TOPlist

Napsal: Správce říše | Kategorie: Knihovna
Dne: 19.09.2012 13:42:16 FB



Jazyk kočovných kmenů II.část

Autor: Marina Vista Verde

pozn. Jazyk je všeobecná elfština tak doufám, že nikdo nebude naštvaný


S
 
s - o
se - o
s, se, spolu s - yo
s, mající – arwa
samčí - hanuvoitë
samičí – inimeitë
samota - erë, eressë
samotný - er
samozřejmě - tancavë
Saturn – Lumbar
sbohem – namárië
sečíst - onot-
sedět – hara-, mn.č. hárar
sedm – otso
sehnout (se) - cúna-, cauta-
sehnutý - rempa (příčestí trpné)
selhat – quel-
sekáček - hyando
sekat - cir-
sekat (sekyrou) - pelecta-
sekat mečem – mac-
sekyra - pelecco
sen – lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori
seskupený – hostaina
sesmeknout se - talta-
sestavený – hostaina
sestavit – hosta-
setkání – omentië
setkání, křížení (tří a více) – yomenië
setkat se - omenta-
setrvat – mar-
sever – Formen
sevřený - tunga
sevřít v náručí - vaita-
shon - rimpë
shromážděný – hostaina
shromažďovat (se) – hosta-
schovat (se) – nurta-
schůzka (tří a více) - yomenië
síla (fyzická) – tuo, poldórë
silný – turca, polda
Silvestr – mettarë
síň – mardë, pl. mardi
síň (vysoká) – oromardë, pl. oromardi
síň (zastřešená klenbou) – rondo
sirup – pirya
síť – rembe, natsë
síťoví – rembë
skákat - halta-
skákavý - haloitë
skládat – par-
skličující - lumna
sklizeň – yávië
sklo – hyellë
skloněný – cúna
sklonit se – cúna-, caw-, cauta-, luvu-
sklopit - luvu-
sklouznout - talta-
skoba – ampa
skoncovat (s něčím) – hat-
skončit – telya-, telu-
skrýt (se) – nurta-
skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina
skrz – ter, terë
skřet – orco, pl. orcor, orqui
skřítek – Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor
skřivan – lilurin
skučení - miulë
skupina, řada – téme, pl. témar
skutečný - anwa, sanda
skvělost – rillë, rildë
skvostnost – alcar
skvostný – alcarinqua
skvrna - mordo, motto
slábnout – píca-, quel-
slábnutí – quelië
sladký – lissë
sláva – alcar, rillë, rildë
sláva! (někomu) - aiya!
slavík – lómelindë, pl. lómelindi
slavík (poet.) – tindómerel
sled, řada – téme, pl. témar
sledovat – tir-
sledovat, dívat se na - yéta-
slib - vérë
slib (závazný, slavnostní) - vanda
slíbit - vesta-*
slibovat - vesta-*
sličný - vanya
slon – andamundo
sloup – tarma
slovo – quetta, pl. quettar
složit – par-
sluj – rotto
slunce – Anar
slunce (jeho jméno) – Vása
slunce (rudé, žhavé) – Úr-anar
sluneční světlo – aurë, arë
služebník – příp. –ndur
slyšet – hlar-
slza - nírë, nië
slzy - v slzách (adj.) - niermë
smát se – lala-
smělost - verië
smělý - verya, canya
směr – men, tië
směrem tam - tandë
směřovat - tuca-
smět - lerta-, smím - lertan
smrt – fírë, urdu, nuru
smrt, agónie - qualmë
smrtelníci (následovníci) – Hildor
smrtelník – Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar
smuteční vrba - siquilissë
smutek - nyérë
smyčka, nástraha – neuma
smyčka, uzel – narda
smyslnost - mailë
smyslný - mailëa
sněhobílé světlo - is
sněhobílý – lossë
snést, snášet (něco) – termar-
sněženka – nieninquë
sníh – lossë
snít – óla-
snít, dřímat - lor-
snížit - luvu-
snížit (se) – píca-
sobota – valanya (tárion)
sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi
soud - námë
soudce - námo
soudit, domnívat se - nam-
soukromý – véra
soumrak – lómë, ló, mórë
soumrak (hvězdný), večer – undómë
soumrak (hvězdný), rozbřesk – tindómë
soutěska - falqua
soužit - nwalya-
spadnout – talat-, talta-
spálit - usta- (trans.)
spánek - fúmë, murmë
spár - racca
spát - muru-, fum-
spatřit - cen-, bud. č. cenuva
spěch – rimpë, hortalë, hormë
spěchat - horta-, alac-
splést (se) dohromady - fasta-
splétat - rig-*
spleť - fas, fatsë
splnit – quat-, bud. čas quantuva
spočítat - onot-
spočívat, odpočívat - ser-
spoj - yanta
spojení - yanta
spojení myslí (zrak mysli) – osanwë-centa
společenstvo - hostar
společnice - osellë
společník - otorno
spolehlivost – vorowë
spolehlivý – vórima, voronda
spolu, dohromady – o-, ó-
spona - tangwa
spor - costa
sport - tyalië
spousta – rimbë, úvë
spravedlivý – faila
správní oblast - ostar
sprška - timpinë
sprška, pěna – winga
sráz - ollo
srdce (fyzicky) – hón
srdce (symbolicky) – indo
srdce, nitro, vnitřní mysl – órë
srdnatost - cánë
srp – circa
srpek měsíce - cú
srpen – Úrimë
srst – helma
sršet – ita-, tin-
stačit, být dost - farya-
stále – oio, oiavë
stále, nekonečné období – oialë
stálost – voronwië
stálý - sanca, sanda, tulca
stálý, věčnětrvající - oia
stálý (v službě, dodržování závazků) – vórima, voronda
standarta - tulwë
stanovit - panya-
stanovit - tulca-
stanovit s konečnou platností - martya-
stárnout - yerya-
starobylý - yára
starodávný - yára
starý – enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa
starý, ošuntělý (o věcech) – yerna
stát (na místě, trvat) – termar-
stát, země – nór, nórë, nor
stát se - marta- (impers.)
statečnost - verië
statečný - verya, canya
statek - osta
statný - polda
stav, tkalcovský – lanwa
stavení – ataquë
stavitel, vyrobitel – samno
stažený – tunga
stehno – tiuco
stékat - cel-
stěna – ramba
stěžeň – tyulma
stíhat, pronásledovat - roita-
stín – huinë, lómin, mordo
Stín - Huinë
stín (hluboký, temný) – fuinë
stín (těžký) – lumbulë
stín, tmavý - ungo
stín smrti – nuruhuinë
stín; pod stínem – huinë; unuhuinë
stín vrhaný objektem - lëo
stínit - telta-
stínit před světlem - halya-
stinný - halda
stisknout – sanga-
stížnost - nur, núrë
stlačit – sanga-
stmívání, šero – undómë
sto – haran, harna
stočit (se), změnit - ahya-
stoh - hahta
stonavý – engwa
stonek (část tengwy) - telco
stoupat – orta-, min. č. ortanë
stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-
stožár – tyulma
strach - caurë
strach, mít - aista-
stráň – pende
stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
strast - nyérë
strašný – aica, rúcima
strážce - tirno
strom – alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)
strom (spíš útlý, menší)– ornë
strom, který dává pryskyřici - súcë, aiquairë
strom, ovocný - marinnë, marindë
stromořadí - aldëon
strop – telumë
strmý - aiqua, oronta
strž – cilya, yáwë
střapec - fas, fatsë
střed – endëa
středa – isilya
střední – enya, endya
Středozem – Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya
střecha – telumë, tópa
střežený, vězněný – manda
střežit – tir-
stříbrný - telpë, tyelpë, telep
stříbro – telpë, tyelpë, telep
stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa
studený – ringa
studený (být studený, mrazit) – niquë
studený (být studený, o počasí) – nicu
studený jako led – helca
stupeň - tyellë, pl. tyeller
stvoření - onna
stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
sudba - ambar
suchý – parca
sukno – lannë
svačina - taran, tarambo
svah – pende, amban
svatba - vestalë
svaté místo - yána
sváteční - merya
svátek, volno - meryalë
svatý – aina
svatyně - corda, yána
svazek - nútë
svažující se - penda
svět – Arda, Ilu
světlemodrá – helwa
světlo – cálë
světlo (hvězdné) – silmë
světlo (jasné) – alta
světlo (jiskřivé) - rilmë
světlo sněhu - is
světlý - marya, calwa, cala, calina
svěžest, mládí - vénë, wénë
svěžest, vitalita - laito, laisi
svěží - venya, wenya
svíce – lícuma
svírat v náručí - vaita-
svítání – ára
svit - fairë
svítící – silma
svítit - cal-, calta-, alca-
svítit (bíle) – sil-, ninquita-
svižný - alarca, larca
svižný, rychlý - linta
svléct (se) - helta-*
svobodný - mirima
svolat – yal-, tulta-
symbol, znak – tanna, tengwë, pl. tengwi
syn – yondo
sýr – tyuru
 
Š
 
šarlatový – nasar
šat - vaima
šedý – mista, sinda, hiswa
šedý (světlešedý, stříbrošedý) – sindë
šelest - escë
šepot - lussë
šeptající – nurrula
šeptat – nurru-, lussa-
šeptavý – nurrua
šermíř – macar
šermovat – mac-
šero – fuinë, lómë, ló, mórë
šest – enquë
šíje - yat, yatta, yanta
šíp – pilin, pl. pilindi
šípek, plod plané růže - campin
šípková růže - campilossë
široko a daleko – palan
široký - landa
širý - palla
škeble – hyalma
šklebit se (díra) – fau-
škrt - tecco
škubnout - rihta-
šlechetný muž – callo
šlechtic – arquen
špatný – raica
špatný, mravně zkažený – saura
špatný, zlý – úmëa, ulca
špendlík - teret
šperky - sinqui
špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice – nehtë
špičatý – maica
špička, vrchol – rassë, tildë
špinavý - vára
šrám - cirissë
šťastný – alassëa
šťastný, být - valina-
šťáva – sáva
štěkání - winda
štěkot - winda
štěrk – sarnië
štěstí – alassë, almië
štíhlý – teren, nindë
štípnout - nac-
štípnutí - nahta
štít – turma
šum - lussë, escë
šumět - lussa-
šustot - escë
švestka, třešeň – pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
 
T
 
tady – símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) – yulda, pl. yuldar
táhnout se - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako – ve
tak, takto, to – sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten – tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta – atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento – sina
téci, proudit – ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď – sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo – hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota – mor, mornië, huinë, fuinë
temný – lómëa, huiva
temný, černý – morna, pl. mornë
temný, pod stínem – unuhuinë
temný, ponurý – morë
ten, který (angl. urč. člen) – i
ten, tamten, onen – tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto – sina
teplý – lauca
tesák (i jako skála, zub) – carca, pl. carcar
tesař – samno
tesat - pelecta
těsný – tunga
těsto - maxë
těžký – lunga, být těžký, ležet těžce – lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) – i
ticho - quildë
tím směrem - tandë
tis - tamuril
tisknout – sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav – lanwa
tkaný - lanna
tkát – lan-, lanya-
tlačit – sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý – tiuca
tma – mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo – lúrë
tmavěhnědý – varnë
tmavost - mordo
tmavý – lómëa, huiva
tmavý, zatažený – lúrëa
to – ta, konc. –s
to, tak, takto – sin
točit se - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) – enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) – tárë
topol – tyulussë
toto, tato, tento – sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulat se - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít – mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva – salquë
tráva (mrtvá, vysušená) – sára
trávník - palis
trhlina – sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufat si - verya-
trpaslík – Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië – trpasličí lid
trpký - sára
trubka – romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf – hyóla
trumpeta – romba
trůn – mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat – termar-
trýzeň – nwalmë
třebaže – elyë
třepotat se – wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka – pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí – nelya
tři – neldë
tří- - nel-
třpyt – alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpyt čepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) – nillë
třpytící se – ilcala, tinda
třpytit se – tin-
třpytit se (bíle) – ilca-
třpytivý – itila, tinda, rilya, silma
tu – símen
tuhý – norna, tarya
ťukat – tam-
tůň – ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. –shaped) – canta
tvarovat – cat-
tvář – anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý – norna, tarya
tvrdý, neúprosný – sincahonda
tvůj, tvá, tvé – konc. –lya
ty – redukovaná konc. –t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký – tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë
 
U
 
úbočí – pende, amban
ubývání – quelië
ubývat – píca-, quel-
úcta – áya
učenec - istyar
učenost - nólë
učený - istima, nóla
učinit konec - telya-
učit se - nol-*
udát se - marta- (impers.)
udatnost - cánë
udělaný – carna
udělit - lav-
údolí – nandë, nan, nand
údolí (hluboké) – tumba, tumbo
údolí, údolíčko - nal, nallë
údolní - nalda
udusit (se) - quor-
uhlíky, řežavé - yúla
uchopit - mapa-
uchovávat - harma-
ukázat, označit – tana-
ukazovat, označovat – tana-
uklonit se - caw-
ukončení – telma
ukončit – telya-, metya-, pusta-
ukrýt (se) – nurta-
ukrytí (podst. jm.) – nurtalë
ukvapený – tyelca
úl - nierwes
umazaný - vára
umazat (se) - vahta-
umění – Carmë
umět - ista-, umím - istan
umět, znát - ista-
umírat – fir-
únik - uswë
uniknout - us-
únor – Nénimë
upadat – talat-, talta-
úpadek – talta
upevnit – tacë-, min.č. tancë, tulca-
uplést – lan-
úplný - quanta
úplně – aqua
upnutý – tunga
úponek rostliny - liantë; pavouk
upoutání na lůžko - caila
upoutaný na lůžko - caila, caimassëa
uprchnout - us-
uprchnutí - uswë
upusit od něčeho - hauta-
Uran - Luinil
určit - tulca-, panya-
určit, neodvratně - martya-
určitě - tancavë
úroveň – tyellë, pl. tyeller
urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-
uříznout – auciri-
usedlost - osta
usilovat o – horta-
usmívat se - miri-*
úspěch, mít - ala-
uspěchaný – tyelca
uspořádat – par-
usrkávat - salpa-
ústa – anto
ustanovení – namna
ustat - hauta-
ustavičně - voro
ustavit - tulca-
ústí řeky - etsir
ustoupit - lav-
uši – lár
ušlechtilý – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-
ušpiněný – púrëa
ušpinit - vahta-
ušpinit (se) - vahta-
uštknout - nac-
uštknutí - nahta
utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë
utéct - us-
útěcha - tulto
útěk - uswë
úterý - anarya
útes - ollo, carca
utichat - quel-
utkat – lan-, lanya-
útlak - sangassë*
útlý – nindë, teren
utonout - quor-
utonulý - quorin
utopit se - quor-
utrpení – nwalmë
utvářet – car-
tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
uvádět - tana-
uvězněný – manda
uvolnit - lehta-, fainu-
uvolnit se - panta-
uvrhnout do záhuby - martya-
uzávěr - tampa
uzavřít – telya-
uzdravený – envinyanta
uzdravit – envinyata-
území, kraj – nórië
uzel – narda, nútë
úzkost - ossë
úzký - lenwa
uznávající - himba
uznávat - himya-
úžasný – mána
užitečný (o věcech či skutcích) – mára
 
V
 
v – mi, mí
vadnout - hesta-, hista-
val – ramba
válčit, dělat válku – ohtacar-, min.č. ohtacarnë
válečník – ohtar, ohtatyaro
válka – ohta
van – yulda, pl. yuldar
vánek – hwesta
vánek, mírný - vílë
vanoucí – hlápula
Vaše Veličenstvo – Aran Meletyalda
vášeň - írë
vášnivý - verca
vát, foukat – hlapu-, sú-, súya-
vázat - nut-
vazba - nútë
včela – nion, nier
vdát se/oženit se - vesta-
věc – nat
večer – sinyë, undómë, andúnë
věčně – oio, oialë
věčně tvořící – oiencarmë
věčný, věčnětrvající - oia
věda (jako celek) – Ingolë
vědec – ingolmo, istyar
vědění – nolwë, nólë, issë
vědění, filosofie – Nolmë
vědět – ista-, sintë-, saira-
vedle - ara
vědomost, znalost – nólë, istya, issë
vedro – úrë
věk, koloběh – randa
velebit – laita-
Veličenstvo – Meletyalda
velitel – cáno
Velká medvědice (souhvězdí) – Valacirca
velké množství – hosta
velkorysý – faila
velký (o rozměrech) – alta
ven, ven z – et
věnčit - rig-*
věnec - ría
venek - ettë
venku, za – ara
věnovat pozornost, hlídat – tir-
Venuše – Eärendil, Tancol
věrnost – voronwië
věrný – vórima, voronda
veselost – alassë
veselý – alassëa
vesmír, všechno - ilu, ilúvë
vesnice (ohrazená) - masto
vespod – undu, předp. undu-
vést (někam) - tuca-
vést, řídit – tur-
veškerý – ilqua, ilqa
větev – olwa
větřík – hwesta
větřík, jemný - vílë
vězení – mando
vězněný – manda
věž – mindo, velká – mindon
víc - yonta
více - yonta
vidět – cen-, bud. č. cenuva
vidět, být nejasně - valca-
vidina – lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinná réva - liantassë
víno (nápoj Valar) – limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz – nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr – súrë, vaiwa
vize – olos, pl. olori
vládnout – tur-, vala-
vlas, kadeř – findë, finë
vlastní – véra
vlastnit, mít – harya-
vlasy – loxë
vlasy (jako celek) – findessë
vlasý (xxx-vlasý) – finda
vlaštovka – tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčí mák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít – ulya-, ul-
vlk – ráca, narmo
vlkodlak – nauro
vlna (materiál) – tó
vlna (pěnící) – falma
vlněný – toa
vlnobití – solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnější strana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřní klid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk – indyo
voda, vody (nepočitatelné) – nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko – hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící – nísima
vonný – nísima
vosk – líco
vous, vousy – fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána – quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba – tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet – yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý – yarra
vrchol – inga, aicalë
vrchol, špička – rassë, tildë
vrcholek hory – ingor, aicassë, orto
vrcholek stromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však – ananta, nan
všechen (příd. jm.) – ilya, pl. ilyë
všechno – ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny – ilyë
všichni – ilquen
vůdce – ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) – selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání – cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný – úvëa
vydávat hudební zvuk - lin-
vyděsit – ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet – termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet – ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ – Rómen
východ slunce – amrún, anarórë
východně – rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) – yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít – ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit – stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit – quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený – carna
výrok – eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla – faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký – halla, tunda
vysoký, tyčící se – tára
výstup - orosta
výška – tárië, do výše – tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulë
vytrvale - voro
vytrvalý - voronwa
vytvarovat – cat-
vytváření - tanwë, curwë
vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
vyvýšený - tára
vyzařovat – faina-, alca-
vyzdvihnout – amorta-
význačný - minda
vyžádat si - iqua-
vzbouřenec – avar
vzbudit (se) - coita-
vzdálenost - haiyassë
vzdálený – haiya, vaháya, vaihaiya, haira
vzdělaný - istima, nóla
vzdouvající se (vlny, moře) – falastala
vzdouvat se - amorta-
vzduch – vilya, wilma, wista
vzdušný - vilin
vzít, uchopit - mapa-
vzkvétající, bohatý - alya
vzkvétat - ala-
vznešená řeč - tarquesta
vznešený – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar
vzplanout - urya-
vzpomenout si - enyal-
vzpomínka - enyalië
vzpurný - avar, pl. avari
vztek – aha
vztyčit – orta-, min. č. ortanë
vždy - oi
 
Z
 
z - et
z, ven z, od – konc. –llo
za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)
za, po, přes - pella
za, přes – ter
za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar
za, venku – ara
zabezpečený – varna (příčestí trpné)
zabalit - vaita-
zabít - mac-
záblesk – íta, tindë, wintil
zabránit – stama-, tap-, nuhta-, pusta-
zabrnkat - quingi-, tango-
zabušit - namba-
začarovat - luhta-
začátek - yessë
záda – aldamo
zadusit (se) - quor-
zahalený - halda
zahalovat rouškou - halya-
zahnat - auroita-
zahnout - cauta-
zahnutý - rempa (příčestí trpné)
zahojit (se) - envinyata-
zahořklý - sára
zahrnovat, obsahovat - panda-
záhy - rato
zajatec - mól
zajíc - lapattë
zakázat - ava-, min.č. avanë
základ - talma
základní - essea
zaklít - luhta-
zaklepat – tam-
zákon – axan, sanyë
zakončení – telma
zakončit - metya-, telya-
zákrok - lesta
zakrýt – tup-
zalesněný – taurëa
zamazaný – púrëa
zamotat (se) - fasta-
zamrzlý - halcin
zanedlouho - rato
zanechání – hequa
zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë
zánik - manar, mandë
zanikání – quelië
západ – Númen
západ slunce – núro, andúnë, annún, andúnië
zapadat - núta-
zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-
západní – númenya
zápach - usquë
zápach, vůně - holmë
zapálit - urya-
zapálit, způsobit jiskření - tinta-
zaplašit - auroita-
záplava - celussë, ulundë
zaplnit – quat-
zapomenout* - etyal-
zarazit - nuhta-
zármutek - nyérë
zárodek - erdë
zaručený - sanca
záře – fairë, alata
září – Yavannië
zářící – calima, silma, tinda, rilya
zářit - cal-, calta-, alca-
zářit (bíle) – sil-
zářivý – alcarinqua, calima, rilya
zařvat - rama-
zásada - sanyë
zase - ata
zasít – rer-, min.č. rendë
zaslíbit se - vesta-*
zasněný – olosta
zásoba - foa
zastavit – tap-, hauta-, pusta-
zastíněný - halda
zastíněný stromy - aldëa
zastínit - telta-
zastřený - halda
zastřešovat – untúpa-
zástup - sanga
zašpiněný - vára
zatajení (podst. jm.) – nurtalë
zatajit – nurta-
zatajovat - halya-
zataženo, tmavé počasí – lúrë
zatažený, tmavý – lúrëa
zatímco – írë
zátka - tampa
zatlouci - namba-
zatoulat se - ranya-
zatrpklý - sára
zaťukat – tam-
zaujímat místo – termar-
zavázat - nut-
závěr – telma
závěrečný - métima, tyelima
závěrem - mettassë
zavěsit - linga-
závoj – fana
zavolat – yal-, rama-
závora - hwarma
zavraždit - mac-
zavrčení - nur, núrë
zavrčet – yarra-
zažehnout - tinta-
zbavit někoho něčeho - fainu-
zboží - armar (pl.)
zbytek - estë
zbytky - erin
zbývající část - estë
zbývající, ti - estë
zcela - aqua
zdar – aiya
zde – símen
zde, na tomto místě – sinomë
zdechlina - loico
zděšení - ossë
zdravit - áya-
zdvihnout – amorta-
zdvojit - tatya-
zdvojnásobit - tatya-
zeď – ramba
zející – fauca
zelená – laica, laiqua
země – mar
země – příp. –ndor, -dor
země, půda – cemen
země, stát – nór, nórë, nor
zemní - cemina
zemřít – fir-
zemřít (o elfech, násilně) – qual-
zesnulý, odešlý – vanwa
zestárnout - yerya-
zet – fau-
zevnějšek - palmë, palúrë
zformovat – cat-
zhotovený – carna
zhouba - umbar
zhoubce - -ndacil
zhoubný - umbarwa
zhroutit se – atalta-, min. č. ataltanë
zchřadlý - hessa
zima – hrívë
zírat – tihtala-
zívat – háca-
zjevit (se) - helta-*
zjevný – helda
zkažený - hastaina
zkažený (mravně) – saura
zklamat – quel-, bud.č. queluva
zkroucený - norna
zkroutit (se) – ric-
zkřivený – cúna
zkřížit - tara-
zkušený, moudrý - iswa
zlato (červené) – cullo
zlato (jako barva, světlo) – laurë
zlato (kov) – malta
zlatočervený – cula, culda
zlatorudý - culda, culina
zlatý – laurëa, pl. laurië, laurina
zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë
zlo - ulcallo
zlomený – rácina
zlomit – rac-
zlomit (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
zlost – aha
zlostný* - aharwa
zlověstný - lumna
zlověstný, temný – morë
zlý, špatný – ulca, úmëa
zmenšit (se) – píca-
změť - fas, fatsë
zmírnit - lehta-
zmizelý, odešlý – vanwa
zmizet, odejít – heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë
zmražený - halcin
zmrzlý - halcin
značit, označovat – tana-
značka - yulma
znak, písmeno – sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar
znak, symbol – tanna, tengwë, pl. tengwi
znalost, vědomost – nólë, nolwë, issë
znamení, žhnoucí - yulma
znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta
známý, důvěrný - moina
znát – ista-, sintë-, saira-
znečistit - vahta-
znechucení – yelma
znemožnit – stama-, tap-
zničený – rácina, hastaina
zničený (někdo, něco něčím) – rúcina
zničit – rac-, hat-, hasta-
znít - lamya-
znovu – ata, předp. en-
znovunaplnit – enquat-, bud. čas enquantuva
zohyzděný - hastaina
zohyzdit - hasta-
zopakovat - tatya-
zpěnit – falasta-
zpět - předpona nan-
zpěv - lindelë
zpěvák – lindo, pl. lindar, nyello
zpěvný pták – lindo, pl. lindar
zpívající – linda
zpívat – lin-, lir-
zpomalit - lehta-
zpoza – pella
zpráva - quentalë
způsobit - tyar-
způsobit jiskření, blyštění – tinta-
zrak - cen
zrak, vnitřní - tercen
zranění – harwë
zraněný - harna
zranit – harna-
zručnost - tanwë, curwë
zrůda – ulundo, úvanimo
zřejmý - minda
zřícenina - erin
zřítit se - atalta-
ztloustnout - tiuya-
ztrácení, blednutí – fifírula
ztracený – hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ztracený, odešlý – vanwa
ztrácet (se) – píca-, quel-
ztrácet se, blednout (pomalu) – fifíru-
ztrácet se, umírat – fir-
zub – nelet, pl. nelci
zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë
zuřivost – aha
zuřivý – naraca, aharwa
zůstat – mar-, bud. č. maruva
zvadlý - hessa
zvadnout - hista-, hesta-
zvedat se – orta-, min. č. ortanë
zvednout – orta-, min. č. ortanë
zvětšit se - yonta-
zvětšit (se) - palu-, palya-
zvětšit, prodloužit - tai-, tay-
zvětšovat se - yonta-
zvíře – celva, pl. celvar
zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) – laman, pl lamani, lamni
zvolit (si) - cilta-
zvon - nyellë
zvonek – nyellë
zvuk – hlonë, pl. hloni
zvuk (obecně) - lamma
zvuk hudby – lin, lind
zvuk listů (šelest, šum) - escë
zvuk, hudební vydávat - lin-
zvyk - haimë
 
Ž
 
žádat – can-, iqua-
žádost, touha - írë
žádost, požadavek - iquista
žádostivost - mailë
žádostivý - mailëa
žádoucí - írima
žal - nyérë
žár – úrë
že - yara, sa
žehnat – laita-
železo – anga
žena - nís, nissë; pl. nissi
ženský – inimeitë
žhnoucí znamení - yulma
žhnout - urya-
žijící – coirëa
život, bytí naživu - cuilë
životabudič – miruvor
živý – coirëa
žíznivý - fauca
žlutý – malina


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë