TOPlist

Nasuada

Začátečník 2600 Mistr

Napsal: Aireen | Kategorie: Lidé - Žena
Dne: 07.06.2015 21:45:44 FB



 

Jméno: Nasuada
Věk: 22 let
Rasa: člověk
Strana: Vardenové
Náboženství: Matka Země

 

Podoba

Nasuada je ne příliš vysoká žena s pěkně tvarovaným dospělým tělem, jak se patří. První, co váš pohled zaujme, bude pravděpodobně tmavá barva pleti, která se tak často v Alagaesii nevyskytuje. Hladká hnědá kůže je jen na dlaních a chodidlech o něco světlejší. Na předloktích hebkou kůži trochu kazí dlouhé, rovné jizvy, kterými se, alespoň podle tradic jejího kmene, pyšní od “Zkoušky dlouhých nožů”. Jinak je její tělo pevně stavěné. Ke slabé chudince má opravdu daleko, takže jí nedělá problém vzít do ruky nějakou tu zbraň a postavit se do čela lidí, kteří v ní vkládají důvěru.
S tmavou kůží na obličeji kontrastuje světlé bělmo, kterému vévodí tmavě hnědá duhovka a v úplném středu černá zornice. Její oči bývají většinou klidné, jako přístav pro ty kteří u ní hledají oporu. Ne vždy se jí to samozřejmě daří, ale snaží se, aby její obličej nikdy neopustil výraz jistoty, který dá alespoň malý pocit naděje. Víčka lemují vějíře řas, černých jako uhel, ale ne příliš dlouhých. Díky tomu, že jsou tmavé, jsou alespoň vidět celé a působí nenásilně a lidsky přirozeně.
Pod očima tkví nos, trochu širší a mírně rozpláclejší než u většinové Alagaesijské populace, ale do jejího obličeje pěkně zapadá a napomáhá tvořit její neobvyklé, cizokrajné vzezření.
Výrazným bodem obličeje jsou velmi plné, tmavě růžové rty, které často ovládá milý, příjemný úsměv, plný porozumění. Pokud je však potřeba respektu, úsměv nahradí vážná až přísná maska, ze které soucit nedostanete za žádných okolností.
Líce má docela nízko posazené a lehce vystouplé. Půvabný tvar obličeje zakončuje širší, výraznější brada, která přechází v úzký, trochu šlachovitý krk. Celkový tvar hlavy je také trochu netradiční, při pohledu z profilu je spodní část víc ve předu ve srovnání s čelem. Přímka určená čelem a branou má tedy lehce zešikmený sklon.
Kolem obličeje se v hustých loknách vlní velmi tmavě hnědé, na první pohled černé vlasy, dlouhé někam k lopatkám. Kdyby se je podařilo natáhnout, budou jistě o něco delší, ale kdo by se pokoušel dobrovolně rovnat hřívu jejích téměř kudrnatých vlasů… Nasuada s nimi však umí vykouzlit neméně hezké účesy, jako s těmi rovnými. Co se týče praktičnosti, ráda spoutá neposedné vlásky do přilehlých copánků, směřujících dozadu, kde je jednoduše sváže dohromady. K šatům by se však něco takového nehodilo, takže bohaté drdoly též nejsou žádnou zvláštností.

 

Na to, že má tak vysoké postavení, šatník zrovna bohatstvím neoplývá. Jelikož je žena, ráda se odívá do dlouhých šatů, které svým tvarem lichotí její postavě, ovšem těch by se dalo spočítat skoro na prstech jedné ruky. Mezi nimi jsou dvoje lepší šaty, které jsou adekvátní k jejímu postavení a může si je na sebe vzít, když potřebuje vypadat reprezentativně. V poslední době ovšem rozhodně nejsou šaty jejím jediným oděvem. Mnohem praktičtější jsou prostě a jednoduše kalhoty a ona nemá problém se do nich obléci. Možná si dokonce v posledních měsících oblíbila kožený, téměř lovecký oděv, na místo šatů. Mezi další neodmyslitelnou část jejího šatníku, i když poněkud plechovou, patří ženské brnění, které sestává především z kovových plátů na ramenech a dekoltu. Zbytek je doplněn o přiléhavé, však silné kožené brnění, díky kterému je její zbroj právě o tolik lehčí a ona ji bez problému může nosit. K brnění paří i kovová přilba, která se sice nemůže rovnat mistrovským pracím trpaslíků, ale podřadná rozhodně také není. K běžnému vybavení patří i kožené chrániče a vysoké kožené boty.
Co se týče zbraní, u sebe má jen řadový jeden-a-půl-ruční meč a dýku.

