Jako čarodějnice

Clearis

(čteno: Kléris nebo Klearis)

Základní Charakteristika

Jméno: Clearis Černá růže.

Přezdívka: Lidé, kteří ji zahlédnou, ji nenazvou jinak než Smrt.

Titul: královna kněžek Matky Země

Rasa: Je čistokrevnou elfkou. Své elfství ale považuje za prokletí, takže se více považuje za člověka.

Pohlaví: Žena

Věk: Na tomto světě žije již 160 let.

Náboženství: Kult Matky Země

Povolání: Profesionální vrah, zlodějka a iluzionistka.

Jazyky: Je bilingvánka. Už od dětství byla učena jazyku lidskému a starověkému.

Motto:“Život je dar, který si ne každý zaslouží.“

„Dobro se z pohledu oběti může jevit jako zlo. To samé platí naopak.“

Vzhled

Clearis je na elfku poměrně sešlá. Má v sobě sice takový ten exotický nádech, ale ten není tak výrazný jako u elfů co nežijí v takových podmínkách jako ona. Ačkoliv nevypadá nijak skvěle, je to stále žena a ta o svůj vzhled pečuje. Vlasy normálně nosí volné a učesané. Pravidelně si je umývá, ale když jednou za čas nestihne osobní hygienu, hodí si vlasy do obyčejného culíku, aby jí nezavazely. Barvu vlasů má tmavě hnědou až skoro černou. Jsou krásně rovné a dlouhé. Když si je potřebuje po době vlasy zkrátit, jednoduše je odřízne dýkou. I když slovo jednoduše není zrovna vhodné, protože Clearis má celkem pevné a husté vlasy. Takže to může být celkem vtipný pohled, když se před zrcadlem vzteká, že jí nejdou přeříznout její vlastní vlasy. Clearis se snaží mít vždy čistý výhled na své okolí, takže jí do obličeje nikdy nespadá žádný přebytečný pramínek vlasů, který by snad pokoušel skrýt její tmavé oči, též hnědé barvy. Může jimi vrhat nenávistné pohledy. Většinou si ale ponechává svůj typický nepřítomný výraz. Snaží se tak nikomu neukazovat žádné emoce, kterých za život projevila až příliš, dokud se z ní pomalu nevytrácely a ona začala být chladná jako kámen. Její pohled vypadá, jakoby kontrolovala každičký detail svého okolí, i když to nemusí být zrovna pravda. Jelikož se toho moc nenaspí, má menší náznaky kruhů pod očima, které mohou při správném úhlu světla vydávat děsivé stíny. K tomu se ještě přimíchá bledá pokožka a máte ošklivého jakoby nemrtvého tvora. Její kůže je bledá hlavně proto, že vylézá většinou jen v noci a na světle se moc neukazuje. Takže, kdybyste ji viděli bez oblečení, nerozeznali byste, kam normálně dopadá slunce a kam ne. Tenhle nedostatek slunce trochu souvisí i s nižší imunitou, kterou se ale snaží doplnit velkým množstvím kvalitního jídla. Ačkoliv toho Clearis hodně sní, není to na ní vůbec znát. Buď zhubne, nebo si drží stálou váhu, která nikdy nepřekročí šedesát kilo. Celkově je tato elfka ve velmi dobré kondici. Je samý sval a nenajdete na ní ani kousek přebytečného tuku. Možná se jí to trochu projevuje na ňadrech, ale s nimi se nijak neobtěžuje. Spíše je radši, že je má menší, protože by jí v její práci akorát zavazely. Clearis musí být vždy perfektně připravená na další den. Nepožaduje to jen její život, ale i ona sama. Týká se to jak fyzicky tak psychicky, takže si dávej pozor, jestli na ni zaútočíš! Je dost pravděpodobné, že se karty mohou obrátit proti tobě.

Styl oblékání

Na sobě nenosí nic úžasného a nápadného. Nemá moc ráda honosné velké šaty podle poslední módy, ale miluje lesklé věci. Po dlouhé době si zamilovala sukně, které dříve nesnášela. I přes různorodé kořisti, které nakradla, upřednostňuje spíše svoje dva jediné typy oblečení. Prvním je róba královny kněžek Matky Země, kterou teď nosí místo obleku iluzionistky. Jedná se o prosté černé šaty s ramínky a kapsamy na dlouhé sukni. Boty k těmto šatům nenosí žádné.

A i když jsem řekl, že Clearis moc nenosí honosné věci, šperky jsou výjimka.

Druhé oblečení již nosí méně. Jedná se o černé kalhoty, vysoké černé boty a černou tuniku s dlouhou kápí, se kterou si zakrývá obličej. Na tomto obleku je speciální to, že na sobě nemá nic lesklého ani nic co by vydávalo hluk. Podrážka bot je speciálně upravená, aby vydávala co nejmenší hluk. Je to tudíž perfektní úbor pro zloděje. Bohužel to není brnění, takže může Clearis snadno chytnout nějaké zranění pokud má útočník štěstí a nepodřízne ho jedna ze dvou dýk, které si schovává v botách, aby neodrážely světlo. Druhou zbraní, kterou u ní v tomto obleku můžete najít, je nový krátký meč, se kterým toho zatím moc nesvede, ale na rychlé usmrcení poslouží dobře. V oblečení iluzionisty nepoužívá žádné zbraně. Spoléhá jen na svoji magii. Je ale fakt, že i jako zlodějka ráda používá magii, aby se snadno skryla nebo vyvolala iluzi něčeho, co zaměstná ostatní a ona mohla utéci.

Povaha

Maska – Jakožto elfka, vyvolává u lidí různé pocity. Spousta z nich by ji nejraději upálila za špatné náboženství nebo za svůj původ jako takový. Najdou se i tací, kteří ji považují za čirou inspiraci a chtějí být jako ona, a pak tu je ta malá skupina, která toleruje její život a nijak se jí do něho nemíchají, což Clearis hodně oceňuje. Téměř nikdy ji neuvidíte ve středu pozornosti. Je spíše pozorovatelka, takže sleduje okolí z bezpečné vzdálenosti a hledá případnou oběť nebo věc k ukradení. Toto chování se stalo takovým zvykem, takže to dělá, i když zrovna nepracuje. Lidé ji proto považují za nespolečenskou a možná i namyšlenou. Proto jsou někdy dost překvapení, když se jí tvář rozzáří úsměvem nebo jen tak od sebe řekne něco vtipného. Možná se někdy i trochu přiopije a na chvíli začne tancovat s náhodným člověkem v hospodě. Jejím zlodějským druhům se naopak jeví dost uvolněná a pohodová. Je jim jasné, že když jsou v úzkých, statečná Clearis je podrží.

Tvář – Ačkoliv se tedy může jevit náhodným osobám moc upjatá, opak je pravdou. Clearis se ráda směje a chová se společensky, jen to považuje na veřejnosti za něco opravdu nebezpečného a taky kvůli jejímu dlouhověkému „prokletí“ špatně otevírá přátelskou náruč. Rozdíl mezi lidmi a ní je v soukromí téměř nerozeznatelný. Člověk by to do ní opravdu neřekl a elf už vůbec ne. Sama sebe považuje za nechtěnou ženu, která se postupně dostala ze dna na vrchol. Bohužel není spokojená sama se sebou. Nechce být elfkou a nechce být dlouhověká. Chtěla by žít normální život jako ostatní kolem sebe. Mít děti, lásku,… Ačkoliv ji její práce často baví, uvědomuje si, že je to špatný způsob jak se vrátit do sedla. Bohužel je to tak, a nový smysl života si hledat nebude ani nechce. Jediné, co by měla chuť hledat, jsou její předci. Velmi ji zajímají, hlavně co se magických schopností týče. Také by ji zajímalo, jestli její rodiče ještě žijí a pokud ano, chtěla by se s nimi potkat za každou cenu.

Duše – Fakt, že je jediným elfem, kterého kdy potkala, ji ubíjí a duševně ji zraňuje, i když si to sama neuvědomuje. Podvědomě se snaží aby zapadla jak to jen jde. Vždycky se jí proto mírně uleví, když na sebe hodí iluzi lidského vzhledu, který si nedává jen kvůli svému osobnímu potěšení, ale i kvůli bezpečí. Venku se totiž nachází až mnoho nebezpečných osob, kterým by se asi elfka uprostřed ulice nelíbila. Jakože, kdyby tu to nebezpečí nebylo, tak by všechny posílala někam a chodila si, jak chtěla. Jenže lidi jsou lidi. Přestože jsou krátkověcí, spoléhají pouze na to, co vědí a radši si nevytvářejí žádné teorie. Tedy tak se jí aspoň jeví. Clearis je oddaná Matce Zemi. Vyrůstala po jejím boku a nechávala nad sebou držet její ochrannou ruku. Někdy sice používá více rozum než víru, ale to jí nebrání se k Matce opět vrátit a uctívat ji. Matka Země je jediné náboženství, kterému je nekonečně věrná. Potkala už sice lidi s vírou Severního kultu, ale jejich názory se jí moc nelíbily. Helgrindskou víru ještě nepotkala a ani po tom netouží. Náboženství, které ale opravdu nenávidí je kult Solase. S těmito „Solasovci“ má totiž Clearis nevyřízené účty. Ty hodlá splatit, ale zatím k tomu neměla příležitost. Ostatní náboženství a kultury, kromě té lidské ještě nepoznala. Co se týče názorů na rasy, tak zde se toho moc nedozvíte. Ví maximálně o elfech a lidech. Ostatní tvorové jsou pro ni pohádková stvoření, která existují jen ve světě dětské fantasie. Ačkoliv již  draka spatřila, považuje ho za pouhé bájné zvíře. Zvíře, o kterém toho tolik četla, ale nevěděla, že se jedná o vnímající rasu.

Historie

Nový život na bojišti

Nedalo by se říci, že Clearis pochází z nějaké vysoko postavené elfské rodiny, ale její matka Ëleana byla velmi mocná a vážená léčitelka. Někdy byla tak vážená, že byla povolávána na nevhodná místa v nevhodný čas. A zrovna při jedné takové nevhodné výpravě začíná náš příběh. Nacházíme se u jezera Isenstar a právě probíhá bitva u Gil´eadu, v době kdy Galbatorix útočí na jezdce. Krásná Ëleana pomáhala léčitelkám starat se o zraněné i přesto, že byla těhotná. Byl to také její první a poslední výlet, který Ëleana zažila se svojí dcerou. Všechen ten stres a velké ubývání energie při léčení, u ní způsobili předčasný porod. Samotný porod byl velice vyčerpávající, protože matka již neměla mnoho energie a ostatní byli už z léčení také vyčerpaní. Málem se hrozilo, že se bude muset provést císařský řez, ale Ëleana to zvládla a brzy měla v náručích malou holčičku. Mezitím otec holčičky bojoval o život v první linii, takže nemohl vědět, že jeho milovaná žena porodila dítě. Každopádně, dítě muselo být z bitvy co nejrychleji odneseno, jenže Ëleana nebyla schopna moc pohybu a když nebyla opatrná, byla těžce zraněna. Dítě tedy muselo být odneseno, bez matky, zbývající skupinou elfů, která nebojovala.

Chaos dračí války

Skupina se musela prodírat různými uličkami, aby nenarazili na nepřátele a také museli dávat pozor na nebe. Vzduch totiž často pročesávaly ohnivé koule a kameny z jedné strany na druhou a k tomu se sem tam objevila dvojice soupeřících draků. Okolí vypadalo strašně. Všude byl nepořádek, vzduchem se linul pach kouře a krve. Ne jednou musela skupinka elfů změnit trochu směr, když narazili na kupu mrtvol tarasící cestu. Když už se ale zdálo, že se z bitvy vypletou, zaútočil na skupinku elfů oddíl domobranců. Bylo jasné, že je při takové přesile neporazí, ale elfové se aspoň pokusili protivníky zdržet, aby mohla jedna elfka s dítětem utéci. Vypadalo to, že se to podaří, ale po chvíli ji začali pronásledovat jiní nepřátelé. V té chvíli elfka zazmatkovala a pokusila se o věc, kterou mohla zabít obě dvě. Položila dítě do jednoho domku a uspala ho slabým kouzlem, aby nebrečelo, kdyby kolem něj někdo proběhl. Elfka se potom sama postavila nepřátelům, ale po ani ne dvou minutách skončila s válečnou sekyrou v hlavě. Takže sobě moc nepomohla, ale dítěti tím zachránila život. V tom domě se totiž schovávala jedna trochu postarší žena, která byla kněžnou Matky Země. Jmenovala se Gerta. Žena chtěla původně dítě zabít, ale pak v něm uviděla naději a rozhodla se, že ji vezme ke svým sestrám. Nejprve ale musela počkat, až se bitva uklidní, což byla otázka pomalu dvou dní. V tu dobu byli elfové poraženi a Galbatorix vyhrál bitvu. Půvabný lid se stáhl do svých hlubokých lesů a po velmi dlouhou dobu nevylézal. Elfové věřili v sílu jezdců a nechali to na nich, protože ztráty, které podstoupili, byly opravdu velké. Škoda že se ohledně jezdců spletli.

Útěk divočinou

Když se bitva utišila, Gerta s již odčarovanou elfskou holčičkou opustila Gil´ead a vydala se na západ do Dračích hor, kde se nacházela ukrytá vesnice Drandar. Cesta k Dračím horám se neobešla bez problémů. Nejednou narazily na skupinky urgalů cestujících po zemi a ničící vše co jim přišlo do cesty. Proto se nemohly nikde ubytovávat na noc a musely putovat i přes noc. Díky koni cesta rychle ubíhala a kromě těch nehezkých pohledů na zdemolované vesnice a oddíly urgalů je nepotkalo nic nehezkého. O cestě horami se to stejné říci nedalo. Každý den je pronásledoval silný vítr a bouře. Stromy se lámaly, kameny se uvolňovaly ze skal a bláto bylo všude, kam jste se podívali. Zvláštní bylo, že nenarazily na žádná divoká zvířata, ale Gerta si na to rozhodně nestěžovala. Byla spíše ráda. Netrvalo dlouho a poutníky špatné počasí opustilo. Dostaly se do údolí, které se jakoby vyhýbalo štiplavému větru a černým mrakům. Bylo to krásné slunné místo s mořem na západní straně. Z hor do moře tekla údolím jediná řeka, která také protékala již zmíněnou vesnicí Drandar.

Nový začátek v Drandaru

Z počátku byli vesničané trochu vyděšení, když jim Gerta přinesla malého elfa, kterému ještě ani nezačaly špičatět uši. Každopádně si ji po kratším přesvědčování nechali a začali ji vychovávat jednu z nich. A tak se stalo, že z malého miminka pomalu rostla půvabná dívka, jménem Clearis. Nebyla to ale otázka deseti let. Jak je známo, elfové dospívají pomaleji než lidé, takže s ní museli mít obyvatelé Drandaru větší trpělivost, ale stálo to za to. V padesáti si už začala uvědomovat plynutí času a již se na ní projevilo magické nadání, takže Gertiny se sestry chopily této příležitosti a učily ji všemu, co znaly. A že toho nebylo málo. Prvně to začalo praktickými věcmi do domácnosti. To zahrnovalo šití, příprava jídla a nějaká jiná péče o domácnost. Kněžky ji začaly lehce vyučovat boji s dýkou, aby se mohla v budoucnosti bránit. Gerta už byla sice po smrti, ale pravdu o jejím původu si sestry uchovávaly do doby, kdy bude Clearis připravena. A vypadalo to, že tento čas se čím dál více přibližuje, protože si Clearis už začala všímat toho vzhledově věkového rozdílu mezi ní a ostatními dětmi.

Pravda o původu

Tohoto faktu si všímala natolik, že už to nemohla vydržet a šla se zeptat, proč ostatní stárnou tak rychle. Na to jí bylo odpovězeno, že spíše ona stárne moc pomalu a že za to může její původ. Clearis samozřejmě žádala vysvětlení, které jí bylo dopřáno. Toho dne se dozvěděla pravdu. Pravdu o svém elfském původu a pravdu o tom jak se dostala do Drandaru. Od té doby se další měsíce uzavřela do sebe a nechtěla s nikým mluvit. Proč? Nesnášela se za to, že je jiná. Chtěla být jako ostatní a žít normálním životem. Tuhle její náladu chtěla už spousta kněžek a vesničanů rozmotat a urovnat, ale nepovedlo se. Celé dny byla zavřená ve své chatce a hrála si s iluzemi, u kterých se ukázalo, že v nich více než vyniká. Teprve až jedna dívka, vzhledově stejně stará jako Clearis, dokázala její myšlenky urovnat a přimět ji ať se zase chová normálně. Dívka se jmenovala Ellisa a byla nejnovějším členem vesnice Drandar. Po delší konverzaci s Clearis se ukázalo, že toho mají hodně společného. Ne jenom co se zájmů týče, ale i z pohledu původu. Ellisa byla totiž poloelfka. Celkem zdatná kouzelnice, stejně zamilovaná do iluzí jako Clearis. Clear z toho byla jak na větvi. Konečně mohla s někým trávit volný čas, aniž by se bála, že ji přežije.

Tichý to život

Od té doby se Clearisin život vrátil do normálu. Měla novou přítelkyni, se kterou mohla trávit čas. Společně se učily, sdílely spolu stejnou chatku a jinak celkově žily společně jako by byly jednovaječná dvojčata. Nebyla to však jen radost, která rozzářila Clearis, ale celkově vesnice a vůbec údolí vzkvétalo. Kněžky do Drandaru vodily lidi, kteří se báli nových tradic a chtěli oslavovat původní náboženství. A že jich bylo. Během deseti let se z Drandaru stalo malé městečko. Jenže čím více lidí, tím více hladových krků a zdejší lesy nestačily potřebám člověka. Proto se vybrali někteří obyvatelé Drandaru, aby se stali obchodníky a začali obchodovat mezi nejbližšími vesnicemi. To se na první pohled vyplatilo. Obchodník přijížděl dvakrát do měsíce a pokaždé přivážel spousty potravin a překvapivě i jiné věcí, které lidé chtěli prodat. K obchodníkům se pomalu přidávali různí kejklíři a poutníci, takže prosperující městečko si začalo pomalu dělat jméno u vesničanů. Bylo to období míru a klidu. Nikdo nedělal žádné problémy. Matce Zemi se pravidelně dělaly živočišné a rostlinné oběti. Bohyni to očividně potěšilo a držela nad vesnicí ochrannou ruku.

Zrada

Jenže jak se stává, vždy musí přijít něco špatného, aby nahradilo to dobré. Tak už to prostě je. V tomto případě se to nemohlo projevit hůř. Jeden novější obyvatel Drandaru, kterému se moc nelíbily obětiny Matce Zemi, se náhle rozhodl, že změní náboženství. Ostatní začal pomlouvat za jejich zastaralou víru a dokonce párkrát veřejně urazil samotnou Matku. To se kněžkám nelíbilo a chtěly pomatence popravit, aby nenapáchal ještě větší škody. Muž ale uprchl z Drandaru a po dlouhou dobu ho nikdo neviděl. Kněžky se tomu radši přestaly věnovat, protože doufaly, že muž zahynul v horách jako již desítky lidí před ním. Vše se na pár měsíců zase uklidnilo a zdálo se, že vesnici už nic nehrozí. Bohužel zdání může klamat. Muž cestu z hor přežil. Byl plný vzteků za to, co mu ostatní provedli. Byli pro něj zrádci, a tak se vydal vyhledat světlonoše, aby je obeznámil s celou vesnicí kacířů a divochů. Na to solasova církev zareagovala velmi prudce a poslala jedny ze svých nejlepších mužů do městečka, aby ho zničili. Mezitím se v Drandaru Clearis zrovna chystala na jednu ze svých obvyklých výuk, když v tom byl slyšet křik. Solasova církev zaútočila. Světlonoši podpalovali každý dům a chatku. Zabíjeli lidi bez slitování. Oblak popela zastínil slunce a s ním se pomalu vytrácelo denní světlo, stejně jako víra v přežití. Byl zázrak, že to Clearis přežila. Společně s Ellisou totiž co nejrychleji vzaly koně a zbaběle opustily vesnici. Musely se velkým okruhem vyhnout vojákům, ale povedlo se. Clearis se svojí nejlepší kamarádkou opustily údolí, ve kterém stálo dříve známé městečko Drandar. Nyní už tam stojí jen pár ruin ohořelých domů, sloužící jako výstraha pro ty co tam zavítají.

Hledání předků

Když opustily údolí, jely horami tak rychle jak jen mohly. Nezastavovaly, dokud se před nimi nerozprostírala obrovská plocha známá jako západní planiny. V té době už světlonoše setřásly, takže mohly jet pomaleji, ale přesto si ponechávaly rychlé tempo. Problém byl v tom, že nevěděly kam dál. Jejich domov byl zničen a rodina pobita. Nic už neměly. Pak si ale Clearis vzpomněla, že kněžky nevěděly, jestli její praví rodiče přežili bitvu, takže mohli klidně žít mezi svými a oplakávat ztrátu jejich dcerky. Tím bylo rozhodnuto. Clearis a Ellisa se vydaly na severo-východ, do elfských lesů Du Weldenvarden. Putovaly týden a až u lesů narazily na jeden problém, se kterým nepočítaly. Jak najít elfy ve zdánlivě nekonečném lese? Odpověď jim nikdo nikdy neřekl, takže se do lesa musely pustit po hlavě.

Ani po třech dnech neustálého putování lesy se jim nic nedařilo najít. Bylo to kvůli magické hranici. O té ale dívky nevěděly, takže marně bloudily v kruzích, přestože stále měly na dohled kraj lesů. Čtvrtého dne hledání dávných elfských předků se stalo něco zvláštního. Ellisa zmizela i se svým koněm. Ať se ji snažila Clearis najít jak chtěla, nenašla. Strávila celé hodiny voláním po lesích její jméno, ale nikdo se neozval. Bylo to jako zlý sen. Ve skutečnosti Ellisa narazila na trhlinu v hranicích mezi elfským světem a lesem, kde si lidé mohli brát dřevo. Bohužel byla sebrána elfy, takže nemohla odpovědět na volání. Každopádně Clearis musela s hledáním přestat, protože jí docházelo jídlo a v noci byly lesy velmi nebezpečné. Takže zklamaná opustila Du Weldenvarden a pomalu si začala připouštět, že svoji kamarádku už nikdy neuvidí.

Život smrtelníka

Teprve tehdy byla úplně na dně. Jediné na co se zmohla, byla iluze lidského vzhledu, aby jiní lidé nepoznali, že je elfka. Jinak bloudila mezi vesnicemi a hledala nějakou spásu z té temnoty, do které se dostala. Hledala naději u Matky Země, ale jelikož neměla co obětovat za její laskavost, snažila se více myslet než prosit bohyni. Teprve až když na obzoru zahlédla velké zdi města Gil´ead se jí změnil život. Byla rozhodnuta začít trochu zlobit krále Galbatorixe zevnitř, aby mohla alespoň nějak pomoci svému národu. Jenže nevěděla jak.

Jedné noci, kdy se chtěla proplížit do Gil´eadu, ji napadl muž. Vzhledem k její elfské síle a menším znalostem s dýkou pro ni nebyl problém muže přemoci a podříznou ho, nehledě na to, že byl ten muž opilý. Celou scenérii uviděl jeden nájemný vrah, kterého Clearis předběhla s prací. Vrah se rozzuřil, protože kvůli ní nedostane žádnou odměnu a chtěl prvně vyhlásit poplach, ale pak si řekl, že dovednosti, které Clearis má, by se daly využít v jejich klanu. Nemohl ale jen tak přijít a vyvalit na ni nabídku členství. Nejdříve udělal to, co by měl dělat jako první každý zloděj nebo vrah. Pozoroval a čekal. Čekal, až se ukáže ta pravá příležitost. A hle! Jedna tu byla. Clearis potřebovala nějaké ubytování, ale všude to bylo příliš drahé nebo bylo plno. A tak jí Frederik-ten vrah-nabídl, že může bydlet u ní zadarmo. To se Clearis napoprvé nějak nezdálo, ale nabídku přijala. Vyskytla se tu ale další potíž. Clearis potřebovala peníze. Tak se tedy poptala u Frederika, jestli o nějaké neví. Toho se Fred chytl a nabídl jí členství v klanu zlodějů a nájemných vrahů. K jeho překvapení to Clearis bez dlouhého přemýšlení přijala. A tak začíná doba, kdy se Clearis „živí jako normální člověk“. Nemusela se ale za člověka schovávat dlouho. Jednou ji totiž přistihli bez iluze. Místo zděšení a vyhnání se dočkala veselých poznámek. Z nějakého důvodu jim přítomnost elfky nevadila, spíš naopak. Clearis začala žít překrásný a bezstarostný život. Učila se nejrůznějším způsobům jak okrást či zabít člověka. Často v těchto činech používala iluze, takže se jí kradlo o to lépe. Žila takhle asi třicet let. Sice jí vadilo, že její přátelé umírají, jak ona stárla, ale ona už byla na smrt zvyklá. Jen se tentokrát uzavřela před láskou, takže ji nejspíš neuvidíte po boku žádného muže. Je pravda, že by se stále chtěla dozvědět něco více o svém původu, ale v součastné situaci je tahle myšlenka nemožná. Jednou se jí ale stalo, že se v Gil´eadském vězení nacházela  elfka. Clearis se ji pokusila vysvobodit, ale někdo ji předběhl.

Toho dne, kdy se chtěla pokusit o vysvobození elfky z vězení, se jí po dlouhé době otevřelo srdce a ona se zamilovala. Zamilovala se do krásy draků. Speciálně krásy modrého draka, kterého stihla zahlédnout, než zmizel v oblacích. Nyní má Clearis draky pořád oblíbené, ale nijak moc si toho o nich nezjišťuje. Hlavně se zaměřuje na svoji práci, kterou pokládá za nejdůležitější.

Schopnosti a dovednosti

Nedalo by se říci, že je Clearis vědomostně úplný učenec, ale ani bezdomovec. Umí skoro od všeho něco. Umí si zašít potrhané oblečení, číst, psát, počítat a jezdit na koni. Zvládá základy ošetření ran a léčení nemocí. Umí ale také pomocí rostlinných produktů někomu snížit imunitu a zároveň ho tak ohrozit nějakou nemocí. Vyzná se také v jedech a nedělá jí problém nějaké namíchat. Co se týče boje, je to strašná vražedkyně, která nemá slitování. Možná si myslíte, že se specializuje převážně na kouzla. To není úplně pravda. Od té doby, co je součástí zlodějského klanu se o něco zlepšila v zacházení s dýkou.

Jakožto elfka má jisté výhody oproti jejím smrtelným druhům. Jedná se hlavně o perfektní zrak, velkou sílu a rychlost, a samozřejmě také nepřirozenou tichost, se kterou dokáže velmi překvapit.

Boj s dýkou 3/7

Hod dýkou 2/7

Plížení 2/7

Magie

Clearis prošla rituálem, při kterém se obětovala jedna umírající čarodějka, jež Clearis darovala svoji moc. Díky tomu Clearis získala opravdu veliký dar magie. Její moc, to sice nezdvojnásobilo, ale je nyní schopna silnějších kouzel než předtím. Elfka byla vychována kněžkami Matky Země, které mají na magii trochu odlišný pohled než ostatní. Nerozdělují ji na druhy a obory mezi sebou neuvěřitelně účinně kombinují. Clearis si tohohle pohledu nikdy nevšimla, dokud se nezačala učit jinému druhu magie, než je ta černá.

Elfce s magií velmi pomohla tajemná osoba zvaná Komorník. Díky němu se naučila opravdu mnohému a díky němu se také odhodlala vratit se ke svým kněžským kořenům. Nyní používá magii jako jiné čarodějnice. Snaží se naučit všem možným magickým i polomagickým oborům. Dokonce se jí podařilo nahlédnout do umění magických symbolů, jež byly kdysi intuitivně nalezeny pár lidskými učenci.

Černá magie (mistr) 
Magie starověkého jazyka (učeň)

PSY 4/7
PO 3/7
VIT 4/7
IL 5/7
MAT 2/7
EÚ 2/7
EO 2/7
EL 1/7
ČP X/X NEC X/X

Rodina

Ëleana (Matka)

Když ji Clearis viděla naposledy, byla velice mladá, takže si ji nepamatuje. Ëleana je mocná elfská léčitelka. V bitvě u Gil´eadu protrpěla těžké zranění, které se na ní podepsalo navěky, i přesto vede skupinu zaklínačů od doby, kdy zmizel elfský král. Mimo to vyučuje v elfí škole kouzel vitální magii.

Shajtan (Otec)

Clearis ho nikdy nepotkala. Je to chrabrý válečník. Pracuje jako voják elfího království a zároveň bývá osobním strážcem elfího vládce.

Ellisa

Nejlepší kamarádka, skoro až sestra. Na částečného člověka má výjimečný talent pro magii a je to věrný služebník Matky Země. Před spousty lety zmizela za magickou bariéru elfské říše a nyní se snaží využít příležitosti a pokračovat ve studiu magie.

Frederik Modrá dýka (Mrtvý)

Člověk, u kterého v nouzi žila. Byla to také její první láska a nástupce vůdce klanu zlodějů.

Majetek

Každodenní oblečení

Tradiční oblečení kněžek, zlodějský oblek.

Společenské oblečení

Žádné

Zbraně

Jeden krátký meč, dvě dýky schované v botách a cestovní hůl, která může sloužit jako zbraň.

Šperky

Náhrdelník, amulet, prsteny (1,2,3), náušnice.

Jiné

Peníze a čarodějnickou knihu.

Jiné postavy: Rey