TOPlist

Eleanor (homunkulus)

Napsal: Rhunön | Kategorie: Jiní tvorové - Muž
Dne: 17.08.2016 22:44:15 FB



 
Jméno: Eleanor
 
Věk: 4 roky
 
Pohlaví: žádné
 
Druh
Homunkulus. Jedná se o živou bytost vyrobenou z anorganické látky. Má vlastní myšlenky, názory a city.
 
Podoba
Eleanor je vysoké štíhlé postavy se širokými rameny a úzkým pasem, jinými slovy má přímo božskou postavu. Je úctyhodných 190cm vysoký a váží asi tak 300kg Váha je způsobena množstvím kovu spotřebovaného na výrobu jeho těla, ale díky silné pohybové jednotce jej tato váha v pohybu nijak omezovat nebude, pokud se tedy nechce přepravovat na koni nebo na drakovy. Koně však nikdy asi potřebovat nebude, protože je schopen běžet stejně rychle jako kůň v cvalu a navíc ještě mnohem déle a s větší zátěží a na drakovy se stejně nejspíš nikdy nebude mít možnost proletět. Silné, do půli stehen sahající paže jsou kvůli prostorně náročným spirálám dost široké. Mají dostatek síly, aby si mohl pohodlně pohazovat se 50 kilovým závažím. Záda jsou široká a složitě skládaná z plátků kovu, pro dosažení dostatečné pohyblivosti. Svrchní plátování je vyrobené z pevné oceli, která chrání jeho tělo. Matný metalový lesk jí dodává určitou eleganci. Spáry mezi jednotlivými pláty a plátky kovu jsou velice tenké. Při pohybu na něm nic neskřípe a ani spoje tvořené kovolátkou nejsou úplně slabé, přestože vydrží podstatně méně než zbytek těla. V ostře řezaném obličeji jasně svítí pár kovových očí, jejichž duhovky jsou díky Rhunönině mistrovství poloprůhledné. Holá hlava mu jen přidává na nebezpečném dojmu. Místo uší jsou na bocích hlavy umístěny jen jakési prohloubeniny naznačující, kde by se asi tak měli takové uši nalézat, tento fakt však neznamená, že neslyší, právě naopak má velmi dobrý sluch. Jeho hlas by mu mnozí záviděli a kde kdo by řekl že má zlato v hrdle, jen málokdo by však tušil jak blízko je pravdě. Pokaždé když promluví lze zaslechnout jasný a zvonivý, přesto až překvapivě hluboký velmi melodický hlas připomínající mistrovskou hru na harfu mísící se se bubláním a zurčením horské bystřiny podbarvené hukotem vodopádů v dáli.
Jeho tělo je mistrovským kouskem techniky a magie zrozeným v dílně elfské kovářky.
 
Povaha
Přes své mládí je duševně docela vyspělý díky poutu se svou stvořitelkou, které on sám říká prostě, matko, jelikož je to pro něj přirozené, ona jej přivedla na svět a byla první osobou již viděl. Je tedy poněkud tvrdohlavý, ale zároveň zvídavý. Jeho nevinnost pochází z mládí a nezkušenosti, ale ostatní přední rysi jeho povahy jsou zděděné od Rhunön. Malá zkušenost s etiketou, nebo chováním mezi bytostmi, jež jej netolerují stejně jako jeho matka způsobuje, že jeho dotazy jsou vždy přímé a upřímné, občas hraničící až s drzostí.  Rhunön se jej neustále snaží učit, ale není na podobný přístup zvyklá, takže mu její vysvětlení obvykle přijdou zmatečnější než věci, které nechápe. Takové situace vedly k tomu, že se naučily samostatnosti jaké elfské děti v jeho věku nikdy nedosáhly. Kolikrát se  naučil novému postupu jen díky pozorování mistra či matky při práci. Co se týče sociálních kontaktů jen velmi zřídka zahlédne někoho jiného než-li matku. S cizími elfy se ani nepokouší navázat rozhovor a ani k tomu nemá příležitosti, pokud jdou někam mimo kovárnu, tak jen v noci nebo brzy ráno, kdy se po lesích potlouká jen minimum elfů. Jemu samotnému se líbí klid a zavedený řád kovárny, kde vyrůstá. Pořádkumilovnost je jasná na první pohled už jen při pohledu na jeho osobní věci, těch je jen poskrovnu, ale pokoj má neustále uklizený.
Celkově se jedná o poněkud paličatější stvoření, ovšem tato vlastnost je vyvážena velkou měrou selského rozumu a neochvějné, neproniknutelné logiky. Mysl má tedy ukázněnou jak málokterý z elfů, jenže jeho výhod v tomto směru nebude možno využít, jelikož on sám je pro kouzelníky pátrající po něm myslí neviditelný a stejně tak on se nemůže uchýlit k použití magie, tam, kde si neví rady. Matka si je vědoma tohoto handicapu a proto se jej snaží naučit co nejlépe umění boje i diplomacie, není to tedy nějaká nekontrolovatelná vraždící mašina. Po většinu času se jedná o milého chlapce s poněkud ostrým jazykem a zvláštním smyslem pro humor, který často ví víc než řekne a jen tiše sedí v koutě, tak jak mu to vyhovuje.
Teologické rozhovory a výchova jeho matky a mistra, velmi ovlivňují jeho úvahy. Naučil se tolik o Ómovy a jeho dobru. Úplně to změnilo úhel jakým se na svět díval. Dříve viděl fakta, důvody. Akce a reakce. Nyní vidí i možnosti, které se skrývají v okolí. Bytosti, plné Ómovy lásky, ať už to vědí nebo ne. Rozhovory o víře, podstatě věcí, především však o jejich možnostech vytříbily jeho řečnické  dovednosti. Je nyní ještě klidnější než byl předtím. Naučil se také spoustu nových věcí. Znalosti věcí, které přijdou ostatním jako naprosto základní, si už stihl osvojit také. Nyní se začíná učit věci, které mu umožní stát se Bratrem se vším všudy.
Vypěstoval si silnou nechuť k zabíjení či ubližování, chápe že matka i Madeton musí jíst a proto zabíjí rostliny a zvířata. Ovšem pokud to není nutné nevidí žádný smysl v tom aby bylo zabíjeno či ubližováno. Óma nám dal sílu potřebnou k tomu abychom zabili svoji kořist potřebujeme-li jíst, abychom pokáceli stromy potřebujeme-li dříví na oheň, nebo stavbu. Ale dal nám i vlastní vůli abychom tak učinili co nejbezbolestněji.
 

Historie

 

Výroba
Eleanorovo tělo je mistrovským kouskem mechaniky. Nebylo lehké navrhnout tak složitou konstrukci. Přesto se to podařilo. Klouby jsou zasazeny v nosné konstrukci podobné normální kostře. Mají mnohem větší možnosti něž ty normální, nejsou totiž nijak výrazně omezeny v pohybu. V kombinaci s výkonnými pohonnými jednotkami, taktéž umístěnými na skeletu ze speciální slitiny, může vyvinout ohromující sílu. V kloubech tak spočívá většina jeho pohybů. Ve výsledku se to projeví, poněkud zvláštní chůzí.
Hrudní část je naprosto pevná, včetně žeber, a ukotvená na páteři. Nachází se zde hlavní převodová soustava, jež umožňuje spoustu důležitých věcí. Podstatná je hlavně pohybová jednotka pro kyčle, což dává základ celé dolní polovině těla. Nesmíme však zapomenout ani na velký měch v horní části hrudníku, který umožňuje mluvení. Nasává se do něj vzduch pomocí podtlakového pístu. Následně je vytlačován čímž vzniká zvuk. Artikulaci zajišťují stejné partie, jako u elfů – patro, jazyk, rty. Tyto elastické součásti jsou z kovové tkaniny.
Pohyb kloubů umožňuje soustava lanek navíjených do otočné spirály umístěné na nosné konstrukci. Tento systém zprostředkovává všestranné otáčení kloubů do stran. Na jeho těle se jich nachází poněkud více než u běžného elfa. Místo svalů zajišťují pohyb končetin, takže aby nebyl nijak omezován bylo nutné vytvořit více ohybů.
Nyní se dostáváme k vnějšímu plášti, nebo-li pokožce. Je tvořen několika vrstvami plechu, který do sebe při jednotlivých pohybech zajíždí a vysouvá se. Toto, ale není možné vytvořit na všech místech. Plech není pružný, tudíž musela být některá místa zakryta kovovou tkaninou, aby se docílilo žádaného efektu. Nevypadá to tak dobře jako jednolitá pokožka, bohužel technologie ani kouzla zatím neumožňují více.
Obličej postrádá mimiku, přesto jsou zde určité možnosti díky očím. Pohyblivé bulvy předávají vysoce kvalitní obraz. Soustava čoček z leštěného syntetického křišťálu dokáže zaostřit daleko lépe než-li obyčejná organická čočka. Výroba těchto kousků byla neuvěřitelná piplačka po magické i technické stránce. Uši nejsou z venku zřetelné. Nenechte se však zmýlit slyší velice dobře.
V masivně opancéřované lebce je také umístěn zdroj života. Velký kus jakostně dokonalého safíru, v němž víří jeho mysl. Způsob není nepodobný principu eldunarí. Myšlenky, jež ovládají tělo se přenáší skrze podpůrně-transportní konstrukci. Celá je kompletně vyrobena ze slitiny stříbra, platiny a nerezové oceli v odpovídajícím poměru, zůstávají zachovány všechny důležité mechanické vlastnosti, a rozvádí hlavní magický proud po ose těla.
 
A svět byl
Když otevřel oči uviděl tvář, tvář plnou pýchy a lásky. Takový výraz v něm vzedmul vlnu emocí. Cítil se velmi zvláštně, protože část jeho samotného mu řekla co se děje a co se očekává že udělá, byl to ten kousek Rhunöniny mysli, jež mu napověděl. Posadil se ani nevěda jak. Otevřel pusu, ale nic z ní nevyšlo, ani hláska. Tvář se usmála a také otevřela ústa, z nich však na rozdíl od jeho vyšel zvuk „Ahoj Eleanore“. Nějak se mu v mysli objevila informace, že je to jeho jméno. Zopakoval ta slova nejdříve jen váhavě, ovšem čím dál tím směleji až se jeho zvonivý, přesto hluboký a  zvláštně melodický hlas rozléhal celou místností. Bytost, ne už jen obličej, ovšem i tělo a končetiny, které teď jasně viděl tvořily tělo oné bytosti. Jak znal slova, jež používal ve svém myšlení pro označování jednotlivých věcí a jevů okolo sebe nevěděl a neřešil to. Byl nedotknutelný. Bytost ukázala na sebe a pravila „Já, Rhunön“. Napodobil ji, ona jen usměvavě zavrtěla hlavou a otočila jeho prst směrem k ní. Pak ukázala na něj „ Ty, Eleanor“, pochopil. Během následující hodiny se naučil ještě několik slov, ale pak se bytost/Rhunön otočila k němu zády a on z toho byl smutný. Když se opět obrátila na něj byl šťastný. Jemně mu přejela prstem po pokožce a on ucítil zvláštní šimrání mezi lopatkami. Lehce na to místo zatlačila, stejně jako na další, po té co se bytost/Rhunön dotkla posledního místa ucítil podivné pnutí uvnitř hrudi a pomalu upadal do jakéhosi podivného stavu, kdy vnímal vše okolo sebe, ale jeho tělo odmítalo reagovat bytost/Rhunön jej položila zpět a odešla a on byl smutný.
 
Krásy života
Během následujícího týdne se naučil několik dalších slov, potřebných pro výuku jíž procházel a naučil se sám uložit, když si Rhunön potřebovala jít také lehnout, akceptoval tuto zaběhlou skutečnost, jako součást normálního života. On sám nepotřeboval spát, jíst, pít ani dýchat. Nechápal tyto věci, prostě je jen přijímal s jakousi moudrostí mládí. Nebouřil se proti zákazu vycházení dále než na skrytou mýtinu za kovárnou. Bylo to prosté, všechno mělo řád a smysl. Nelámal si hlavu s věcmi jako proč květiny kvetou, zatímco vzrostlé borovice ne. Proč ptáci zpívají a jelen zatoulavší se do stinné oázy klidu uprostřed rušného města jen mlčky přežvykuje zelenou trávu osvícenou sluncem na modré obloze.
 

Královna je pryč, ať žije královna
Těsně předtím, než se matka odhodlala vyrazit pryč z elfského království zmítaného občanskou válkou mezi Arwininými přívrženci a rebely z rodu D‘Eäme došlo k odstranění Galbatorixe. Lesy se najednou jakoby zastavily. Všichni zasedli k jednacím stolům aby se zasadili o novou lepší budoucnost. Matka byla v těch dobách často pryč. Naproti svému normálnímu zvyku být celé dny doma nad prací vyrážela ven zjistit novinky o pokračujícím ujednání. Jeho to příliš nezajímalo. Pokračoval v práci. Učil se zacházet se svou silou i myslí. Ačkoliv matka teď měla málo času, neměla ani žádné zakázky. Tento řád se mu docela líbil. Madeton jej učil z knihy bratrstva. Učil jej znát i další věci. Jak správně zdravit, proč někteří mají přednost a, což je snad nejdůležitější, co smí a nesmí říkat nahlas. Byla to sice otrava ovšem uvědomoval si, jak je to pro něj důležité. Už věděl, co by se mohlo stát kdyby jej někdo našel a on jej urazil. Na rozdíl od ostatních neměl prostor na chybu. Jeho chování muselo být dokonalé. Ačkoliv stále ještě nesmí ven už jej matka pouští samotného na noční procházky. Jako homunkulus nepotřebuje spát a tak si vypěstoval jistý zvyk. Těsně před svítáním vychází ven do lesa. Jen málo elfů vstává tak brzy a ti co žijí v noci se již vrací k ránu domů. Prožíval tak šťastné roky.

 

Schopnosti:

Eleanor toho zatím moc neumí, ale co by jste po něm v jeho věku mohli chtít? Přesto není úplně neschopný.Pokud se dostane do krizové situace, kdy je nucen jednat rychle, možná i ukvapeně obrátí se mysl ke studnicí informací od Stvořitelky. Tyto vědomosti se projevují ve formě intuitivního skoro nevědomého jednání. Je to jakýsi instinkt, který jej provází prvními kroky života. Nemůže se na tohoto neviditelného pomocníčka spolehnout vždy. Poradí jen v rozsahu Rhunöniných vědomostí, které ač obsáhlé nejsou absolutní.
Jeho výkonost a všestrannost těla mu dávají obrovské výhody. Může se pustit do jakéhokoliv oboru známého elfům,pokud si to bude přát. Jedno je mu, ale odepřeno. Nikdy nezakusí výhod magie.
Pod vedením své matky a učitele – Madetona, se mu pomalu začíná dostávat docela slušného vzdělání. Umí psát starověkým jazykem. Pro jeho kariéru kněze je to klíčové. Knihy se staly jeho nejoblíbenějším koníčkem, čte kdykoliv má příležitost a protože nepotřebuje spát, má času opravdu dostatek. Mezi jeho četbu patří jak náboženské texty od mistra, tak i matčiny odborné texty, přestože mu stále moc neříkají. Již se dokáže orientovat v základní elfské etiketě. Nedělá mu problém vést ani duchaplnou konverzaci, protože jazykové prostředky mu rozhodně nechybí. Jeho způsob vyjadřování je sice poněkud archaické protože se tomu naučil z knih.
Rhunön, jež má na starost jeho výuku v oblasti matematiky a kovářství. Je to skvělé cvičení na motoriku, co je však hlavní El se učí ovládat svou sílu, dávkovat ji tak, aby odpovídala situaci. Pokud by v kovárně udělal chybu nanejvýš by zlomil toporo kladiva, takže nehrozí až takové nebezpečí. Spíše než sílu už se však nyní učí ovládat přesnost svého úderu, způsob jakým dát kovu žádaný tvar. Matka jej také učí o podstatě světa, Eleanor jako homunkulus nikdy neovládne magii aby se mohl sám podívat jak to vypadá, proto se mu Rhunön snaží tyto vědomosti nabité pomocí materiální a vitální magie.
Mimo to je El také zasvěcován do tajemství boje se zbraní králů – mečem. Jeho matka jej v tomto směru nutí jít až do opravdových krajností. Díky možnosti přeskočit fyzickou fázi výcviku začal a pokračuje jeho výcvik svižným tempem. Přestože zatím nedrží skutečný meč, jen cvičnou zbraň s tupými hranami, zdá se že má přirozený talent, ačkoliv svoji neochotu učit se jak ublížit živým bytostem dává jasně najevo. Důvěra v mistra i jeho matku je však neotřesitelná.
Madeton se pak stará o jazykovou, sociální a teologickou výchovu.

 

Znalosti Bratrstva: 2/7
Kovářství: 2/7
Boj s mečem: 2/7

 

Další postavy: Rhunön, Silchas

Čas:   Ne
Stádium:   Dítě
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë