Jméno: Lynneth Sarrell

Typ postavy: mechanická

Rasa: Elf

Věk: 130 let (narozena 13. Duhovce 3137)

Jazyky: Starověkký jazyk, Obecná řeč

Podoba: Mé vlasy mají barvu Luny v úplňku. Nejčastěji je nosím zadek volně rozpuštěný a z čela si vlasy stahuji dozadu, kde je proužkem látky svazuji do culíku. Po stranách nechávám prameny volné a splétám je do dvou volných copánků, které mi lemují tvář. Pokud mi ale při nějaké činnosti překáží, splétám si je do dlouhého pevného copu.

První, čeho si všimnete jsou světlounce fialkové oči. Na výšku měřím 165 cm, takže nejsem nijak výrazně vysoká, ale ani nejsem malá. Moje postava je příkladem elfské ladnosti a přesnosti.

Nejčastěji nosím oblečení z lámarae, většinou jednoduché šaty v barvách lesa, zelené s hnědými detaily. Ráda chodím naboso, ale ne vždy je to možné, proto nosím také jednoduché elfské boty.

Povaha: 

Když se na mě někdo podívá, vidí mladinkou elfskou ženu, která ještě nedávno byla dívenkou. Proto ti, kdo mě neznají předpokládají, že jsem naivní a důvěřivá, přestože tomu tak není. Dále jim můžu připadat trochu nesmělá, možná bázlivá. Opravdu si nejsem jistá, jak mě ostatní vidí...

Ve skutečnosti jsem přátelská, ale paradoxně občas potřebuji strávit nějaký čas také o samotě. Znevýhodněna jsem svou nedůvěřivostí k cizincům, chvíli trvá než osobě začnu důvěřovat. Největším problémem je moje nerozhodnost, mám totiž strach, že se rozhodnu špatně, proto situace může dospět až do té míry, že se nerozhodnu vůbec. Občas jsem také výbušná, ale většinou se umím ovládat. Jsem rychlá a hbitá, jako všichni elfové. Mým velkým přáním je naučit se bojovat.

Historie: Narodila jsem se v Osilonu, elfském městě, ale má rodina záhy přesídlila do  hlavního města Du Weldenvarden. Otec a matka prodali svou krejčovskou dílnu a rozhodli se začít nový život v Ellesméře. V dětství jsem se naučila číst a psát. Mé vzdělání bylo pro rodiče důležité, proto mě matka učila. Objevila jsem také jednu svou velkou svou vášeň - plavání. Jakmile jsem dosáhla věku 50 let, začala jsem rodičům vypomáhat v nové krejčovské dílně a začala se pozvolna učit řemeslu, abych je mohla po rodičích jednou převzít. Časem se k tomu přidal také čas trávený v knihovně, vždy mě zajímala magie a snažila jsem se ji pochopit. Tato záliba vznikla ve chvíli, kdy mě matka začala učit kouzla potřebná k řemeslu.

Sice mě práce krejčí vždy bavila, ale mé srdce stále prahlo po dobrodružství. Proto bych se ráda naučila bojovat i lépe kouzlit a možná zkusila cestovat.

Schopnosti: Díky zaměstnání svých rodičů jsem se vyučila krejčí, takže umím šít a pracovat s látkou.V dětství jsem se naučila číst a psát, ale také plavat. Ovládám základy klasického léčitelství. Také zvládnu vařit a vést domácnost, přestože mě to moc nebaví. Díky cvičení Rimgaru se udržuji v kondici a ohebná. Ovládám základy magie, ale převážně věci potřebné k vykonávání krejčovského řemesla (kouzlo na stříhání látek, kouzlo na zpevnění nití a látek, aby oblečení déle vydrželo). V magii se snažím zlepšovat, proto často pročítám díla, která o ní pojednávají a snažím se ji pochopit. Díky knihám, pilnému tréninku a tpělivosti své matky jsem se naučila zapálit připravené ohniště a jednodušší manipulaci s vodou. Také dokážu pomocí magie vyléčit drobná poranění, kdy je potřeba jen zacelit kůži a spojit trochu masa, protože nejsem moc zběhlá v anatomii, na víc si netroufám, přestože matka je přesvědčená, že bych zvládla víc. Mám prostě strach, abych svým léčením někomu víc neublížila než pomohla. 

Dokážu celkem obstojně bojovat s dýkou, ostatně ji neustále nosím skrytou v záhybech svých šatů, ale nijak závratně dobrá nejsem. Sním o tom, že se naučím boji s mečem nebo jakoukoliv jinou vhodnou zbraní. 

Rodina: Mou jedinou rodinou jsou moji rodiče, kteří vedou krejčovskou dílnu, proto jim v dílně občas vypomáhám nebo sama zastávám potřebné práce v domácnosti, když na ně matce nezbývá čas.

Majetek: Vlastním několikery obyčejné šaty, které jsem sama šila u rodičů v dílně. A dvoje slavnostní, pro speciální příležitosti, které jsem sama navrhla a ušila. Mám je pečlivě uložené v truhlici v mém pokoji. Také mám jednu dýku, byl to dárek k mým stým narozeninám od rodičů. Nejzajímavější věcí kterou vlastním je zdánlivě obyčejně vypadající přívěsek ve tvaru dračího spáru, který má v drápech zasazený modrý drahokam, údajně safír, do kterého je možné ukládat energii. Tento šperk se v naší rodině dědí už po patnáct generací a vždy ho nosím na řetízku na krku.