Tangdill Bolofar

Jméno: Tangdill Bolofar

Rasa: Člověk

Pohlaví: Muž

Věk: 22

Náboženství: Solasova církev

Jazyky: Lidský

Povolání: Kovář

Vzhled

Tangdill Bolofar má krátké husté hnědé vlasy s bílým proužkem vlasu na každé straně hlavy. Má oříškovou hnědou barvu očí a černé obočí. Co se postavy týče má mohutnou, svalnatou postavu od dlouho strávený čas na poli se svoji rodinou obdělával pole i jako dlouholetý učeň v kovárně u velkého mistra v oboru. Je velmi přátelský a milý mladý muž který má rád klid jak při práci tak i při lovu ryb ale umí se pěkně rozčílit.

Tangdill nosí při práci zašedlou lněnou košili, dlouhé bavlněné kalhoty a těžkou koženou kovářskou zástěru, ve svém volném čase ma velmi miluje rybolov a k vodě má tmavě zelené bavlněné kalhoty, tmavě zelenou pláštěnku světle zelenou košili a kožené boty. Ale i rád chodí lovit do lesa divokou zvěř ze svou matkou která chodila se svým otcem na lov. Tangdill se naučil velmi dobře střílet z luku.  

Historie

Jednoho podzimního dne se narozdíl mladý muž jménem Tangdill. Jak Tangdill postupem času rostl a sílil, pomáhal rodičům na poli. Když mu bylo 15 let, rozhodl se, že chce být vyučeným kovářem, protože to považoval za vhodné. Když pracuje na farmě, tak by přece měl i opravit nebo vyrobit nejrůznější nástroje. Odešel k místnímu kováři, aby se naučil kovářskému řemeslu Řemeslo ho fascinovalo už od dětství, ale netušil, že v budoucnu se naskytne lepší příležitost.

V kovárně strávil pět let zpracováním oceli do různých předmětů - od jednoduchého hřebíku až po vstupní mříže. O rok později nastal zvrat - díky loveckému umu své matky a schopnosti zpracovat úlovek - jak ho to učil otec - šel Tangdill na lov před prvním sněhem do hor pro zdatný kus jelena. Druhý den strávený v horách zahlédl vojsko, které šlo přímo do jeho rodné vesnice - chtěl varovat celou vesnici než se k ní dostanou vojáci. Bohužel to nestihl. Cela vesnice lehla popelem. Hned běžel k domu, kde bydlel, a málem se zhroutil. Viděl, jak jeho rodiče a sestra leží mrtví před hořícím domem, tedy alespoň si to myslel. Jeho otec ještě chvilku žil a předal mu knihu s vazbou z červené hovězí kůže. Řekl mu: “Toto je vzácná kniha, která se dědí z otce na syna. Dávám ti ji jako naše jediné dědictví. Najdeš v ní texty, které ti pomohou k nalezení elfské-” a vydechl naposledy. Větu už nikdy nedokončil. A tak začala Tangdillova cesta po Alagaesii, aby našel elfy, jak bylo psáno v knize, kterou mu otec daroval. Jeho budoucnost se náhle začala měnit a přetvářet, ale ještě nevěděl, do jaké míry. Bude velkým mistrem kováře nebo třeba skončí jako farmář? To ukáže čas.

Schopnosti

Díky matčinému vícviku lovu z lukem umí se velmi dobře uživit, díky kovářskévu učení si kokárzal za vípomoc v kovánach vídělat nějaky ten zlatý.

Lukostřelba 2/7

Práce v kovárně 3/7

Majetek

Luk a šíny, tmavě zelenou pláštěnku, tmavě zelené bavlněné kalhoty, světle zenou košili, kožené boty, lovecký nůž, děděná kniha tajemství