 

Povaha

Nasuada působí jako sebevědomá hrdá žena, která rozhodně ví, co je jejím cílem. snad se vám může zdát, že je příliš vážná a bez smyslu pro humor, ale úplně tomu tak není. Na její hlavě spočívá spousta povinností a velká zodpovědnost, což se na chování určitě velmi projevuje. Z kladných vlastností, je to velmi spolehlivý člověk, který ctí zákon a dbá svých povinností. Z jejích úst nikdy neuslyšíte slova jako “nechce se mi”, což jistě svědčí o její pracovitosti a možná také určitém sebezapření, protože každý máme někdy chvíle, kdy bychom to nejraději vzdali a nic jednoduše nedělali. Pokud se s ní setkáte jen krátce, možná si odnesete přesně ten dojem, který se snaží vytvořit, totiž dojem silné, rozhodné vůdkyně, která má rozhodně na to, aby dokázala všechno co si umanula.
Pokud se ale nacházíte v její blízkosti o něco déle a máte příležitostně možnost nahlédnout do jejího soukromí, určitě vám neujde, že část z toho je pouhá přetvářka. Konečně, je to pořád pouze mladá žena. Když nestojí před spoustou lidí, kteří od ní očekávají, že bude dokonalá, jak by si to přáli, její výraz povadne a stane se poněkud unavený, jakoby se v něm odrazily všechny ty starosti, které na první pohled zvládá s lehkostí. Ano, tohle všechno si na ní vybírá docela velkou daň. Ovšem ona ví, že to nemůže vzdát. Její skálopevná vůle je asi to nejcennější co vlastní. Jen díky ní dokáže hrdě stát v čele a nepřipustit si, jak by bylo jednoduché to prostě zabalit.
Mezi její ne až tak skvělé vlastnosti, které by jste možná na první pohled vůbec neřekli že má, patří příkladně určitý strach, nebo minimálně velká nervozita, vystupovat před velkým množstvím lidí. Není to sice prakticky poznat, protože se tenhle svůj nedostatek naučila zvládnout, ovšem to neznamená, že to zrovna vyhledává. Vlastně spíš naopak. Asi nejlépe se cítí, když kolem sebe moc lidí nemá. Nedá se úplně říci, že by se vyhýbala společnosti, to rozhodně ne. Ráda si pohovoří s lidmi, kteří jsou jí blízcí. Jsou to pro ni příjemné chvíle, ze kterých dokáže vytěžit trochu energie, potřebnou k dalšímu životu.
Její duše je houževnatá, lecos vydrží, ale ne napořád. Má sklon k občasné depresi, protože vidí své možnosti a nedokáže je překročit, což je pro ni jedna z nejtěžších věcí se kterou se potýká. Určitě na ní též zanechala stopu smrt jejího otce, který pro ni byl velkým vzorem a oporou.

 

Schopnosti

Mezi její hlavní přednosti určitě patří to, že dokáže zachovat chladnou hlavu i za ne příliš příznivých okolností, to že dokáže jít stále za cílem, který si stanovila, to a ještě mnohem víc ji dělá právě člověkem schopným nést tak velké břemeno, jako je vedení Vardenů.
Mezi nezbytné dovednosti tedy patří znalost map, umění číst a psát, neposledně taktéž umění strategie.
To ovšem rozhodně není všechno. Co se týče boje, umí celkem obstojně zacházet s jeden-a-půl-ručním mečem, popřípadě s dýkou. Mistr v tom sice žádný není, ale dost možná by nepříjemně překvapila kde jakého vojáka.
Další potřebnou dovedností je potom samozřejmě jízda na koni

 

Boj s jeden-a-půl-ručním mečem: 1/7
Jízda na koni: 2/7
Schopnosti vůdce: 4/7

 

Historie

Nasuada se narodila daleko na východě u divokých kmenů, možná dokonce někde na územích, které ani nepatří Království. Vystopovat na jistotu její minulost je ovšem velmi složité. Ani ona přesně neví, kde se narodila. Její kmen byl kočovný. Když byla už dost stará na to, aby rozuměla trochu věcem kolem sebe, mířili právě k močálům, které tvoří řeka tekoucí z velkého jezera u elfských lesů. Netrvalo však dlouho a s kočovným životem se rozloučili. Jejich kmen se rozhodl přidat ke skupině lidí, kteří si říkali Vadenové. Ažihad, jako vůdce kmene se stal později i vůdce Vardenů, kupodivu všemi uznávaný, i přes jisté vzhledové rozdíly.
Dětství Nasuady velmi ovlivnil jeden fakt a to, že matka zemřela ještě dřív, než si ji vůbec mohla pořádně pamatovat. Nezemřela při jejím porodu, ale až když čekala druhé dítě. Otec, jakožto vůdce, potřeboval mužského potomka. Všichni se těšili na druhé dítě a vroucně doufali, že to bude kýžený chlapec. Nedalo by se říci, že mladou Nasuadu neměli rádi, ale byla to dívka. A ta přece nemohla být na vůdčí pozici. Tragická událost smrti její matky i dítěte však všemi otřásla. Nejvíce asi Ažihadem. Miloval svou ženu opravdu velmi vroucně, proto ho její ztráta opravdu zasáhla. Od té doby věnoval mnohem více pozornosti Nasuadě. Jednak z toho důvodu, že byla na svoji matku velmi podobná, také proto, že bylo jasné, že mužského potomka již mít nebude. Mohl se oženit znovu, ale on trval na tom, že nikoho jiného, než ji, nemůže milovat. Konečně, byl to vůdce a tomu se nedalo přikazovat.
Nasuada tedy měla od docela raného dětství výchovu od státníka, jak se patří. Otec ji vzdělával ve čtení, psaní, umění číst v mapách, po večerech jí povídal o strategiích, ekonomice, politice ve světě, zkrátka všem, co bylo souviselo s tím, co dělal a co možná jednou bude dělat i ona. Později ji dokonce začal brávat na porady a strategická jednání.
Když ještě trochu povyrostla a získala sílu do svého ženského těla, Ažihad nelenil ani v ostatních stránkách vzdělání. Od doby co její matka zemřela ji nikdy nebral tak úplně jako ženu. Naučila se napřed zacházet s dýkou, později se začala učit i s jeden-a-půl-ručním mečem, což se později ukázalo, jako velmi prozíravý krok.
Dny plynuly, Nasuada rostla v krásnou tmavou dívku. Vychovávána byla mezi lidmi nebo trpaslíky. Ano, určitou část života prožila ve Farthen Duru, v centru trpasličího království. A taky právě zde se odehrála další věc, která jí změnila celý život. Na trpasličí pevnost zaútočily královské jednotky. Nasuada, jako jedna z mála žen neodešla, ale účastnila se bitvy. Byla krvavá a poměrně dlouhá. Když už se zdálo, že mají vítězství v kapse, na samém konci bitvy, její otec Ažihad padl. Pro všechny to byla příšerná zpráva. Vůdce zemřel. Místo radosti z vítězství tedy mezi řadami vojáků panoval smutek. Nasuada tedy již neměla nikoho. Ažihadovo tělo bylo pochováno ve slavnostní posvátné trpasličí hrobce. Ovšem nastal problém. Kdo převezme jeho místo a ujme se vedení? Jednání nakonec vyústila v prospěch Nasuady, která byla zvolena vůdkyní Vardenů, po svém otci.
Rozhodla se pro ofenzívu a s Vardeny se vydala na území Surdy. Nic ovšem nebylo tak jednoduché. Přesně zde vypadalo, že o svůj post přijde. Přes všechnu snahu, vést tolik lidí, zvláště v tak mladém věku, není zrovna jednoduché. Lidé z jejího kmene jí odmítli poslušnost, už jen prostě proto, že nebudou poslouchat ženu. Přesně to, čeho se její otec obával. Nasuada se však nehodlala vzdát. Zkouška dlouhých nožů, ukázka její skálopevné vůle a odhodlání přesvědčila i toho posledního, že ona je žena na správném místě. Z této doby si Nasuada nese na svých předloktích četné jizvy, památku a důkaz výhry v této zkoušce.
Po neúspěšné bitvě se Vardeni stáhli zpět do hor, do klidného zázemí trpaslíků, ovšem království si nedalo pokoj. Trpaslíci prohráli a Nasuada i se svými lidmi museli pryč. Kam? Dál na východ, tam kde její dlouhá cesta začala. Usadili se na soutoku řek a vybudovali dřevěné město, Poříčí. Za tajné podpory Surdy to šlo velmi dobře, takže brzy Nasuada mohla vládnout malému městečku, dostatečně daleko od centra zla, proti kterému bojovali.
Všechno konečně vypadalo docela uklidněně, ovšem jakoby tomu osud nechtěl, nechat jí vydechnout. Stala se příhoda, kterou nikdo z Vardenů nečekal. Nasuada jednoho krásného dne zmizela. Téměř beze stopy. V Poříčí nastal chaos, ovšem ne na příliš dlouho. Pozice vůdce se dočasně ujal Utmar, který okamžitě nechal vyslat jednotky mající za úkol po Nasuadě pátrat. Ovšem zprvu bez jediné známky úspěchu. Týdny ubíhaly a po ztracené vůdkyni ani památky...

