Lingvistika Starověkého jazyka
(WIP 65%)
Trocha historie
Starověký jazyk pochází z dávných dob, kdy ještě Alagaesie nebyla objevenou zemí a po jejím povrchu se neproháněli ani trpaslíci. Tehdy se mu říkalo Jazyk Šedého lidu, Šedý lidový jazyk, nebo prostě jen Šedý jazyk. Obsahoval až neslušně málo výrazů, hodně z nich bylo hovorových a v podstatě se s ním nedalo hovořit plynule. Dorozumívání fungovalo na principu jednoduchých povelů jako "ty já les," ve významu: "Ty a já jdeme do lesa." Alalëa (neplést s Alagaesia!!!) tedy země, odkud Šedý jazyk pocházel, hostovala jen pár biologických druhů živočichů a mezi nimi Šedý lid, takže možnost jazykového rozvoje byla minimální.
První posun v jazykových bariérách je zaznamenaný až roku 500 před příjezdem elfů do Alagaesie (ve stejném smyslu, jako naše reálné "před Kristem"), kdy se z šedého lidu začalo tvořit řádné společenství a po zotročení elfů bylo třeba jazyk nějak rozvinout. Vznikly spojky a množná čísla.
S jazykem se pak až do roku 200 před příjezdem elfů nic nedělo. Od toho roku až do roku 0 nastalo nejlepší jazykové období, totiž 200 let, kdy se elfové vzdělávali a zkoušeli první kouzla. Věty dostaly stavbu a pravopisná pravidla. Už nebylo jen "já ty les", ale "já a ty půjdeme do lesa".
Až na pár stylistických změn od té doby neprošel Starověký jazyk žádnou větší změnou. Nutno podotknout, že Starověký jazyk zachoval svoji prapůvodní jednoduchost, což je důvod, proč draci svoje myšlenky formulují krkolomně, ba přímo až složitě. Doslova by se totiž ve starověkém jazyce věta "ty a já půjdeme do lesa" přeložila jako "Já a ty budeme jít do les". Skloňování vzniká až s překladem do jiných jazyků.
Starověký jazyk a realita
Christopher Paolini založil Starověký jazyk na starých skandinávských jazycích. Konkrétně na Staré Norštině, Velštině a Keltských jazycích. Dále hodně komolil pro vlastní potřebu Angličtinu. Po troše průzkumu jsem zjistila, že slovům Starověkého jazyka odpovídají i Islandština, Albánština a Latina.
Pokud si tedy budete chtít vytvořit vlastní slovo do starověkého jazyka, dodržujte následující pravidla:
-
Omezte se na Albánštinu, Islandštinu, Latinu, Norštinu a Velštinu.
-
Vyhýbejte se tomu, aby slova obsahovaly jiné speciální znaky, než přehlásky ( ä, ë, ÿ, ö, ü ). Mám na mysli znaky s diakritikou ( např. å, ů, ř, č, atp.). Pokud nepracujete s trpasličím, či urgalským jazykem, vyhněte se i stříškám nad samohláskami ( û, â, atd.) Nejlépe se vyhněte absolutně veškeré diakritice, kromě přehlásek. Pokud možno se vyhýbejte i přehláskovanému ï.
-
Dbejte na přípony a předpony v různých situacích - skloňování, odvozování (viz. níže).
-
Snažte se nemíchat příliš jazyků do jednoho slova. Nejlépe slova jen upravujte (např. potopa se v albánštině řekne "përmbytje". Aby zněla lépe, dá se z ní udělat "përme", "përmyte", nebo další složené výrazy. Fantazii se v tomhle meze nekladou.)
-
Každé slovo, které ve hře použijete, přidejte do slovníku (viz. níže).
Základní gramatická pravidla
Stavba věty
Popisy jsou umístěny až za objektem, který popisují. Nejčastější chybou ze strany lidí, kteří se snaží mluvit starověkým jazykem, je umístění přídavného jména před podstatné jméno.
Příklad:
"Ai Skulblaka ramr" znamená "silný drak", ale doslovně překládá se jako "drak silný".
Pořadí slov
Popisy mohou být umístěny v libovolném pořadí po objektu. Překlady slov většinou probíhají doslovně.
Příklady:
"Ai oro ramr hvitr" (silná, bílá šipka) může být také vyjádřeno "Ai oro hvitr ramr" (bílá, silná šipka).
"Gath un reisa du rakr" by šlo doslovně přeložit jako "sjednotit a zvýšit mlhu".
Skloňování, časování a další češtinářské zhovadělosti
Ve Starověkém jazyce neexistuje žádné skloňování, ani průběhy. Stejně tak neexistuje ani rod činný a trpný.
Existují pak jenom tři časy, minulý, budoucí a přítomný.
Příklad:
Přítomný: (Já) Následuji. - Eka tauthr. (Doslova: Já následuji.)
Minulý: (Já) Následoval jsem. - Eka tauthro. (Doslova: Já následoval.)
Budoucí: (Já) Budu následovat. - Eka weohnata tauthr. (Doslova: Já budu následovat.)
Předpony a přípony
Předpony zná Starověký jazyk dvě: "äf-" a "eld-".
Předpony |
äf- |
Zápor/opozitum |
eld- |
Tvoří aktéra dějě. |
Přípony |
-ar,
-ya,
eya
|
Tvoří množná čísla. Pokud má slovo předposlední samohlásku (ar, or, ot), používá se přípona "-ar". Pokud je předpředposlední samohláska (mr, tr, dr), používá se "-ya". Pokud slovo končí na samohlásku (to, ro, do) samohláska se mění na "e" a připojuje se "-ya" (dohromady -eya). |
-i |
Převádí slovo na minulý čas. Pokud slovo končí na "-ir" nebo "i/í/y/ý", přidává se "-o". |
-il |
Tvoří zdrobnělinu daného jména. Pokud slovo končí na samohlásku, ztrácí se. |
-r |
Mění podstatným jménům rod na ženský. |
-s |
Přivlastňuje. |
-sja |
Doslovný překlad koncovky je "vypadá", koncovka tedy udává jakousi pravděpodobnost, ne jistý jev. |
äf- | taka - dát | äftaka - nedat/vzít/ukrást
eld- | jierda - zlomit, uhodit | eld jierda - lamač, blesk
-ar | draumr - sen | draumar - sny || edur - vrch | edya - vrchy || agaetí - oslava | agaetya - oslavy
-i | haina - ublížit | hainai - úblížil || sköllir - ochránit | sköliro - ochránil
-il | lam - ruka | lamil - ručička || stenr - kámen | stenril - kamínek || poeira - prach | poeiril - prášek
-r | älf - elf | älfr - elfka
-s | könungr - král | könungrs - králův
-sja | ramr - silný | ramrsja - vypadá silně
Slovní druhy
Podstatná, přídavná jména
Pokud za sebou následuje více slov, která se vztahují k jednomu a tomu samému (souvisí spolu), spojují se do jediného slova.
Příklad:
Lethrblaka. (Lethr - netopýr, blaka - křídlo) (Doslova: Netopýří křídlo)
Skulblaka. (Skul - blána, blaka - křídlo) (Doslova: Blanité křídlo)
Blödhgarm. (Blödh - krev, garm - vlk) (Doslova: Krvavý vlk)
Zájmena
Já |
Eka |
My |
Nos |
Ty |
Ono |
Vy |
Ju |
On |
Älfr |
Oni |
Therr |
Ona |
Älfrinn |
Ony |
Therr |
Ono |
Thor |
Ona |
Thorna |
Moje - pömnuria (hovorově: iet)
Tvoje - onr
Jeho - älfrs
Její - älfrinns
Naše - nosu
Vaše jusu
Jejich - theirra
Kdo - iknol
Všechno - allr
Číslovky
1 |
en |
18 |
aten |
2 |
to |
19 |
niten |
3 |
tre |
20 |
tove |
4 |
fire |
21 |
toveen |
5 |
fem |
22 |
toveto |
6 |
seks |
30 |
treti |
7 |
sju |
50 |
femti |
8 |
ate |
55 |
femtifem |
9 |
ni |
100 |
(en) sata |
10 |
ti |
101 |
sata og en |
11 |
eleve |
111 |
sata og elleve |
12 |
tolv |
200 |
to sata |
13 |
tretten |
343 |
tre sata og fortitre |
14 |
fjorten |
555 |
fem sata og femtifem |
15 |
femten |
1000 |
(en) tusen |
16 |
seksten |
5652 |
fem tusen seks sata og femtito |
17 |
sjuten |
1 mil |
(en) joona |
Slovník
Sbírku veškerých slov budeme postupně doplňovat SEM.
Pokud chcete nějakým novým slovem přispět do slovníku, napište ho SEM.