Rozzete Darholn

Jméno: Rozzete Darholn
Druh: Prachobyčejný člověk bez kapky krve jakékoliv jiné rasy
Jazyky: Pouze lidský jazyk jižní větve. Ze starověkého jazyka slyšela jen pár slovíček a ty považovala za mluvu z cesty nebo opilosti. S urgalem ani trpaslíkem se nikdy nepotkala a surdský přízvuk nějak tak rozpozná.
Datum narození: 14.11.3244
Věk: 17 let

Náboženství: Vyznává boha Solase.

Povolání: Dříve pekařka v domácnosti, nyní se hodlá stát Dračím jezdcem na plný úvazek.

Podoba:
Už od prvního pohledu je vidět, že všichni z rodiny Darholnů jsou z jihu. Všichni mají tmavé vlasy a pleť nahnědlého nebo olivového odstínu. Ani Roz není žádnou výjimkou a svým vzhledem dokonale doplňuje svou rodinu. Svou střední výškou a vyhublou postavou zapadá do všech jiných měšťanů nízké a střední vrstvy. Kůži má stále opálenou a pokrývá jí velké množství jizev. Ne od bojů, to určitě ne. Ale od domácích prací. Na noze má jizvu od vařící vody, nárt hyzdí jizva od nože a o prstech ani radši nemluvme. Pořád má všechny, ale kůže je rozedřená od každodenní tvrdé práce. Vlasy si svazuje do praktického ohonu a nebo drdolu. Není příjemné, když vám vlasy spadnou do připravovaného oběda, nebo nějaké barvy.
Přejdeme k obličeji. Jeho dominantou jsou jisto jistě zářivě zelené oči, dodávající Roz tajemný vzhled, kterému ještě přispívají tmavé a velmi dlouhé vlasy, sahající pod pas. Obočí, o které nikdo nepečuje vypadá celkem udržovaně. Má pravidelný tvar, v souznění s linkou horního víčka, a jednotnou barvu. Řasy to celé krásně doplňují, jsou dlouhé a uhlově černé. Ani nejsou potřeba žádná líčidla na zvýraznění, její obličej je i tak dost výrazný. Nos je na její proporce celkem úzký a dlouhý, ale není to nijak ošklivé. Prostě jí zapadá do obličeje jako kousek skládačky. A rty? Rty byly původně krásné, ale nyní jsou rozpraskané a vyprahlé. I přes to, že si je občas namaže tukem, jsou stále takovéhle. Přes ranky skoro ani není vidět jejich původní krásně jahodová barva. Jsou to právě ony, které využívá při všech stresových situacích.
Obléká se do prosté, dlouhé sukně tmavé barvy a volnější tuniky. Občas si vezme i nějakou tu halenku, ale tunika je pro ni při práci pohodlnější. Když je nějaká slavnost, vytáhne jedny z krásných šatů, které jsou pro ni jako největší jmění. Aby její krk nebyl tak strašně prázdný, nosí na něm kožený proužek kůže a na něm obyčejný zelený kamínek, který našla. Žádný drahokam v něm nehledejte. Co se týče bot, nejraději chodí bosa, ale v pekárně nemůže, tak nosí aspoň provizorní boty.
Nově na její pravé dlani můžete najít značku gedwëy ignasia, tedy jen pokud jí přistihnete v nečekané chvíli. Za normálního dne schovává značku pod obvazem a shazuje to na svojí nešikovnost. Nikdo však neví, že se jí před dvěma dny vylíhl dráček.

Povaha:
Milá, otevřená dívka, která si se všemi ráda popovídá a zasměje se. Není to žádná náfuka, ani si o sobě nemyslí, že je něco víc, když je dcerou pekaře. Je hodná a přívětivá ke všem lidem, ať už se jí líbí a nebo ne. Byla tak vychována a samozřejmě zná všechna důležitá pravidla slušnosti. Pomáhá hladovějícím lidem, nosí jim chleba, který si nikdo nekoupí a občas i nějaké mléko. Nic za to nechce, stačí jí pohled na ta rozzářená očka lidí, kteří už delší dobu nejedli nebo nepili. Ačkoliv neumí číst, ani psát v hlavě to má všechno spořádané a je poměrně inteligentní na její věk i postavení. Počítat však umí, ne do nějakých strašně vysokých čísel, ale umí počítat, tak jak potřebuje. Takže, aby si mohla spočítat, zda jí zákazník zaplatil správně. Víc ne.
Od vylíhnutí Siläse na sobě pociťuje nějaké změny. Je víc ostražitá a opatrná. Občas je i podrážděná, protože neví, co bude dělat. Malé dráče požaduje každým dnem stále více potravy a ona neví, jestli mu bude moct poskytnou bezpečí a dostatek potravy. Svého krále uznává, ale nijak zvláštním uctívám k němu neoplývá. Moc dobře, ale ví, že on si najde jí a nebo ona bude muset za ním. Ta druhá možnost je pravděpodobnější.

Historie:
Její otec je jeden z těch šťastlivců, kteří zdědili nějaký rodinný podnik. A on zdědil pekařství v Belatoně. Roz nemá vlastně vůbec zajímavý život, žádné zvraty, záhadná úmrtí ani útěky. Dětství měla poklidné a i celkem pěkné. Díky povolání jejích rodičů si nežili nijak špatně, ale rozhodně ne v nějakém luxusu. Mají pár menších políček, tři krávy a jednoho koně, plus jejich dům, který zahrnuje pekařství. Tohle všechno jim k životu stačí. Malá dívčina byla vítaný přírůstek do rodiny a je ze všech sourozenců nejstarší. Už jako malá pomáhala péct chleba, koláče a nebo nějaké jiné dobrůtky. Učila se také jezdit na koni a velmi jí to bavilo. Hodná povaha se u ní projevila už za mládí. Rozdávala chudým jídlo a pomáhala ostatním. Naučila se spoustu domácích prací, protože její matka se stará o mladší sourozence, takže to byla právě ona, kdo doma uklízel, vařil a ještě vypomáhal v pekárně. Právě proto má po rukou spoustu jizviček a puchýřů. Snaží se s tím něco dělat, ale prostě to nejde. Občas je prostě nešikovná a nůž jí sklouzne a hned je ranka na světě. To samé se spálením, je úplně normální, že přikládá a spálí se o dvířka nebo o něco. Díky tomu se velmi dobře naučila snášet téměř jakoukoliv bolest a už jí ani moc nevnímá, přesto stejně ví, že tam je. Zatím není žádná výjimečná údálost, která by se v jejím životě stala. Takže vypomáhala dál, bavila se a žila svůj život. Celkem spokojený život na poměry, co v téhle době panují. Všechno se ale změnilo před pár dny. Vyrazila do lesa nasbírat nějaké lesní ovoce do koláčků, ale v trávě jí zaujal zvláštní kámen...takové béžové barvy. Nejdříve se rozhlížela kolem, jestli někomu náhodou nevypadl a ten někdo se pro něj nevrací. Nikde nikdo. Přiblížila se k němu a pomalu začala natahovat ruku. Všechno šlo hladce, uchopila kámen podivného tvaru do ruky a koukala na něj. Přitom uvažovala, za kolik by se dal asi prodat. Pak jí vejce začalo praskat v ruce. Vyjekla, upustila ho a bleskově se od něj vzdálila. Nevěděla, jestli má křičet, zírat a nebo prostě jen utéct. Zvědavost jí však přemohla a ona počkala, co z vejce vyleze. A vylezl malinkatý dráček. Ona se ho dotkla a v záblesku bodavého světla upadla do mdlob. Probudila se asi po hodině. Dlaň jí pálila a absolutně nevěděla, co se stalo. Když uviděla toho malého dráčka a podívala se na svojí spálenou ruku, uviděla tu dračí značku, co vídávala jen na obrázích. Myslela si, že je to jen sen, ale když jí dráček kousl do nohy, okamžitě zjistila, že je to realita. Nevěděla, co má dělat, tak dráčka, kterého pojmenovala Siläs, schovala do stromu. Pak se k němu vrátila s mlékem a chlebem, čímž ho nakrmila. Uvědomila si, že má tu značku. Utrhla kus svojí tuniky a ruku si tím obvázala. Právě teď hledá řešení, jak toto dilema vyřešit. Myslí si, že se bude muset uchýlit k tomu, aby šla za králem. Ale pro zdolání takové cesty nemá moc prostředků.

Kontakt: misadole@seznam.cz

              Bývalý Oromis Wroender II. a Eric Lifaen Seenih

Rodina: Matka s otcem - Miluje je nadevše a nikdy by od nich neutekla. Žije se jí s nimi dobře a poskytují jí jídlo a zázemí. Za to jim bude dlužná do konce života.

Sourozenci - Má s nimi až nepřirozeně dobrý vztah. A to díky tomu, že jsou všichni stejně hodné povahy a nedostávají se spolu do žádných konfliktů.

A nový přírůstek, dráček Siläs.

Majetek: Každodenní oblečení, jedny lepší šaty a šperk, co nosí na krku. Nic víc nemá.