 

"Jednoho dne ráno jsem se vzbudila a na parapetu mého okna seděl šedavý holub s nevelkým papírkem přivázaným k nožce. Po dlouhé době mi konečně odpověděl. Kdo? Vůdce jednoho z kmenů, se kterými jsme se několikrát střetli ještě v dobách, kdy neexistovalo Poříčí. Několikrát jsem jej žádala o spojenectví, vzájemnou dohodu v těchto nelehkých časech. Chtěl se sejít a prodiskutovat některé politické otázky osobně se mnou. Vydala jsem se tedy na místo, společně s dvěma vojáky, kterým jsem věřila, v naději, že přistoupí na můj návrh. Ovšem on něco takového rozhodně neplánoval. Až na místě jsem poznama, o co mu ve skutečnosti šlo. O politiku, jistě. Ovšem o trochu jinou politiku, než jsem měla já na mysli. Sňatkem se mnou by získal moc nad Vardeny, kontrolu nad mnohem větši skupinou, než kterou měl doposud. Větší moc. Jeho šílenou nabídku jsem samozřejmě odmítla, ale on ji vyloženě myslel vážně. Příliš vážně. Udělala jsem mu to vlastně hrozně jednoduché. My tři jsme neměli prakticky žádnou šnaci proti jeho skupině, která čítala přes 20 bojeschopných mužů.
A tak jsem se dostala do tábora kmenu. Poněkud nedobrovolně samozřejmě. Čekaly mě dlouhé měsíce soustavného nátlaku, abych přistoupila na jeho nabídku. Velmi nevýhodnou nabídku..."

 

Až po několika měsících se konečně povedlo jednotkám přijít na stopu. Možná by se to dalo nazvat jen náhodou, když zaslechli rozhovor několikati žen z jakéhosi kmenu. Mluvili o snědé ženě, která podle nich zatím docela zarytě drží vlastní notu a odmítá se přizpůsobit. Stopa se brzy ukázala jako klíčová a netrvalo dlouho a skupina Vardenů se střetla s kmenem, požadujíc po nich navrácení Nasuady, pod hrozbou války. Kmen velmi neochotně souhlasil - s poněkud zamračenými tvářemi a zlověstným výrazem v očích. Nedlouho po tomto incidentu odtáhli. Daleko. Někdo říká že odtáhli do neznámého světa, za hranice Alagaesie. Kdo ví kolik je na tom pravdy. Nidko se však touto otázkou neměl potřebu zaobírat. Všichni byli rádi, že se Nasuada vrátila. Mnozí z nich už nedoufali, že je ještě naživu. Vše se vrátilo do starých kolejí. Ovšem kdo ví, na jak dlouhou dobu...

 

Majetek:

Kromě několika šatů, brnění, zbraní, map a dalších ne až tak důležitých věcí, si může nárokovat město Poříčí a kus země kolem něho. 

 

Čas:   Ne
Stádium:   Dospělá
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë