TOPlist

Napsal: Arwina Greensleeves | Kategorie: Reálie
Dne: 11.06.2015 15:51:17 FB



Drakologie

 

Autor: Wran

Edit: Arwina Greensleeves

 

Historie

Draci jsou jednou z nejstarších ras v Alagaesii, společně s trpaslíky tu byli ještě před tím, než k břehům dorazili elfské lodě nebo později lidské. V té době se mohli právem nazývat pány této země, protože jediné konflikty, které mohli vzniknout, byly konflikty s trpaslíky. Země byla jejich a oni žili po svém divokém způsobu života. Části země byli rozděleny na určitá území a toto území obývali různí draci. Každý drak se přizpůsoboval něčemu jinému, ba by se možná dokonce dalo říci, že byl pro život na daném místě téměř stvořen. Ačkoli se to možná nezdá, tak draci byli jakýmisi strážci rovnováhy, kterou později začali vychylovat jiné národy. Proto je poměrně jasné, že konfliktů postupem času přibývalo a nepřátel též. Tím jedním z prvních byl boj s elfím národem. Elfové považovali draky čistě za zvířata a proto neviděli nic špatného v jejich lovu.

V tom se však naprosto zmýlili, draci sice komunikují naprosto jinak – myšlenkami, ale rozhodně se nejedná o zvířata. Zabitím mladého draka vyprovokoval jeden z elfů dlouhou a vleklou válku v níž obě rasy, nadané ohromným magickým talentem, vložili všechno své úsilí do boje. Co bylo krásné a fascinující, se změnilo v noční můru plnou krutosti a záště. Elfové na ty časy pamatují se slovy „krev pršela z mraků jako déšť“. Byla to vlčí doba v níž i elfové stvořili své hlavní zbraně, strašlivá kopí, které pojmenovali po nejkrásnějších květinách – ty měli přinést všem drakům záhubu. Síly však byly vyrovnané a konflikt by vyhladil pravděpodobně obě dvě rasy, pokud by se něco nezměnilo.

Obrat přišel v podobě mladého elfa Eragona, který svým přátelstvím s drakem, jejž od vejce vychoval, vytvořil pojítko mezi oběma rasami a přesvědčil je, že lze žít v míru. Z tohoto snažení vzniknula smlouva, v níž draci pravili: „Uděláme z vás druhé pány oblohy ať dohlédnete na zem pod sebou, tak jak jsme to měli dělat dříve my. Vy o nás na oplátku budete pečovat, chránit nás a vážit si nás, budeme rovnocennými partneři…“, a tak se i stalo. Dračí jezdci si vybudovali sídlo na Vroengardu, kam se přesunula i velká část draků. Své povinnosti zastávali s výbornými výsledky, i když se občas neobešli bez tasení oceli.

Postupem časů byli do smlouvy zahrnuti i lidé, ale to život draků neovlivňuje nijak razantním způsobem. Bohužel zrada Galbatorixe a jeho křivopřísežníků ho změnila od naprostých základů – dračí národ byl téměř vyhlazen a Galbatorix pobral dokonce i mnoho Eldunarí, v nichž se skrývají dračí duše. V posledních letech se však občas opět rozlehne dračí řev oblohou, dávajíc jasně na vědomou kdo je pánem této země. Vrátí se čas draků?

 

Dračí plemena

V Alagaesii existuje více druhů draků, každý druh dříve obýval jiné oblasti a dohlížel na ně, byl pro něco přizpůsobený. Dnes se toho o nich ví opravdu pramálo, protože málokdo na tyto časy bude pamatovat. Lidé si často představují draky jinak a nebo je také často nazývají jinými jmény. Přesto se neustále jedná o překrásná stvoření, které si své pojmenování zaslouží. Každý drak je tedy přizpůsobený trochu jiným podmínkám a to se projeví na jejich vzhledu a i případných schopnostech. Mají samozřejmě i společné věci a ty vypíšu dolů pod jednotlivé popisy druhů.

