Jméno: Jmenuji se Sehvi Askadottir.
Rasa: Jsem urgalská žena.
Datum narození: Narodila jsem se dvanáctého dne třetího měsíce roku 3236. Je mi tedy 25 let.
Vzhled
Jsem středně vysoká, štíhlé postavy. Moje pleť je olivově hnědá, na tvářích trochu světlejší. Oči mám modré, usazené hluboko pod vysokým čelem.
Vlasy jsou tak temné, že pohlcují téměř všechno světlo. Rozpuštěné splývají na záda a dotýkají se téměř beder. Většinou je nosím spletené do copu
nebo vyčesané do drdolu, aby nepřekážely v boji. Hlavním znakem naší rasy jsou rohy. Ty moje jsou ještě slabé a jen lehce zakroucené. Čím více budu stárnout,
tím více budou mohutnět a budou se více zatáčet. Po úrazu v dětství mám křivě rostlý nos, ale každá jizva je považována mezi urgaly za znak odvahy a neohroženosti.
Lidem, ani elfům bych se nelíbila, ale mezi urgalskými muži vzbuzuji sympatie.
Povaha
Pohavou jsem spíše uzavřená. Dalo by se říci, že jsem ve společnosti plachá. Nebývám středem pozornosti, ale v dobré partě umím být živá a temperamentní. Jsem idealistka a nemám ráda nespravedlnost. Křivda, která se mi v dětství stala, ve mě zažehla houževnatého a nezdolného ducha. Když se do něčeho dám, dotáhnu to do konce za každou cenu. Dobře se mi hojí zranění, která utržím v boji. Navíc jsem odolná vůči chladu, ale špatně snáším vedra. Chci se cvičit v boji, abych byla silná, obratná a mohla všechny své zkušenosti zúročit v bojích a dobrodružných výpravách.
Historie
Narodila jsem se v jedné z menších vesniček urgalských kmenů někde v Dračích horách. Brzy po mém narození však byla moje vesnice vyvrácena tou bestií Galbatorixem. Ten den jsem přežila jenom já s několika dalšími dětmi. Když se blížil útok, byli jsme posláni do úkrytů daleko za vesnicí. Dobyvatelé vchod do jeskyní nenašli a díky tomu jsme přežili. Byla nás však jen hrstka a o domov jsme přišli. Protože jsme už nikoho na celém světě neměli a naše vesnice byla zničena,museli jsme odejít a hledat pomoc jinde. Přežili jsme jen díky dobrotě jiných urgalů, kterým se podařilo uniknout běsnění Galbatorixovy armády. My děti jsme přísahaly, že jednoho dne pomstíme všechny urgaly. Stařešinové, kteří nás doprovázeli, učili nás zacházet se zbraněmi, lovit a další dovednosti, které nám pomohou přežít. A tak se nyní toulám spolu se svými čtyřmi společníky po Alagaesii. Lovíme zvířata, prodáváme kožešiny a trofeje, účastníme se výprav, někdy loupežných. Naším přáním je přidat se do armády, která bojuje proti Galbatorixovi.
Rodina
Rodinu již nemám, bratři, sestry i rodiče byli zabiti.
Majetek
Všechen svůj majetek si nosím s sebou na zádech. Jde vesměs o zbraně (meč, dýka, štít).
Kontakt: luxorian@seznam.cz