Mirrior O'tarl

„Pamatuj, vzhled mnohdy klame.“

Jméno

Mirrior O'tarl, to je nejčastější z jeho mnoha jmen. Obvykle se představuje svou přezdívkou, Bílý racek.

Dříve byl také znám pod jménem Komorník - teď už to sice znamená pramálo, ono jméno však stále přináší strach do srdcí lidí.

Druh

Myslí si to málokdo, je to však skutečně pouhopouhý člověk.

Věk

Informace, kterou znalo jen několik málo kronikářů. Všichni však krátce po rozmluvě se záhadným hrabětem ztratili hlavu, doslova. Co se týče jeho samého, odhaduje se zhruba na 29 let.

Jazyk

Všeobecný lidský, surdský, ostrovní nářečí, jazyk pouštních kmenů, částečně i starověký a trpasličí.

Náboženství

On sám je ateista, najdou se však i tací, kteří jej uctívají, jako nějakého boha.

Motto

Život je jako jedna velká šachová partie.

Titul

Hrabě z Intriosu

Nyní i hrabě z Dras-Leony

Strana

Na jakou stranu patří, jaký má cíl, to je záhada.

Podoba

„Mnozí na ní tolik lpí, přitom je tak proměnlivá.“

Vzhled tohoto tajemného muže je pro většinu tvorů naprostou záhadou. Jen k tomu přispívá to, že vypadá pokaždé jinak. Mirrior proslul svými takřka dokonalými převleky i hereckými schopnostmi a tak může pokaždé vypadat úplně jinak.

Nikdy nemůžete vědět, zda vypadá jako pobožný kněz, nebojácný žoldák, ziskuchtivý kupec, veselý bard, namyšlený lord, nebo jen špinavý žebrák.

Není zde však prostor pro popis veškerých jeho mistrovských převleků, zde popíši jen jeho ryzí vzhled bez příkras.

Je to poměrně pohledný muž. Průměrně vysoký, průměrně široký. Tvář s ostře řezanými rysy a vysokým čelem, které není ukončeno vlasy, neboť žádné nemá. Vousy, ba ani strniště na jeho tváři také nikdy není možné spatřit, vždy je dokonale oholený.

Má velké, modrozelené oči, které přímo srší energií a dobrou náladou. Pod nimi je poměrně malý nos a ještě níže velká, mnohdy usměvavá ústa.

Nejčastěji se odívá do prostých, avšak elegantních oděvů. Barva bývá téměř výhradně černočerná, nebo pískově žlutá.

Když chce, dokáže být velice okouzlující.

V této podobě se však objevuje jen zřídka, převleky jsou pro jeho podobu mnohem typičtější. Čím častěji je v této podobě, tím častěji pak také musí řešit potíže s převleky v podobě vlasů a vousů. Někdy mu stihnou dorůst, zvlášťe strniště vousů problém není, občas si však musí nasazovat falešné vlasy.

Otrhanec, jeho nejčastější převlek

Buďte upřímní, takovýchhle lidí si prostě nevšímáte. Každý vidí jedině otrhané hadry, špínu a smrad, který kupodivu všichni dokáží vidět už z dálky.

Pokud se vám nějakým zázrakem přesto podaří prohlédnout si ho důkladněji, uvidíte stejně jen špinavou tvář, s ještě špinavějším strništěm vousů, lemovanou černými, ulepenými vlasy.

Povaha

„I chudák s dobrou povahou je lepší, než boháč s povahou špatnou.“

Povahu má Mirrior velice zvláštní. Nikdo, ať už se snažil sebevíc, ji nedovedl přesně definovat. Kdokoli si myslel, že mu porozuměl, se šeredně spletl. Na druhou stranu, byl to jeho poslední omyl.

Tichý, klidný, vždy dokonale vyrovnaný, povětšinou chladný člověk, který si kolem sebe rád udržuje oblak tajemna.

Když si něco usmyslí, jde si za tím a na následky se neohlíží. Je mimořádně mocichtivý, ostatně jako téměř každý člověk, a proto jeho cíl mnohdy tajemstvím není. Otázkou bývá spíše cesta k onomu cíli.

Jakmile se však uzavře do sebe, je lepší od něj co nejrychleji utéct, protože jinak vám hrozí přinejmenším ztráta několika zubů. V horším případě vám také mohou lidé po celý zbytek života říkat Jednoočko. V nejhorším případě....ale, to už vás nemusí trápit. Nikdy to však není agresivitou, ovládá se skutečně skvěle, vždy je to provedeno dokonale klidně a chladně.

Právě svým dokonalým sebeovládáním se připravil o většinu pocitů. Naučil se je ignorovat a jednat tak, jak mu jeho bystrá mysl velí, proto se ohledně toho dá napsat jen tak málo. Za zmínku stojí snad jen to, že nemá rád, když mu něco zůstává skryto, nebo když něco nezná. Neznalost a nevědomost jsou dvě věci, kterými skutečně pohrdá.

Každá nová role si však žádá i novou povahu a on se umí přetvařovat opravdu mistrně.

Schopnosti

„Člověk se v životě musí naučit mnohým věcem, jinak se mu jeho přání nikdy nevyplní.“

Schopnosti odpovídají schopnostem správného šlechtice. Umí číst, psát i počítat, dějiny pro něj také nejsou žádnou záhadou. Slušně zvládá jízdu na koni i šerm a střelba z luku, nebo z kuše pro něj též není žádnou novinkou. Později se naučil také velice šikovně zacházet s nožem, musel, jinak by ho s jeho vlastním nožem jednou někdo podřízl. V krčmách se přiučil i pěstním soubojům, ale radši se jim vždy vyhýbal.

Obecně je však především velice rychlý, mrštný a poměrně silný, což je velikou výhodou.

Stal se také mistrem převleků a přetvářky, z čehož si udělal práci.

Po nějakém čase se dostal i k umění alchymie, které ho fascinovalo. Brzy se naučil míchat jedy a žíraviny, dokonce i slabé výbušniny. Své poznatky spojil s těmi, ke kterým dospěl Orrin a z toho vznikly ony slavné "Výbušné sudy." To bylo něco nového, něco mocného. Bylo to něco, co se dál nesmělo přehlížet.

Krom těchto věcí je také nesmírně výmluvný, dokáže se vykecat téměř z čehokoliv, což mu připadá jako nejcennější schopnost.

K tomu dokáže také slušně brnkat na loutnu, nebo hrát na flétnu, když tedy nějakou má.

Nikdo by to do něj jistě v jeho převlecích na první....ani na druhý....ani na třetí pohled neřekl, ale je velice chytrý.

„Čím je člověk hloupější, tím většího chytráka ze sebe dělá. Jen ti nejchytřejší si hrají na hlupáky.“

Všední dovednosti

Herectví (dělání ze sebe někoho jiného)- 6/7

„Vypůjčování si věcí bez dovolení jejich majitele.“- 5/7

Otevírání zamčených zámků- 4/7

Alchymie- 4/7

Hra na loutnu- 4/7

Hra na flétnu- 3/7

Malby- 2/7

Šití- 2/7

Plavání – 2/7

Bojové dovednosti

Šerm- 4/7

Hod nožem- 4/7

Střelba z luku a kuše- 3/7

Boj s nožem- 5/7

Jízda na koni- 3/7

Pěstní souboj- 3/7

Boj s kopím- 2/7

Boj se sekerou, nebo palicí- 2/7

Obrana mysli- 4/7

Rimgar- 3/7

Historie

„Vzpomínky a vědomosti, dvě věci, které ti nesebere nikdo na celém světě.“

Tři životy, tři přání.

„Každý si přeje, aby mu jeho přání splnil nějaký zázrak. Málokdo si uvědomí, že se mu jeho přání opravdu splní jen, když se o jeho splnění pokusí sám.“

Povím vám jeden příběh, jestli se skutečně stal, nebo ne, to už musíte posoudit sami.

Začalo to, no, začalo to jak by jste mohli čekat. Když se hradem, kde se mladý Mirrior narodil rozlehl křik, každý se radoval. Každý, snad kromě hraběte Reotnora. Byl to nemanželský syn a tak musel hrabě své manželce leccos vysvětlovat.

Chlapec rostl jako z vody a brzy se z něj stal muž. Služebnictvo už se z něj však neradovala tak, jako v den jeho narození. Mohla za to špatná výchova, kterou měl mizivou, nebo něco jiného? Kdo ví, chlapec byl však nezvladatelný. Se svou bandou jezdil po lesích, lovil zvěř a cvičil se v šermu. Vždy, když se blížil k nějaké vesnici, museli všichni rychle schovat své dcery a mladé ženy, neboť proti vůli syna hraběte Reotnora, byť nemanželského, nemohli dělati nic.

Tak to šlo dál, až jednou udělal mladý Mirrior opravdu velkou lumpárnu. Bylo to na svatbě jeho staršího bratra. Na tu událost všichni zúčastnění vzpomínají s úsměvem, neboť na svatební dort, který skončil ve tváři jejich hraběte se jen tak zapomenout nedá.

Hrabě z toho příliš potěšen nebyl a mladého Mirriora poslal na Univerzitu. Prý proto, aby se něco naučil, ale ve skutečnosti proto, aby se ho zbavil. Tak to bylo téměř se všemi, Univerzita sloužila výhradně pro děti bohatších vrstev, kterých se rodiče chtěli na čas zbavit. Obvykle si samozřejmě najímali osobního učitele.

Jak to šlo na Univerzitě už určitě tušíte, proti synovi tak vlivného hraběte si však žádný z vyučujících netroufl příliš zakročit. Přesto se stala věc, která ho trochu zklidnila. Mladý Mirrior se zamiloval. K jeho smůle to byla, Narissa, namyšlená dcera jednoho vlivného lorda, která nechtěla s nemanželským synem nic mít. Mirrior to nesl špatně, neboť bylo dosud vždy po jeho. Dlouhé dny jezdil na koni v okolí Univerzity, někdy zajel i dál. Neměl žádný cíl, chtěl jen být jinde, než na místě, kde by mohl potkat Narissu. Nešťastná láska uměla být krutější, než cokoli jiného.

Při jedné z jeho toulek lesy se však událo něco, co mu dočista změnilo život. Zprvu si myslel, jaké to má štěstí, ale brzy přišel na to, že se setkal s ďáblem.

Na cestě viděl čtyři muže. Jeden holohlavý, zjizvený, ležící na zemi a tři další, připomínající spíš lupiče, kteří stáli nad ním s meči. Dalších pět lidí, podobných lupičům leželo kolem, všichni mrtví. Mohl ujet, měl ujet, ale pomohl mu. Trojice lupičů se brzy koupala ve vlastní krvi. Holohlavý muž, říkající si Zed, se ukázal být někým, kdo splácí dluhy. Za tři životy, které byl Mirrior nucen sebrat, aby zachránil ten jeho, mu prý splní tři přání, ať už si bude přát cokoliv. Mirrior zprvu nevěřil, ale jelikož měl stále plnou hlavu Narissy, jeho první přání bylo jasné. Chtěl, aby byla jeho, navždy, nebo dokud si to bude přát.

V druhém přání měl po krátké úvaze také jasno. Chtěl mít moc a bohatství, které se mu jako nemanželskému synovi nedostávalo.

Třetím přáním bylo, aby byl neporazitelný. Už tak byl sice vítězem mnohých klání, přesto si přál víc.

Zed si to vyslechl, zle se usmál a souhlasil. Slíbil mu, že mu jeho přání splní. Jak Mirror brzy zjistil, Zed byl jedním z vůdců Surdského podsvětí, byl velice bohatý a vlivný.

Stalo se to o několik dní později. Bylo zrovna sychravé ráno a na Univerzitě všichni snídali, když do hodovní síně vtrhlo několik ozbrojených mužů. Jak se brzy ukázalo, mezi sebou měli velice mocného kouzelníka, ne-li dokonce stína. Přišel přímo k Narisse, Mirrior se už v duchu radoval, ale pak se stalo něco, co nikdo nečekal. Narissa zmizela a na jejím místě se objevila dřevěná panenka. Kouzelník pak přišel přímo za Mirrorem a pravil: „Zde je tvá Narissa, odteď už bude tvá navždy, nebo alespoň dokud si to budeš přát. Teď pojď se mnou.“ S úšklebkem odvedl překvapeného a zdrceného Mirrora ze síně.

Pořád nemohl uvěřit, jakým způsobem bylo splněno jeho první přání. V podstatě bylo splněno, ale ne tak, jak si přál. Nevěděl sice, zda to nebyl jen nějaký trik, věřil však, že je do té panenky Narissa opravdu zakletá. Jak se po letech dozvěděl, nebylo tomu tak, sehráli pro něj jen ošklivé divadlo. Narissa dostala za onen podvod příslib zlata, místo toho za to však pár dní nato zaplatila životem. Byl si jistý, že ho po jeho zmizení hledali, jeho otec si s tím však dozajista velké starosti nedělal, byl rád, že se ho konečně zbavil, možná také proto bylo jeho hledání brzy ukončeno.

Mirrior byl odveden pryč, daleko od Univerzity, do nějaké podzemní místnosti. Tam strávil mnoho let a každý den ho několik lidí nutilo cvičit. Jednalo se především o fyzický výcvik, ale byl doplněn i výcvikem psychickým. Bylo to horší, než by si kdy pomyslel. Když odmítl pokračovat, tloukli ho, dokud neomdlel. Byl ve vězení z kterého nemohl uniknout. K boji měl však talent a tak, po nějakých šesti letech, když už ho ovládal skvěle, byl konečně propuštěn.

Druhé přání bylo splněno, stal se mistrem meče, nože a všemožných jiných smrtících nástrojů, on si však přál jen, aby už byla všechna přání splněna a tato noční můra skončila. Nyní si přál, aby mu jeho přání nikdy nikdo nesplnil, aby si je musel buďto splnit sám, nebo vůbec.

Litoval, že se kdy s holohlavým mužem setkal, že mu zachránil život. Stále neviděl účel jeho jednání, nevěděl, proč by ho takhle bezdůvodně trýznil.

Jak brzy zjistil, v době jeho zajetí se toho událo hodně. Galbatorix obsadil Surdu. Jeho rodiče v boji zemřeli, jeho bratr však ne. Podvolil se Galbatorixově vládě, ten mu však nepřenechal Reavston, učinil ho jen pánem panství Intrios.

Mirrior se proto vydal za ním. To co tam na něj čekalo ho sice zdrtilo, ale už ani příliš nepřekvapilo. Jeho bratr krátce před jeho příchodem za nevysvětlitelných okolností zemřel. Jak, nebo proč, to se zjistit nepodařilo.

Mirriora tam však znali ještě z dětství a tak byl nakonec po krátkém korespondenčním jednání s novým lordem protektorem říše ustanoven pánem Intriosu. Nikdo se nepodivil, panství to bylo nicotné a zchátralé, tak neměl protektor důvod nepřidělit mu ho.

Tam se však nezdržel dlouho, to místo mu přinášelo až moc špatných vzpomínek. Svého osobního sluhu ustanovil majordomem a sám se vydal do světa.

Brzy se opět potkal se Zedem, ten ďábel si ho našel a požádal ho o laskavost. Laskavost, kterou Mirrior nemohl odmítnout, chtěl-li zůstat naživu. Nyní už bylo Mirriorovi jasné, proč ho Zed tak trýznil. Chtěl si z něj vycvičit vraha, který by mu pomohl odstranit nepříjemné lidi. Zed však podcenil Mirriorovu zášť vůči němu i schopnosti, kterých dosáhl při náročném výcviku. O svém omylu se přesvědčil teprve tehdy, když mu Mirrior utínal hlavu.

Zpráva o Zedově smrti se podsvětím roznesla rychle a Mirrior dostal brzy možnost stát se členem organizace, nazývané Komorník. Tam se z něj stal někdo úplně jiný a začal se věnovat mnoha novým věcem. Nejčastěji asi rozvíjení cizích jazyků, studium Jezdců jako takových a alchymii. Přístup měl k tomu všemu a to i ke svitkům vskutku prastarým. Za vzděláním putoval někdy vskutku daleko a podnikl nejedno nebezpečentví. Zde se naučil například Rimgaru, který poté podle svitků každého dne trénoval, a jiným, neméně zajímavým věcem. Rychle se vypracoval a než si kdokoli stačil všimnout, celou organizaci ovládl. Získal tak pod sebe množství následovníků, včetně kouzelníků, kteří ho naučili skvěle bránit svou mysl. Kouzelníci v té době měli dvě možnosti, přidat se ke Galbatorixovi, který je nutil do přísah, nebo se připojit k tajné organizaci. To ti nejmocnější, nejchytřejší a nejmocichtivější samozřejmě udělali, proto neměl Mirrior o mistry nikdy nouzi. Osobní velení organizace ho však začalo brzy nudit, stanovil své zástupce a vydal se do světa, kde se zdokonaloval v práci zvěda a věcí s ním spojených. Po čase se z něj stal skutečně mistr převleků. Právě takto trávil život, putoval z místa na místo pokaždé jako někdo dočista jiný a získával informace. Bavilo ho to, byl v tom skvělý.

Nakonec skončil jako žebrák na jedné z nejšpinavějších ulic v celém městě. O tom, že je to ve skutečnosti jeden z nejmocnějších a nejnebezpečnějších lidí na světě neměl nikdo ani potuchy. Nevadilo mu to, byl tam spokojenější, než ve svém panství, obklopený bohatstvím. V chudobě totiž byla krása, kterou nemohl nikdo bohatý nikdy poznat. Krása a krom toho taky spoustu blech.

No nic, mé vyprávění pro tento večer končí. Snad vám přineslo alespoň krapet ponaučení, co je však důležitější, mně vydělalo na večeři.

Herní historie

Začátek

„Každý má možnost začít znovu, vzpomínky na dřívějšek však přetrvají.“

Opět usedám, hladov, s prázdnou miskou i korbelem a jsem připraven vám vyprávět další příběh. Příběh je to dlouhý a ještě zajímavější, než příběh, který jsem vám vyprávěl posledně. Tak se pěkně usaďte a poslouchejte.

Koho by mohlo napadnout, jak vzrušující život může mít takový žebrák...

Jistě jste všichni slyšeli o podlé vraždě krále Orrina. Ano, byla zosnována Mirriorem, chtěl válku a chtěl ubrat na síle všem stranám - což se mu skutečně podařilo.

Následně začal cvičit Jezdce Jeoda, počítaje s tím, že bude jeho největší zbraní - poprvé se však přepočítal. Po dlouhém výcviku Jeod přemohl jeho lidi a jeho samého donutil přísahat, že celou organizaci zničí.

A tak se také stalo, všichni důležití lidé byli zabiti - ovšem za cenu života kouzelnice, která ho milovala a ke které také něco cítil, i když si to v žádném případě nechtěl přiznat.

Všechno zamíchalo kartami, když padl král Galbatorix a otevřeli se dosud nevídané příležitosti. Jeho cesta nyní vedla do Dras-Leony, kde strávil měsíce omotáváním si kolem prstu místní honoraci a odpravováním všech, kteří by mu mohli stát v cestě. A tak se nakonec i stalo to jediné, co mohlo. Stal se z něj oficiální vládce města, nový hrabě z Dras-Leony. A tím to rozhodně zdaleka nekončilo.

K.O.M.O.R.N.Í.K

(Krahujec, Orrin, Malts, Oten, Rast, Nerrtius, Illintio, Krofft zvaný Krovák)

„Máloco je takové, jaké se zdá být.“

Komorník je protizákonná organizace, jejíž název je složen z počátečních písmen jmen, nebo přezdívek, jejích zakladatelů. Dříve jen spolek vůdců podsvětí, po výrazném zakročení krále Orrina, jednajícího přes svého komorníka, však něco mnohem většího. Členové organizace byli nedotknutelní a nikdo je nemohl zatknout. Vždy se říkalo, že organizaci vede jediný, smyšlený člověk. To před podezřením chránilo v podstatě všechny její velitele. Původně měla organizace sloužit, jako kontrola podsvětí, řešení problémů, na něž byl zákon krátký a jako síť zvědů a vrahů, celé se to však vymklo z rukou. Hlavním cílem organizace bylo najednou ovládnutí světa a bylo jim jedno, jestli budou vládnout zástupům lidí, nebo jen prachu a kostem. To se Orrinovi pochopitelně nelíbilo a členové organizace začali být odstraňováni. Orrin však nebyl příliš opatrný a přeživší členové nechali odstranit jeho. Plánovali to už déle, přáli si válku, která by oslabila všechny strany, nyní však k tomu měli o důvod víc. Nově uvolněná místa musela být zaplněna a na jedno z nich byl přizván Mirrior O'tarl, který dokázal co nikdo jiný, odstranil jejich největšího konkurenta. Nejprve se stal obyčejným členem, ale neuvěřitelně rychle se vypracoval. To se ukázalo jako špatná volba, byl příliš ctižádostivý a dokončil odstranění hlavních členů. Tak ovládl celou organizaci on. Stal se jediným skutečným Komorníkem. Po dobytí Surdy už to sice neznamenalo tolik, stále to ale bylo mnoho. Co však bylo důležité, organizace se nikterak nezmenšila a ani její cíl se nezměnil.

Celá organizace má několik menších velitelství a jedno větší, nejdůležitější. Velitelství se různí, někdy je to polorozpadlý domek, jindy jeskyně. Hlavní velitelství se však nachází ukryto v poušti. Stojí zde osamocená pevnůstka, kterou nechal vybudovat již král Orrin, jako jedno z nejpřísněji střežených státních tajemství.

Poté přišel pád celé organizace - Jezdec Jeod přinutil Mirriora přísahat, že celou organizaci zničí - a když se Mirrior do něčeho pustil, zřídkakdy se tomu tak nestalo.

Rodina

„Rodina a dobří přátelé, nejcennější poklad, který člověk může mít.“

hrabě Reotnor z Reavstonu: Jeho otec, nyní mrtví.

lady Liana z Intriosu: Jeho matka, nyní mrtvá.

lord Teodor z Intriosu: Jeho starší bratr, nyní mrtvý.

lady Innin: Jeho sestra, nyní mrtvá.

Následovníci

Sat'tum, je Mirriorův pověřený zástupce ve věci Komorník. Málokdo ví jak vypadá, tak to také má zůstat. Je to velice dobrý kouzelník, schopný i opravdu přesvědčivých iluzí.

Mirrior ho osobně zabil, když chtěl nahradit jeho místo coby vůdce organizace.

velmistr Appoffchaeb z Effaebappu, nejvyšší představený kouzelníků v organizaci Komorník. Ví se o něm jen velic málo, přesně tak si to přeje. Přesto je však všeobecně známo, že zacvičuje nové členy s potenciálem pro magii.

Zabit při Mirriorově likvidaci organizace.

Seynnei, přezdívaný Tříprstý. Osobní sluha lorda Mirriora a správce panství Intrios. Umí být milý, ale také děsivý. Říká se, že je to skvělý kouzelník, že prý umí dokonce znovu probudit mrtvé k životu. S Mirriorem se prý potkali mimo Alagaesii a od té doby jsou nerozluční přátelé. Svou přezdívku si vysloužil absencí dvou prstů na jeho levé ruce. Málokdo ví, že jsou dva. Navlas stejná dvojčata, která obě žila jediný, společný život. (odkaz)

Taktéž zabit při likvidaci organizace.

Sres Všemocný, kouzelník, který zradil Surdu a při obléhání Aberonu zabil všechny významné odpůrce. Následně otevřel nepřátelům bránu. Nyní se těší moci i bohatství, kterou mu Galbatorix přislíbil. Stal se jedním z ministrů, dokonce samotným správcem pokladny. Co už ví málokdo, je fakt, že za tím také stál Komorník. Sres je plně v jeho moci, je to jeho loutka, i když o tom ani sám neví. (odkaz)

Lord Gerdrik Quattuor z Dubového chřtánu, pověřený zástupce Jeoda Tyčky a vrchní velitel Zlomených praporců. (odkaz)

Matt, zvaný Půlbotka, jeden z důležitějších členů Komorníka. Skvělý zloděj, zvěd a pašerák, který má pod palcem značnou část podsvětí. Málokdo ví jak vypadá a tak by to také mělo zůstat.

Zlomené praporce a organizace Komorník.

Majetek

„Mnozí v honbě za majetkem zapomenou na všechny ostatní krásy života.“

Otrhanec

Malý nůž.

Dřevěná miska a lžíce.

Roztrhané, špinavé oblečení.

Vak s omamnými látkami a šperháky.

Polorozpadlý domek v Dras-Leoně, v něm přehršle převleků.

Skutečnost

Kůň Osvit

Vrhací dýky

Šlechtický oděv

Dřevěná panenka

Trezor plný peněz

Fieerpqua, skvostná rodová katana

Všemožné lahvičky a flakóny s vysoce podezřelým obsahem

Dům i s celým panstvím Intrios, nyní je však celé zpustlé, jen s minimem služebnictva.

Vraundger, prsten, jenž se v rodině hrabat z Reavstonu dědí už po mnoho let. Je to poměrně velký drahokam, s rodovým symbolem. Rodu byl kdysi darován jedním jezdcem. Ač to ví málokdo, ukrývá neuvěřitelné množství energie.

Almanach velmistra Vjjlreebxttynkttgffjirsttjqorcuffdissze Zssrwffeeuhqqappvjjmertteinffujjssze, známého jako Pán vod, ale povětšinou, obzvláště zoufalými učenci, nazývaného pan Abeceda. Toto jméno si dal onen učenec sám, jen, aby se stal něčím ještě zajímavějším. A vskutku, po celé zemi se brzy začala konat soutěž, na které měli lidé za úkol co nejlépe vyslovit jeho jméno.

Kontakt

„Kdo hledá, ten najde, kdo se zeptá, ten se dozví.“