 

 

 

Drak ohnivý (drak)

***

Popis:

Ze všech draků je největší a nejmohutnější. Je to opravdový lovec, šelma i mezi draky. Létá na velkých blanitých křídlech, které připomínají křídla ohromného netopýra, je až s podivem s jakou lehkostí se tak mohutný tvor dokáže nést oblohou. Dlouhý ocas za ním přitom pluje a vlní s jako ocas nějakého hada, ale v boji se může proměnit i v nepříjemnou zbraň, protože srazit někoho na zem není pro draka žádnou velikou a složitou věcí. Tlapy jsou poměrně mohutné, zakončené mocnými drápy často připomínajícími dýky nebo tesáky. Poměrně dlouhému krku dominuje mocná hlava často korunována mohutnými rohy, tlama draka je plná ostrých zubů. Celé tělo je chráněno v mládí dosti pevnými šupinami, které poskytují ochranu i později i když ne tak dokonalou, protože trochu časem změknou. Zbarvení šupin bývá většinou pro draka individuální, po většinou to bývá barva do červena, ale také to není naprostým pravidlem, jsou známé i případy modrých draků a není to ani zas tolik podivný úkaz. Pravidlem však je, že drak má barvu jednu, klidně ve více odstínech, ale v jedné. Není proto divu, že tento druh draka zůstal lidem vryt do paměti nejvíce. Pro přátelé se jedná o mocného spojence, pro nepřítele o hotovou noční můru.

 

Výskyt:

Tento druh draka se vyskytoval dříve na místě, které lidé pojmenovali Dračí hory. Rozlehlé lesy byly jejich domovinou, stejně tak okolní údolí a i planina pod nimi, tam kde dnes leží ty největší města, to vše dříve bývalo jejich lovištěm. Takže bychom mohli říci, že teritorium tohoto druhu bývalo území dnešní Surdy a království, ne zrovna malá plocha. Z terénu mu vyhovují hory, hustě porostlé a je jedno jestli smrčinami nebo dubovými háji. Svá hnízda si vždy dělal vysoko na skalách, kam se nemohl jen tak nikdo nepozorovaně dostat. K lovu mu stačí dostatek vysoké – jeleni, když není k sehnání, tak nepohrdne ani jinými zvířaty. Tito draci povětšinou žili jako samotáři, každý měl své teritorium, občas o něj dokonce bojovali. Místo k lovu muselo být dost velké, aby si drak nevybil všechnu svěř a přitom se uživil. Drak vždy jen v dobách páření hledal svoji družku a většinou jí do měsíce opět opustil.

 

Schopnosti:

Každý z ohnivých draků chrlí jak už je podle jejich názvu patrné oheň o neskutečných teplotách. Oheň má barvu jejich šupin. Drak ho chrlí většinou pod úhlem 30-45 stupňů, ti zkušenější z nich do dokáží i usměrnit do velice úzkého sloupce, záleží na věku a schopnostech draka. Chrlení ohně ho poměrně vyčerpává, proto to nemůže dělat neustále. Je to jinak výborný letec, i když jiné druhy ho mohou svoji obratností překonat. Pro boj je jako stvořený, stejně tak k nošení dračí zbroje, ve vzduchu mu totiž nevadí její tíha a je schopný ji unést. Drak sám je téměř plně odolný proti žárů a vysokým teplotám, ne však naprosto zcela. Tato schopnost se přenáší z části na jeho případného jezdce, která je pouze částečně chráněn proti žáru a teplu obecně. To všechno dohromady ho pasuje na nejoblíbenějšího draka pro dračí jezdce.

 

Ledový drak (blizard)

***

Popis

Ačkoli je mráz a voda opak horka a ohně, tak ledový drak si je svému ohnivému bratru podobný téměř jako vejce k vejci. V jistých ohledech jsou téměř identičtí, ale v ohledech jiných jsou naprosto rozdílní. Drak je povětšinou zbarvený do bílé, stříbrné nebo jiné podobné barvě. V jiných barvách se téměř nikdy nevyskytuje a to z prostého důvodu – jeho barva je přizpůsobena životu na vrcholcích zamrzlých hor. Jeho tělo je ladné a elegantní, drápy nejsou tak veliké, přesto se jedná o nebezpečnou zbraň. Drakův krk je velice dlouhý a protáhlý, není ani tak mohutný jako u jeho protějšku, ale o to rychlejší. Hlava draka není příliš veliká, ale spíše dlouhá a protáhlá, zakončena téměř zobákovitou tlamou, to je však pouhé zdání, jedná se stále o ještěra. Tlama je plna ostrých zubů, ty tvoří společně s drakovo dechem jeho hlavní zbraně. Jeho křídla jsou přizpůsobena na rychlý let a ohromné zrychlení. Vypadají podobně jako u ohnivého draka. Šupiny jsou tvrdší než u jeho protějšku a naopak tvrdnou čím je drak starší, tvoří tak kolem něj zbroj bílých či snad i stříbrných šupinek, které nejsou příliš velké, zato je jich veliké množství.

 

Výskyt

Tento druh draka vždycky žil jenom na méně místech a těmi vždycky byli velice studená místa. Velice oblíbené byli Beorské hory, kde žil až na sněhem pokrytých štítech hor. Okolní fauna mu vyhovovala, protože měl vždy o všem poměrně veliký přehled a chladno mu je vždy nejpříjemnější. Veliká zvěř pro něj představuje dostatečnou výzvu a také jistý požitek z lovu. Tento drak loví spíše po málu, ale jakmile se rozhodne něco uštvat, tak neskončí většinou dokud štvanice nenabere téměř předem určený konec. Jelikož život v tak drsných podmínkách není snadný a kořisti na poměrně malé ploše, která by mohla tomuto typu draka vyhovovat, tak je jasné, že ani těchto draků nebude tolik. Vždy jich bylo spíše po málu a na poměrně malé ploše. Díky takovému prostoru se také naučili žít v něčemu co bychom mohli nazvat nějakou „rodinou“, či spíše klanem, ten drží tvrdě po hromadě. Jsou však i nějaká místa, která by jim mohla vyhovovat též a to nějaká velice chladná místa na severu, ale z neznámých důvodů jim dané klima nikdy tolik nevyhovovalo.

 

Schopnosti

Stejně jako u ohnivého draka, tak i u ledového je největší zbraní dračí dech. Jeho dech je neskutečně mrazivým vzduchem smíchaný s párou, která brzy po dopadu na daný cíl zmrzne a člověka tak pohřbí pod ledovou krustou. Pára začne často mrznou ještě před tím než se ke svému cíly dostane a právě proto to vypadá jako by drak vydechoval přímo led, ten má stále stejnou barvu - jako naprosto obyčejný led. Čím je drak starší tím lépe se naučí dech vydechovat, ale přesnost je jednou z hlavních výhod tohoto dechu, protože už poměrně mladý drak je schopný chrlit pod úhlem 25-20 stupňů. Přesnost se samozřejmě snižuje dále s jejich stářím. Blizard je výborným letcem a svou obratností je velice proslulý, tam by ho snad dokázala předčít už jenom wyverna. V boji se projevuje rychlými útoky svojí tlamou, které jsou naprosto nepředvídatelné a opravdu velice rychlé. Drakovi nevadí téměř žádný chlad, je na něj přizpůsobený svoji teplotou těla a pokud bude mít jezdce, tak i jeho jezdec je částečně chránění proti mrazu a zimě obecně.

 

Oblačný drak (wyverna)

***

Popis

Wyverna je nejmenší z draků. Ačkoli roste velice rychle, tak velikostí předčí asi o celou délku hlavy jen koně, či snad pořádně rostlého medvěda. Jsou dokonce určité knihy a dohady učenců, kteří tvrdí, že wyverna vlastně vůbec není žádným drakem. Přesto všechno mezi patří. Je to druh draka s útlým tělem, velice dlouhým ocasem a o něco kratším krkem než je ten ledového draka. Hlava oblačného draka je velice podobná hlavě draka ohnivého, která je také spíše protáhlejší. Na hlavě by se daly nalézt i menší růžky, které však jsou spíše jakousi ozdobou než zbraní k boji. Výraznými znaky k rozlišení od jiných draků krom její velikosti jsou jenom svalnaté zadní končetiny a též osvalená dlouhá blanitá křídla, při pohybu na zemi si jimi vypomáhá místo předních nohou, dalo by se vlastně říci, že místo předních tlap má svá křídla. Dalším výrazným znakem je poměrně masivní hrudník, který je spíše vystouplý, připomíná hrudník pochrta. Celý drak je zahalen do drobných šupinek, které by se snad daly splést i s šupinami hada nebýt jejich barvy. Barva šupin bývá od modré až po bouřkově šedivou, někdy též bělavou. Šupiny jsou naprosto hladké, ale nikterak tvrdé. Tvrdostí by se dali přirovnat k šupinám nějakého hada nebo ještěra.

 

Výskyt

Oblačný drak nemá žádné stálé teritorium, které by si jako jeho jiní příbuzní držel. Podnebí mu vyhovuje spíše mírné, nikdy ne přílišné extrémy a tak byl častým návštěvníkem pláních v království, nebo též východních pláních poblíž řeky Eddy. Vyhovují mu občasné deštíky a dlouhé rovné plochy, na které by mohl z výšek zhlížet. V obdobích páření, tak se všichni draci slétají do jedné oázy uprostřed pouště, tam stráví toto období a také vychovají mladé, dokud nejsou schopni letu o kus dál. Oblační draci jsou vlastně stálými cestovateli po světe, nebo spíše tak to bylo, protože dnes je draků díky neblahé historii opravdu velice málo.

 

Schopnosti

Wyverny vždycky vynikaly v letu, vzduch je jejich živlem a jejich ideálním prostředím. Není draka, který by dokázal letět rychleji, obratněji a vytrvaleji než oblačný draka. Oblačný drak dokáže ve vzdušných proudech číst jako ve velice složité knize, která je pro něj přesto dobře čitelná. Využívá teplých proudů proto, aby urazil větší vzdálenosti za kratší dobu. Pokud dojde k boji ve vzduchu, tak ačkoli není wyverna nikterak velkým soupeřem, je neskutečně rychlá a člověk si před ní nemůže být jistý. Další její vyhledávanou schopností je samotné ovládání vzduchu a jeho proudů. Této schopnosti se učí pomalu, ale jsou známé případy, kdy velice stará wyverna rozpoutala samotná hotovou vzdušnou bouři, která zpustošila ne zrovna malé území. Její kůže není žádnou zbrojí, ale to si snadno vynahradí svoji obratností, málo co se jí dokáže dotknout pokud ona sama nebude chtít. V boji se snaží být vždy tam kde je to pro ni nejvýhodnější – ve vzduchu. Využívá svojí pohyblivosti jak jenom může, to je jejím velikým plusem a výhodou. Zbroj nést nemůže, toho je snad schopen jenom ohnivý drak a pro wyvernu by to byla jenom zátěž navíc a ztráta její hlavní výhody – rychlosti.

 

Zemní drak (bazilišek)

***

Popis

Bazilišek se od ostatních draků liší hned na první pohled patrnou věcí a to tou, že sám nemá žádná křídla. Je to drak, který se adaptoval i na uzavřené prostory, takže by mu křídla snad jenom překážely a celkově ho znevýhodňovaly. Zato se může chlubit svalnatým tělem šelmy, chráněným pevnými šupinami, které většinou mívají černou, hnědou, či podobnou barvu. Šupiny dokáží snadno nahradit nějakou zbroj, přesto by ji byl schopen na sobě nést pokud by to bylo potřeba. Nohy jsou udělané tak, že je drak schopen vyvinout na zemi poměrně slušnou rychlost. Po zemi se většinou pohybuje trochu kolébavou chůzí, při běhu skáče podobně jako rosomák. Ocas není příliš dlouhý, ale opět má svůj účel a to vyvážit tělo tohoto tvora a to i při běhu. Zadní nohy jsou o něco mohutnější než ty přední a tak se může na krátkou chvíli postavit na zadní podobně jako medvěd. Zemní drak nemá dlouhý krk, jeho krk je spíše malý a mohutný. Hlava je na tom stejně, čelisti jsou mohutné a tlama je plná masivních zubů. Hlavě dominují masivní rohy, které může využít jako zbraň podobně jako beran. Velikostí je schopen se dorůstat až velikosti Beoriho ( medvěd z Beorských hor ).

 

Výskyt

Bazilišek ze začátku obývá spíše jeskyní prostory, ze kterých vychází na lov. Nejvíce mu vyhovuje tvrdé prostředí uprostřed hor, které jsou porostlé hustým lesem. Ten ho snadno ukryje a také v něm najde svoji oblíbenou kořist. Je jasné tedy jaké oblasti by mohl tento drak obývat – nejlépe dračí nebo Beorské hory. Drak nezůstává v jeskyních příliš dlouho, protože mu brzy začínají být uzavřené prostory dosti těsné a tak je nadále většinou využije už jenom k příležitostnímu přespání. Tento druh draka je poměrně dosti teritoriální, protože jakmile by jich bylo příliš na jednom místě, tak zvěř uteče z jeho teritoria pryč. Právě proto si je často značili a to poměrně jasným způsobem – v okolí jejich teritoria se dali najít vyvrácené stromy, rýhy ve skalách a podobné znamení, že toto místo je už někým obsazené. Pokud žijí divoce, tak žije vždycky druh s družkou a tvoří pevný svazek do konce jejich života, jakmile jeden skoná, tak ten druhý zůstává do své smrti sám. Jakmile jejich potomci dorostou, tak odchází si najít svoje místo pro život.

 

Schopnosti

Bazilišek je drak, který se nejrychleji pohybuje na zemi, tam by se dal rychlostí přirovnat k medvědovi v některých případech možná i koni, což už je na takové zvíře úžasná rychlost. Je neuvěřitelně vytrvalý a unese i případné těžké náklady, takže mu nevadí vést na sobě více osob na jednou. V boji je rychlý a brutální, nedává soupeři na zemi příliš šancí se bránit. Jeho tvrdé drápy a živelná síla jeho těla dávají jasně na vědomost hned dopředu kdo tu většinou bude vítězem. Bazilišek není drak, který by potřeboval příliš dobrý zrak a tak jím tolik neoplývá jako ostatní draci. U něj se však vyvinul čich a to do ohromné jemnosti, snadno by dokázal předčít nějakého loveckého psa. Bazilišek nemá žádný dech, kterým by mohl své nepřátele ničit. Má však jinou výhodu. Je tak sžitý se zemí, že postupem času dokáže měnit i živé věci v kámen. Jedná se o velice složitou proceduru, která opět přichází s věkem a časem. V boji se spíše dá setkat s tím, že drak téměř někoho „přimrazil“ na místě, tak to přímo není, zemní drak ho jednoduše paralyzoval svým pohledem.

 

 

Dračí magie

Draci jsou ryze magičtí tvorové, oplývající velikou mocí a magickým potencionálem. Někteří učenci tvrdí, že draci jsou jednoduše řečeno zřídly magie na tomto světě a že od nich pochází veškerá magie a čarování s tím spojené. To by také možná vysvětlovalo, proč dračí jezdci oplývají velice brzy silnou magickou mocí a to i tehdy pakliže před spojení s drakem neměli ani náznak nějakého takového talentu. Draci jsou samo o sobě zázraky, dokáží snadno měnit svět. Bohužel toto tajemství dračí magie je odepřeno i samotným drakům, protože oni sami nejsou schopni své sesílání kouzel nijak ovládat. To znamená, že pro draky celkově neplatí téměř žádná pravidla pro magii, krom několika základních. Právě proto mohou vykonat něco, čeho by se žádný příčetný člověk neodvážil. Více o tom nemá smysl říci, protože jak by mohl člověk definovat zázrak, něco co je určeno jen bohům. Právem některé kultury na Alagaesii dříve uctívali draky pomalu jako bohy samotné.

 

Křížení dračích plemen

Dračí plemena se mezi sebou mohou, až na několik výjimek, v podstatě libovolně křížit. Nelze však, aby se křížili draci navzájem opačných elementů - to znamená, že wyverna se nemůže zkřížit s baziliškem a blizard se nemůže křížit s ohnivým drakem. Všechny ostatní kombinace jsou povoleny.

 

 

 

 

 

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë