Velikost - pro představu
Základní charakteristika
Jméno: Connblaka (Svobodné křídlo), někdy pouze Conn (Svobodný).
Rasa: Čistokrevný ohnivý drak
Pohlaví: Samec
Náboženství: Jediné, co by tak mohl považovat za boha je Myslící les. Ten se však dá stále zabít. Conn začne věřit v bohy, jakmile najde něco opravdu nesmrtelného.
Věk: 5 roky
Podoba
Jedná se o dospělého dračího samce. Vzhledově je krásným exemplářem ohnivého plemene. Velikostně hodně přerůstá své vrstevníky, poněvadž jeho vejce bylo opravdu obrovské. V kohoutku může mít takových osm metrů a rozpětí křídel je dvakrát tak velké. Někdo by řekl, že na pohled vypadá vznešeně, skoro až královsky, čehož si Connblaka velmi cení. Jak je na první pohled patrné, jeho šupinám dominuje zlatá barva. Každá šupina vypadá jako slzovitá ostrá mince, proto je velmi nápadný, když se vystaví přímému slunci. Na co je Connblaka pyšnější než šupiny, jsou jeho oči, které jsou modré jak mořské hlubiny. Mnozí, jenž se do nich podívají, zažívají pocit, jakoby se skutečně potápěli ke dnu nekonečného oceánu. Modrá duhovka vypadá na zlatém podkladu o dost jasněji než ve skutečnosti je, proto si jeho očí všímají hned po zlatavém odlesku. Být baziliškem, jsou tato kukadla opravdu mocnou zbraní.
Poměrně mohutné tlapy jsou zakončené zlatými dýkovitými drápy. Široká tlama je plná nažloutlých tesáků, mezi kterými se vlní růžový rozeklaný jazyk.
I neznalec draků by poznal, že je Conn samec. Velké svalstvo, mnoho ostnů na hřbetě a mohutná hlava se čtyřmi dlouhými rohy, které lehce připomínají nějakou dračí verzi koruny. To všechno má jasný samčí vzhled.
Nejnebezpečněji vypadající částí těla bude asi ocas. Ten je posetý nejvíce ostny z celého těla a je schopen při silném švihnutí vyvolat opravdu velkou sílu.
Největší slabinou jsou mu křídla, která by před šípy neochránil ani kdyby měl brnění. Při bližším pohledu je vidět jak v blánách pulzují maličké žilky, plné horké krve. Mimo létání mu můžou křídla sloužit jako forma chlazení či ohřívání.
Nejobrněnější částí těla je kupodivu spodek (hruď, krk, břicho, třísla a spodní část ocasu), kde má šupiny největší a také nejtvrdší. Krk by za to nedal, ale je možné, že by tato část těla byla schopná odrazit letící šíp.
Povaha
Asi jako každý drak, i Conn miluje komplimenty. Má rád, když ho mají rádi jiní pro to čím je a řádně si to užívá. Komplimenty bere však pouze jsou-li upřímné. Connblaka nesnáší lháře a intrikáře. Něco takového je pro něj nečisté a nedůvěryhodné. Proto je z části proti náboženstvím, jelikož mu připadají jako nesmysly motající rasám hlavu. Podle jeho názoru, když už by se měl někdo uctívat, je to právě Connblaka.
Conn se snaží být nejlepším příkladem svého druhu. Rozumí sice lidskému jazyku, ale komunikuje pouze a jenom skrze emoce, pocity a myšlenkové obrázky. Je mu to tak příjemnější a připadá mu to i správnější pro tvora jako je on.
V čem se však od jedinců svého plemene může lišit je láska ke společnosti. Conn není v žádném případě samotář, i když by nějakou dobu zvládl žít sám. Velmi touží po společnosti někoho ze svého druhu, a pokud se mu jeho přání splní, bude se snažit, aby to trvalo co nejdéle.
Pokud zrovna nepesimistuje nad aktuální situací draků, je to velmi veselé stvoření. Rád dělá ostatním dobře a snaží se vyhnout problémům. Pokud však něco Conna naštve, mění se v ohnivou bouři, jež je velmi těžké zastavit. Když ho někdo v takové situaci vidí, člověk se ani nediví, že byli draci považováni z prvopočátku za pouhá zvířata. Je schopný kolem sebe ničit a ničit, dokud se neuklidní nebo se důvod jeho zloby nevyřeší.
V případě strachu reaguje Conn obvykle agresí, ale mohou existovat i chvíle, kdy stáhne ocas a bude se chtít co nejrychleji vytratit.
Tento drak je velmi zvědavý, už jenom proto, že byl před ním svět ukrývaný celé dva roky. Rád se učí novým věcem a ještě radši učí jiné. Dalo by se říci, že může být v mnohém tak trochu hnidopich, což zase může ostatní rozčilovat, ale co mají dělat, pokud si nechtějí znepřátelit dvacetimetrového létajícího ještěra, který umí chrlit oheň.
Historie
Příběh rodičů
Connova historie začíná dlouho před tím než se sám vůbec narodil. Vše odstartovala láska dvou jezdeckých draků. Jelikož jezdečtí ohniví draci sdíleli mnohé se svými jezdci, nedělalo jim problém se zamilovat. Obzvlášť pokud jeden z nich potřeboval napravit zlomené srdce. Ano, Connova matka byla jedním z mála draků, kteří si udrželi zdravý rozum a nezabili se poté, co jejich drahocenná polovička zemřela násilnou smrtí. Na nohou ji držela už jenom láska k jinému. Malachitová Streya byla tak ráda, že je jí zlatý Brianan oporou. Jejich vztah sice nenahrazoval pouto, které měla se zesnulým jezdcem, ale stačilo to. Láska mezi nimi byla tak silná, až vykvetla v trojici obrovských vajec. Jejich velikost byla zapříčiněná vysokým věkem matky. Ve své době byla totiž nejstarší jezdeckou dračicí.
Jakmile byla vejce nakladena, Streya byla odhodlaná udělat věc, o které se už párkrát Briananovi zmínila. Chtěla opustit Vroengard a žít jako divoká dračice, kterou se stala. Měla v úmyslu zanechat dvě vejce, o které by se postaral řád Jezdců, a jedno si vzít, s tím, že by opustila Alagaësii. Na tomto kontinentě nemohla žít poklidně, jelikož ji mnoho divokých znalo, a ona nebyla schopna žít mezi nimi. Z častého létání v minulosti si všimla, že je oceánský horizont lehce zakřivený, proto věděla, že je země kulatá. Vzala si k sobě tedy vejce, které bylo zlaté jako její milý, a vyletěla na sever, odhodlaná, že se objeví na druhé straně planety. Brianan, smutný, že ho družka opouští, se rozhodl, že ji bude sám alespoň na pár dní doprovázet.
Uběhly tři dny a dvojice draků narazila uprostřed ledových pustin na korunovité pohoří, v jehož středu se nacházel deštný prales plný zvěře. Streya usoudila, že tohle místo bylo ideální pro izolovaný život. Jakmile však přistáli na břehu teplého jezera, Brianan dostal zprávu od svého jezdce, skrz eldunarí, které mu zanechal pro případ nouze. Zpráva byla o tom, že křivopřísežníci napadají řád. Oba draci byli zděšeni a vystrašení. Náhlý příval emocí způsobil to, že rodiče protektivně očarovali svého potomka. Kouzlo bylo podobné tomu, které používali jezdci k očarování jezdeckých vajec, s tím rozdílem, že se vejce mělo vylíhnout jakmile bude připravené a jakmile se ho dotkne někdo s čistými úmysly.
Streya věděla, jaké to bylo ztratit jezdce a nechtěla, aby to stejné zažil i její druh. Proto vejce pečlivě ukryla a odletěla s Briananem zpět do Alagaësie pomoci řádu.
A tehdy matka opustila své dítě a už se k němu nikdy nevrátila.
Nový život, nová doba
Roky utíkaly jako voda a vejce tam leželo opuštěné, čekající na správné podmínky k vylíhnutí. A pak to náhle přišlo. Zlaté skořápky se dotkla špinavá ruka druida Edgara a malé dráče bylo konečně volné. Bylo to jako probuzení po hodně dlouhém bezesném spánku, kterému dráče samo nerozumnělo a tak na ten pocit brzy zapomnělo.
Jak již bylo řečeno, Conn byl nalezen druidem, který byl plný naděje a čistých myšlenek, poté co poslal svého syna do světa najít lék na druidské problémy. Nalezení vejce bylo pro Edgara celkem šok, protože o takovém pokladu se mu nikdy ani nesnilo. V tu chvíli si vzal na bedra vychování maličkého, jak nejlépe mohl, jelikož se jednalo o zástupce rasy, která měla stejný problém, jako ta jeho. Riziko vyhynutí.
A tak tedy Conn rostl pod ochrannými křídly zvířecího dvounožce, jak začal Edgarovi říkat, když ho spatřil proměnit se v černého pantera. Edgar se snažil hovořit pouze pocity, protože to tak bylo pro Conna nejlehčí, ale někdy se tomu nešlo vyhnout a musel mu ukázat vzpomínky, kde se mluvilo lidsky. A aby z toho něco Connblaka pochopil, musel porozumět lidskému jazyku. To netrvalo moc dlouho, než si ze správných vzpomínek dokázal pospojovat významy.
Uběhl rok a Conn se stal dospělým drakem. Věděl toho celkem dost a byl částečně připraven opustit lesnaté údolí. Edgar však chtěl, aby zkusil žít alespoň rok sám, jak se sluší a patří. Drak poslechl a vyhlédl si místo, kde by mohl přebývat. Byla to velká změna. Musel si lovit, označit si teritorium, vybudovat hnízdo a trénovat dračí přednosti. A to všechno o stamotě.
Ze začátku to nebylo vůbec lehké. Nejednou si Conn rychle odletěl pro radu za Edgarem, jestli má také na všechno močit jako ty pruhované kočky nebo jestli nemůže radši zničit kousek lesa, pro vyhranění si hranic.
Ke všemu mu druid odpověděl:”Dělej tak, jak uznáš za přirozené.”
Tato rada Connblakovi nesmírně v následujícím roce pomohla a celkově z něj udělala o něco lepšího draka. Pak ale začal cítit, že už tráví v lesnatém údolí příliš mnoho času. Rozloučil se tedy s Edgarem a odletěl do země, na kterou se tak dlouho připravoval.
Dovednosti
Jelikož je to již plně dospělý samec v nejlepších letech, je schopen mnohého. Spoustu toho však stále musí dohánět. Connblaka má velkou výdrž. Na ohnivého draka létá celkem rychle. Pravděpodobně by dokázal dostihnout průměrného Blizzarda, kdyby se dost snažil. Na wyverny je ovšem krátký. Dosáhnout rychlosti, jakou umí oblační draci, je pro něj prostě fyzicky nemožné. Co se akrobacií týče, tak tam je to horší. Je rád, že se umí aspoň zastavit ve vzduchu nebo udělat přemet. Rozhodně by se tomu chtěl v budoucnu věnovat, jen se prostě neměl od koho učit a když to zkoušel sám, většinou to skončilo několika poraženými stromy.
Ve fyzickém souboji proti drakovi nebo jinému tvorovi stejné velikosti by jistě prohrál, protože s tím nemá žádné zkušenosti. Trénoval sice lovení bez ohně, ale v tom cítil, že má přílišnou převahu a celkově mu to nic nedávalo. Umí samozřejmě takové ty věci jako je švihání ocasem, drápání a kousání. Díky svému dlouhému krku dokáže udělat i výpady jako had.
Něco, v čem opravdu exceluje, je dračí magie. Přesněji tedy chrlení, protože jak víme, mimo létání a základní charakteristické schopnosti, draci svůj magický potenciál neovládají. Conn má velký ohnivý talent, který má ohromnou ničivou sílu. Chrlit umí pod úhlem kolem třiceti stupňů. S chrlením ohně má také spojitost jeho neúplná ohnivzdornost, které si opravdu užívá. Válení se ve sluncem rozžhaveném písku příjemně šimrá. Po jednom pokusu s Edgarem zjistil, že má před ohněm nejvíce chráněná křídla, což je pro něj velmi zajímavý poznatek a útěcha, že jeho blány nejsou až tak bezbranné jak si myslel.
Jiné postavy
Rey (kočkodlak)