TOPlist

Hariel Černý

Začátečník 1488 Mistr

Napsal: Islanzadí de Eamë | Kategorie: Archív postav - Muž
Dne: 03.05.2014 10:52:46 FB



Hariel Černý

 

 

Jméno: Hariel Černý, jeho přátelé – kterých je velice málo – mu říkají Vrána

Rasa: Člověk

Pohlaví: Muž

Datum narození: 29. srpna 3230

 

Náboženství: Kult matky Země

Povolání: Profesionální zločinec (nájemné vraždy, loupeže, kapsářství…)

 

Popis postavy: Hariel má svalnaté, pružné tělo završené hlavou s krátkými černými vlasy a obličejem nesoucím stopy jeho prvotních neúspěchů v podobě jizev od prohraných rvaček a nezdařilých soubojů s městskými strážemi. Chodí oblečen celý v černém, což mu umožňuje splynout se stíny a pohybovat se naprosto nepozorován. Má koženou zbroj na celém těle kromě hlavy, která se skrývá pod kapucí. Na krku mu visí černý plášť, pod nějž může skrýt svoje početné zbraně.

 

Charakter: Hariel se vždy snaží nebýt vidět, ale když ho někdo zahlédne, obvykle ho považuje za samotářského a necitlivého člověka. To však není tak úplně pravda. Sice má jen velmi málo přátel, ale za tyto přátele by bez váhání obětoval život. Oproti všem očekáváním se velice rád baví a téměř nikdy se nenapije alkoholu. Většinou se snaží vyhýbat cizím lidem, a proto při cestování po městech volí postranní uličky nebo střechy. Sám sebe považuje za klidného a zásadového člověka. Ve společnosti neznámých lidí své emoce dokáže skrýt pod kamennou tvář, ale baví-li se s někým, koho považuje za přítele, pak tuto tvář odloží, aby bylo vidět, co se skrývá pod ní.

 

Historie: Harielova matka patřila do kočovného kmene, bohužel však byla zabita, když mu bylo 5 let a jediné, co mu zanechala, byly prsten a dýka od jeho nikdy nepoznaného otce. Podle jejich vzhledu usoudil, že jeho otec byl nějakým bohatým vojákem od moře. Ostatní členové jeho kmene mu oznámili, že po tom, co jeho matka provedla (nikdy nezjistil, co to bylo), už v kmeni není vítaný, a tak se musel protloukat sám. Po několika dnech cesty, když už málem umíral vyčerpáním, narazil na vesnici, kde mu nějaký stařík nabídl, že ho naučí „se o sebe postarat“ výměnou za jeho dýku. Hariel se po krátké úvaze rozhodl, že beze zbraně by dlouho nepřežil a dal mu místo ní matčin prsten. Brzy zjistil, že „postarat se o sebe“ ve skutečnosti znamená krást a staříkova výuka bohužel sestávala hlavně z praktických cvičení, takže byl malý Hariel brzy celý zbitý jeho cvičnými cíly. Postupně se v tomto umění však zlepšil, a když už ho stařík neměl co dalšího naučit, vydal se na cestu odhodlán najít svého otce. Na jakémsi statku se zmocnil kusu provazu a kůže a vyrobil si z nich prak na lov zvěře. Zbrojíři v Gil’eadu ukradl nějaké peníze, kterými mu poté zaplatil, aby ho naučil bojovat s dýkou i bez ní a poté samozřejmě procvičoval v každé vesnici, kterou procházel. Než se mu konečně přes všechna úskalí podařilo dostat k moři do Teirmu, uplynulo 5 let. Po týdnech hledání našel kováře, který vyrobil jeho dýku a ten mu řekl, že její dřívější majitel odjel před deseti lety někam na východ a od té doby ho tu nikdo neviděl. Hariel si umínil, že musí zjistit, kam jeho otec odjel, a proto se rozhodl zůstat v Teirmu. Našel si tu práci u jednoho starého rybáře jménem Bors. Po osmi letech, zrovna, když si Hariel začínal říkat, že by v Teirmu mohl zůstat natrvalo, starý rybář zemřel. Někteří lidé věřili, že ho otrávil jiný rybář, protože Bors ho připravoval o výdělek. Když Hariel u jednoho z místních rybářů našel ampuli s jedem, rozhodl se ho na ni zeptat. S nožem pod krkem se rybář rychle přiznal a Hariel ho, poháněn zármutkem z Borsovy smrti, zabil. Sebral rybáři všechny peníze (on už je potřebovat nebude) a u kováře si za ně koupil několik dalších dýk, pár paklíčů a slib kovářova mlčení. Od té doby se potloukal po Alagaesii, vydělával si vraždami a kradením a stále se pohyboval směrem na východ v naději, že tam najde svého otce, a když ho nenašel, vrátil se zpět na západ, a pak zase na východ, dokud o něm nezaslechl v jedné vesnici u Uru’baenu. Tamní krčmář mu pověděl, že se tu zastavil, opil se a povídal něco o trpaslících, takže by měl asi pátrat v Beornských horách, kam se také okamžitě vydal. Cestou do hor zaslechl jakýsi rámus a našel lasičku blížící se k úpěnlivě křičícímu mláděti vrány. Rychle se rozhodl, sáhl pro prak, roztočil ho nad hlavou a skolil lasičku. Tu pak upekl a podělil se o ni s vránou. Když se vrána netvářila, že by se jí od něj chtělo pryč, rozhodl se ji pojmenovat Hadaira a vycvičil ji, aby létala nad ním a upozornila ho, kdyby se někdo blížil.

 

Schopnosti: Hariel disponuje vším, co potřebuje dobrý zločinec. Dokáže bojovat s dýkou i beze zbraně, velmi přesně střílet z praku, šplhat po stromech i domech a pomocí svých paklíčů otevře jakýkoli zámek. A co je nejdůležitější, umí se k vám připlížit tak, že si ho všimnete, až když vám přiloží dýku pod krk.

 

Dovednosti: Cestování divočinou Hariela obdařilo mnoha důležitými schopnostmi, jako třeba stopování kořisti, výroba provizorních nástrojů, hledání a úprava bylin a jedlých plodů, rozdělání ohně… Během pobytu u rybáře Borse se naučil rybařit, spravovat sítě, obchodovat a hlavně plavat.

 

Rodina: O své rodině toho moc neví. V životě poznal jen svou matku Irith, která mu, než zemřela, dala svoji jedinou památku na jeho otce – zdobenou dýku a prsten. Podle této dýky se už dlouho snaží nalézt svého otce, ale dosud marně.

 

Majetek: V botách, rukávek a na opasku má celkem šest dýk včetně dýky jeho otce s jílcem připomínajícím zlatou ploutev a na koženém kabátci má ještě několik malých vrhacích nožů. Vždy u sebe má kožený prak a v měšci několik olověných kuliček jako munici. V záhybech svého oděvu má též schováno několik paklíčů a mincí.

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë