Airë

(Dospělec - nyní)

(Dospívání)

(Těsně po vylíhnutí)

(Vajíčko)

 
Jméno: Airë
Pohlaví: +

Druh: Obyčejný drak

Datum vylíhnutí: 1. června 3260

Majitel: Túrelië Lovegood

Podoba: S podobou se musí začít od začátku. A jejím začátkem bylo vajíčko. Obrovské. Bylo mnohem větší než normální. Důvod je prostý - byli v něm dva. Důležitější však je, že bylo jasně tyrkysové, žíhané zářivě černou barvou. Nemělo na sobě ani nejmenší škrábaneček jak bylo pevné. Pevnější než diamant. Jenže každé vajíčko se musí jednou vylíhnout. Stejně jako to její. Vajíčko puklo a zůstaly z něj jen rozlánamé skořápky. Vykutálely se z něj dvě malé cosy. Airë a její bráška Ghael. Malá Airë těsně po vylíhnutí vypadala zvláštně. Byla maličká že se do rukou vešla. Tyrkysové šupiny vůbec nebyly ostré, spíše naopak. Byly měkké a musel se na ně neustále dávat pozor. Na její hlavičce byly jiskrné a veliké oči první čeho jste si všimli. Zastínily ostatní detaily jako malé výstupky na temeni z nichž se časem stanou obrovné rohy, malé nozdry neustále čmuchající a hledjící nějaké jídlo či uši tvarem trochu připomínající neropýří. Tělíčko bylo drobounké, ještě bez jakéhokoli svalstva, nožičky sotva unesly vlastní váhu a a ocásek, byť byl krátký, se při chůzi neustále pletl pod nohy. Křídla byly ještě malá a vůbec ne silná. Nedokázala se povznést ani centimetr nad zem.
Jenže, stejně jako se vajíčko musí vylíhnout, i drak roste. Airëřino tělo pomalu mohutnělo, rohy postupně rostly, stejně jako trny na krku, hřbetě a ocase. Trny byly od sebe pravidelně vzdálené ž na jednu vyjímku - prohlubeň na hřbetě hned u krku - místo, kde se mohl celkem i pohodlně usadit člověk či elf.
Jak Airë rostla, její šupiny postupně ztrácely svou měkkost a začaly být ostré jako břitva. Začala se postupně vybarvovat. Při vylíhnutí byla celá tyrkysová, v době jejího dospívání však barva šupin na spodní straně krku a na břichu zesvětlovala. Stále ale měla tyrkysový odstín. Každá její šupina na těle měla odstín tyrkysové. Na hlavě, vrchní straně krku, zádech a ocasu byla jasně tyrkysová, spodek jejího těla byl světlejší.

V nynější době je na Airë celkem hrůzostrašný pohled. Ladné proporce jejího těla jaké může mít jen dračice dává co nejvíce na odiv. Zářivé tyrkysové šupiny odrážejí světlo slunce kdekoli se dračice objeví. Ohromná křídla vyrůstající z jejího hřbetu dokážou svou silou jediným máchnutím odfouknout člověka. Veliké ostny na krku, zádech a ocase jsou stejně smrtonostné jako dva bělostné rohy na hlavě. Obrovské zuby budí hrůzu snad v každém na koho je vycení. Její oči však ale nestratily jiskru jenž měly už od vylíhnutí a to je jen dobře, protože několik lidí se shodlo, že je to na ní to nejkrásnější.
Doplňky žádné nenosí. Dle jejího názoru jí stačí její přirozená krása draka, nepotřebuje žádné šperky aby si něco dokázala. Jedino co však nosí stále se sebou je její sedlo se sedlovými brašnami. V jedné z nich schovává Eldunarí svého zemřelého bratra, které nikdy neopouští.

Povaha: Povahová stránka Airë je na člověka celkem složitá, i když na draka je zase dost jednoduchá. Již od malička byla velmi hodná, nejspíše to je následkem výchovy od elfky. Dokáže se ale i rozčílit a to je pak dobré se jí držet z cesty. Rozčílený drak není nic co byste chtěli potkat. Její milá stránka však převažuje. Nedělá jí problém zabít nějaké zvíře - zabíjí ale pouze pro potravu, pro potěšení nikdy. Vždy se ale snaží co nejvíce stranit elfům, ví že oni tohle chování nemají rádi. Snaží se ke všem chovat mile a normálně, ale většina lidí které potká před ní utečou. Elfové tolik ne, ti jsou na draky zvyklí. Lidské chování vůču její osobě jí je však moc líto. Nenechává se však smutkem ovládnout, pouze ve zlých dobách. Dobách podobné té, když při bitvě zemřel její bratr. Byla z toho dlouho zničená....stále se cítí jakoby část jí samé zmizela, i když jí zůstalo jeho Eldunarí.

Historie: Život Airë začíná tam, kde končí život dračice Varye. Varya byla veliká tyrkysová dračice, mladá a v rozpuku sil. Když snesla toto vajíčko, ihned ho darovala elfům aby ho věnovali Jezdcům. Sotva však kouzelníci dokončili zaříkání, rozhodla se že si ho nechá u sebe, aby vybrala správného člověka či elfa sama. Letěla spolu s Jezdkyní a vajíčkem z Lesů až do Beorských hor, kde chtěla zkusit štěstí. Žel bohu, letěly ve špatnou chvíli. Byl zde i jeden z křivopřísežníků. Jeho drak byl příliš silný a Varyu málem zabil. Stihla utéct a skrýt se v Jezdkyni dračích jezdců, ale bylo již příliš pozdě. Její zranění bylo příliš vážné. Její Jezdkyně usedavě plakala, ale nakonec se smířila s osudem, lehla si vedle své dračice a společně naposledy vydechly. Poslední Varyin čin byl, že své vajíčko přivinula k sobě a skoro celé ho zakryla ocasem. Pak spolu se svou Jezdkyní upadla do věčného spánku v Jeskyni dračích jezdců. Toto tyrkysové vajíčko pak leželo mnoho a mnoho let, ba dokonce i desetiletí. Až pak, pár roků před tím než dovršilo svých stých narozenin se v Jeskyni někdo objevil. Byla to mladá dívka, mezi všemi známá pod jménem Elva. Shodou náhod našla Varyino vajíčko, které pak bezpečně dopravila do elfských lesů. Královna Islanzadí se ho sama ujala a když ho ukázala i svému bílému havranovi Blagdenovi, řekl jí dvě jména - Túrelië a Larn. Královna si nechala tyto dva povolat. Ve vajíčku totiž byla dvě dráčata - dvojčata pro dva jezdce. Túrelië i Larn na vajíčko sáhli a to se konečně mohlo vylíhnout.
Zde honečně začíná pravý život Airë a jejího bratříčka Ghaela jako plnohodnotných draků. No i když, to je moc silné slovo. Plnohodnotní draci nebyli ani náhodou. Byly to takové tyrkysové kuličky a nic víc. Jejich životy však byly spojené více než si kdo mohl myslet. Jejich spojení bylo stejně silné jako spojení mezi Jezdcem a jeho drakem. Společně byli silnější než kterýkoli drak na světě, každý sám byl však naopak slabší a zranitelnější.
Postupem času rostli. Oba všeho dosáhli společně. Ve stejný den začali létat, ve stejný den začali mluvit, dokonce i společně poprvé vzlétli s Jezdcem na zádech a společně ve stejnou vteřinu vychrlili své první plameny. Byli prostě nerozlučná dvojice. Airë svého bratra milovala nadevšechno, stejně jako svou jezdkyni Túrelii.
Měla však i svůj osobní život. V mladé naivitě se zamilovala do staršího draka jménem Blackuran. Byl nádherný. Byl pro ní vzor jaký nikdy neměla. Tajně v mysli si s ním plánovala i vajíčko. Bylo by se to nejspíše i všechno splnilo, jenže Blackuran jednoho dne prostě zmizel a od té doby ho už nikdy neviděla. Zlomilo jí to srdce a tak se ještě více upnula na bratra, který jí ho zase zpět slepil sourozeneckou láskou.
Jejich život probíhal v nádherné harmonii až do toho osudného dne. Galbatorix zaútočil na lesy Du Weldenvarden a Airë s Túrelií byly jako jezdci povinni se bitvy účastnit. Spolu se svým bratrem a jeho jezdcem Larnem šli do bitvy spolu. Každý sám by nejspíše neměli šanci. Jenže...žel bohu co se nestalo. Airë ani Túrelië neví jak přesně se to stalo. Jediné co si Airë pamatuje bylo, jak Ghael padá k zemi s obrovskou dírou na břiše. Sama tu bolest cítila jako svou vlastní. Nevnímala vřavu bitvy okolo sebe. Sletěla k bratrovi a utěšovala ho těmi neotřepanějšími frázemi na světě "Neboj, všechno bude v pořádku." opakovala. Sama nevěděl jestli se snaží utěšovat jeho nebo sebe. Nic v pořádku ale nebylo. Ghael zemřel a kus Airë s ním. Jen povrchně vnímala, že v bitvě padnul i Larn. Cítila neskutečný žal své Jezdkyně když i jí zemřela milovaná osoba. Donutila sama sebe odtrhnou oči od Ghaelova těla a donutila Túr nasednout. Jezdkyně však nedala jinak než tě musí vzít Larna sebou. Udělaly tak a odletěli z víru bitvy. V tomhle stavu nebyla ani jedna schopna bojovat. Pro Airë byla jediná útěcha - její bratr nezemřel nadobro. Stále žil ve svém Eldunarí, které schoval Oromis u sebe v domě. A přesně tam s Túreliií a Larnovým tělem letěly. Dlouho zůstávaly v té malé chatrči u hory jejíž jméno je pro Airë nevyslovitelné. Až po dlouhé době se konal Larnův a Ghaelův pohřeb. Byl to soukromý rituál. Byl na něm jen Oromis, Glaedr, Túrelië, Airë a Ghaelovo Eldunarí. Všichni se postupně rozloučili s padlými. Život však šel dát a nešlo pořád jen truchlit. Od té doby Airë skoro nikdy nesundavá své sedlové brašny. Má v nich ukryté Ghaelovo Eldunarí. Chrání ho vlastním tělem a vlastním životem. Kdyby se mu někdo pokusil ublížit, zle skončí.
Spolu s Túrelií nyní žijí v Ellesméře, ale často se toulají všude možně po lesích a čekají co se bude dít dál. Kdo ví, co jim proud času v budoucnosti přinese...

Schopnosti: Komunikuje myšlenkami na vysoké úrovni. Je schopná dlouho létat bez přestávky, ale její letecká akrobacie trochu zaostává. Je a bude navždy jen polovičatá protože jí chybí partner, který by je s ní prováděl a navždy chybět bude - Ghael. V chrlení ohně je naopak docela dobrá - dokáže chrlit plameny i déle než pět minut. Její žár však zase nedosahuje takové teploty. Dračí magie se u ní zatím nijak neprojevuje.

Rodina: Bratr-dvojče (mrtvý), Túrelië - její jezdkyně