Alagaesijský kalendář

Autoři: 

Islanzadí de Eamë, Arwina Greensleeves, Sedrik

Alagaesijská rada

Legenda:

Měsíce

Dny v týdnu

Důležitá data seřazená podle data

1. Sněžence - Novoročí - Lidé

1. Sněžence - Nshora - Trpaslíci

1. Sněžence - Rahnino probuzení - Urgalové

1. Sněžence - Bohuzdar - Víly

2. Sněžence - Az Otho - Trpaslíci

3. Sněžence - Naarii - Víly

5. Sněžence - Den Mayaka - Bratrstvo

9. Sněžence - Dya Shalin - Kočkodlaci

26. Sněžence - Joriinii - Víly

1. - 10. Světločasu - Dagurr uhor - Urgalové

14. Světločasu - Jarní rej - Kult Matky země

16. Světločasu - Den světelných rojů - Severní kult

16. Světločasu - Světlodání - Solasova církev

29. Světločasu - Agaetí blödhren - Elfové

29. Světločasu - Časodar - Lidé

1. Okvětce - Vichran - Druidi

4. Okvětce - Jarnice - Severní kult

5. - 7. Okvětce - Plamenice - Bratrstvo

10. Okvětce - Dagshelgr - Elfové

11. Okvětce - Jarní jiskra - Druidi 

11. Okvětce - Deštonoš - Kult Matky země

11. Okvětce - Zimoplach - Severní kult

11. Okvětce - Světlonoš - Solasova církev

11. Okvětec - Oriolovo kladivo - Trpaslíci

11. Okvětec - Slza rahny - Urgalové

11. Okvětce - Dešťonoš - Víly

11. - 17. Okvětce - Dya stelle - Kočkodlaci

21. Okvětce - Rozkvět - Kult Matky země

1. - 3. Duhovce - Dakhlin čas - Trpaslíci

7. Duhovce - Den Duhy - Kult Matky země

8. Duhovce - Averilii - Víly

1. Milovníka - Životabud - Druidi

1. Milovníka - Frera myr - Kočkodlaci

13. - 19. Milovníka - Týden lásky - Lidé

13. - 19. Milovníka - Aaleanii - Víly

14. Milovníka - Letní rej - Kult Matky země

16. Milovníka - Světlostání - Solasova církev

1. Svědějníka - Ohniváč - Druidi

1. Svědějníka - Dagurr Skrajn -  Urgalové

2. - 4. Svědějníka -  Guntera sigurd - Trpaslíci

8. Svědějníka - Nirelii - Víly

13. - 16. Svědějníka - Primanin - Elfové

17. Svědějníka - Manin - Elfové

18. Svědějníka - Den Sester - Bratrstvo

21. Svědějníka - Letní slunovrat - Solasova církev

3. Teplomuka - Jonii - Víly

7. Teplomuka - Vitra le Toern - Kočkodlaci

13. Teplomuka - Krvice - Bratrstvo

14. Teplomuka - Vöndran - Elfové

7. - 11. Suchovce - Tmice - Bratrstvo

13. Suchovce - Farthen - Trpaslíci

14. Suchovce - Podzimní rej - Kult Matky země

16. Suchovce - Světlobranní - Solasova církev

20. Suchovce - Noc darů - Bratrstvo

21. Suchovce - Arzulii - Víly

25. - 31. Suchovce - Vinobranní - Lidé

1. Pršivce - Zemice - Druidi

7. - 16. Pršivce - Farthen Helzvolg - Trpaslíci

9. Pršivce - Yawëan - Elfové

24. Pršivce - Den větru - Víly

13. Listotřasu - Du namar Aurboda - Elfové

15. - 18. Listotřasu - Dagurr berjazt - Urgalové

19. Listotřasu - Zazimování - Kult Matky země

20. Listotřasu - Slythan - Elfové

26. Listotřasu - Moriaii - Víly

30. Listotřasu - Rav Myta - Kočkodlaci

31. Listotřasu - Očistec - Lidé

31. Listotřasu - Slunovrah - Solasova církev

1. Kostitřasu - Duchovrat - Druidi

1. Kostitřasu - Dagurr okär - Urgalové

5. Kostitřasu - Keturah et Zionii - Víly

6. Kostitřasu - Smrtnice - Severní kult

14. Kostitřasu - Zimní rej - Kult Matky země

15. Kostitřasu - Maeii - Víly

16. Kostitřasu - Světlomiz - Solasova církev

1. Hvězdonoše - Vodana - Druidi

2. Hvězdonoše - Fyrnan - Elfové

13. Hvězdonoše - Dya Marlin - Kočkodlaci

21. Hvězdonoše - Zimní slunovrat - Solasova církev

31. Hvězdonoš - Titanii - Víly

Důležitá data seřazená podle ras a jejich popisky

Druidi

1. Okvětce - Vichran - Je den kdy každý pomalu cítí účinky přicházejícího jara. Zima ustupuje a nahrazuje jí jaro. Místo strnulé vody kdy se měl každý druid utišit přijde hraví vítr. Pro většinu symbolizuje nutnost "znovu procitnutí" z dlouhého spánku. Všichni by se měli naopak otevřít a snažit se být naopak sdílní. V této době je zvykem, že se sejde celá vesnice a to nejlépe na vysoko položených místech jako jsou třeba skály nebo kopce. Tam se všichni podělí o to co všechno dokázali zjistit přes zimu kdy měli objevovat sami sebe. Je to doba kdy by si všichni měli vyjasnit spory, které mají mezi sebou protože se věří, že slova které odnese vítr už nemohou nijak uškodit. Vichran se zobrazuje jako mladý hoch s rozevlátými vlasy, běžíc od jedné věci k druhé.

11. Okvětce - Jarní jiskra - Vyvrcholení jara spojené s jiskrou prolétající na obloze. Je to takové požehnání jaru a druidům do nového roku. Bývá zobrazena jako malé děvčátko s blonďatými, velice kudrnatými vlásky ze kterých koukají liščí uši a liščím ocáskem. Je to symbol především pro ty, kteří dokázali dosáhnout své hranice a mění se na své charakterové zvíře.

1. Milovníka - Životabud - V tento den se pořádají celodenní obřady, při nichž se druidové snaží probudit přírodu. V tento den mají pečovat o přírodu více než kdy jindy. Při rituálech posílají hvozdu každý část své energie, protože si myslí, že tak pomohou duchům probudit se. Všichni by si v tento den měli stanovit nějaké cíle, protože se věří, že pokud si je stanovíte v tuto dobu, tak vašeho rozhodnutí bude vždy správné. Druidové mají myslet na budoucnost a možnosti, které jim přináší.

1. Svědějníka - Ohniváč - Je začátek léta, vše je v plném rozkvětu, proto je to takový symbol života. V tomto období jsou u druidů běžné sňatky. Věří se, že to přinese novému páru štěstěnu. Jako živel je zde oheň v plné síle. tato doba se slaví vždy ve vesnici, kdy se konají poměrně bujaré slavnosti okolo ohromného ohně. Do ohně se vhazují věnce z květin. Druidové věří, že takto poprosí ducha života o sílu a ten by ji měl propůjčit. Také se věří, že dívka či mládenec který vhodí věnec do ohně se do příštího Ohnivce zamiluje a najde ideální protějšek. Ohniváč má podobu mladého muže zahaleného v jasných plamenech, které ho zahalují jen do pasu.

1. Pršivce - Zemice - Je doba sklizně a konečného vyvrcholení všeobecného snažení. Je to den kdy jsou k světu přivedeni potomci a tak se povídá, že každý porod na tento svátek dopadne vždy velice dobře. Živel který se k tomuto svátku přiřazuje je samotná země. Pokud se najde nějaké její vyobrazení, tak se jedná o typickou matku ve středních letech, zahalenou v hnědých barvách země. Jako každé správné vyobrazení matky má samozřejmě kulaté bříško. Přesto, že se většinou považuje celá komunita ze jednu velikou rodinu, tak na Zemice má slavit každý jen se svou pokrevní rodinou. Společně mají udělat malý obřad u kterého mají poděkovat za všechny dary, která jim země poskytla. Je to doba, kdy rodina má strávit čas společně a mají obnovit pouta.

1. Kostitřasu - Duchovrat - Je to velice významný den, kdy se vracejí lidské duše ze záhrobí. je to doba při které by si všichni měli vybavit jednak to co prožili a za druhé ujasnit si minulost jako takovou. Přes den má každý vyrazit na své místo, které si zvolil a tam se může osamotě spojit s někým z jeho zemřelých předků. Pohřby se v tuto dobu nikdy nekonají, protože se věří, že by duše potom nebyla klidná. Večer se celá vesnice sejde na větších srazech, kde si všichni vyprávějí příběhy z historie. Každý zde má prostor říci co za ten rok života prožil. Je to způsob, jakým druidové za něco takového děkují životu samému.

1. Hvězdonoše - Vodana - Den kdy podzim předává žezlo moci zimě, čili země předává žezlo vodě. V této době druidi provádějí hluboké meditace a každý z nich si většinou hledá nějaké klidné místo kde bude moci strávit čas o samotě. Připodobňují si to ke stromu, které se pomalu ukládá ke spánku. Je až typické, že každý z druidů má mít své místo, kam se může v takovém případě uchýlit. Někteří považují Vodan jako svátek, kdy vlastně vracejí energii zpátky hvozdu. Proto každý má dát nějakou symbolickou oběť a zanechat jí na svém místě. Vodana se také často zobrazuje jako starou dámu v modrých šatech, která symbolizuje něco jako smrt. V této době je nejvhodnější konat pohřby. 

Elfové

29. Světločasu - Agaetí blödhren - Oslava pokrevní přísahy je den, který se koná jen jednou za delší dobu na oslavu prapůvodní smlouvy mezi elfy a draky. Je to velká oslava, při které každý elf musí vytvořit nějaké dílo a prezentovat jej, což symbolizuje dar drakům, pro jejich velkolepost. V minulosti se dary drakům skutečně předávaly, v novodobé oslavě už je to jen tradice, která zůstala zachována. Během Agaetí blödhren je díky působení několika různých faktorů zvýšena magická energie všech tvorů, takže ti nejmocnější z nejmocnějších v tento den dokáží spoutat tu spoustu magie a dělat tak hotové zázraky. Elfové tento den slaví i několik dní po jeho skončení, jedná se o velké oslavy plné dobrého (samozřejmě bezmasého) jídla a vína.

10. Okvětce - Dagshelgr - Oslava jara, vždy v předvečer zjevení Vraelovy komety. Vrael, první jezdec, spatřil tuto kometu poprvé z hřbetu draka a ačkoli elfové úkaz znali již delší dobu, dodnes se mu říká Vraelova kometa. Zároveň se v tento den dělá každoroční elfský rituál vzývání lásky. Elfové zpívají o lásce a zpívají natolik vášnivě, že každý tvor, který se dostane do doslechu Dagshelgrských písní, dostane se do jakéhosi krátkého snu. Po probuzení, tedy po skončení písní, nebo po probuzení někým jiným, má člověk, elf, drak, či jakýkoli jiný tvor palčivou touhu milovat a tak vybublávají napovrch skryté, nebo pohřbené emoce, pokud je dotyčný alespoň trošku cítí. Elfové tento den slaví především pro zachování lesů, dle jejich slov by "bez Dagshelgru by lesy žily jen polovičním životem".

13. - 16. Svědějníka - Primanin - Příprava na svátek Manin. Čas zamyšlení nad hodnotami, někteří elfové si dávají předsevzetí, které by rádi dodržovali až do dalšího Primaninu.

17. Svědějníka - Manin - Den vzpomínky na odchod z Alaley, původního rodiště elfů a urgalů. Jí se speciální jídla, při příležitosti Maninu se též vzpomíná na už zemřelé elfy - na rodinu a významné osobnosti. urgalové tento den neslaví, protože elfy následovaali až později. Elfové na tento akt vzpomínají jako na "den, kdy se klíšťata vydala za krví".

14. Teplomuka - Vöndran - Oslava dne, kdy v oblasti Du Weldenvarden dávno před jejím pojmenováním, vykvetl první strom. Elfové tvrdí, že samy stromy jim pošeptaly, že první strom vykvetl za pomocí magie z obyčejné suché větve. Celý den elfové chodí po lese a zpívají stromům pro jejich zdraví. Nemocné stromy se snaží uzdravit, případně na jejich místě zanechávají zasazenou živoucí ratolest, nebo jinou část zemřelého stromu. Samotné oslavy probíhají u stromu Menoa, který elfové oslavují jako strážce, či strážkyni všech rostlin v království Du Weldenvarden.

9. Pršivce - Yawëan - Den důvěry a lásky. Čas pro vyřešení starých problémů, manželé si znovu obnovují své sliby, král/královna znovu přísahá věrnost své zemi a lidu. Lidé, či jiní tvorové si tento svátek často pletou s Dagshelgrem a nejsou daleko od pravdy, Yawëan je něco jako "následek" Dagshelgrem. Páry, jež se daly dohromady právě 10. Okvětce v den Yawëan slaví připomínku milostného vzplanutí. Tohoto dne už hraje roli jen přiznávaná a pravá láska.

13. Listotřasu - Du namar Aurboda - Vymazání jmen. Jedná se o den, který připomíná strašlivou zradu a její následky, tedy den, kdy 13 křivopřísežníků a jejich draci přišli o jména, pojmenování či oslovení. Elfové tento den nijak neslaví, ani si jej nepřipomínají, někteří ovšem drží smutek za oběti, které křivopřísežníkům padly a někteří tento den berou jako den, kdy si připomínají, že na trůně Alaaesie sedí zrádce, který si zotročil draka a vyslovují přání za brzký konec jeho vlády.

20. Listotřasu - Slythan - Den spánku, nebo taky den zazimování. Elfové svým zpěvem pomáhají přírodě připravit se na zimní období, především jí pomáhají si uvědomit, že se zima blíží. Tento den se nijak neslaví.

2. Hvězdonoše - Fyrnan - Vzpomínka na válku s draky. Den, kdy mají elfové draky snad v ještě větší úctě než obvykle a vzdávají jim hold vybranou krmí, či dary.

Kočkodlaci

9. Sněžence - Dya Shalin - Na rozdíl od Marlina se neslaví narození, ale úmrtí - Shalin si totiž Amaeris údajně vzala k sobě i s jejím tělem.

11. - 17. Okvětce - Dya stelle - "Den hvězdy" začíná jedenáctého, když se objeví kometa, a trvá týden. Je to veliká oslava Amaerisiny ohnivé síly spojená s velikými hostinami, velikými ohni a... Nevázanou zábavou. Felissae si v tento týden hledají partnery, s nimiž by zplodili potomka. Dalo by se říci, že je to takový kočkodlačí Nový rok.

1. Milovníka - Frera myr - "Vzpomínka na bratry" Svátek zabitých bratrů bohyně Amaeris. Vše se halí do červené barvy.

7. Teplomuka - Vitra le Toern - Svátek Vítězství nad Toernem. Zabije se býk a jeho tělo je jako celopal obětováno Amaeris. Jeho krev je slyta do nádoby a používána k rituálům.

30. Listotřasu - Rav Myta - Den přísného postu kočkodlaků. Věřící kočkodlaci se modlí za své nevěřící bratry a sestry. Od východu slunce do jeho západu smí kočkodlaci jen pít vodu.

13. Hvězdonoše - Dya Marlin - Den Marlinův - narozeniny prvního kočkodlačího proroka. Jí se speciální jídlo, taštičky s drůbežím masem zvané "marly". Je to den, kdy jsou rodiny pohromadě a čtou si posvátné texty.

Lidé - Společné svátky

1. Sněžence - Novoročí - Den, kdy se překlene starý rok a začíná rok nový. Lidé často čekávají na půlnoc mezi 31. Hvězdonošem a 1. Sněžencem, jen aby oslavili Novoročí se svými nejbližšími. 

29. Světločasu - Časodar - Bohové se smilovávají a dávají lidem den navíc. Lidé v tento den buď uctívají bohy, oslavují, nebo odpočívají. Ti nejpoctivější věnují Časodar četbě a vzdělávání, nebo práci.

13. - 19. Milovníka - Týden lásky - Ačkoli je v království zakázáno tento týden slavit, všichni lidé veškeré víry si ho uchovávají v paměti a není výjimkou, že mladí lidé dostávají od starších volno, aby si našli spřízněnou duši. 

25. - 31. Suchovce - Vinobranní - Ačkoli kočovné kmeny si o této oslavě mohou nechat víceméně zdát, slaví je stejně, jako rolníci - týden naložení ve víně a v oslavování dobré úrody (případně zapíjení neštěstí ze špatné úrody). Ačkoli Galbatorix svátky neschvaluje, vinobranní nechává nepovšimnuté a nechává rolníky, ať odvedou svoji vinnou daň a věnují se svým radovánkám.

31. Listotřasu - Očistec - Den, kdy si někteří lidé připomínají zničení ostrova Vroengard. Nejedná se o opravdový svátek, spíše si ti lidé sednou kolem ohně a vypráví si legendy. Skutečný příběh totiž znají jen nelidští tvorové, ve které lidé nevěří.

Lidé - Bratrstvo

5. Sněžence - Den Mayaka - Vzpomínka ke dni narození proroka Mayaka.

5. - 7. Okvětce - Plamenice - Svátek očištění a radosti.

18. Svědějníka - Den Sester - Vzpomínka na vyhlazení Sesterstva.

13. Teplomuka - Krvice - Den kdy byla založena sekta Yáranů.

7. - 11. Suchovce - Tmice - 5 dní, při kterých se po Mayakově smrti ponořil svět do tmy.

20. Suchovce - Noc darů - Na obranu proti zlu seslal Óma Bratrům Klid a jiné schopnosti.

Lidé - Kult Matky Země

14. Světločasu - Jarní rej - Den oslavy příchodu jara. Lidé se sejdou a baví se za doprovodu hudby. Nechávají se unášet kouzlem přírody a zatímco v zimě se starali jen o sebe, s Jarním rejem se jejih pozornost zase přesouvá na přírodu.

11. Okvětce - Deštonoš - Den, kdy prolétá zářivá kometa a přináší sebou období dešťů, které posilní přírodu a dělá ji šťastnější. Tím pádem jsou šťastnější i lidé.

21. Okvětce - Rozkvět - Příroda znovu rozkvétá, především stromy. Lidé objímají stromy a užívají si propojení s novým životem, kterým příroda dýchá.

7. Duhovce - Den Duhy - Den, kdy se slaví slunce, déšť či jakékoli jiné počasí. Hold se tomuto dni vzdává nošením různobarevných květů kdekoli na těle. Ženy z květů často splétají věnečky, nebo si uvazují barevné šátky. Muži si obléknou nejbarevnější vestu, kterou doma mají - mnozí si ji pořizují právě kvůli Dni Duhy.

14. Milovníka - Letní rej - Den oslavy příchodu léta. V rámci týdne lásky se tento den často prezentuje jako den na seznamování, tudíž Kultu Matky Země se týká pouze šestidenní čas lásky, který je zahájen právě Letním rejem.

14. Suchovce - Podzimní rej - Den oslavy příchodu podzimu. Lidé se začínají chystat na zimu a pomáhají přírodě se zazimováním - zvířatům dávají zásoby, které shromažďovali a kolem stromů začínají nahrabávat listí, které padá z jejich koruny.

19. Listotřasu - Zazimování - Dokončení příprav na zimu, spravování vlastních záležitostí. V podstatě se jedná o den, kdy se zájem člověka překlene z přírody na sebe sama. 

14. Kostitřasu - Zimní rej - Den oslavy příchodu zimy. Jedná se spíš o formální slavnost a záminku pro návštevu bližních. Oslava se týká spíše toho, že příroda si může na tři měsíce odpočinout a lidé se mohou plně věnovat sami sobě. Toto období končí s Jarním rejem, kdy se pozornost člověka opět přesune na přírodu.

Lidé - Severní kult

16. Světločasu - Den světelných rojů - Oslava zkrácených nocí a dlouhých dní. Svátek zasvěcený Světlochovi. Jedná se o nejoblíbenější den na Světlošu.

4. Okvětce - Jarnice - Svátek Matky a Otce spojený s příchodem jara. Oslava se týká především žen a dospívajících děvčat, malá děvčátka dostávají květ za ouško. Páry toužící po dítěti se modlí za brzké početí - za holčičku u Matky, za chlapečka u Otce - a nezůstávají jen u modliteb.

11. Okvětce - Zimoplach - Slavnostní rozloučení se zimou, spojené s Jestřábem, který dává požehnání k zahájení lovu. Dříve než se začne lovit, mělo by se na zemi najít spadené pero a mít ho po celý den u sebe, jako vyznání přednostních díků Jestřábovi za dobrý lov.

6. Kostitřasu - Smrtnice - S příchodem zimy se lidé začínají modlit k Bojovníkovi, aby jim pomohl probojovat se sebetužší zimou a k Strážci, aby ochránil je i jejich blízké před zimou. Bojovník a Strážce tak ruku v ruce ochraňují po celou zimu Severní kult.

Lidé - Církev boha Solase

16. Světločasu - Světlodání - Zima končí a s ní i období dlouhých nocí. Dny se prodlužují, slunce je na obloze déle a Solas tak déle shlíží na své věřící ve své hezčí tváři - sluneční. Většina dat na oslavu boha Solase se užívá spíš na provedení rituálů, než na oslavy jako takové.

11. Okvětce - Světlonoš - Na noční obloze se objevuje Solasův posel a očišťuje noc od temnoty. Každý, kdo je na Světlonoše venku, zpívá Zpěv slunce a sleduje Solasova posla je očištěný a čeká ho šťastný rok.

16. Milovníka - Světlostání - Dny dosahují svého vrcholu a prodlužují se pomalu do maxima. Osaměli lidé si hledají za Solasova pžehnání drahou polovičku, ostatní provádí rituály.

21. Svědějníka - Letní slunovrat - Den na provedení očisty, následující tři dny jsou vyhrazeny na bujaré oslavy Solase, kdy lidé oblékají žluté, nebo nažloutlé věci a donáší žluté květiny. Ti nejvěroucnější rozbíjejí vejce a jedí syrový žloutek - značí to odraz Solase v něčem lidském a možnost dotknout se ho. 

16. Suchovce - Světlobranní - Dny už překlenuly své maximum a začínají se zkracovat. Lidé se začínají více modlit k Solasově druhé tváří - měsíční - a rituály se provádí jak v denní, tak v noční době.

16. Kostitřasu - Světlomiz - Dny dosahují svého minima, lidé se začínají častěji obracet k Solasově měsíční tváři. Během světlomizu jsou rituály prováděny spíše v noční době.

31. Listotřasu - Slunovrah - Den zatmění slunce. Po celý den se Solasova církev ke svému bohu modlí a prosí jej, aby vrátil lidem svoji slunečnou tvář. Je to den pokání, kdy se lidé zpovídají ze svých hříchů a prosí u Solase za odpuštění. Bohatší lidé zapalují svíce a jedí žloutky vajec, chudí zpívají Zpěv Slunce a kreslí si na hřbety rukou znak Slunce, jako projev pokory a veřejné doznávání své víry.

21. Hvězdonoše - Zimní slunovrat - Den na provedení očisty, stejně jako u Letního slunovratu, i tady jsou tři dny vyhrazeny na oslavy Solase, ačkoli ne tak bujaré jako v létě. Lidé v tento den zapalují společné ohně a sedí u něj i po celé tři dny - zpívají Zpěv slunce, vypráví si veselé historky a navzájem se sbližují.

Trpaslíci

1. Sněžence - Nshora - Oslava nového roku. Trpaslíci překlenutí Hvězdonoše na Sněženec nazývají přímo slovíčkem Nshora, což by mělo vyjadřovat počátek něčeho nového, lepšího. Je to důvod k oslavě se svými nejbližšími, jedná se o jediný den, kdy trpaslíci striktně nerozlišují klany, ale naopak je téměř naplno opomíjí. V tuto chvíli vládne z trpasličího pohledu taková poloviční anarchie.

2. Sněžence - Az Otho - Trpaslíci v tento den uctívají všechny své bohy celého Quanu. Děkují jim za uplynulý rok, za proběhlé Nshora bez katastrofických následků a dávají svým bohům oběti - většinou maso, víno, medovinu a další spíše jedlé věci.

11. Okvětec - Oriolovo kladivo - Proč Oriolovo kladivo, to by se někdo trpaslíků doptával jen marně. Ve skutečnosti jde o jméno dávno zapomenutého možná boha, nebo taky mocného panovníka prastarých trpaslíků, to už nikdo neví. Jisté je jen to, že byl natolik mocný, že každý rok jeho kladivo prosviští oblohou na připomenutí jeho moci. Není snad nutno dodávat, že se k tomu kladivu váže spousta legend.

1. - 3. Duhovce - Dakhlin čas - Třídenní oslava bohyně řek a vody Dakhli. Krom velkého hodokvasu patří k oslavám to, že trpasličí ženy posílají po vodě věnce z květin a děkují Dakhli za její přízeň. K věncům se váže mnoho pověstí, jakoby se každé slavnosti vytvářely nové. Zvláště na nezadaná trpasličí děvčata - mladé trpaslice.

2. - 4. Svědějníka -  Guntera sigurd - To je svátek, který opěvuje Gunterovo vítězstvím nad všemi obry. Tímto vítězstvím vydobyl území pro všechny ostatní bohy. Jsou to také dny válečníků, kteří na Gunterovu počest ukáží svou zdatnost hned v několika disciplínách. Závody nejsou snadné, ale pokud někdo vyhraje tak mu to zajistí téměř doživotní slávu. V tento svátek je asi druhým nejhonosnějším a nejvelkolepějším svátkem, který trpaslíci vůbec mají. Medovina tento večer proudí proudem a je tradicí, že hlavním chodem by měla bát čerstvě složená nagra.

13. Suchovce - Farthen - Den trpasličích rodin, nebo také oslava rodičovství. Děti si navykly dávat drobné dárky rodičům, většinou vlastnoručně vyrobené a často kamenné. Matky je za to pak pohostí sladkou kaší, kterou vaří pro celou rodinu. 

7. - 16. Pršivce - Farthen Helzvolg - Deset dní trvající oslava boha, který stvořil z kamene prvního trpaslíka. Tato doba je známá jako divoká slavnost plná pití a dobrého jídla, při které se trpaslíci různých klanů sejdou. Připomínají si i to, proč se vlastně do klanů rozdělili a snaží se vyřešit staré spory.

Urgalové

1. Sněžence - Rahnino probuzení - Bujará oslava dne, kdy se probudila bohyně Rahna a za pomocí duchů oživila neživou zemi, ze které stvořila urgaly a všechny ostatní tvory Alagaesie. Je to oficiální oslava příchodu zimy, ačkoli zima začíná ve skutečnosti o měsíc dřív. Urgalové tento svátek chtěli spojit s Rahniným zrozením a vzdát jí čest. Rahna stvořila svět a tak je stvořila rovnou do zimy.

1. - 10. Světločasu - Dagurr uhor - Doslova to znamená dny pro dospívání. Prvního února vyrazí všichni mladíci z vesnice a vyrážejí žít na deset dnů vysoko do hor. Tam mají přežít s naprostým minimem vybavení. Když se řekne mladíci, tak se většinou jedná o urgaly staré třináct nebo čtrnáct let, pokud je starší tak už je to hanba. Nic však nebrání, aby složil zkoušku dříve. Po skončení této tvrdé zkoušky pro kterou se vybírají jenom velice nehostinná místa prokáže mladý urgal schopnost přežít a tak ho muži přijmou mezi sebe. Jakmile se mu povede složit tuto zkoušku tak mu je všeobecně uznáno právo najít si manželku.

11. Okvětec - Slza rahny - Den, kdy se bohyně Rahna ukazuje a mění zimu na jaro. Jedná se o vůbec největší urgalskou slavnost ze všech čtyř existujících, při kterém je obětováno nejvíc ovcí a darů. Dalo by se říci, že množství, které se v tento den Rahně obětuje, se rovná všem ostatním třem slavnostem dohromady. Souboje jsou nelítostnější, každý chce být pod dohledem Rahnina oka nejlepší.

1. Svědějníka - Dagurr Skrajn -  Den Skrjana je třetí ze čtyř významných svátků. Podnebí se mění z horkého na ještě teplejší - drak Skrajn přináší teplo - a nastává ze všech období to nejvíc horké. Urgalové tak vzdávají hold bohyni Rahně a modlí se k ní za odlet Skrajna a deště, které se v průběhu Svědějníka opakují hned několikrát. Není to přímo období dešťů, ale urgalové věří, že svými rituály během Dagurr Skrajn deště přivolali. Pokud by tak nedělali, Skrajn jejich území spálí na popel a deště nepřijdou, aby oheň uhasili.

15. - 18. Listotřasu - Dagurr berjazt - Jsou to dny bojů kdy si samci ujasňují svoje postavení uvnitř komunity. Souboje jsou pro urgaly velice běžné, ale zde se jedná o veřejnou ukázku své síly. Mladí urgalové se takto snaží zapůsobit na dívčí populaci svou silou, nebo se opět mohou propracovat výše. Je zde znát, že pokud třeba nějaký jedinec zeslábne, tak ho okamžitě nahradí někdo silnější. Tyto boje jsou naprosto dobrovolné i když společnost opovrhuje těmi kdo nebojují. Západ pokračuje dokud se jeden nevzdá, nebo dokud jeden nepadne mrtev k zemi. Smrti v souboji nejsou zcela běžné, ale také se nejedná o nějakou výjimku. Těla těch jež zemřou v boji se potom odnesou na posvátná místa, která jsou určena jejich rohaté bohyni jako dar. 

1. Kostitřasu - Dagurr okär - Den pokory je pro ně velice významná událost. Je to den kdy se všichni scházejí u ohromných ohňů při velkých oslavách a jejich vypravěči jim vyprávějí všechny příběhy o jejich rohaté bohyni. Pokud se za rok narodil nějaký urgal, který by měl světlé vlasy, tak se v této době obětuje bohyni jako poděkování. To se však stává velice málo, takže častější je obětování ovce. Její maso se připraví nad ohněm, ale kůže a všechny kosti musejí přijít na posvátná místa kde se uloží. Tomuto večeru vládnou šamanky, které provádějí společně s celým společenstvím velkou rituální modlitbu a poděkování za plodný rok. Jedná se o poslední ze čtyř významných svátků a je to oslava ke změně barvy listí a jejich shození, tudíž slavnost k příchodu podzima.

Víly

1. Sněžence - Bohuzdar - Tradiční oslava, kde se vyhlašují ve jménu všech hlavních bohů malí bohové, kteří (z toho množství nepřeberných bůžků) ukončili své posláni zde v Alagaesii. Posléze bývají nahrazeni jinými.

3. Sněžence - Naarii - Velkolepá oslava Měsíce a noci. Velká hostina v královském paláci, pije se svařené víno a jí horké zavařené ovoce. Oslavy vede bohyně měsíce Naora a ačkoli se velká část modliteb sklání k samotné Matce Přírodě, ještě větší se sklání právě k Naoře.

26. Sněžence - Joriinii - Velkolepá oslava boha magie. Nejmocnější z vílích čarodějek a mágů předvádí širokému publiku svá kouzla. 

11. Okvětce - Dešťonoš - Den, kdy prolétá zářivá kometa coby Nirel v tanci s Suriou a přinášejí s sebou období dešťů, které posilní Matku Přírodu a dělá ji šťastnější. Tím pádem jsou šťastnější i víly.

8. Duhovce - Averilii - Svátek bohyně zvěře Averil. Víly i vílové zpívají lesu a radují se se zvířenou ze života. Tento svátek úzce souvisí i s Matkou Zemí, kdy se víly věřící v Matku Zemi radují s ostatními vílami, ne však k Averil. Ze života se v tento den raduje v podstatě každý.

13. - 19. Milovníka - Aaleanii - Tak jako se u lidí slaví Týden lásky, u víl se slaví týdenní svátek Aaelan, bohyně lásky. Během tohoto týdne jsou uzavírány a obnovovány sňatky a vůbec celý svátek je považován za klidný svátek rodiny a manželství. Mladí vílové a víly si ho ovšem vykládají docela jinak, spíše doslova...

8. Svědějníka - Nirelii - Svátek samotného boha vody. Víly posílají po vodě lodičky ze dřeva a listí a vílové je níže po proudu chytají. Tak vznikají páry, které spolu celý den tančí a dovádí ve vodě. Často jejich radost přeroste v lásku.

3. Teplomuka - Jonii - Podobné Naorii. Oslava dne a Slunce. Připraví se velká hostina při které víly celý den tančí a zpívají bohyni Yoně.

21. Suchovce - Arzulii - Svátek především vílů, tedy vílích mužů. Uctívají boha války, přičemž divoce bubnují a do zvuku bubnů si trénují bojové dovednosti. Součástí bývá veliká hostina, přičemž mladé i starší víly sledují největší vrchol večera - mladí vílové dokazují svou statečnost skákáním přes oheň.

24. Pršivce - Den větru - Svátek bohyně Surii. Víly vybíhají na kopce a pouštějí papírové draky, na kterých jsou napsána jejich přání. Věří, že jim je bohyně splní.

26. Listotřasu - Moriaii - Svátek boha ohně jménem Morius. Víly zapalují veliké ohně a modlí se za duše faierlakh, ohnivých víl a takzvaných "vílích Stínů", které za svoji moc musely zaplatit životem.

5. Kostitřasu - Keturah et Zionii - Společný svátek bohyně smrti a boha života. Během tohoto dne se vzpomíná na zemřelé víly a na války s elfy, zemřelým se vyjadřuje úcta a bohu Arzulu se děkuje za jeho klid a tedy za mír. Spousty víl prosí boha Ziona o dar potomstva a pověsti praví, že pokud je v tento den počato vílí dítě, bude prý výjimečně silné a nadané.

15. Kostitřasu - Maeii - Svátek bohyně spánku Mae. Příroda sní a víly jí společně zpívají o jaru, které přijde, ale nejprve musí přijít zima. Maeii je datován obvykle na 15. listopad, některé víly ho ale slaví až s prvním sněhem.

31. Hvězdonoš - Titanii - Svátek bohyně spravedlnosti, což doslova vybízí k urovnání sporů. Rozhádané víly se usmiřují a dávají si drobné dárky.

Kalendář v tabulce.