Diannee Adorin
Jméno: Diannee, doma na ní ale nikdo nezavolá jinak než Dio..
Rasa: Člověk
Jazyk: Jen lidský
Pohlaví: Žena
Datum narození: Brzo po ránu 24. dubna roku 3242
,,Vezmi si příklad z vody, je to to nejměkčí co může být, a přesto dokáže porazit kámen.“
Podoba: Dia není moc velkého vzrůstu, zhruba asi tak 165cm. Má dlouhé a trochu zakřivené nohy, ale to jí nebrání v rychlém pohybu. Když jde, je narovnaná, protože vždy když doma seděla u stolu a shrbila se, darovala jí matka ránu do zad, aby seděla rovně. Její husté černé vlasy jí sahají až pod lopatky. Většinou jí spadnou do obličeje tak, že jí zakrývají levé oko. Oči má blankytně modré jako samotné nebe. Dále jí obličej zdobí lehce zašpičatělý nos, plné rty a okolo plno lehce viditelných pih. Jako malá často trávila volný čas se svými dvěma bratry a tak se odnaučila nosit šaty. Ráda si obléká volné hnědé kalhoty, které má uplé u kotníků, bílou lehkou halenku a svůj oblíbený plášť. Ruce má zdobené všelijakými náramky z kůže, provázku a někdy si vyrobí i náramky z trávy. Pokud se tomu dá říkat šperk, tak to jsou jediné šperky co má. Pak má také zvláštní zvyk sbírat si do malého měšce kamínky, které jí při jejích cestách něčím zaujmou.
Povaha: Když byla menší, byla aktivnější a zlobivější než její dva starší bratři dohromady. Je mírumilovná a snad by ani zvířatům neublížila, ale když jí její bratr naštval, lehce ho dokázala shodit na zem a donutit ke křiku. I přes svou nechuť k ubližováním by byla schopna celkem tvrdě zakročit, kdyby byl v ohrožení někdo jí blízký. Její slabou stránkou je, že velice snadno všem všechno uvěří, například stašidelné příběhy o nestvůrách, které jí s oblibou vyprávěj její nejstarší bratr. Ale i přes svou velikou důvěru a nadšení pro poslech různých příběhů si radši vyleze na strom slušný kus od ostatních, dokud jí někdo nezavolá nebo sám s ní nezačne mluvit. Neumí bavit lidi a ani sama sebe nedokáže rozesmát. Není zrovna nejchytřejší, a když se dá s někým do hádky tak nepřestane, dokud druhá strana neuzná, že má Dia pravdu. Její otec jí vždy říkal, ať je trpělivá, že tím vždy dosáhne svého a matka jí říkávala, že má na sobě dát znát, že je žena. Dia se vždy pokoušela držet obou rad. Miluje hudbu a sama si občas pro sebe zahraje na malou dřevěnou píšťalu, na kterou jí moc rád učil její otec.
Historie: Diannee se narodila k ránu na kraji v hor poblíž Carvahallu. Celá rodina byla šťastná, že k nim konečně „přišla“ další dívka, protože kromě její matky, babičky a dvou blízkých, které nikdy neviděla, protože měli rozepře s Dianiným otcem, byl jejich bohužel už ne moc početný rod převážně mužský. Jejich rodina neměla nikdy to štěstí, že by přišla k většímu množství peněz nebo že by se někdy najedli tak, že by už nemohli další sousto. I přes velmi malé příjmy jídla rostla z Dian krásná dívka. Do jejích tří let jí neustále měla na očích její matka, měla o ní jako o svou jedinou dceru hrozný strach. Když Die padly 4 roky, přicestovala její babička s tím, že by pro ni bylo správné, aby stejně jako její matka vyrůstala v lese nedaleko Ceunonu. Babička Leona se své vnučky ujala a věnovala jí všechnu svou péči. Ráda s ní chodila na dlouhé procházky po lese, aby mohli natrhat různé byliny, jejichž účinky se Diannee rychle naučila. Vždy když došly na nějaké příliš vzdálené místo, řekla Die babička, aby sebrala ten nejhezčí kámen, který tu uvidí a schová si ho a vždy když by se náhodou ocitla na tom samém místě, ucítí, že tu byla a že se nemusí bát toho, že nenajde cestu domů. Od té doby jí tento zvyk zůstal a vždy si nějaký kamínek schovala. Diannee se babiččina výchova líbila, ale raději spávala ve své staré posteli a tak po krátkých dvou letech se vrátila domů. Dia byla ještě malá a její rodiče se všelijakými způsoby museli uživit, tak většinu svého dne trávila se svými bratry. Když venku svítilo slunce, bavili se sourozenci lezením na stromy, strefováním stromů kameny nebo se také Dia bavila tím, že sledovala své bratry, jak kradou obchodníkům jablka. Díky těmto věčným útěkům se Diannee naučila rychle běhat. Při deštivých dnech si užívali šermování klackama uvnitř malého dřevěného domku, do kterého neustále zatékalo. Po dlouholeté známosti se jejímu otci podařilo získat práci kováře, takže přísun peněz byl o něco lepší, ale přesto se rodina musela neustále uskromňovat. Když byla Diannee starší, naučili jí bratři jak chytit a připravit rybu. Díky své babičce věděla jak si díky bylinkám zlepšit chuť. Když občas chytili něco, co běhalo po čtyřech, snažila se to jejich matka prodat jiným rodinám za minimální cenu. Jednoho večera, kdy se Diannin nejstrarší bratr vydal chytit aspoň malou rybu, začal silný déšť a místy bylo slyšet hlasité hromobití. Druhý den jako by se po jejím bratrovi slehla zem. Matka trávila celé dny tím, že svého syna hledala a otec se dlouhou dobu zdržoval v hospodách. Po svých dvaceti letech se Dia rozhodla, že se vydá do světa s nadějí, že svého bratra najde. Ona jediná to nevzdala a ví, že je její bratr živý. Jako dítěti ji totiž vyprávěl plno příběhů a jeden z nich byl o nebesky krásných místech v horách, na které se vždy chtěl podívat. Vyprávěl jí i příběhy o elfech, trpaslící a dračích jezdců, které mu samotnému dřívě vyprávěl jejich děda. Bratr jí říkal, že ať už se někdo narodí jako kočkodlak nebo elf, má ho před odsouzením poznat..
Schopnosti: Dia se slušně vyzná v bylinkách a své rodiněuž mnohokrát pomohla svými „magickými“ obklady a čaji. Dále také má přesnou mušku co se týče střelby prakem, , díky své praxi s bratry. A skoro mistrovsky ovládá šerm se svou dřevěnou tyčí, na které si vyrývá různé ornamenty.Také umí krásně hrát na píšťalu a když jí překvapí hlad, dokáže si v řece ulovit oběd.
Sny: Ještě aspoň jednou by chtěla obejmout svého bratra.. a chtěla by ve svém životě dělat radost lidem a ostatním rasám hudbou...
Rodina: Matka a otec.. starší bratr, druhý bratr zmizel jednoho deštivého dne, celá rodina už ho má za mrtvého.. Babička Viktorie..Jméno Adorin nese po prvním narozeném ze svého nešťastného rodu..
Majetek: Lehký plášť s kapucí, dřevěná píšťalka, malý nožík, pár mincí, měšec s kamínky a nějaké zbytečnosti ..