Přihlásit se

Caroline

Začátečník 2814 Mistr

Napsal: Arwina Greensleeves | Kategorie: Archív postav - Žena
Dne: 01.11.2014 20:17:49

pretty blonde girl 2560 x 1440

Jméno: Caroline Leorven Ligreo de Tario (jednoduše zkráceně Car (čti Ker)

Motto: ,,Když něco chceš, musíš si proto jít, jinak nic nedostaneš˝

Jazyky: Mluví hlavně Lidským a učí se Starověký jazyk

Náboženství: Neuctívá žádný náboženský kult

Věk: Asi 100 let (v lidském měřítku 16)

Datum narození: 3173 17.11.

Pohlaví: Žena / Samice

Rasa: Kočkodlak

*Podoba*

Vzhled

Tělesná stránka (ČLOVĚK): Tady jsem vám chtěla důkladně popsat, jak Caroll vlastně vypadá, tedy hlavně po fyzické stránce. Dívka je nižší postavy a je docela hubená. Její nohy jsou opravdu velmi kraťounké, což působí občas velmi komicky... Ruce, které nejsou nijak výjimečné od jiných, sahají někam po pas. Na rukách má tenoučké prsty se světlými, občas špinavými nehty. Caroll se vlastně nijak moc neliší od ostatních dívek, jedině až na její obličej. Její tvář je sněhově bílá, uprostřed je malý kompaktní nosík, nad kterým jsou dvě křišťálově modré oči, úplně dole je brada, která je dosti nevýrazná a člověk ji jednoduše přehlédne, nad ní jsou rty, světle růžové rty které celému obličeji dodávají značnou hloubku. Jako nakonec tu jsou uši, které můžeme pominout, protože vlastně nejsou vůbec vidět, jelikož je překrývají dlouhé, rovné, světlé vlasy, které působí s nevýraznou tváří opravdu sounáležitostně.

Tělesná stránka (PO PŘEMĚNĚ): Když se Caroll z nějakého důvodu přemění, stane se z ní bílá zbarvená tygřice, což je dost neobvyklé, proto, že kočkodlaci se většinou přeměňují na malé kočky. Každopádně tygr jak už jsem řekla má velké zářivě modré oči, béžovoučký čumáček a měkké polštářky na tlapách, které mají hnědo-béžovou barvu. Na nohou má ještě tlusté mohutné drápy, kterými se většinou škrábe na stromy, nebo je používá jako obranu (samozřejmě jenom výjimečně). Srst je poseta nepravidelnými pruhy, které jsou tmavě hnědé. A jako třešnička na dortu jsou tu středně velká chlupatá a proužkatá ušiska.

Styl oblékání: Po pravdě řečeno má Caroline dosti osobitý styl oblékání... Opravdu ráda nosí dlouhé splývavé šaty světle modré barvy s bílou látkou na přední straně hrudi, která je protkána pomněnkovým provázkem, zavázaným na mašličku na levém boku. Na nohou jsou většinou vysoké, hnědé, kožené boty na zdlouhavé zavazování. Když je zima a chlad, nebo prš,í vezme si dlouhý, bílý plášť s provázkem kolem krku (normálně ho nenosí). Jako doplňky, čili šperky nosí pouze amulet pro štěstí což je čirý diamant, přivázaný na otrhaném provázku, který má na krku.

Charakter

První dojem: Na první pohled působí Caroline spíš jako obyčejná lidská dívka, než jako bytost co se umí přeměňovat na okolí nebezpečného tvora. Většina lidí si myslí, že je to hodné plaché děvčátko, které uposlechne každou sebemenší prosbu a pro okolí by se bez řečí klidně i rozdalo. Ovšem, když se jí zahledíte hluboko do očí, pocítíte chlad a strach, který vás naprosto ochromí a nejspíš to ve vás vyvolá smutné až mrazivé emoce. I když většina lidí při takovém to setkání, dalo by se řict, že "ztratí řeč" jsou i výjimky na které Caroll působí velmi příjemně a vřele.

Opravdové vlastnosti: Caroll je vlastně velmi svérázná a nebojí se prosadit svůj názor. Vlastně je opravdu velmi tvrdohlavá, radím vám, radši se jí moc nestavte do cesty. Řídí se heslem "Když něco chceš, musíš si pro to dojít, jinak nic nezískáš". Její hlavní povahový rys je tedy tvrdohlavost. Ovšem, Caroline nemá jenom takovéto vlastnosti... Dokáže být také velmi chápavá, a někdy je i dokonce velmi vstřícná (někdy). I kdybyste to do ní neřekli je velmi chytrá a vynalézavá, nespokojí se jen tak s něčím a umí být i velmi nevyzpytatelná (viz. Dole)

Občasná nevyzpytatelnost: Jako každý kočkodlak tak i Caroll je někdy dost nevyzpytatelná. Občas prostě nevíte, co se jí v té hlavě vlastně honí, což je občas značná nevýhoda. Většinou působí spíše chladně a drží se stranou ode všech, co jen může, ale když to na ní přijde… No… Každopádně i Caroll se někdy stane, že má najednou chuť jít do města a začít se bavit (vykrást něco, tancovat na stole apod.), ale kdo takové nápady nikdy neměl co?… I když se ze všech sil snaží držet se na uzdě, někdy jí to prostě nedá a jde si prostě užívat život, ať už to má jakékoliv následky na její blízkou i dalekou budoucnost. Ale to mají snad všichni takovéto bytosti, které jsou skoro pořád sami, nebo ne?!.

Historie

Ranné dětství

Caroline měla ze začátku to štěstí, že vyrůstala ve šťastné rodině, která ji měla ráda a starala se o ni. Caroll se narodila ve velkém domě. Carolina matka, Claire byla velmi vytížená a všechno obstarávala ona. Zatímco Carolinin otec Paroel, byl takový flákač… No… Prostě (ne)typická rodina. Caroline, vlastně měla hlubší citové vztahy ke svému otci, který ji učil chodit, mluvit a dojít si na záchod. Caroline měla svého tátu velmi ráda, bohužel krátce po narození jejího bratra Feona, Paroel zemřel, na otravu krve (zahnisání způsobené hrotem šípu). Caroll z toho byla strašně moc smutná a slíbila si že nikdy nedopustí aby se stalo něco její rodině a ona oni přišla. (Což byl docela odvážný slib, jelikož je občas dosti plachá).

První přeměna

Každému kočkodlakovi zůstane vyryta v paměti jeho první přeměna.

Jednoho krásného rána když se Caroline probudila, dostala chuť na něco dobrého, na nějaký koláč, nebo alespoň nějakou buchtu by si dala. Ihned zamířila ze svého pokoje ke schodům, které se skučením sjela (odřela si kůži) po zábradlí. Během pár minut prosmejčila celou spíž a kuchyň. Ovšem to zklamání když nic nenašla, bylo neúnosné. Ihned se navlíkla do světle zelenkavých šatů a navlíkla si svoje oblíbené boty. Když otevřela dveře ven, pořádně se nadechla a chvilku si užívala ranní vánek a slunce. Ihned po dokochání se vydala po prašné cestě do vesnice. Když tam došla, ihned se rozeběhla k tržnici, kde to vonělo po všem možném. Caroline nakoupila fůru koláčů a šla si sednout na nějakou lavičku. Když to všechno snědla, pocítila obrovské bolení břicha a svalila se na zem. Caroline cítila, jak se jí prodlužují nehty na nohou a ucítila prudký závan větru. Když vstala, neměla ponětí, kde je ani jak se sem dostala. Stál okolo ní hlouček lidí a mířili na ni kušemi a luky. Caroll neměla ponětí co se děje, tak se jich chtěla zeptat, co se stalo, ovšem nedokázala ze sebe nic vypravit, celou „větu“ následoval jenom hrozitánský hlasitý řev. Caroline nevěděla, co má dělat, zpanikařila a svalila na zem nejbližšího člověka, který stál kolem ní. Utíkala po prašné cestě a slyšela za sebou křik a dunění lidských nohou. Kolem levého ucha ji prosvištěl šíp a zabodl se přímo do prostřed cesty. Caroll se otočila, cítila, jak ji míjí jeden šíp za druhým. Když v tom. Si uvědomila, co se to s ní vlastně stalo. Ihned se zase otočila a seběhla do lesa, tam se vydrápala s funěním a obtíží na nejvýšší strom a čekala, co bude dál. Stádo lidí se kolem stromu prohnalo jakoby nic a Caroline po ujištění že, jsou pryč, slezla a namířila si to nejkratší cestou přímo domů.

Nový člen rodiny

Bylo to myslím, že úterý, když Caroline zaslechla pronikavý řev, který ji probudil ze spánku. Rychle seběhla dolů a šla se podívat do kuchyně. Nic, všude ticho a prázdno. Tak vešla do vstupní haly a otevřela dveře, přejel jí mráz po zádech. Obešla dům a zase nic nenašla. Proslídila dům skrz na skrz, ale až když stanula před dveřmi do ložnice své matky, bylo jí vše jasné. (Myslela si, že je vykradli). Vzala za ledově studenou kliku a pomalu za ní zatáhla, dveře zaskřípaly a otevřely se. Caroll pomalinku vešla dovnitř, měla natažené ruce před sebou, aby do něčeho náhodou nevrazila. Když dosáhla na olejovou lampičku, rozsvítila. Nemohla uvěřit tomu, co vidí, viděla svou matku, jak tiskne v náruči malé dítě, nerozuměla tomu. Časem z nemluvněte vyrostl sobecký kluk jménem Feon, který má jediný cíl, a to prudit svou sestru co nejvíc může.

Další tragická smrt

Caroll byla zrovna na cestě z vesnice, když v tom jí doběhl její mladší bratr Feon. Vypadal strašně rozrušeně a roztikaně. Feon se zhluboka nadechl a jenom posmutněle dodal „Naše maminka už… No prostě už...“ vypadalo to že nemohl najít ta správná slova a tak nakonec dodal ,“Už tu prostě není“ chlapec si popotáhl a posmutněle odešel směrem k vesnici. No... Co k tomu dodat, Caroline na chvilku oněměla a nevěděla, co má právě teď udělat, pak sklonila hlavu a utřela si slzu a smutně odkráčela domů. Když tam došla, na zahradě spatřila hlouček lidí, kteří stáli kolem dřevěné truhly. Caroline přistoupila blíž a vzala si ze stolu pergamen.

Tam stálo:

Jestli toto čtete, tak už nejsem mezi vámi,

Ale přejděme rovnou k věci,

Svému synovi odkazuji veškerý svůj majetek včetně domu, polí, našich 3 koní, všechny peníze mimo 50 zlaťáků, které jsou pro Caroline.

Své dceři odkazuji 1 koně (ať si vybere) a jednu velmi cennou krabičku, která pro mne byla velmi důležitá, dále jí pak téže patří veškerý majetek po jejím otci.

I když už tu nejsem, prosím starejte se o mne jako bych tu byla (čistěte hrob, noste mi květiny a pokuste se u mě někdy stavit, samozřejmě až budete mít čas).

Přála bych si být pohřbena někde pod stromem a na náhrobním kameni bych si přála mít napsáno: „Zde leží Claire Leorven Ligreo de Tario, oddaná matka, milující žena“

Caroll, nebyla zrovna dvakrát nadšená, že zdědila pouze luk (ze kterého neuměla střílet), 50 zlaťáků a nějakou podivuhodnou krabičku…. No… Co se dalo dělat… Caroline si došla do stáje a vzala tam jednu brašnu a krásného bílého koně jménem Ontario. Pak naň nasedla a krokem odjela pryč.

Život v lesích

Když Carolinina matka zemřela, uchýlila se Caroline do lesů, byla sama… No dobře, měla tam i Ontaria (bílý kůň), ale ten jí moc společnosti nedával… Chudák Caroll byla, tak opuštěná a sama, že skoro zapoměla jak se mluví, ovšem život v lese měl i svoje výhody… Například se už naučila střílet z luku, jezdit tryskem na koni a lovit. Když se Caroline zas po jednom zdlouhavém dni vrátila „domů“ na strom, uvědomila si, že má ještě tu záhadnou krabičku od své matky… Sáhla hluboko do brašny a chvilku tam šmejdila rukou, pak vytáhla knihu „No co?! Nikomu se to nepovede na poprvé“ promluvila k Ontariovi, když se na ni tázavě díval. Znova zalovila v tašce a vytáhla tu tajemnou skříňku. Chvilku si jí prohlížela a pak jí chytila za horní část a odklopila víko. Byl tam krásný, čirý diamant, který zářil a osvětloval celou korunu stromu. Caroline naň hleděla úžasem… Ontario vypadal dost vystrašeně a Caroll se ho snažila nějak uklidnit... Když se konečně uklidnil, Caroll si zase vylezla do koruny stromu a vyndala z kapsy provázek. Diamant připevnila na bledě modrý provázek a převlíkla si ho přes hlavu… Pak jenom tiše pronesla „Tomu se nevyrovná nic co vlastní můj bratr“

Schopnosti

Hvězdný talent: Caroline má zvláštní nadání na telepatii, což znamená že v čisté a ne-složitě zašmodrchané mysli dokáže částečně přečíst to co si kdo myslí. Ovšem někdy to má i svoje nevýhody, když má dotyčná osoba černé a zasmušilé myšlenky, Caroline to pak jakoby odzbrojí a je neschopna vnímat okolí což je proti ní velmi užitečná zbraň. Jinak v mysli druhých umí číst jako v knize (to díky svému amuletu, o kterém ani neví, že je to právě díky jemu).

Dovednosti: Caroll má hlavně zkušenosti s bojem na dálku, ke kterému používá její luk a šípy. Pak se taky záhadným způsobem naučila plavat (když brodila řeku a uklouzlo jí to), dále jí také docela jde ježdění na koni a umí i docela tancovat (zpívat ne). Ovšem její nejúžasnější věc je že umí vařit (hlavně polévky), pak jí také jde psaní (až na nějaké chyby), umí také dokonce i číst (i když ne moc rychle).

Rodina

Caroline nemá skoro žádnou rodinu, vyjma jejího bratříčka, který ji nijak moc nezajímá.

Feon Morco - Bratr, rodiče ho měly raději než Caroll, což jí vedlo k tomu ho nenávidět (měli ho raději proto, že to byl prostě syn a ten je vždy lepší než dívky, bohužel podle rodičů). Ovšem nejen to Feon se vždycky choval jakoby, byl něco víc (pro Caroll pořád stejné opovržení). Feon má krátké černé vlasy, zelené oči a malou postavu, asi okolo (149 cm). Je mu teprve 77 let. Je to kočkodlak. Ale vypadá spíš jako člověk, než jako jeden z čistokrevné rasy kočkodlaků.