TOPlist

Ceristan

Začátečník 3620 Mistr

Napsal: Arwina Greensleeves | Kategorie: Lidé - Muž
Dne: 16.05.2020 09:45:13 FB



 

Jméno: Ceristan Trewyllan

Rasa: Člověk

Pohlaví: Muž

Věk: Dospělý (cca 27 let)

 

Náboženství: Ceristan naoko následuje Solasovu církev a uctívá slunce, ale ve skutečnosti není žádný hluboce věřící fanatik. Spíš má jen připravenou odpověď na otázku „Jakou víru vyznáváš?“, ale nedodržuje žádné náboženské rituály, pokud k tomu není společností a situací donucen. K slunci jako takovému má nicméně alespoň velmi kladný vztah, neboť nenávidí zimu.

 

Jazyky: Centrální jazyk zná natolik dobře, aby se zvládl domluvit, byť se silným jižanským přízvukem, plynule ovládá svou rodnou surdštinu a do jisté míry zvládá i starověký jazyk, ale nerozumí mu do hloubky.

 

Povolání: Ceristan je šlechtic, takže nikdy nepoznal skutečnou, tvrdou práci. Zkusil si práci knihovníka a archiváře, jinak se ale tváří jako poutník, kronikář a vypravěč.

 

 

 

Před zrcadlem

 

Na první pohled je jasné, že před vámi nestojí rodilý seveřan, ale spíš jižan jako vyšitý. Ceri totiž mezi bledé obyvatele severu skutečně nezapadá; má snědou, nazlátlou pleť, což jeho vzhled činí notně exotickým, a k tomu i tmavě hnědé, téměř černé vlasy. Skráně má vyholené, ale jinak nosí vlasy krátce zastřižené a rozčepýřené, nicméně neupraveně nevypadá – on si totiž Ceri na svém vzhledu docela zakládá. Stejnou barvu má i dokonale upravený knírek, který mu sedí pod mírně zašpičatělým nosem, a jenž je snad největší Ceristanovou chloubou. Ne, neoholil by se, ani kdyby ho na kolenou prosil samotný král. Ze sympatického obličeje na svět pohlíží blýskavýma oříškově hnědýma očima, v nichž se prakticky neustále zračí zájem. Je z nich poznat, že je Ceri vychytralý prevít, hlavně když v těch očích poskakují provokativní jiskřičky pobavení. Ceristan těma očima umí beze slov říct snad cokoliv – že vás hluboce nenávidí, nebo miluje nadevše, a je pro něj velmi těžké, prakticky nemožné, skrývat jakékoliv emoce.

Postavou se řadí do průměru – ani nevyčuhuje z davu, ani se v něm neztrácí. Ono to ani moc nejde, protože svým vzhledem celkem přitahuje pozornost. Třebaže to není chlap jako hora, může se pyšnit tělem, na které je docela radost pohledět. Nemá žádná zvláštní znamení ani jizvy.

Ceriho styl oblékání je kapitola sama o sobě – preferuje totiž vzdušné látky nejrůznějších atypických a asymetrických střihů, které jsou oblíbené u některých Surdanů, nicméně pohybovat se v nich na severu není úplně praktické. Ona je v nich totiž docela zima, protože jejich hřejivost je naprosto minimální. A tak s příchodem na sever přesedlal Ceri na látky teplejší, ale střihy zachoval neobvyklé – často jej lze potkat v tunikách či rouchách asymetrických a splývajících alespoň ke kolenům. Stejně tak se Ceri nebojí nejrůznějších sytých barev, ale nejčastěji nosí tuniky bílé; bílá také výrazně kontrastuje s jeho tmavší pletí. Libuje si v ozdobách – není vzácností, když v jeho levém uchu uvidíte blýskavou náušnici a na rukách zlaté náramky a prsteny. Patří to k jeho přitažlivému exotickému stylu.

Mladý lord Ceristan působí jako zcela sebevědomý muž, vzdělaný a někdy až moc vychytralý. To jde ruku v ruce se sarkasmem, který ne každý dokáže ustát, takže ne vždy udělá Ceri dobrý první dojem. Pohybuje se vzpřímeně, protože nemá nejmenší důvod vyplašeně se krčit či ohýbat záda.

 

 

Náhled do duše

 

Jak už bylo naznačeno, Ceristan oplývá vysokou inteligencí a vzdělaností, což ho mnohdy činí přehnaně sarkastickým a často i arogantním. Ať už ale plácne cokoliv (protože jeho jazyk je občas rychlejší, než mozek), málokdy to myslí opravdu zle. Jenže kdo se s jeho vrozeným sarkasmem neumí popasovat, není obvykle hoden toho, aby se nacházel v jeho společnosti, takže se Ceri takovými lidmi zkrátka nezabývá. Jeho mozková kapacita je důvodem, proč si téměř nemá co říct s hlupáky a na lidskou hloupost má prakticky alergii, a mnohdy mu ta vysoká inteligence život spíš ztěžuje než ulehčuje. Jednoduší prosťáčci mají život totiž úžasně jednoduchý. Ceri hodně přemýšlí, neustále vede tiché diskuze sám se sebou, a je to nevyléčitelný knihomol. Knihy jsou pro něj láskou a vášní, způsobem, jak si rozšiřovat a obohacovat obzory. Ceri toho sice hodně ví, ale pro něj to je pořád málo. To ale neznamená, že by byl suchar, naopak – má rád inteligentní zábavu, ideálně nad sklenicí kvalitního vína, vyhledává kulturu, ale nevyhýbá se ani obyčejnému popíjení po hospodách. Humor je jeho silnou stránkou. Je společenský, ale nedělá mu problémy trávit čas o samotě. Je ostatně zdravě sebevědomý a přesvědčený, že nepotřebuje nikoho, aby mu pomáhal – odhodlání mu nechybí, bohužel však oplývá i nepříliš zdravou tvrdohlavostí a občas má ego nafouklejší, než by bylo zdrávo. Osobní svoboda je pro něj velice důležitá, díky čemu nenávidí, když má někdo potřebu mu rozkazovat a ovládat jej. Za vyhrocených situací má sem tam sklony k hysterii.

 

 

Historie

 

Mladý lord Ceristan se narodil v Surdě do šlechtické rodiny, která se řadí mezi vyšší střední vrstvu, takže se nejedná o žádné bezvýznamné chudáky – naopak, rod Trewyllan je na jihu poměrně známým rodinným klanem, třebaže ne příliš rozsáhlým. Ceri byl prvorozeným synem a očekávalo se, že se jednou stane dědicem celého nemalého rodinného majetku, avšak navzdory tomu Ceri po bohatství, slávě ani moci nikdy příliš neprahl.

Měl poměrně klidné a nezajímavé dětství, během nějž strávil hodně času v knihovně se soukromými učiteli, naučil se obstojně psát a počítat, ale zcela ho pohltilo psaní. Už odmalička si pečlivě budoval pověst knihomola; byl jako houba, která nasává nové vědomosti. Ve volném čase dělal skopičiny v rodinném sídle i mimo něj, přestože měl zakázáno potulovat se venku bez dozoru. Ceri na to nikdy moc nedbal, utíkal okny a vracel se pozdě večer s odřenými koleny, prachem ve vlasech a špinavý i za ušima, ale šťastný jako blecha. Dětství měl osamocené do chvíle, kdy se mu narodil mladší bratr. Mezi sourozenci však byla několikaletá věková propast, a tak když bratříček dorostl do věku, kdy by mohl podnikat dobrodružné výpravy, Ceri už se nacházel v období, kdy měl jiné starosti.

Měl dost starostí sám se sebou – jakmile totiž začal dospívat a měnit se z kluka v mladého muže, rodiče mu začali hledat nevěstu, ideálně z nějakého významného a bohatého rodu, aby posílili stabilitu vlastní rodiny a majetku a získali větší moc. Kromě toho bylo nutné zařídit, aby měl Ceristan dědice a mohl s čistým svědomím převzít otcovo místo a jeho roli ve společnosti. Problém byl ten, že Ceriho vidina svatby děsila, a to nejen proto, že by si vzal někoho, koho předtím nikdy v životě neviděl, tudíž ani nemiloval, ale děsil ho závazek jako takový, ztráta svobody… a soužití s ženou.

Jako by navíc osud chtěl potvrdit, že je Ceristan černou ovcí rodiny, během puberty se u mladíka objevil dar magie - nečekaně a nevítaně, ale zbavit hocha magického nadání nikdo nemohl. Zřejmě i to mladého lorda později přinutilo o magii se zajímat a věnovat jí svůj čas ve studovně. Otec však odmítal shánět chlapci mistra a jeho magický talent se pokoušel spíš potlačovat, takže hoch neměl příliš příležitostí jak své nadání rozvinout.

Když se však před otcem zmínil, že se oženit zkrátka nemůže, setkal se s vlnou nevole a odporu a ničeho tím nedosáhl – prostě se ožení a bude mít dědice, jinak může rovnou vypadnout. A tak se Ceristan v předvečer svých sedmnáctých narozenin sbalil a vypadl. Napjatým rodinným vztahům neprospěl ani Ceriho očividný dar magie, který, jak přiznal otec, patrně podědil po svém pradědovi, protože se doposud takový talent u nikoho dalšího v rodině neprojevil.

První roky na cestách byly pro mladého šlechtice krušné, obzvlášť když nikdy předtím nezakusil jaké to je, skutečně fyzicky pracovat a dřít, ale nakonec si našel práci v Belatoně jako knihovník, písař a archivář, protože se slovy to opravdu uměl a hloupý nebyl. Stal se z něj potulný vypravěč a kronikář a kromě toho, že se mu stýskalo po slunečné domovině, se měl poměrně dobře, ačkoliv mu chyběl luxus urozeného života.

Po událostech uplynulých let se na nějakou dobu usadil jako knihovník na univerzitě v Uru’Baenu, kde se poprvé setkal se širším zájmem o magii, která ho nadchla a pohltila. Vyhledal tedy učence, kteří se věnovali magickým studiím, a za poslední peníze, které si odnesl z rodinného sídla, si zaplatil jejich služby. Naučil se tak základům magie, které hodlá prohlubovat, ale s docházejícími zdroji si uvědomuje, že se mu život mnohonásobně zkomplikuje. Že by se z něj ale stal chudák žebrající v ulicích města, s tím se odmítá smířit, je přesvědčený, že pro něj má Osud nachystáno mnohem více.

 

 

Rodina

 

Rod Trewyllan ze Surdy je bohatým jižanským rodem, jehož jméno je minimálně na jihu pěkně zvučné. Sice se nejedná o rod s rodokmenem sahajícím tisíciletí zpátky, ale pár generací bychom na matrikách jistě vypátrali; Trewyllané jsou známí obchodníci, kteří zbohatli především díky vývozu exotického koření a drahých látek – vlastní dokonce menší flotilu obchodních lodí.

Ceristanův otec Harold, kterému je Ceri překvapivě hodně podobný, je muž vřelého vzhledu, ale přísné povahy. Jde mu především o zachování rodu, o to, aby rostla jeho moc a bohatství, a vkládá do toho veškerou svou energii a odhodlání, i na úkor kladných vztahů v rodině. Důkazem je jeho roztříštěný vztah s prvorozeným synem, kterého nedokázal přijmout takového, jaký je, pojal ho za zrádce, jemuž na rodině nezáleží, a prakticky jej vydědil.

Matka Marian pochází z nižšího šlechtického rodu, který však oplýval nemalým bohatstvím, jehož značná část po svatbě připadla Trewyllanům. Na rozdíl od ambiciózního a cílevědomého Harolda je Marian žena s velkým srdcem, klidná a nápomocná, což ovšem neznamená, že by byla hloupoučká a nechala po sobě dupat. V politických pletichách se vyzná stejně dobře, jako manžel, jen se jim viditelně nevěnuje – to raději zajde pomoci do špitálu s nemocnými. Je to štíhlá modrooká blondýnka, i přes svůj věk stále krásná. Mrzí ji, že Ceristan utekl a Harold na něj zanevřel, ale otevřeně se svému muži postavit nechce a nemůže.

Ceriho mladší bratr Timeus je vzhledově po matce, je to takové blonďaté bidlo, zvyklé na pohodlí a luxus, avšak ani přesto nemá noc příliš nahoru. Podědil vysokou inteligenci a je pravděpodobné, že až jednou usedne v čele rodu, povede jej bez větších potíží. Ceri si s bratrem nikdy nestihl vybudovat hlubší vztah.

 

 

Dovednosti

 

Vzdělanost 4/7 – jeho znalosti jsou opravdu rozsáhlé. Umí skvěle psát, číst i počítat, vyzná se v historii celého kontinentu, přírodních zákonech a základech magie. Něco málo ví i o astronomii a mnoho dalšího. Ceri je taková chodící studnice informací.

Boj s holí 2/7 – většinu času hůl používá jako třetí nohu při chůzi, když už má v nohách desítky kilometrů, ale umí se s ní i účinně ohnat a zasadit pořádnou ránu, je-li to třeba.

Jízda na koni 1/7 – sem tam si popoveze zadek, ale s koňmi si příliš nerozumí a kouzlu jezdectví úplně nepropadl.

 

Magie - Novic

Elementární magie 1/7 - ovládá spíše základy a opatrně experimentuje s uváděním teoretických znalostí do praxe, avšak bez učitele se zřejmě dál neposune a je si toho dobře vědom.

 

Přestože Ceriho nejsilnější stránkou je inteligence, po fyzické stránce také úplně nezaostává. Nemůže se sice pyšnit bůhví jak vypracovanými svaly, ale nějaké má a slaboch to není. Více než na sílu ale spoléhá na svou výdrž, díky které dokáže například dlouhé hodiny cestovat po svých a zas tolik se neunavit. Je to spíš běžec na dálku, než na rychlý sprint, protože dobře ví, jak si rozložit energii. Neumí ale plavat a vyhýbá se větším vodním plochám, které ho děsí.

 

 

Majetek

 

* Zbylé zlaťáky, co šlohnul doma při útěku

* Dlouhá okovaná hůl

* Knihy a svitky, jen pár nejzajímavějších kousků, obsahující i jeden svazek o magii – ten si „půjčil“ v knihovně a nemá v úmyslu jej prozatím vracet


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë