Garooth
...obrázek je ve výrobě...
Jméno: Garooth
Pohlaví: Samec
Druh: Obyčejný, alespoň tedy nic nevypovídá o opaku
Fairth:
Zatím se velikostí blíží větší kočce, i přes to ale dokáže budit hrůzu. Jeho šupiny nesou měděno rezavou barvu, která na hřbetě tmavne až do hněda. Společně s výrazně velkými šupinami tvoří dojem nablýskaného brnění, na což je on sám velice hrdý. Stavbou těla je spíš těžší, a může budit dojem jisté podsaditosti – přesto z něj vyroste silný samec s dokonale souměrnou stavbou těla, a rozhodně se v jeho případě dá mluvit o eleganci. Velikostí se bude řadit k lehkému nadprůměru, a i když nebude hotovým obrem, nepřijde ani o kapku respektu, který bude budit ve všech živých tvorech. Těžko říct, jestli si ho dobude planoucím pohledem medově zbarvených očí, které jako by celý svět neustále vyzývaly na souboj, nebo jeho hrůzu budící rohy, ostny táhnoucí se na celém hřbetě a ocasu, a drápy v barvě slonoviny. Silná křídla se zbarvují do velmi světlé rezavé, mezi kterými v žilkách jako by proudil med.
Povaha:
Jeho povaha bude ohnivá, a to se všemi klady i zápory. Své činy bude málokdy promýšlet, a jen výjimečně se dostane k důsledkům, které svým chováním způsobí. Bude jednat impulsivně a do všech výzev se bude vrhat po hlavě – bude až neuvěřitelně soutěživý, a nechá se velice lehce vyprovokovat. Urážky jakéhokoli druhu nestrpí za žádných podmínek, a to ani od svých nejbližších. Jeho ego bude dosahovat závratných výšin a všechny výtky a vtípky mířené na jeho osobu ponese velmi těžce.
Rychle se rozhodní, ale plamen vzteku v něm uhasne stejně záhy, jako se objeví – bohužel už ale mnohdy bude příliš pozdě na nějakou omluvu. S těmi nikdy nebude mít problém – bude-li třeba, promění se v mistra omluv, a lítost umí projevit na tisíc způsobů.
Nejraději ze všeho se bude předvádět, ať už před ostatními draky nebo svou Jezdkyní, ovšem úplně nejraději se bude ukazovat dračicím. Jeho vychloubání sice může být dost nepříjemné a k smíchu, ale Garooth se nikdy nebude chlubit cizím peřím – nikdy si nebude vymýšlet a lhaní pro něj bude španělskou zahradou. Přiznat ale, že je někdo v něčem lepší než on sám pro něj bude vždy velmi složité, a pokud vám projeví své uznání, můžete si být jistí, že mu za to opravdu stojíte.
Vždycky ho budou zajímat nové věci a bude nesmírně zvědavý, hlavně co se týče věcí, o kterých by vědět neměl. Všechno zakázané ho bude přitahovat, autority nikdy nebude uznávat a vyznává svobodu před vším ostatním. Přestože mu příroda nadělila do vínku něco málo inteligence, on sám jí bude vytahovat leda kvůli vychloubání – zajímat se bude jen o to, co ho bude skutečně bavit, o jiné věci nezavadí ani koutkem oka.
Vždycky bude milovat boj, ať už pouze ten cvičný nebo ten skutečný, na život a na smrt. Bude těžké ho udržet na uzdě, protože trpělivost mu nic neříká, a kdyby se měl ve válce držet v pozadí, nevydržel by to.
Jeho velkou slabost je hrůza z myší, která se sice zatím neprojevila, přesto v něm číhá na nejpříhodnější chvíli k udeření. Sám by tento strach ale nikdy nepřiznal a jedinou osobou, kdo bude tento jeho strach znát, se stane jeho Jezdkyně.
Historie:
Mesiina cesta k Měděnému byla hodně spletitá – shodou náhod se dostala do blízkosti osady Vardenů, ke kterým byla donucena se přidat. Ne, že by jí to nějak vadilo, že. Tímto způsobem se dostala mezi přátele trpaslíků, které si časem velice oblíbila. Jejím oblíbeným místem se stal kamenný les Tarnag, a při jedné z takových pochůzek uslyšela podivné zvuky, které v ní nevyvolávaly příjemné pocity. Při bližším zkoumání narazila na trpaslíka, který ve svém rozčilení sekal do jednoho s kamenných stromů – následovala menší roztržka, po které se Mesi rozhodla odejít.
Neušla ale moc dlouho, když uslyšela zvuk padajícího stromu. Vrátila se tedy na místo, kde nalezla postavu v černém, která předtím zabila trpaslíka a pokusila se o totéž i u Mesi. Nakonec byla ale donucena k ústupu, při kterém si s sebou odnesla i jednu s Mesiiných dýk.
A pak Mesi spatřila truhličku. Zamčenou truhličku. Netrvalo ale ani tak dlouho najít klíč, který měl u opasku onen mrtvý trpaslík. Nedělala to ráda, ale vzala si klíček od mrtvého trpaslíka a otevřela železnou truhlici. Nalezla v ní krásný kámen, který si prohlížela tak dlouho, dokud se nezačal rozpadat. Byla z toho velmi zoufalá, a teprve když se ukázaly medové oči, pochopila, že kámen nebyl kamenem, nýbrž vejcem. Dračím vejcem.
A když se Mesi pokusila vzít dráčka do náruče, aby ho odnesla pryč z lesa, před kterým se s malým dráčetem chtěla rozloučit (přiznejme si, kdo by chtěl být v těchto černých dobách Jezdcem), oslepila jí bolest. Načež omdlela.
Tak se Mesi stala Jezdkyní, a Garooth jezdeckým drakem – Měděný drak se narodil v Kamenném lese, a za jeho narozením stála Smrt.
Schopnosti:
Garooth bude patřit k silákům, kteří budí hrůzu už jen svým vzezřením, ale i přes to nebude postrádat jistou dávku hbitosti a rychlosti – jistě, nikdy nebude nejrychlejším drakem na zemi ani ve vzduchu a letícím šípům se nevyhne jen tak, ale rozhodně nabude patřit k těm těžkopádným stvořením, kterým dělá problémy vzlétnout. Nebude ostatně ani největším příslušníkem svého plemene, což mu umožňuje lepší pohyb v uzavřených prostorech, ačkoli tam rozhodně bude mít talent na rozbíjení křehkých věcí v jeho bezprostřední blízkosti. V chrlení ohně bude patřit mezi vytrvalce, kteří se sice nemůžou chlubit přesnou muškou, sám ale bude razit názor, že přesnost není tolik důležitá – však také mnohdy zapálí větší plochu, než měl původně v úmyslu.
Magie se nebude příliš projevovat - Gar nebude příliš magií obdařený jedinec, alespoň se to tak bude zdát po většinu jeho života. A až se jednou magie ukáže, bude stejně impulsivní jako Měděný sám.
V myšlenkové komunikaci bude pomalejší a než se naučí hovořit se svou druhou-duší slovy, pravděpodobně to zatrvá – bude ale přeborníkem ve sdílení pocitů a nebude mít problém své Jezdkyni ukázat své nitro.