwina dělá, je součástí nějakého velkého plánu, a že to má nesmírně důkladně promyšleno. Její láska k matce už ale není tak slepá jako dřív. Kdysi si tak zoufale přála, aby na ni matka byla pyšná, že byla ochotná udělat cokoliv - třeba jako se provdat za Galbatorixova generála, a stát se tak součástí matčina velkého plánu? Ne, na tohle nepřistoupila kvůli téhle touze. I když možná trochu také. Udělala to proto, že chtěla matce dokázat, že je dost silná na to, aby ustála její příkaz se vztyčenou hlavou. Nechtěla, aby ji matka donutila, a byla si jistá, že by to udělala. Chtěla si ji zachovat v mysli jako někoho, kdo se prostě poslouchá, a kdo nechce ublížit. Kdyby měla být jediná osoba na světě, která nakonec bude věřit v dobro v Arwině Meyron... chtěla to být ona.

Kdo se dostane k Nili blíž, takzvaně pod kůži, zjistí, že je Nilwëa v jádru velmi ochotná, přátelská ... a křehká. Je citlivá k problémům druhým a umí pečovat, starat se, a na rozdíl od své babičky a částečně i matky má silně vyvinutou empatii. Ke svým přátelům a k těm, kteří si něčím vyslouží její obdiv, umí být velmi loajální. Nechce, aby kdokoliv trpěl, ať už je to člověk nebo elf. Nerozeznává svět na přátele a nepřátele, když jde o pomoc. Zachránila by stejně tak svou matku, kdyby byla zraněná nebo nemocná, a stejně tak nejposlednějšího z Galbatorixových vojáků. Nejspíš i samotného Galbatorixe, kdyby překonala tu strašnou hrůzu, kterou v ní vzbuzuje, a dokázala by se ho dotknout.

Někde uvnitř je velmi zranitelná, plná emocí, s nimiž si ještě neví rady, a možná nikdy ani vědět nebude. Má mysl vědce a duši básníka, hlubokou, přemítavou, studnici citů. Už poznala bláznivou, všeobjímající lásku k Arnilianovi, a taky zvláštní, trochu opatrný cit, který si pomaloučku buduje ke svému muži. Má v sobě pořád zmatek, možná větší než kdy dřív. Už ví, že není nejchytřejší na světě. Že nic není jen černé nebo jen bílé. A že láska je strašně komplikovaná záležitost, kterou je třeba neustále šlechtit a udržovat. 

A tohle všechno je snad dobrý základ pro to, aby její přechod z bezstarostného mládí do rané dospělosti byl co nejhladší.

 

 

Historie:

 

Měla se narodit jako Nilwëa Eruner, dítě šťastného elfského páru, který oddávala samotná elfská princezna Arya. Jenže Hvězdy si někdy hrají s osudy elfů i lidí a tak to nakonec bylo všechno jinak. Z Nilwëina otce se vyklubal zrádce, Arwina požádala o zrušení manželství a Nilwëa se tak nakonec narodila jako Nilwëa Meyron, v podstatě bastard. Arwina se snažila ji od rodiny Eruner úplně odpoutat, takže Nilwëa nikdy nepoznala své prarodiče a její otec až do doby Nilina dospívání vůbec nevěděl, že má dceru.

Nilwëa neměla v žádném případě klidné dětství, ačkoliv se Arwina snažila dělat pro svou dceru první poslední. Je pravda, že Nilwëa vyrůstala spíš s chůvami než s matkou – nejdříve to byla víla Erida, která o Nilwëu pečovala po dobu Arwinina pobytu v pevnosti Orenian, kde probíhalo jednání s králem Galbatorixem, potom Yvaë, to když se Arwina stala královnou, a pak všechny ty učitelky a učitelé, kteří o malou princeznu Nilwëu pečovali, zatímco Arwina měnila elfské Lesy k nepoznání.

Asi rok poté, co Arwina nastoupila na trůn, Nilwëu někdo z politických důvodů unesl. Nila dodnes neví, kdo to byl a na únos má jen pár velmi mlhavých vzpomínek. Myslí si, že si zřejmě někdo pohrál s její pamětí, aby nic nevěděla. Našli ji tehdy u Laetriho Stínovraha, ale podle toho, co si o něm Nila zjistila, si nemyslí, že by byl ten skutečný únosce. Tuhle etapu svého života nepovažuje za nijak významnou, protože to bylo už hrozně dávno. To jen její matka trne při vzpomínce na Nilino zmizení hrůzou.

Když se v Nilwëe začaly probouzet sklony k magii, matka se ji rozhodla poslat pryč z Lesů. Bylo to komplikované rozhodnutí a hodně ho podpořil fakt, že už jednou Nilwëu unesli. Nilwëa nakonec odjela společně s Blagdenovou manželkou Elvou do oázy hluboko v poušti Hadarak, kde daleko od všech elfů všestranně zlepšovala své schopnosti a dovednosti, vzdělávala se a dospívala.

Díky své pratetě Giraiře se dozvěděla mnohé o svém rodu a díky Elvě se naučila jak zacházet se svým velikým darem magie. Rozhovory s lidmi z oázy utvářely a formovaly její mysl, až z malé princezny vyrostla sebevědomá elfka, kterou je nyní - elfka, která touží spíš po míru než po vládě, po poznání spíš než po moci a po svobodě pouště spíš než po zelené kráse lesů.

 

Herní historie:

 

Setkání

Jednoho dne doprovázela v pozici léčtelky výpravu bojovníků z kmene na okraj pouště, kam sledovali zloděje koní. Při otevřeném střetu s těmito zloději došlo ke zvláštní situaci - narazili na ženu očividně původem z pouště, ale oblečenou jako muž a ke všemu muž z Království. A pak tam byl taky elf. Ta žena se ho pokusila zabít a Nilwëa se ho rozhodla zachránit. Ne proto, že by to byl elf nebo proto, že by jí někoho připomněl - prostě proto, že to byl živý tvor a potřeboval pomoc.

Když se probral, zjistila, že je to Meldon Eronámo Eruner, její otec. Nějakou dobu jí trvalo, než mu prozradila, kdo je ona. Spřátelili se. Mluvili spolu. Strávili spolu tři dny - dost na to, aby ho Nilwëa přijala za otce a přestala věřit, že je to bezectná bestie, jakou z něj dělaly matčiny řeči. Nilwëa byla u toho, když se Meldon stal Dračím jezdcem. 

Když musel nakonec z oázy odejít, plakala. Protože věděla, že jí bude scházet. A protože věděla, že je všechno jinak.

 

Návrat do Lesů

Trvalo ještě několik dní, než se odvážila přijít za Giraiou s tím, že chce tajně odejít z oázy a zkusit žít svůj vlastní život. Vrátit se do Lesů, možná, po nějaké době. Giraia její nápad schválila, považovala ji už tehdy za dostatečně vyspělou na to, aby to zvládla. A tak Nila opustila oázu. Nakonec vyrazila nejkratší cestou rovnou do Lesů, protože ať říkala Giraie co chtěla, byla přece jen ještě skoro dítě - a potulovat se po Království, to by na ni bylo moc.

V Lesích si ale nakonec připadala jako cizinec. Po čase stráveném v oáze přivykla lidskému jazyku, způsobům i stylu oblékání - a všechno elfské pro ni bylo jakoby nové.

Zakotvila v Kirtanu, kde hned první večer potkala elfského mladíka, který se jí představil jako Arn'deas. Když se ptal na její jméno, řekla mu to, které používala v oáze - Nila Vaihayia. Netušil, že jde o Nilwëu Meyron, stejně jako ona netušila, že narazila na prince Arniliana.

Mezi ní a Arnim se brzy vytvořilo pouto, které přerostlo v bláznivou mladou lásku. Jenže té osud nepřál.

Nilu a Arniho v Kirtanu našli Blagden s Arwinou a pravda o původu obou milenců vyšla najevo. Nilina matka si samozřejmě nepřeje, aby Nilwëa s Arnilianem zůstala.

Ale Nila si do svého života jen nerada nechává mluvit.

 

Na prahu světů

Odmítla matčin příkaz okamžitě se s Arnim přestat scházet, i Blagdenovu prosbu počkat s Arnim na lepší časy, na to, až se matka uklidní. Přes všechno se stále dál scházeli, jednou pod stromem Menoa, jednou v Nilině pokoji v Tialdarí. Arwina zuřila a neustále Nilu zraňovala řečmi o tom, že Arnilian je krutý šílenec, který ji chce jen proto, aby se dostal k trůnu.

Jednoho dne přinesla Arwina Nile čaj, po němž princezna usnula spánkem tak hlubokým, že připomínal smrt. Nila se ocitla těsně na hranici mezi světem živých a mrtvých, a celé Lesy byly přesvědčeny, že nešťastná princezna zemřela.

Arwina uspořádala pohřeb, Nilino bezvládné tělo dala vystavit v Tialdarí, aby se s ní elfové mohli naposledy rozloučit. Přišel i Arnilian a Arwina ho vyprovokovala k tomu, aby na ni zaútočil. Bojovali spolu a ona ho ošklivě zranila, tak, že málem zemřel.

Jeho a Nilina duše se potkaly na prahu zásvětí, ale oba si to sotva pamatují.

Pak Arnilian stanul v čele vzpoury, která měla za cíl svrhnout Arwinu z trůnu, a ona a část armády prchli do Kirtanu. Později Arwina s jedním z Jezdců, Idaronem, ukradli Nilino tělo z hrobky a probrali ji zpět k životu.

Byla to strašná bolest, když se do zchladlých údů vracel život, ale Arwina ji, jako správná matka, vzala na sebe. To je podle Nily další důkaz, že není taková, jakou ji vidí Arnilian, a jakou ji zanedlouho uvidí nejspíš celý svět.

 

Generálova žena

Když Arwina Nile sdělila své přání, tedy spíš rozkaz, aby se provdala do Království, Nila přijala. Bez velkých bojů, bez křiku a bez snahy o útěk. Arniho by to nejspíš zklamalo, ale ona věděla, že je boj s matkou zbytečný, a nechtěla, aby ji musela donutit. Nechtěla vidět, čeho všeho je Arwina schopná, aby dosáhla svého.

Odcházela do Království plná strachu z toho, co ji čeká, ale měla nesmírné štěstí. Generál Regan, její nastávající muž, byl sice voják a ničím se nepodobal Arnimu, který ji čekal v Lesích, ale když ho poznala, ukázalo se, že je to dobrý člověk, klidný, ochranitelský.

O svatební noci ji jen políbil na čelo a nechal ji spát v posteli, zatímco on sám ležel na zemi. Od té doby se mezi nimi postupně buduje zvláštní vztah, který není podobný ničemu, co dosud Nila zažila.

Všechno si to srovávná v sobě a hledá řešení, které by ji dostalo zpět k Arnilianovi, a současně neznamenalo ublížení nebo smrt pro jejího generála. Je totiž podle ní příliš laskavý a dobrý, než aby měl být obětí plánů její matky nebo plánů Galbatorixe.

 

 

 

Rodina:

 

 

Arwina Meyron

Královna elfská je Nilwëinou matkou. Nila k ní cítí nábožnou úctu a obdiv, miluje ji, i když poněkud chladnějším způsobem, než je tomu u vztahů matky a dcery běžné. Je to komplikované hlavně tím, že Arwina je královnou. A královny přísahají klást zájmy Lesů nadevše... včetně své jediné dcery.

 

Meldon Eruner

Otcem dívenky je  elf, který zradil svůj národ a stal se špehem ve službách lidského krále. Arwina ho nenávidí, ale Nilwëe o něm nic neřekla. Nilwëa ho nicméně shodou náhod potkala v poušti a díky tomuto setkání ho má upřímně ráda. Nesouhlasí s ním v mnohém, ale často na něj myslí a přemítá, jak se má. V žádném případě ho nepovažuje za zrůdu, jak ho matka líčila.

 

Zaira

Kdo má z celé rodiny Nilwëu snad nejraději a je ochoten za ni dát vlastní křídla do ohně, je tetička Zaira, ebenově černá dračice, která se kdysi vylíhla pro Arwinu. Nila ji má ráda, ale považuje za divoké a nebezpečné stvoření, a svým způsobem z ní má strach. Nikdy by jí to nepřiznala.

 

Arnilian de Eamë

Nilina první láska, muž, s nímž chce strávit život, nakolik nepravděpodobně to teď právě zní. Je to syn princezny Aryi, dědic elfského trůnu. Nila mu zazlívá, že si pro ni nepřišel, když už musí vědět, že žije. Že ji nezachránil před sňatkem, k němuž se dobrovolně zavázala. Je to možná alibistické a hloupé, ale je to jediný způsob, jak zařídit, aby se sebou Nila dokázala vůbec žít.

 

Jákob Regan

Nilin lidský manžel, generál Galbatorixovy armády, voják, trochu nemluvný, ale dobrý člověk. Má ho ráda a nechce, aby mu bylo jakkoliv ublíženo, záleží jí na něm, protože se k ní chová líp, než si mohla vůbec přát. I přesto, že je to člověk (a smrdí a ve vousech mívá kousky jídla), je na něm něco přitažlivého, něco, co nutí Nilu nemluvit před ním o Arnilianovi. 

 

Erida

Někde v hlubinách Niliných vzpomínek se občas zablýskne tvář mladé víly, která se o Nilwëu starala, když byla ještě miminko, a Arwina musela pryč. Nili si vzpomíná, že měla Eridu moc ráda, ale už ji velmi dlouho neviděla a kdo ví, zda by ji ještě poznala. Kdo ví, kde je jí teď konec.

 

Nolmë

Nolmë, Dračí Jezdec a jeden z nejlepších elfských mágů a zaklínačů, je mužem, kterého Nili považovala za svého otce, dokud žila v Lesích. Příliš často ho nevídá, a po návratu do Lesů zjistila, že se s ním matka dokonce rozešla, ale bere ho za svůj vzor, především kvůli práci s magií. To by chtěla umět stejně jako on.

 

Giraia Meyron

Nilwëina prateta, kterou poznala jen několik dní před tím, než musela opustit Ellesméru. Nila má ke Giraiře zvláštní vztah. Má ji ráda, ale nemůže se smířit s tím, co jí říká o Meyronech – s pravdou. Má z Giraiy trochu strach a má taky strach z toho, že by jednou mohla být taková jako její předkové.

 

Delois

Dcera Blagdena a Elvy, která se narodila v oáze a s Nilou vyrůstala. Nila ji bere jako svou mladší sestru a má k ní hluboký vztah. Co je v Lesích, snaží se na ni nemyslet a nemluvit o ní, protože jí hrozně chybí. Má taky strach, že jí Delois neodpustí, že jí neřekla o svém plánu odejít do Du Weldenvarden.

 

Lidé z oázy

Jejich jména Nile splývají a jejich tváře také. Pamatuje si jen několik vybraných, ale ráda je má všechny. Obdivuje je a respektuje. Díky nim se naučila vnímat život, zemi i magii úplně jinak. Naučila se úplně jinému druhu úcty k přírodě, než znala z Lesů, poznala hvězdy a staré příběhy, nádherné i temné. V duchu si říká, že se k nim ještě někdy vrátí, ale kdo ví.

 

 

Schopnosti:

 

Magie – Novic

Matka si přála, aby se Nilwëa naučila svůj dar magie pouze kontrolovat, nikoliv používat. Vzhledem k tomu, že však Nila dělala spoustu věcí intuitivně, něco málo ji Elva přece jen naučila. Hlavně proto, aby Nila neměla pocit, že je jí něco zatajováno – a nezískala tendenci hledat si cestu k magii sama.

 

Energetická útočná – 1

Energetická obranná – 2

Psychická magie – 2

 

Léčitelství – Starší

Nilwëina matka a částečně i babička mají blízko k léčitelství a je pochopitelné, že Arwina chtěla, aby se Nila co nejvíc z této oblasti naučila. Nilwëe se v tomto oboru daří ze dvou důvodů – má dokonalou paměť a je velmi empatická, takže dokáže lidem opravdu pomáhat. Jelikož nesmí používat k léčení magii, musela částečně proniknout i do tajů lidské anatomie a chirurgie.

 

Znalost bylin – 4

Léčivé odvary, obklady a masti – 3

Manuální zručnost při léčení – 3

Chirurgie – 2

 

Bojové techniky – Novic

Nilwëa se učila hlavně sebeobranu a hlavně beze zbraně. Dokáže se ubránit, když je přímo napadena, ale není žádný šermíř. Potajmu se taky s jedním hochem z oázy učila střílet z luku a lovit drobnou pouštní zvěř. O tom nikdo krom ní a toho chlapce neví, protože elfové a zabíjení zvířat nejde moc dohromady. I když je fakt, že Nila nikdy maso ulovených tvorů neochutnala, jedl to vždycky jen on.

 

Sebeobrana beze zbraně – 2

Boj s dýkou – 1

Luk – 2

 

Ostatní

Nila umí celkem solidně zpívat a ráda a velmi hezky maluje, hlavně portréty. Má neuvěřitelný dar zachytit rysy tváře velmi věrně. Jeden její výtvor si dokonce Giraia spletla s fairth. Je pravda, že Giraia moc dobře nevidí, ale stejně to byl výkon. Jelikož se dobře učí, kromě toho, že umí již bezchybně používat i psanou formu starověkého jazyka, zvládá se ústně i písemně poměrně solidně vyjadřovat obecnou řečí a též jazykem pouštních kmenů.

 

Zpěv – 3

Malování a kreslení – 4

Plavání – 2

Čtení a psaní v lidském jazyce a runách – 2

Čtení a psaní v jazyce pouštních kmenů – 2

 

 

Majetek:

 

Nilwëa byla vždy překvapivě skromné dítě, což jí v jejím fungování v oáze jen pomáhalo. Nemá toho mnoho. Nějaké šaty (1,2), které jí ušily ženy z oázy – protože z těch, co si přivezla z Ellesméry, už dávno vyrostla – šátky, kterými si za horkých slunných dnů zakrývá hlavu, jedny botky, plášť na zimu (využívá ho při letech s Elvou na draku). Dřevěnou krabičku se šperky – je v ní kamínek od Sajly, který má moc ráda, a královská korunka. V krabičce je i fairth Arwiny a Nilin zápisník. Z krku nesundává přívěsek od matky.

Patří jí klisnička jménem Falka, kterou dostala od lidí z oázy. Je to klidné, spolehlivé zvíře. Nila ji má moc ráda.

 

 

Čas:   Ne
Stádium:   Dospělá
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë