TOPlist

Hans Fielne

Začátečník 0 Mistr

Napsal: Rhunön | Kategorie: NPC - Muž
Dne: 29.08.2018 10:27:46 FB



Hans Fielne

 

 

Základní informace

Jméno: Hans Fielne, též řečený Jelen - jednak kvůli přeměně a jednak kvůli své 'masce’

Pohlaví: Muž

Rasa: Druid

Patron: Jelen

Element: Země a už se pomalu rozjíždí v umění vody

Datum narození: 1. Pršivce 3244; přesně na svátek zvaný Zemice, přesto však vypadá nanejvýš tak na čtrnáctiletého možná patnáctiletého kluka. Děti však mít nemůže, což ho velice mrzí.

Víra: Hans věří pouze a jen v sílu a moudrost Hvozdu.

Strana: Ani za dvacet dva let neměl možnost vyzvědět nějaké novinky z politiky a tak se - narozdíl od jeho sestry - nepřiklonil na žádnou stranu.

Řemeslo: Po svém příchodu do hlavní vesnice se ujal pozice léčitele - spíše tedy jeho učně, ale nadále studoval i magii a přírodopis (rostliny, bobule, jedy, léčiva, odvary,..) s biologií (anatomie těla zvířat i člověka, odolnost, citlivá nebo méně chráněná místa na těle, přirozené reakce a chování - i při střetu s nemocí). Po svém odchodu za sestrou však pobral několik málo knih, které se tímto zabývají a nyní se tedy nezabývá ničím, dá se tedy nazvat jako cestovatel a samoučitel - pokud se tedy nepočítá i to, že se jej Adris snaží naučit ovládat vodu.

Motto: “Vědět co bude pak, to není náš úkol.”

“Ne vždy lze pravdu zřít zrakem.”

Vzhled:

Hans je vysoký šlachovitý hoch, kterému není cizí manuální těžká práce. Sice ve svém dětském těle není osvalený, ale sílu nepochybně má až překvapivou. Delší hnědé prameny vlnitých vlasů mu spadají do olivově zelených očí vzorovaných oříškovou hnědou. Jeho dětská, útlá tvář působí trošku podvyživeným dojmem a tak není divu, že jeho velké oči a plné malinové rty vynikají a nutí nejednu slečnu k okouzlenému: Aaaaach… Kolem krku mu obvykle visí totem, který si sám ze dřeva vyřezal a to: javorový list s parožím. Je na svou práci patřičně hrdý. Stejně jako držení těla - to asi mají v rodině - a šibalský lesk v očích. Zatím se v jeho očích nezračí moudrost věků. Ta přichází s časem.

 

Jeho styl oblékání je atypický a přesto typicky druidský. Téměř pořád má na hlavě nasazenou lebku jelena zpod které vyčnívají prameny do nichž jsou vpleteny listnaté listy a občas také strakaté sojčí pírko. Jeho tělo halí jen konopné pončo, pod kterým má značně potrhané lněné kraťásky. Povětšinou bosé nohy zdobí kožený řemínek, který bez problémů přežije i přeměnu do zvířecí podoby. V zimě je však obuje do sněhulí s teplým kožíškem dovnitř a přes tělo přehodí hrubý medvědí kožich z medvěda, který mu to dlouho před svou smrtí dovolil. A ještě jedna drobnost. Kolem zápěstí má uvázaný mléčný vlčí zub. Poslední, který Nixie vypadl zrovna, když byla ve zvířecí podobě - Bylo to asi rok před jejím odchodem - a vždycky mu to jeho sestru připomene (a taky to jak ji šíleně bolel než vypadl). Je to jeho jediná hmotná vzpomínka na ni, kterou při sobě má - ještě má jednu, ale ta mu nepatří.

 

Když se už promění, tak někomu by možná přišlo zvláštní vidět právě nehmotného hnědého a zeleného jelena, jemuž přední i zadní nohu obepíná kožený náramek a na jednom z nich dokonce visí vlčí zub… každopádně Hanse to moc netrápí. I ve své zvířecí podobě si jeho oči uchovají svůj typický tvar a jiskru. Má silné, tupé zuby, možná se mezi nimi čas od času najde uvíznuté stéblo trávy, ale jinak jsou poměrně čisté, snad lehce zažloutlé… býložravci co čekat. Jeho drobnější černá kopýtka jsou mnohdy pokrytá blátem, nebo se na ně přilepí listí, takže jejich lesk je ztracen ve špíně. Nicméně jeho paroží, hrdě si sedící na hlavě, je jeho největší chlouba. Je velké a silné, nepochybně by nabralo a následně odhodilo.

 

Charakteristika:

Na povrchu (Maska) - Hans na lidi při prvním pohledu působí mírumilovně a nevinně. K lidem, které nezná, se chová plaše, ale laskavě a přátelsky. Chová se tiše a když už, tak mluví (vzhledem k věku na který vypadá) vyspěle a rozvážně. Jeho maska téměř vždy působí klidně a vstřícně. Při samotném průzkumu z blízka se zdá i důvěřivý, ale stydlivý. Ovšem není příliš sdílný. Raději poslouchá a když už je od něj očekávaná nějaká odpověď, tak nějak dokáže pravdivě zformulovat své myšlenky. Obvykle mluví trhaně a ne příliš průbojně. Raději zaujímá pokornou pozici a je vždy nápomocen. Alespoň v masce. Obvykle lidem bývá sympatický, zvlášť tím, že si nechá poradit, ale také dokáže poradit. Působí velice křehce, ale důvěryhodně. Zdá se, že vždy dělá, co je třeba a snaží se se všemi vycházet. Očividně se vždy snaží tvářit vyrovnaně a s odstupem, ale tady se projevuje jeho trhlina - citlivost. Ke všemu živému se Hans snaží přistupovat laskavě, ochotně, soucitně a chápavě. Hlavně k přírodě přistupuje obzvláště vřele a vstřícně. Téměř ke všemu přistupuje zodpovědně a je otevřený všemu novému. Je na něm znát, že věci dotahuje do konce a že dodržuje úmluvy. Rád potěší ostatní a pozorně vnímá jejich reakce na podněty. Postupně a nenápadně se tak z něj stává milující, oddaný a povzbuzující přítel.

Ve světle důvěry (Tvář) - Hans je pod maskou téměř stejný. Praví přátelé, kteří do ní proniknou, zjistí, že Hans sice bývá tichý, ale když ho něco zaujme, tak je velice hovorný a obratný řečník za každé situace. Snaží se obloukem vyhýbat lžím a k citům ostatních přistupuje opatrně, ale čestně. Díky jeho hlasu a výrazu tváře působí na své blízké mile a uklidňujícím dojmem. Když někoho obdivuje, tak mu to uctivě řekne. I když se to nezdá, tak je pilný a samostatný pracant. Co se jeho výkonů týče, tak je velice šikovný a zručný. Je schopný přijímat rozkazy a dávat sliby… a v jejich plnění je spolehlivý a vytrvalý. Trpělivě se učí nové věci a chytře se s nimi vypořádává. Jeho zdravý rozum je občas až neskutečný. Hans si obvykle důvěřuje a nezávisle na ostatních se i rozhoduje. Jeho city jsou mnohdy ušlechtilé a ochranitelské. Je vděčný za každé opětování citů a vůči zlému reagování se na první pohled tváří odolně, nečitelně. Ovšem každé zle míněné slovo ho zraňuje a dopadá na úrodnou půdu, z níž poté k tomu dotyčnému započíná klíčit nechuť. Zdá se, že on ani nenávidět nedokáže. Hans lze velice snadno ovlivnit, ale když na to přijde, tak je velice popudlivý - ještě několik dní poté. Občas si dovolí být dětinský (zvláště s Nixie a Adrisem) a v těchto chvílích je skutečně společenský a štědrý. K těm úplně nejbližším je co nejvíce něžný a tolerantní. Sice je to vegetarián co se týče jídla, ale i přesto je fyzicky zdatný. Je to dost vybíravý človíček, ačkoliv se to nezdá.

Uvnitř jeleního srdce (Duše) - Když je to nutné, tak je Hans pevný a hrubý, ať už prožívá cokoliv. Je to odvážný a zároveň obětavý člověk. Má nadání pro strategii a hudební sluch. Velice rád se učí a když se daří, tak má až dětinskou radost. Někde uvnitř něj stále žije rošťák a snílek, který usnul s Nixiiným odchodem a smrtí vesnice. Na některá témata je citlivý a když se jich někdo úmyslně dotkne, tak je velice nepříjemný a malicherný. Mimo to je milujícím a pečujícím přítelem a milovníkem přírody. Vyzařuje z něj sympatie a je poněkud shovívavý. Je to člověk, kterému se skutečně snadno důvěřuje a je chytrým a výtečným společníkem. Občas. Od doby, kdy z jeho života odešla Nixie, je spíše realista, ačkoliv optimismus a pesimismus na něj dokáže přenášet jeho Adris. Co se týče vztahů s lidmi, tak bývá sobecký a žárlivý. Díky své povaze a ovlivnitelnosti bývá lehce náladový, což občas způsobí jeho nerozhodnost. V úplném koutě jeho osobnosti je nevinným chlapcem, který má strach ze smrti, vraždy a samoty. Možná proto se tak tvrdohlavě vždy snažil být v něco společnosti. Velice mu schází jeho sestra a její temperament a silná vůdčí osobnost.

 

Historie:

Hans se narodil milujícím rodičům, kteří se sblížili díky otcově návštěvě jejich hlavní vesnice. Zpočátku vyrůstal sám a byl tak trochu rozmazlován, což si pravděpodobně ani neuvědomil. Vše se změnilo skoro půl roku po jeho třetích narozeninách. Chlapec, který se narodil v podzimních dnech tak zjistil, že bude mít bratříčka nebo sestřičku. Hans měl mít co nevidět pět let, když se narodila malá scvrklá holka. Když se to doslechl, tak žárlil. Byl naštvaný a chtěl jí uškodit ale… jakmile vběhl do pokoje nemohl. NEDOKÁZAL NIC. Jediné co mu bylo dovoleno bylo zírat do těch průzračných, šedomodrých oči, které ho přikovaly na místě. Nebyl si jist co v nich bylo, ale něco se v něm hnulo. Náhle pak věděl, že ji musí vždycky chránit a být nejen jejím bratrem, ale i jejím přítelem.

Malý chlapec s rošťáckou tváří stál jako zmražený

na udusané, hlíněné zemi a odevzdaně pozoroval její oči.

V těch očích se zračilo něco, co nedovedl zatím popsat.

Byly jako hluboké, rozbouřené moře. Po tvářích byly stopy,

jak plakala, které již zasychaly.

Nikdy jí neublíží.

Nemůže.

Tento pocit mu však nezabránil na svoji sestřičku svádět své nejrůznější prohřešky, pošťuchovat se s ní, prát se a vyvádět si nejrůznější naschvály. Když však šlo do tuhého, tak ocenil, že se Nixie snaží hodit vinu na sebe, nebo to bylo přesně naopak - její vina přecházela na něj. Vždycky ho udivovalo, jak energická Nixie opravdu je. Snažil se být jako ona alespoň z poloviny. Druidé děti milovali, ale Nixie Hanse - někdejšího poslušného, zdvořilého a pokorného chlapce - zkazila. Nebylo pochyb, že jemu to ani v nejmenším nevadilo. Nikdy nebyl ničím zvláštní a ani to své malé holčičce nezáviděl. Byl rád, že ji má poblíž, že na ni může být hrdý, ale nikdy nechtěl být jako ona. Tedy v jistých ohledech nechtěl.

Upřel nevinné oči na tátu. Tentokrát to přehnal.

Bál se ohlédnout po Nixie, jak se tváří.

“Tak kdo to provedl?” zeptal se otec.

Hans už se chtěl přiznat, když se ozvala Vlčice.

“Já.”

Když mu bylo devět let došlo k jeho první proměně. Vše proběhlo přesně podle tradic druidů a o rok později se mu vyjevil jeho element - díky rituálu. Jeho obeznámení s elementy, energiemi a dalšími věcmi, které znal z oboru přírodní magie, lukostřelby, jednoduché práce s nožem a druidských záležitostí bylo velice dobré. Proto s magií ani proměnou nezačínal od nuly, co se týče teorie. Hans se i přes rebelie spáchané bok po boku se svou sestřičkou držel jakožto pečlivý student. Když dosáhl dvaceti let, tak v sobě našel cit k vodě. Sice jej sotva poslechla, ale byl to pro něj ohromný úspěch, protože vždy směřoval svůj život je Stezce. Chtěl druidům pomoci a narozdíl od Nixie se odjakživa zajímal o ovládnutí ostatních elementů, ne jen ohně. Hans se však cítil krapet zrazen, když se dozvěděl o Nixiině plánovaném odchodu. Velice ho to zranilo a téměř dohnalo na dno. Nebýt zubu, který od jeho devatenácti obepínal jeho pravé zápěstí, tak by byl doopravdy ztratil příčetnost. Dva roky po Nixiině odchodu byl plně ponořený do učení, teorie i praxe magie, cvičil se i v lukostřelbě a lovu - když jej stihl opravdu veliký hlad - a tak i něco shodil, za to však zesílil jak na těle, tak na duši. S láskou vzpomínal na sestru. Věděl že se setkají. Museli. Hans si zazlíval, že kdysi schoval korunku, kterou Hvozd věnoval Nixie. To je další důvod, aby se s ní setkal. Nedávno však díky blížícím se válkám ugalové pospíchali skrz Dračí hory a částečně zruinovali vesnici. Poranili mnoho druidů a vzali si co se jim hodilo. Nebyli to sice ti urgalové, které ovládal Galbatorix, ti se před pár lety díky bohu vesnici vyhnuli, ale i tak… Druidé neměli šanci do zimy nashromáždit dostatek zásob. A po nějaké době je zastihla ještě horší věc než hladomor. A tou byl obyčejný, zákeřný mor. Hladem zesláblí druidové se mu z většiny neubránili. Na samém konci smrti zbyl jen jediný, kdo mor nechytil - Hans. Nezdržoval se v blízkosti vesnice. Nestihl se s rodiči pořádně rozloučit. Ani s vesnicí. Za rozloučení se dá považovat počátek epidemie, kdy se Dancko a Miria rozhodli jej poslat do Hlavní vesnice, odkud pocházela jeho maminka. Dlouho však otálel v Dračích horách a tak viděl umírat ty, kteří pro něj tolik znamenali. Kvůli Nixie se však rozhodl udělat čáru za minulostí, vzal její korunku z kořenů, bylinky, nějaké oblečení a ve zvířecí podobě se vydal skrz les Du Weldenvarden tam, kam mu to rodina určila. Nejprve marně pátral kudy se vydat, nebo jak se do něj dostane, až nakonec po klikaté cestě, kdy omylem šel jednou špatným směrem do Dračích hor, dorazil před mohutnou a prastarou klenbu. V mysli mu vyvstanulo jméno tohoto lesa - Du Weldenvarden. S úctou opatrně vkročil a přes menší odpor bariéry, která jej chránila proti nezvaným návštěvníkům se do něj ponořil a za svého putování se s ním opratrně seznamoval a nemotorně se snažil domluvit s elfy kudy se dostane do cíle. Obvykle nevěděli. Nakonec po několika měsících motání, kdy slyšel přehršel elfských slov z nichž nepochopil v podstatě žádné, se dostal na konec a podél řeky, kterou následoval tak nějak intuitivně se dostal koněčně k Hlavní vesnici. Vidělo ho na jeho cestě opravdu mnoho elfů, určitě věděli kým je, snad proto jej nechali jít. Po delší době kdy dosáhl vesnice a sžil se s ní si našel kamaráda - Adrise. Je to hoch, který také nedospěl. Oba dva chlapci zjistili, že jeden druhého neradi opouštějí, že jejich sourozenecká láska je převyšuje. A přesto Hans věděl, že nesetrvá dlouho. Nyní, když ví kde Nixie míří - tedy k Vardenům (ví to odjakživa, že je chce vyhledat) - doufá, že tam ještě bude. Rozhodl se, že je najde, sám nebo s Adrisem. Jeho přítel ho pro jeho obrovské nadšení nezklamal. A oba dva mezi sebou rozvinuli takzvanou platonickou lásku. Nikdo o tom však neví. A ani by neměl. Jediný komu je to Hans ochotný říci je jeho sestra, kterou bude muset bohužel seznámit s vyhlazením vesnice. A s tím, že jí lhal.

 

Schopnosti:

Magie přírodní (Učeň)

Metamorfní - 1/7 (Novic) - proměna mu jde jen velmi těžko a nijak ji nerozvíjí

Elementární - 3/7 (Mistr) (První země, základy vody)

Vizuální - 2/7 (Starší Učeň)

Psychická - 2/7 (Starší Učeň)

Poznání - 2/7 (Starší Učeň)

 

Boj, lov (Učeň)

Luk 2/7 (Učeň)

Obrana a práce s nožem 2/7 (Učeň)(Stahování z kůže, základní sebeobrana)

 

Ostatní dovednosti

Výborný běžec

Skvělý plavec

Obratné kousky (Podobné gymnastice)

Skvělý ve hře na schovávanou

Skrývání pachu 5/7

Dobrý léčitel (jak pomocí magie, tak pomocí přírodních materiálů) 4/7

Rozvinutý šestý smysl - Jako každý druid vycítí překážky, díky spojení s Hvozdem. Také intuitivně vycítí které bobule a jiné plody a rostliny lesa mu ublíží a které ne.

Možnost tvarovat magii země do libovolných tvarů, velikostí a barev 4/7

Umí trochu vařit 2/7

 

Znalosti

Umí mluvit druidským a lidským jazykem

Základy písma

Rozeznává bylinky, bobule, léčiva i jedy, odvary, lektvary

Skvělá znalost anatomie lidského, jeleního, vlčího, ptačího těla a biologie

Rád se zabývá astronomií a předpovědí počasí

Druidí oslavy, rituály, jejich příprava a provedení, styl oblékání i zdobení

Rodina:

Pokrevní rodina:

Matka (Miria Fielne) - Hansova a Nixiina maminka byla dříve velice nádherná bělooká žena s vlasy barvy havraní. Ale díky nákaze moru ji viděl pokrytou ohavnými boláky, ležící nehybně v posteli a pomalu umírající. Byla o trošku vyšší než jeho sestra, ale o dost menší než sestra. Ovládala ve větší míře víře a v menší proměnu na vránu.

 

Otec (Dancko Fielne) - Jako jednoho z minima druidů ho kletba vůbec nestihla a normálně zestárl do svého opravdického věku - padesáti let (přičemž Miria je o deset let mladší). Vlasy připomínající stříbrnou řeku se volně vlní ke klíčním kostem, kdysi však míval hnědé vlasy po svém otci. Jeho nadání spočívalo v přivolávání vody a jeho patronem se stala vydra.

 

Sestra (Nixie Nyx Fielne = Vlčice) - Velice odvážná mladší sestra. Také jí bylo dopřáno dospět, alespoň do plodného věku. Hodně druidů na ni žárlilo, dá - li se to tak nazvat, ale on nikdy nechtěl být jako ona. On vždycky chtěl být jen bratr úžasné nadané sestry. Nixie je od mala hrozný rošťák a čertovo kvítko. Její ústa neznají přetvářku. Nebo minimálně když odcházela, tak ji neznala. Svou sestru miluje nadevše a neumí si představit, že by o ni přišel. Na co se však netěší je, až ji bude muset oznámit, že většina vesnice je po smrti. I jejich rodiče.

 

Získaná rodina:

Adris - S tímhle hochem v jeho věku - který je také druid - sdílí platonickou lásku. Oba dva se mají hodně rádi a potkali se v hlavní vesnici. Je to téměř stejně vysoký blonďák s hustými vlásky a jeho oči jsou zářivě zelené. Adris je milý, sladký, starostlivý, optimistický a miluje zábavu. Samozřejmě má smysl pro orientaci, důvtip a pobral ohromné množství inteligence. Cestuje spolu s Hansem, který hledá Nixie - údajně jeho malou sestřičku. Adris je Hansi naprosto oddaný a miluje ho z celého srdce. Dále vládne živlu vody a pro Hanse se chce naučit zemi - snaží se vzájemně učit. Mění se na Vydru.

Ostatní druidé z jeho vesnice

Majetek:

Oblečení

To které nosí na sobě a v brašně má teplý medvědí kožich a boty vydělané ze zvířecí kůže. Také tam je Adrisův teplý plášť spolu s botami a pár kousků oblečení, jako náhradu.

Zbraně

Primitivní luk, který si sám vyrobil, je menší, ale průbojný. K němu má též ručně vyrobené ostré šípy a toulec. V malém pouzdře má u boku nůž, který obvykle slouží k čištění kůže, stahování z ní, vykuchávání úlovku, ale dál by se použít i k sebeobraně.

Ozdobné předměty

Kolem zápěstí má řemínek s Nixiiným vlčím zubem a kolem kotníku kožený řemínek, nosí s sebou také dřevěnou korunku, kterou jí daroval Hvozd, v jeho brašně se dá najít i jeho první parůžek, jehož dvojici má Nixie u sebe. Jeho hlavu často halí lebka jelena, kterou jen nerad odkládá.

 

Kontakt/Další postavy:

 

Atanvarnë Merenwen Lossëhelin (Archív postav - kočkodlak - žena)

Nixie Nyx Fielne (Druidé - žena)

Ikarm (Archív postav - víla - muž)

Aronel I. Gil’eadská (Lidé - žena)


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë