TOPlist

Silchas

Začátečník 1767 Mistr

Napsal: Aireen | Kategorie: Stínové - Muž
Dne: 29.12.2016 17:28:51 FB



 

Jméno:

Silchas

 

Věk:

150 let

 

Pohlaví:

Muž

 

Druh:

Stín

 

Moto:

Smrt řeší všechny problémy - kde není život nejsou problémy.

 

 

 

 

Podoba

 

Vysoký štíhlý s dobře, ale ne přehnaně, vy rýsovanými svaly pod bílou pokožkou. Ostré rysy obličeje a rudé albínské oči vyvolávají dojem mnohem vyššího věku než je ve skutečnosti. Zplihlé, jinak však zdravé vlasy dlouhé po ramena jasně kontrastují s obvyklým černočerným oblečením. Možná až příliš dlouhé ruce drží pohromadě provazcovité svaly a dlaně dávají jasně znát, že jejich majiteli nevadí hrubá fyzická práce. Nohy, v poměru s tělem relativně silné jsou dlouhé a dokonale souměrné. Hubený protáhlý obličej tvoří perfektní pozadí pro jasně rudé oči s jakoby plazími zorničkami. Tenké rty jsou obvykle prověšeny v ironickém úsměvu, který svědčí, buď o nekonečném cynismu, nebo životu hodnému básní a balad trubadúrů.

Vždy nosí tuniku černé barvy. Kalhoty v téže barvě. Má dva páry bot, z měkké kůže vysoké pod kolena. Jsou to bytelné vysoké boty už poněkud ochozené dlouhým užíváním.

Ač se to nezdá, jeho oblečení hodně vypovídá o jeho aktuální náladě. Čerň, kterou obvykle nosí je znamením, že se nechystá nějaké větší zabíjení. Možná jeden dva lidé, nebo trocha mučení, ale skutečnou barvou smrti je bílá. Když na sobě má bílou tuniku a kalhoty dá se očekávat skutečný masakr. Pakliže obleče šedý šat nastává skutečný problém. To je v té nejsadističtější náladě, jaké je schopen. To znamená jednoho až dva dobrovolníky do mučírny…

 

 

 

 

Povaha

 

Maska

Na povrch je jako skála, která navzdory bouřím vždy drží svůj tvar a nepohne se ani o píď. Ledově chladná tvář s typickým ironickým úšklebkem. Jen jeho oči vám mohou napovědět. Rudé a nelidské. Plazí zornice pozorně skenující okolí. Tento poněkud obyčejný vzhled vzbuzuje u lidí úctu a respekt. Děsí je ta jednoduchost. Nedokáží pochopit, jak někdo s takovou mocí může vypadat tak… obyčejně. A přesně o to mu jde, chce budit hrůzu. V každém jeho pohledu se skrývá smrt. Svislé zornice, černé proti rudému pozadí každému sdělují, že láska a milosrdenství, vůbec veškerá lidskost, již opustily tento svět.

Vcelku budí dojem netečného muže. zdání, však nikdy neklamalo více. Všímá si okolí jak jen může, snaží se to ovšem nedávat najevo. Být o krok před ostatními. vědět víc než se zdá. za všech okolností hraje na výhodu.

 

Nitro

To co zbylo z černokněžníka Silchase už ani není lidská bytost, je to jen vědomí, tolikráte zničené a vyspravené, že už ani není schopno dělat něco jiného než bojovat. Je jedno proti komu. Prostě jen bojovat, bouřit se. Povětšinou jsou jeho cílem duchové, ti jej však hravě porazí a zamknou v hlubinách vědomí. Většinou mu trvá tak týden až dva než je schopen znovu zahájit sebevražedný útok na duchy.

 

Duchové

V jeho mysli však sídlí více než jeden či dva duchové. Je jich tam rovných jedenáct. Ten jeden nejsilnější si vynutil nadvládu a nyní disponuje neuvěřitelnou silou. Ovládl zbývající duchy, aby sám mohl vypustit na svět zlobu svou i svých bratří. Silchas, jak si nechává říkat je pragmatický, cílevědomý duch. Chce zabít vše živé, utopit svět v agónii nekonečné bolesti, potocích krve. Nebesa zaplnit křikem svých obětí. Na rozdíl od jiných duchů má dosti kritickou mysl a je schopen si uvědomit své chyby. Zároveň je zvědavý. Rád se zlepšuje v zabíjení, mučení a dalších koníčcích. Činí tak systematicky, na Stína až moc málo chaoticky.

Nejvíce ze všeho miluje pomalé mučení oběti. Nechá ji trpět tak, aby sama prosila o milosrdné objetí smrti. Dost často se také uchyluje k psychickým mukám. Prostě zbožňuje ničení cizích myslí. Roztrhat jejich osobnost na malinkaté kousíčky a poslepovat je k sobě jak ho zrovna napadne. Vytvářet zrůdy, jež ani nejsou schopny života.

K těmto hrátkám se uchyluje jen málokdy. Vlastně jen vzácně, jen když k němu zavítá nějaký dobrodružný host. Tyto návštěvy jsou v poslední době stále neobvyklejší. Dosti mu to vadí. Jednou jej tato absence dobrovolníků vyhnala daleko do pouště, kde záhadně zmizel jeden z menších kmenů.

Dál má hodně rád děti, jsou tak krutě nelítostné, jak to žádný dospělý nedokáže. Děti jsou klíčem ke skutečně dokonalému mučení. Jejich oběti je zbožňují, přestože se derou na jejich místo a utiskují je pod sebou.

 

 

 

 

Historie

 

Dary, jež jsou prokletím

 

Narodil se jako syn náčelníka Pouštních zmijí. Ve věku pěti let se u něj výbuchem magie, jež zabil tři válečníky projevila magie. Otec mu zaplatil učení u mistra pouštních šamanů. Byl to již starý muž, když k němu Silchas nastoupil. Od začátku ho neměl rád. Pod jeho vedením postupoval celkem rychle, ovšem pro něj to nebylo dost rychle, a tak v jeho srdci zahnízdilo semínko závisti nad mocí starého šamana.

Jak čas běžel vykonával mladý učedník stále více domácích prací. Učil se lovit a přežívat v poušti, kde hledal a sbíral omamné byliny pro rituály. Léta tvrdých prací v domě i snah ulovit nějakou kořist pro rituály v nehostiných podmínkách rozpálené planiny mu dala obratné šlachovité tělo mladého muže. Rozhodně nepatřil mezi nejsilnější, co mu však chybělo na síly doháněl lstivostí a obratností.

Mistr ho nenaučil ani polovinu, když horkokrevnému chlapci došla chuť a trpělivost dělat mu dál sluhu. Jedné bezměsíčné noci se vplížil do ložnice starého mistra, kde jej udusil polštářem.

 

Neříkej „hop“ dokud nepřeskočíš

 

Svolal všechny šamany v poušti. Prohlásil, že nastupuje na místo svého učitele, jež zemřel ve spánku. Většina souhlasila, ti co ne byli rychle odpraveni ostatními.

Bylo tradicí, že každý ze zúčastněných poskytne své síly nově nastoupenému Mistrovi při rituálu iniciace. I stalo se tak. Byly povoláni duchové, jeden na každého šamana v kruhu. Jen on povolal silnějšího než úplně slabého. A to byla chyba. Nezvládl to. Duch se mu vymanil a sevřel ve svém obětí ostatní. Silchasova mysl byla na chvíli smetena stranou. Nově vzniklý Stín povraždil všechny šamany přítomné ve stanu. Neozval se jediný výkřik. Řetězová reakce, již spustil umožnila duchům ovládnout mysli přítomných čarodějů. někteří z nich zachránili co mohli a zahnali své duchy zpět do jejich říše, ostatní, však už takové štěstí neměli.

Přítomní válečníci marně pozvedali své zbraně proti nově vzniklé stvůře. Zabíjel je po desítkách jediným slovem. Ve své zuřivosti ničil jejich mysli, zanechávajíc je v agónii na zemi. Ani jeden z nich se k němu nedokázal přiblížit víc než na tři metry. Byl to krásný masakr.

Za východu slunce se oáza Laurë Altä koupala v krvi a smrti. Jen jediný přeživší klečel nad mrtvolami. Jeho bledé ruce se štíhlými prsty svíraly dosud teplé srdce. Ostré špičáky trhaly tuhou tkáň, zatímco rudé plazí oči se dívaly na krvavý úsvit…

 

Vzpomínky života

 

Nakrmen utrpením i masem padlých se zhroutil. Otřesená mysl Silchase černokněžníka se vzmohla na odpor. Jediné čeho však dosáhl byla neuvěřitelná bolest.

 

Ty se opovažuješ se mi protivit!“

Drtivé sevření hlavního ducha roztříštilo jeho mysl na malé úlomky.

Ty nejsi jeden z nás.“

A to prosté konstatování samoty ho zničilo.

 

Stín, který si ponechal jméno Silchas dokonale vybrakoval jeho mysl. Nezůstalo tam jediné místo, jež by bylo uchráněno. Z jeho vzpomínek vydoloval mapu pouště i celé Alagaesie. Získal z ní vzpomínky na život v táboře i u Mistra. Duchové spatřili válečníky při tréninku, chlapce hrající si s klacky na obrovské bitvy i jednotlivé souboje. Spatřili všechny lovecké výpravy a poznal i celou oázu a její okolí. Štíhlé tělo s mléčnou pokožkou se rozběhlo směrem k domu. Pod kůži byly jasně vidět svaly napínající se v pravidelném pohybu a stříbřité vlasy za ním vlály jako hříva.

Dveře, dosud pevné se rozletěly pod náporem kouzla. Jeho nahé tělo ovanul chladný vzduch. Bosé nohy neslyšně pleskaly o podlahu. Vzal všechny zbraně, jež v domě byly a vydal se najít si odění. Díky kouzlům se mu podařilo si ze štůčku černého plátna vyrobit oděv. Nic vznešeného, obyčejná tunika a kalhoty. Boty si vzal ty co mu padly, naštěstí neměl o tolik jinou velikost než původní majitel.

 

Cesta života je cestou smrti

 

Vyrazil na sever. Utíkal před Jezdci. Jejich draci křižovaly oblohu již nedlouho po masakru. Putoval pouští co nejrychleji mohl. Nepoužíval magii, aby neupoutal pozornost. Informace získané od Silchase Černokněžníka mu přišli náramně vhod.

Ozbrojen dvěma krátkými meči se širokou čepelí a třemi kopími, běžel k nejbližší oáze. Veškeré jeho soustředění patřilo nyní cestě do Du Fels Nángoroth, Prokletých hor. Nebyla to žádná procházka růžovým sadem. Na své cestě měl jen tři oázy. Naštěstí potkal jeden z menších kočovných kmenů. Jejich zásoby ho opět dosyta nakrmily. Bylo to jeho druhé zabíjení. A bylo nádherné. Narazil však na nepřítele, jež jej velmi znepokojil. Byl to zdatný šermíř a k jeho smůle se po týdnech klidu projevila mysl černokněžníka. Zajistila mu jedinému přežití. Na víc se nezmohl, ale i to stačilo, aby upoutal pozornost Silchase. Znovu nastala ona agónie bolesti, když duchové rvaly jeho mysl na kousky.

Z celého kmene to přežil je Aghard, šampión náčelníka. Nedobrovolně odešel se Silchasem do Prokletých hor. Stín miloval zabíjení z očí do očí a věřil, že tento muž je schopen takto zabíjet lépe než on i zatoužil ovládnout to umění.

 

Léta klidného neklidu

 

V srdci pouště strávil Silchas dlouhou dobu. Její náplní mu byl šerm. Učil se jej přímo z mysli nebohého Agharda. Z toho člověka se během těch deseti let stal věrný Silchasův služebník. Stín si s ním během všech těch let hrál a mučil ho falešnými nadějemi i krutou bolestí. Nikdy však nepřekročil únosnou míru. Stále potřeboval od chátrajícího bojovníka jisté služby a informace.

Údolí, které obývali bylo obdařeno potůčkem vytékajícím z jednoho z horských pramenů. Dřevěný dům vystavěný pomocí kouzel, poskytoval dostatek pohodlí pro ně i koně. Jídla taktéž nebyl nedostatek. Zvířata sem chodila často pít a dokonce zde rostla i dobrá tráva.

 

 

cvičení dělá mistra

 

Čas v poklidném prostředí, však nezůstal nevyužit. Přestože Aghard mu poskytoval spoustu informací, bylo třeba se je naučit. Dokud to bylo možné bojoval s ním, později, když tělesná schránka toho muže zchátrala. Nezapomínal rozvíjet ani své přirozené nadání - magii. Některé ze skal v údolí stále nesou stopy jeho magických pokusů.

Nezastavil se, ale jen u jednotlivých složek. Spojil magii s šermem. vyostřil svou mysl, aby mohl používat kouzla intuitivně. Některá z nich cvičil tak dlouho, že je skoro nulová prodleva mezi nápadem a provedením. Ničím překvapivím, tak není ani protivník odhozený tlakem vzduchu, či zasažený koulí, kondenzované vzdušné vlhkosti.

 

Břímě samoty

 

Většina Stínů nemá se samotou problémy a ani on není vyjímkou, ale zahradničení je nad jeho síly. Pravidelně jezdil do velkých měst kde sbíral, žebráky a tuláky. Někteří byly vděční, že je vytáhl z bídy a špíny velkoměsta. Jiní nadávali a kleli, než zlomil jejich vůli. Osobně měl raději ty co před ním padali na kolena dobrovolně. Vždy s sebou vzal jen jednoho. Sluhu, pracovníka, uctívače. Liboval si v tom, velmi.

Všichni měli stejný osud. Přišli, posloužili mu jako sluhové i cvičné cíle. Měli prostě všestranné využití, dokud nezchátrali natolik, aby je vyměnil.

 

Pád

 

Pak Jezdci padli. Dozvěděl se o tom s padesáti letým zpožděním, jedna žebračka, která u něj zrovna sloužila, porodila dítě. Zdravý chlapec zastal spoustu práce i po smrti své matky. Dlouho tak nemusel opustit své doupě. Když opět vyrazil do města setkal se s úplně jinou situací. Jezdecký král naprosto obrátil způsob vlády. Válkou zpustošená země měla nouzi o lidi. Nebylo místo pro žebráky. Všichni museli pracovat. Putoval dále než kdykoliv předtím. Lidé mu řekli, nevědomky, kde je možné sehnat ty co nikdo nehledá. Dras-Leona, domov obchodníků s bílým masem. Trvalo dlouho než našel otroka nezlomeného svým údělem. Nestál o tu ztrátu potěšení. Chtěl své sluhy zkrotit sám.

Statný mladík mu věrně sloužil dobrých padesát let. Nyní nastal čas opět vyrazit do města Černé skály.

 

 

 

 

Schopnosti

 

Jako každý Stín dobře ovládá magii. Nepatří mezi nejsilnější Stíny, i tak však celkem hojně využívá magie. Nejčastěji ji užívá k lovu. Nosí s sebou kovový odštěpek z jednoho meče a ten pomocí kouzel vysílá zabíjet. Druhou nejpoužívanější magickou dovedností je teleportace. Ta je však velice náročná, takže ji používá jen když má možnost doplnit si energie z ostatních.

Kouzla byla to co mu v historii nesčetněkrát zachránilo život. Nijak jimi tedy neplýtvá. Má docela slušnou zásobu energie, nejen vlastní.

Zvláštní je i způsob jakým většinou kouzla využívá. Naučil se je během cvičení se zbraněmi používát jako doplnění k šermu. Málokdy se uprostřed boje zastaví, aby použil to či ono kouzlo. Prostě ho jen intuitivně vypustí. mezi obíbené patří spíše základní kouzla.

Jeho specialitou je psychická magie. Má velice zvláštní techniku boje – neútočí. Nikdy, zásadně čeká až oběť něco udělá. Vždy totiž obklopí její mysl svou, ale nic víc. Čeká až se pokusí uniknout z dusivého prázdna. Ve chvíli, kdy se tak stane, přijde hlavní část útoku – obrana. Nechá protivníka roztříštit se mezi jeho hradbami.

 

 

Černá magie – Mistr

 

Psychická magie: 5/7

Magie poznání: 3/7

Vitální magie: 4/7

Iluzionistická magie: 4/7

Materiální magie: 4/7

 

Teleportace: 4/7

 

Miluje pocit když čepel zajíždí do masa, přesekává vše co se jí postaví do cesty, hnána jeho nelidskou silou. Bohužel se musel uchýlit ke zbraním se širokou a krátkou čepelí, jelikož ostatní meče nevydrželi údery, jež rozdával.

Jeho bojový styl (6:29 – 11:41) je velmi specifický. Rychlost, síla a obratnost těla vytvořeného duchy mu umožňuje rychlé údery. Jeho největší předností je rychlost a přesnost. Síla s jakou dokáže prohnat čepel masem, kůží, oděvem i zbrojí je spíše výhodou než nutností.

Nebylo tomu tak vždy, zpočátku měl problémy sám sebe ochránit i před základními útoky. Magická výpomoc duchů, sice zlepšila jeho reflexy, zvýšila výkonost svalů, ale to nejduležitější mu stále chybělo - zkušenosti. Nyní po skoro 100 letech tréninku je to o něco lepší.

Mezi takové ty obyčejnější dovednosti patří, třeba vaření a plavání. Většinu se naučil, protože byly potřebné. Ale třeba takové mučení piloval velice dlouho. Zabil nejméně sedmdesát lidí, než se je naučil udržet na živu zatímco jim stahuje kůži z těla, jeho znalost lidského těla je velmi dobrá. Dalo by se říci, že je v tomto směru vzdělanější než většina učenců.

Občas mívá drobné výpadky, většinou tak jednou za dva týdny, kdy se na povrch probojuje původní vlastník těla. Většinou se to projeví prostým zakolísáním, ovšem v boji se to může stát osudným.

 

Boj s motýlími meči: 4/7

Vrh oštěpem: 2/7

Boj s kopím: 1,4/7

Jízda na koni: 2/7

Vaření, oběda i jedů: 3/7

 

Mučení

Psychické: 5/7

Fyzické: 4/7

 

 

 

 

Majetek

 

Mezi jeho vlastnictví se počítá již značně obnošený šat z černého plátna. Pár motýlích mečů a jedno kopí, zbylá dvě zlomil při příliš silném útoku. Jinak už vlastní jen dům v Du Fels Nángoroth. Dále má velblouda, jež mu slouží k dlouhým cestám přes poušť. Pravidelně si je vyměňuje ze stáda v nedaleké oáze.

 

Jiné postavy: Brann; Rhunön; Eleanor

Kontakt: lolo78901@seznam.cz

Čas:   Ne
Stádium:   Dospělý
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë