TOPlist

Eragon Stínovrah

Začátečník 1595 Mistr

Napsal: Islanzadí de Eamë | Kategorie: Dračí jezdci - Muž
Dne: 12.07.2016 02:21:58 FB



 

Eragon Stínovrah

 

 

 

Jméno: Eragon Stínovrah
Rasa: Rozený člověk, poloviční elf a bratr trpaslíků
Pohlaví: Muž

 

Titul: Dračí Jezdec, Šur'tugal, Hrethcarach rak Durgrimst Ingeitum
Narozen: Dne největší bouře nad Uru'baenem.

Věk: Eragon je mladík, nedávno dosáhl krásných 21 let.

 

Jazyky: Mistrně lidský, obstojně Starověký a trpasličí.

Povolání: Dračí jezdec ve službách Vardenů, dřív rolník.

Náboženství: Vzhledem ke své výchově byl vychován ve víře k bohu Solasovi, což bylo potlačeno s jeho spojením s elfy a trpaslíky. Nicméně nikdy o svoji víru úplně neztartil.

 

 

Zevnějšek


Eragon je průměrně vysoký mladý muž (měří necelých šest stop). Je štíhlé, přesto ale dobře stavěné postavy. Nejen že se vypracoval už v mládí, když pomáhal strýci na poli, ale každodenní cvičení v boji ho také dostalo do jisté kondice. Lety na jeho dračici ho naučily vážit si rovných zad, tudíž nechodí shrbený ale naopak vyzařuje jistou dávku sebevědomí a vznešenosti. Když se opravdu hodně opije, probouzí se v něm skrytý trpaslík a styl jeho chůze se stane houpavou a vulgární. V každém jeho pohybu je vidět, že není elfem ale zároveň že není ani člověkem.

Pokud by si sundal oblečení, lze si všimnou, že jeho tělo zdobí nepřeberné množství jizev a jizviček. Na jeho obličeji žádná výraznější není, nicméně přes celá záda se mu kdysi klenula ošklivá, temně zabarvená jizva, kterou mu způsobil dávno v minulosti stín Durza. Po oslavách Agaetí Blödhren, kdy se také stal poloelfem, jizva zmizela a zbyly po ní nepatrně matné stopy nalezitelné jen při opravdu důkladném zkoumání. Jeho paže jsou ozdobeny spoustou malých jizviček jak z práce na poli tak z různých bojů, především s elfy. Nejvíc jich pochází právě z doby, kdy se cvičil na jezdce - žádný z jeho učitelů ho nešetřil a dokazoval mu, že není elfem a nezaslouží si být jezdcem. Každopádně na jeho těle je pořád co objevovat, včetně té nejdůležitější jizvy na pravé dlani - Gedwëy ignasia, tedy znak dračího jezdce.

Rysy v jeho obličeji jsou spíše jemné než ostré, kdokoli by ho na první pohled spatřil, rozhodně by ho netypoval na mocného válačníka - spíš na kluka odvedle. Jeho blonďaté vlasy a modré oči tomu moc nepomáhají, takže když se usměje, může vypadat až roztomile. Roztomilý stroj na magii, boj a létání na dracích. Celkové rozložení jeho obličeje je celkem sympatické, má plné rty, přiměřeně velký nos, příjemně řezané obočí které nesrůstá, uši mu neodstávají, oči nejsou daleko od sebe, zkrátka genetika k němu byla velkorysá. Po svém otci toho moc nezdědil, spíše se podobá matce. Po otci má jen světlou barvu vlasů, která už ani jako znak příbuzenského vztahu neslouží, protože jeho otec už má vlasy i vousy stříbřité. Jeho blonďatý odstín je prokletí jen ve vousech, které mu rostou v podstatě neviditelně - jsou světlé a navíc nerostou po celé tváři, tvoří se mu spíš jen knír a bradka. Raději si tedy dává pozor na to, aby je měl vždy pečlivě oholené a když to nejde... Holt vypadá chvíli jako strašák.

Styl oblékání nemá Eragon vyhraněný, bere co mu je poskytnuto. Navykl si ale na elfskou látku a tudíž není moc k zastižení v lidských, nebo trpasličích kusech oblečení. Často si pohodlně obleče volnou bavlněnou košili, přes kterou navlékne pevnou, koženou tuniku (která slouží i trošku jako vesta proti povrchovým zraněním) a takové kalhoty, které vydrží na dračích šupinách víc než jeden let - což je v podstatě nadlidský úkol. Boty volí podobně - aby se rychle neprošlapaly, vydržely tlak dračích šupin a podrážky zvládly skoky z výšky na nepravděpodobný povrch - kupříkladu do bažiny, na písek, na jehličí, nebo třeba na ostré kamení.

 

Nitro


Vzhled odpovídá povaze - Eragon je dobrák odvedle. Snadno důvěřuje, snadno se zamilovává, bere si věci k srdci. A nějak zvlášť se tím netají, už dávno vzdal pokusy o přetvářky na silného, tvrdého válečníka - eelfové a jejich procházení mysli o připravily o iluze, že by někdy někoho dokázal o takové svojí stránce přesvědčit. Přesto se ale před cizími snaží budit respekt a vznešenost jezdce. A většinou mu to i vychází. Jeho myšlenky jsou na tom stejně - jsou neskutečně laskavé a nejprve myslí na ostatní, až potom na sebe. Nemá problém odpouštět a není jeden z těch, co by se ze své chyby poučil okamžitě - on ji pro jistotu dvakrát zopakuje, kdyby náhodou. Dobré srdce, důvěřivá mysl, hřejivá slova - nikdy si pro to nejde daleko.

Nicméně tím, jak je otevřený a přátelský, snadno dokáže správně mířenými slovy ublížit a to i nechtíc. Do pusy si moc nevidí a i když už se naučil hlídat si co říká, stává se, že něco řekne jiným způsobem než chtěl a nemá už moc možností to vysvětlit, nebo hůř - vysvětlí to a všechno tím jenom zhorší. Na těchto situacích je dobře vidět zákon padajícího exkrementu - tedy často něco načne a pak se v tom nepříjemně a zdlouhavě rýpe a neví, kdy přestat. Snaží se takovým situacím vyvarovat, nicméně stává se to. Nebýt Safiry, má o polovinu nepřátel víc.

Stejně jako umí být přátelský a umí nenávidět, umí být stejně dobře vášnivý. Vášeň, kterou vkládá do věcí, které ho baví - to by mu mohl leckterý elf závidět. Užívá si vítr ve vlasech jak nikdo, skoro s dětskou radostí se vrhá do obejvování nepoznaného a emotivně prožívá všechny důležité události ve svém životě.

 

 

Historie

 

Bastard

 

Ticho Palancarského údolí protnulo hlasité křupnutí větvičky. Mladá žena jménem Selena se vyděšeně otočila a naprosto bezděčně ruce položila na své zakulacené bříško. Doběhla k jednomu z místních domů, kde třikrát zoufale zabušila na dveře. Domek byl naštěstí daleko od vesnice, nemusela se tedy bát, že by vzbudila někoho dalšího. Když se otevřely dveře a z nich unaveně vyšel mladý muž se svojí ženou, úpěnlivě začala prosit o přístřeší, kterého se jí také u vlastního bratra dostalo. Gero a jeho žena Mariana se o Selenu postarali, dokud neporodila. U svých příbuzných se schovávala pět měsíců , než dítko dítko přišlo na svět. Pojmenovala ho Eragon a odešla neznámo kam. 

Skutečnost byla taková, že Eragon byl bastard. Selena, jakožto žena utlačovaná a skoro týraná svým manželem, se zamilovala do dračího jezdce a z lásky se zrodilo dítě, které teď zůstalo na světě v podstatě samo. Po odchodu Seleny už o ní nikdo nikdy neslyšel a tak byla pochována a oplakána rodinou. 

 

Po boku bratra

 

O Eragona se Gero s Marianou starali s láskou. Dlouho před Eragonem tajili jeho původ, až těsně před smrtí Marian Eragonovi vypověděla celý příběh jeho matky, což mu ublížilo, nicméně byl vychován se stejnou láskou, s jakou vychovávali svého pokrevního syna Rorana, který se narodil o dva roky dřív. Jak spolu chlapci vyrůstali a trávili spolu každou volnou chvilku, sblížili se jako bratři - společně prožívali strasti a radosti mládí. Pozoruhodné bylo, že Eragon nad Roranem často vyhrával v soubojích na pěsti, nebo na dřevěné zbraně, což bylo zvláštní vzhledem k věku a tělesné stavbě chlapců. Nicméně nebyla to žádná překážka tomu, aby se z nich stala nerozlučná dvojka a společně se stali mezi ostatními nepřemožitelnými. Jejich společná cesta životem ale bohužel musela skončit, protože kvůli neplodné zemině měli špatnou úrodu, takže celá rodina byla často o hladu. To v kombinaci s hrozbou naverbování do armády vyústilo Roranovým odchodem za prací.

 

Šípy a opál

 

Ještě před odchodem Rorana, když práci na farmě zastávali oba chlapci, trávil Eragon hodně času v lesích s lukem v ruce a snažil se ulovit maso nejen na jídlo, ale především na prodej. Jeho šípy měly poměrně přesnou trefu. Nu a při jedné z jeho návštěv lesů v Dračích horách se jeho pozornost obrátila k jednoduchému cíli - velké srnce.

Eragon vzal svůj nejlepší šíp, zamířil pevnou rukou a pustil. Ve chvíli, kdy se šíp k srnce přiblížil, zmizel ve víru modrého světla a na jeho místě se objevil velký, zářivě modrý opál. Šíp za drahý kámen, to bylo poetické, nicméně zklamání. Eragon tedy pozoruhodný modrý kámen přinesl domů, kde se ho se strýcem a bratrancem pokusili prodat, bezúspěšně.

Tři dny po nalezení prazvláštního kamene, jedné hluboké noci, kámen procitnul. Tedy přesněji řečeno - ta věc v něm procitla. Eragon který (a není na to hrdý) měl starch se pokusil kamene zbavit, ale dřív, než se mu to povedlo, kámen se ukazál být vejcem a z něj se vylíhl malý, modrý a nemotorný dráček. Mezi ním a Eragonem vzniklo jezdecké spojení Gedwëy ignasia a dráček rostl a sílil v Eragonově společnosti. Drak se uázal být dračicí, kterou Eragon pojmenoval Safira podle jedné dračí pověsti a vztah a spojení Eragona s tou modrookou krasavicí se den ode dne prohluboval. 

 

Rekviem

 

Jak to tak na světě chodí, tajemství tajemstvím dlouho nezůstalo. Když se Galbatorix, král Alagaesie, dozvěděl, že se objevilo nové dračí vejce, vyslal za ním ra'zaky - odporné tvory se zobáky. Ti přišli do Calvaharu, kde Eragonova rodina bydlela, a doslova ho vyrabovali a spálili. Eragon aSafira byli naštěstí v tu dobu pryč, nicméně útok ra'zaků nepřežil Eragonovi nejblížší člověk - Gero. To byla velká rána, která se zakořenila hluboko v Eragonově srdci a zůstala tam ještě dlouho poté, co Carvahall znovu vyrostl z popela a lidé začali znovu žít normálně.

Ztracený Eragon se rozhodl smrt strýce pomstít a bez jakékoli zábrany, taktiky nebo přemýšlení se vydal najít ra'zaky a zabít je. Možná to byl osud, že se ho rychle ujal vesnický vypravěč Brom. Ten mu nedovolil jít slepě za pomstou, cvičil ho a postupně z něj udělal dračího jezdce, kterým, jak se Eragon dozvěděl, býval v minulosti i on. Nakonec byl i Brom zavražděn a to v přístavním městě Teirmu. Ztráta dvou tolika milovaných osob tak krátce za sebou byla pro Eragona jednou z nejtěžších zkoušek, kterými v životě prošel. 

 

Stíny minulosti, Stíny přítomnosti

 

Ačkoli přízeň osudu nebyla Eragonovi nakloněná, Eragon se zachoval chladnou hlavu a vydal se hledat Vardeny, za kterými s Bromem směřovali. Při cestě se Eragon seznámil s Murtaghem - synem křivopřísežníka Morzana. Oba chlapci byli v podobném věku, navíc Murtagh obdivoval Eragonovu dračici a tak se z nich stali přítelé. Společně se vydali na pomoc Vardenům. 

Cestou se ale Eragonovi ve snu zjevila krásná žena, která prosila o pomoc a kterou se rozhodli zachránit. Ukázalo se, že žena byla elfka a celá prosba o pomoc byla velká léčka. Jen opravdu šťastnou náhodou se Eragonovi podařilo Aryu zpod mučení Durzy zachránit. Stín, který sloužil králi, ale na sebe nenechal dlouho čekat. Když se s ním Eragon potkal podruhé ve Vardenském ležení, odnesl si titul Stínovraha a také dlouhou jizvu táhnoucí se přes celá záda. 

 

Vznešený jezdec

 

Co přinesly následující roky byl dar. Dar v podobě intenzivního výcviku u elfů, kteří ho během oslav Agaetí blödhren učinili napůl elfem, přátelství s trpaslíky především z Dûrgrimst Ingeitum, kde byl králem Orikem přijat za bratra a navíc Eragon prošel výcvikem u moudrého elfského jezdce Oromise, kde měl i možnost získat vlastní jezdecký meč ze zářoceli - Brisingr.

Nebyly to ale jen dobré věci, které budoucnost přinesla. Přinesla totiž také spousty otázek o Eragonově původu, které se postupně vyjasňovali. Vyústili ve fakta, že skutečným otcem Eragona je Brom. Eragon navíc nebyl jediné dítě, které jeho matka přivedla na svět. Murtagh byl jejím synem také. Eragon tak našel druhého bratra, leč znovu nevlastního. To netrvalo dlouho, protože Murtagh byl unesen Galbatorixem a když se s Eragonem znovu setkali, bylo to na hořících pláních, kde se utkali tváří v tvář ve velké bitvě. Murtagh se na hořících pláních zjevil živý, zdravý a posazený na rudě zbarveném drakovi. Z Murtagha se stal v zajetí dračí jezdec, který byl donucen sloužit králi, zatímco Eragon přísahal věrnost Nasuadě. Dva bratři na dvou březích téže řeky.

 

 

Chybami se člověk učí, leč zpět už je nikdy nevezme

 

Eragon byl zvolen jako zástupce Vardenů, aby byl přítomen volbě nového krále. Během voleb na něj jeden z trpasličích klanů - klan Dûrgrimst Az Sweldn rak Anhûin - spáchal atentát. Bylo to štěstí v neštěstí, protože Eragonův bratr Orik byl schopný využít to ve svůj prospěch a tak se stal novým králem. Tak mohl klan vykázat z Beorských hor. I o to se mladý Eragon zasloužil - o rozvrat trpasličích klanů.

 

Přesto ale mezi Eragonovy největší chyby nepatří neuvážený souboj s Durzou, zničení rasy ra'zaků, nebo částečné rozvrácení trpasličího království, jeho nesmazatelnou chybou se zapsalo dítě jménem Elva. Chůva, která sirotka opatrovala, požádala Eragona, aby Elvě požehnal do další cesty životem. To Eragon také udělal a rád, nicméně díky mezerám v jazyce nepřinesl dítěti požehnání, ale kletbu. Během několika týdnů z Elvy vyrostlo dítě, které cítilo bolest všech živých tvorů v Alagaesii. To bylo na jednoho člověka a ještě navíc na dítě moc. Nenávist, která se Elvě zapsala do srdce, byla směřována k Eragonovi, který sice svoji chybu časem napravil, nicméně stvořil tak nejsilnější bytost, která kdy po Alagaesijském povrchu chodila. Bytost, která dokáže cítit jakoukoli bolest kohokoli na světě, zneužít ji a otočit proti němu. Elva byla Eragonův nejstrašnější omyl.

 

 

Herní historie

 

Láska hory přenáší, přátelství svazuje

 

Eragonův milostný život prošel neskutečnými zkouškami. Ať už se jednalo o nešťastnou lásku k elfské princezně Arye, nebo o dávný doslova pokud o flirt mezi ním a vůdkyní Vardenů Nasuadou, Eragon nikdy neměl štěstí na lásku. Dlouho se potuloval bez jasného cíle a pouze cvičil své dovednosti. Během let v Alagaesii potkal spousty nových přátel i nepřátel, jejich výčet by se vešel na více než dvě listiny. Hodně přátelů získal po oslavách Agaetí blödhren mezi elfy. 

Jak už napověděla povaha, jeho prostořekost mu připravila nejrůznější příkoří - hlubokou nenávist ze strany elfky Cassie, kterou kdysi dávno urazil, leč nechtíc. Toto pak vyústilo v láskyplý vztah mezi elfem a kočkodlakem a následné početí dítěte, což zůstává otázkou - bylo to dobře, prtoože vznikla láska a nový život, nebo to bylo špatně, protože láska vznikla mezi dvěma naprosto odlišnými rasami a dalo o vzniknout kříženci - holčičce, kterou toto prokletí bude pronásledovat celý život?

Jeho dalším krokem vedle byla stínka Alea. Byl mladý, nezkušený a ano, připomínáme to pořád dokola, prostořeký. Urazil i ji, pohádali se a Alea se tak naprosto otočila ke straně zla. Naštěstí nebyla pro lesy dlouhodobým problémem, zničila ji vlastní pýcha a city. Nic to ale nemění na faktu, že útok na lesy z její strany byl vyprovokovaný právě Eragonem. To Eragon odčinil, když se na čas ujal mladé elfky jménem Astreide a nechla ji u sebe žít v době její největší nouze.

A výcvik? Ten mu vedl elf jménem Vanir. I tady se odehrála nejedna slovní přestřelka, což jednoho dne vyústilo ve zlomení jeho ruky. To byl Eragonův první skutečně vyrovnaný souboj s elfem po oslavě Agaetí blödhren. A i tady jeho činy vedly k utužení lásky - mezi Vanirem a elfkou Aranel.

Jak Eragon stárl, nabýval na zkušenostech, ale stále byl ale mladý a hloupý. Je jen osud, že přestože nabídl jedné mladé dračí jezdkyni pomoc s výcvikem, nikdy k němu nedošlo. Jezdkyně se jmenovala Mari Sireona, zvaná Calimë. Eragon si tekrát ještě neuvědomoval, že sám svoji sílu neovládá a není tak schopný vyučit jiného jezdce. Čas naštěstí tuto mezeru ve znalostech zalepil a tak Eragon naštěstí nikdy žádného jezdce neučil.

Ani tato zkušenost ho ale nedokázala držet stranou od vlastních chyb a pouštění se do soubojů, které byly nad jeho síly. Po boku Arwiny Meyron, tehdy ještě obyčejné elfky, bojoval proti stínu Azkaalovi a býval by v bitvě zemřel, kdyby ho Safira neodnesla pryč. Od té doby uteklo mnoho let a Eragon ještě neměl příležitost omluvit se Arwině za zbabělý útěk. I tohle je jeho skrytá jizva, bolest z toho, že to tenkrát nezvládl a nechal ji tam samotnou.

 

Bývalý bratr trpaslíků

 

Přestože Eragon byl pokrevně přijat bratrem králem Orikem, toto spojení nemělo dlouhého trvání. V Beorských horách se totiž odehrál převrat, kdy Orik byl vyhnán, zatracen a později zemřel. Eragon tedy ztratil veškeré spojení s Beorskými horami, což má samozřejmě v plánu zkusit zase dát do pořádku. Koneckonců, ani neměl čas dát svému trapsličímu bratru poslední sbohem.

 

V současné době se skrývá v království kolem pouště Hadarak a tříbí svoji mysl. Snaží se vyrovnat se všemi chybami co udělal a vyčítá si staré křivdy. Dlouho to tak ale nebude, protože pocit přísahy Vardenům ho pálí na prsou a je jen otázka času, než si jeho i Safiru zavolají zpět na pomoc. Dlouhou dobu se ale straní veřenosti.

 

A jak to bude dál?

 

. . .

 

 

Dovednosti

 

Boj s jezdeckým mečem (4/7)

Boj s jednoručním mečem (4/7)

Lukostřelba (4/7)

Boj s dýkou (3/7)

Jízda na koni (3/7)

Rolnictví (3/7)

Rimgar (2/7)

Vyzpívávání (1/7)

Zpracování kovů (1/7)

Bylinkářství (1/7)

 

 

Magie starověkého jazyka (Učeň)

 

psychická magie (3/7)

vitální magie (3/7)

elementární magie (2/7)

energetická útočná magie (3/7)

energetická ochranná magie (3/7)

 

 

Runová magie (Novic)

 

materiální magie (1/7)

energetická ochranná magie (1/7)

 

 

Další schopnosti

 

Znalosti a proniknutí do:

Lidské kultury (5/7)

Elfské kultury (5/7)

Trpasličí kultury (4/7)

 

Čtení a psaní ve třech jazycích

Jízda na koni

Jezdecká magie

Hra na flétnu

Tvorba fairth

 


Rodina

 

Stále žijící

 

Bratr Murtagh - živý

Dračice Safira - živá

 

Mrtví, nebo "zaživa pohřbení"

 

Matka Selena - mrtvá 

Strýc Gero a teta Mariana - mrtví

Otec Brom - živý, považovaný za mrtvého

Bratranec Roran - živý, považovaný za mrtvého

 

 

Majetek


Luk a šípy, které si sám vyzpíval v Du Weldenvarden.

Meč Brisingr, který ukovala Rhunon jeho prostřednictvím.

Safiřino brnění, které jí vyrobili Vardenové.

Učebnice a knihy, které nasbíral postupem cesty.

Dostatek oblečení pro přežití.

 

Vše má schované v domku na okraji Ellesméry.

Se Safirou mají v Dračích horách skrytou jeskyni.

Do převratu vlastnil i pokoj v komplexu jeskyní Beorských hor.

 

 

Čas:   Ne
Stádium:   Dospělý
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë