TOPlist

Fin Briedis

Začátečník 3105 Mistr

Napsal: Fin Briedis | Kategorie: Elfové - Muž
Dne: 23.12.2016 16:22:52 FB



 

 

Loneliness

 

Jméno:

Fin Briedis.

Avšak jeho jméno má za sebou toho mnoho, stejně jako jeho nositel. Při narození mu bylo dáno jméno Türevarno, jež bývá volně překládáno jako Objevitel.

Jenže po několika životních změnách cítil tehdy mladý elf nutnost změnit i svou identitu. A tak si začal říkat Fin, mělo to další praktickou věc - pro ostatní rasy bylo snáze vyslovitelné. Fin se uchytil a tak jím zůstal.

Briedis je dědičné přízvisko jeho starého rodu, na jehož je patřičně hrdý. 

Pohlaví:

Muž.

Rasa:

Elf s duší člověka.

Věk:

140 let. 

Jazyky:

Jazyk starověký, jež jeho mateřštinou. Sám jeho lingvistiku pár let vyučoval.

Centrální dialekt, jazyk lidí. Pohyboval se v této oblasti často a když se soustředí, není ani poznat jeho elfský přízvuk.

Severní větev dialektu i jazyk kmenů Ledových lidí mu již nejsou cizí, avšak stále v něm tápe.

Zná gesta a základní fráze jazyků kočovných kmenů.

Náboženství:

Věří v to, že hvězdy budou na nebi vycházet, dokud bude na světě spravedlnost a dobro.

Povolání:

Býval učitelem. Později cestovatelem. Nakonec skončil jako královský posel.

Strana:

Už během nepokojů se přidal na stranu Arniliana de Eame a tak i následně, když se země uklidnila, složil královskému páru přísahu.

 Popis:

Tělesná stránka:

Po tělesné stránce je typickým představitelem své rasy. I na elfské poměry je trochu vyšší než ostatní, takže během svých cest na lidském území chodí shrbený, aby tolik nevyčníval. I přesto však působí spíše jako rozhodlena než jako běžný člověk. Pokud se narovná a vypne hruď můžete si všimnout větších ramen, nasvalených paží a jeho ladných a přeci svým způsobem lehce “polidštěných” (chápejte jako neohrabaných) pohybů. Jeho tvář má ostré rysy, vystouplé lícní kosti a tvrdý pohled. Obočí, které nijak nekontrastuje s jeho chladnýma šedýma očima, dokonale vytváří dojem připomínající chladnou zimu. Díky důmyslnému, avšak prostému kouzlu se jeho oči mění při západu Slunce do stříbrné barvy, což ne jednou fascinovalo jeho společníky.

Nos má rovný, trochu větší, ale za vadu na kráse se to označit nedá. Díky ostrosti jeho tváře se tam více než hodí. Rty má menší, plné a často je můžete vidět v úšklebku, který je podobný úsměvu. Dříve mu kolem hlavy divoce vlály dlouhé vlasy až do poloviny zad plné různých copánků, peříček a korálků, ale se svým návratem do elfského království si je ostříhal. Ano, u elfů je tento dlouhý účes poměrně typickým, ale jemu přišel velmi nepraktický a jednoduše se mu přestal líbit. Nyní nosí na krátko střižené vlasy tmavé barvy.

Jeho vzezření je tajemné a prosté, což on osobně oceňuje. V jeho pohybech je elegance a ladnost, jež se však překrývá s roztěkaností, již se naučil u lidí.

 

Styl oblékání

  Potrpí si více na praktičnost než na krásu. Aby se vyhnul nepříjemnostem s lapky, chce působit poněkud otrhaně a obyčejně. 

 Rád nosí hrubě tkanou bílou tuniku s dlouhým rukávem, jež je na několika místech již záplatována. Přes ní si bere tmavou koženou vestu, jež má na límci vyryté ornamenty. Dostal jí darem od své matky a i když nesedí ke zbytku jeho oblečení, je velmi komfortní a líbí se mu. Je otužilý, ale pokud i na něj sáhnou ledové prsty paní zimy, sáhne po svém prošívaném kabátu a rukavicích. Na nohou má jednoduché tmavé kamaše a jezdecké boty. 

Pokud si to událost žádá, většinou pokud jde do zámku Tialdarí či nese zprávu důležitému představiteli, obleče se do sametové modré barvy, vezme svou bílou kazajku a umyje si dokonce i boty. Jeho věrným společníkem je batoh s mnoha popruhy, kde má všechny věci, jež potřebuje na cestě. Křesadlo, lano, oblečení, jídlo, pití, svůj deník, mapu a dýku. Meč má, ale většinou jej nechává doma v truhle. Zbytečné závaží. 

Na krku má pod tunikou schovaný dřevěný přívěšek od kočovných kmenů.

 

Povaha:

Maska: 

Tato část jeho existence je poněkud větší oříšek. Za svůj život mu bylo připraveno mnoho životních zkoušek. Dlouho hledal sám sebe. Z tichého, veselého mladíka s toulavou duší se stal Fin, kterého známe dnes. 

Na první pohled působí snad jako každý elf. Tichý muž zahalený do svých tajemstvích. Opatrně kolem vás našlapuje, zdvořile vám nadbíhá a i když se má k hovoru a usmívá se, zjišťujete, že vám o sobě nic neřekl. Ale z vás vytáhl vaše tužby a trápení. S jazykem je obratnější než s mečem, to je známá věc. Je svými zvyky podobný elfům, avšak i přesto z něj cítíte, že srdcem elf není. Má hrdé a věrné srdce, což dává světu najevo.

Duše:

Když roztaje a pustí si vás k tělu, jeho pohled přestane být tak děsivý. Už v jeho očích spatříte i onu pohřbenou bolest a strach. Hýří vtipem, nepohdrne žádnou hloupou leč humornou historkou a umí si ze sebe udělat srandu. Což ne každý elf umí! Nad ničím si moc neláme hlavu a do všeho se bezhlavě vrhne. Je vděčný, jelikož ví, že může být hůř. Když miluje, miluje celým srdcem, ale ve všech jeho gestech je cítit strach. Strach je jeho největší nepřítel a zakořenil v něm tolik, že se z něj stává jeho součást. Bojí se onoho Stína s rudýma očima. Vyčítá si, že byl tak slabý a neubránil život své společnice. I když je silný, jako malé dítě před tímto svým démonem utíká. Utíká do všech koutů světa, protože jen tak cítí, že jeho duše je osvobozena. Cesty por něj znamenají volnost. Svobodu. Divokost. A různorodost. Společnost má rád, ale i přesto se označuje za samotáře. Nikomu nevěří. Občas ani sám sobě. Před problémy většinou utíká, ale už se snaží chovat se jako muž a bojovat se svými démony. 

Jeho slabina je láska. Jeho láska spaluje, dotyčné by snesl modré z nebe, ale bojí se. Bojí se milovat. Bojí Se, že by jí ztratil. Že nebude schopen jí chránit. A zklame jí.

Historie:

Dětství:

 Všechno to začalo jednoho rána, v malém domku v Ellesméře. Narodil se do poměrně váženého rodu Briedis. Jeho matka byla jednou ze členů Rady, ještě za časů Islanzadí, ale po její smrti post opustila a jeho otec byl vedoucí pohraniční hlídky, takže se s malým Türevarnem moc často nevídal. Türevarno měl spokojené dětství a tak na něj rád vzpomíná. Už od malička jej to táhlo pryč z Ellesméry, nýbrž mnoho příležitostí vytáhnout paty z elfského kraje, se mu nedostalo. Jeho matka zastávala názor, že svět venku je příliš nebezpečný pro její milované dítě. Když oslavil svůj padesátý rok života, ujala se matka jeho učení a otec výcviku. Matka jej učila číst, psát a základům magie a společenskému chování.

Mládí:

 V této době se seznámil s Larou.

Lara kočkodlačice seděla v knihovně, kam si mladík přišel pro svitky a její charisma, inteligence a hlavně osobitá krása jej uchvátily. Strávil s ní každou volnou chvilku, jež se mu naskytla mezi povinnostmi. Hltal její vyprávění o cestách, doprovázel jí na malé výlety okolo Ellesméry. A tehdy u něj zažehla touhu po cestování. Byla pro něj platonickou láskou, nikdy jí o svých citech neřekl, ale ona to moc dobře věděla.

Matka však jeho přátelství s kočkodlačicí neschvalovala. Ale Türevarno si vždy našel cestu, jak její zákazy obejít. Matka, aby zaplnila jeho volný čas, mu najala jednoho z nejlepších učitelů magie. Türevarna magie okouzlila natolik, že studiu věnoval vše, včetně přátelství s kočkodlačicí.

Jenže kočkodlaci pokud něco chtějí, hlavně Lara, dostanou to. A tak zahrála na struny, jež byli Türevarnovi srdci nejblíž. Cestování. Brala jej už dále než za Ellesméru, prošli celé elfské Lesy, občas i potají zabrousili do lidských měst. 

Osud však zamíchal kartami. Při jedné ze svých tajných výprav, tentokrát do Gil´eadu, potkali mladého muže. Nebyl to obyčejný mladý muž, nýbrž Lařin bratr, Muth. Fin se nikdy nedozvěděl, z čeho pramenila ona nenávist mezi sourozenci. Ale jejich setkání vyvrcholilo bojem. Lara i Muth se do sebe pustili krátkými dýkami. Fin, jež nikdy nebyl svědkem opravdového střetu, kde šlo o život, se snažil situaci zachránit. A ochránit Laru aspoň kouzly. Jeho snaha byla marná. Čepel Muthovi dýky byla otrávena. 

Muth, jakmile začal pod přesilou prohrávat, v zoufalství hodil dýku směrem k elfovi. Lara však ramenem ránu zastavila. Kočkodlak utekl, mezitím, co se Fin pokoušel svou společnici zachránit. Zemřela mu v náručí.

Nikdy si její smrt neodpustil. 

 

“Prosím, neodcházej. Odpust mi to.” 

“Odpouštím, Türevarno Briedis. Nadešel můj čas, copak to nevidíš?” 

 

A tak se vrátil zlomený i s jejím tělem domů. Nejedl. Nepil. Nemluvil. Jen ležel ve větvích stromu a přemýšlel. Útěchu hledal v knihách a krátkých milostných aférách. Po několika letech se však rozhodl opět začít cestovat. Ale tentokrát si sbalil to nejdůležitější do batohu, a vyrazil i přes prosby své rodiny, za hranice Lesů. Tehdy se lidé elfů báli a císař Galbatorix naháněl elfy a kouzelníky po celé zemi. Mladý elf toho však nedbal a aby utajil své elfství, vymyslel si pseudonym Fin. Jenže postupem času na svých cestách Fin přijal své jméno za své nové. Jeho rána po Laře se zahojila. Dospěl a z části dostal rozum a když po třiceti letech přišel domů, byl někdo naprosto jiný.

Již nebyl ten naivní mladík s knihou v ruce, byl větrem ošlehaný, i když trochu extravagantní, muž. Viděl bahna Dras-Leony, navštívil Teirm, plavil se do Nardy. Ale domov jej volal. Tehdy se narodila i jeho neteř, Lara. A tak se na chvíli usadil, jelikož cítil, že potřebuje od svých cest odpočinout.

Během svého odpočinku se opět vrátil k divokému životu plného lásek na jednu noc. Zajímavé je, že všechny ty žen miloval, ale pouze jeden den. Když se ráno vytrácel s příchodem slunce, jako kouzlem jeho láska pohasla.

Absolvoval svou povinnou službu u Hlídky, ale jakmile skončila, vzal svůj batoh a ztratil se v Alagaesii. Ze dne na den. Tehdy mu bylo 105 let.

 

Období, kdy mladík začíná mít rozum

Putoval s kočovníky pouští Hadarak. Plavil se přes jezero Leona. Viděl jak země kvete a zároveň upadá pod rukou Galbatorixe. Nejednou musel před jeho vojáky utíkat a skrývat se. Navštívil Vardeny. A při jedné ze svých cest Surdou, v jedné zapadlé hospodě byl svědkem rvačky. Vojáci Království narazili na Odboj. A tehdy se seznámil s mladou Armin Saravay, jenž zachránil ze spárů Galbatorixe. Lidská dívka, i když mu lezla občas na nervy, mu přirostla k srdci. Měli společnou cestu. Během své cesty však osud opět zamíchal kartami.

Potkali Stína. Tehdy o nich Fin slyšel jen z vyprávění. To, co se tehdy stalo, nikdo neví. Ale po dlouhém mučení jeho i jeho společnice, kdy mysl mladého elfa byla roztrhána na kusy, Armin zemřela. Její srdce nevydrželo nápor duchů. Ale tím Finovo utrpení neskončilo. Byl přinucen vlastní rukou morbidně zabít hostinského, rozpárat jej, pozřít jeho krev a tělo znesvětit. Utrpení a bolest nabrali na nové síle. Nakonec zmrzačený elf utekl z hořícího hostince do lesa.

Tehdy málem zemřel. A přál si to. Byl zostuzen. Zničen. 

Nový začátek:

Našla ho Miko. Jak se v mrákotách potácí kolem řeky a vykřikuje nesmyslná slova. Napůl v halucinacích jej odvedla k sobě do povozu a pomohla mu se postavit na nohy. Společně dojeli až do elfských lesů. Tam se jejich cesty rozdělily. Miko šla hledat svou rodinu a Fin, sám sebe. Po několika letech se konečně vzpamatoval. Zhojil rány. Přijal svůj osud. Složil přísahu novému královi. Stal se učitelem několika mladých elfů a později přijal post královského posla.

Po dlouhé době se cítil šťastný, i když jej trápil stín minulosti. Ale jako pták Fénix povstal z popela vlastního zničení. Občas ve jménu krále zavítal do Alagaesie, jelikož v této době už zde nepanoval žádný krutý král. Země se zahojila. Na trůnu seděla Arwina Greensleeves. Aspoň on to tak vnímal. Potkal mnoho nových tváří, Narren z Dračích hor, elfy, druidy, trpaslíky, lidi, kočkodlaky..

Během oslav Agaethí se však po několika letech opět setkal s Miko. Už když se tehdy loučili, byli mezi nimi nevyřčené pocity. Emoce, jež se oba báli a pohřbili je hluboko v sobě.

Když ale pohlédl do jejích divokých očích, uvědomil si, že by jí snesl modré z nebe. Ale příliš se bál onoho závazku, hlavně toho, že by jí nedovedl ochránit. Jako tehdy Armin. A nechtěl o Miko přijít. Tak raději opět vzal svůj batoh a zabrousil do Dračích hor setkat se s Ledovým národem.

 

Rodina:

matka Niraen

Tmavovlasá elfka, jenž si pamatuje Pád Jezdců. Bývala členkou rady, ale odstoupila, nyní se věnuje výchově své vnučky Lary. Je to konzervativní, přísná, ale dobrosrdečná žena s bohatými vědomostmy.

 

otec Terösin

Hrdý vysoký elf, s vlasy jako sníh. Miluje svou rodinu, i když se s ní moc nevidí. Dlouho byl vedoucím Hlídky, ale pak se vrátil do Ellesméry cvičit nové členy, aby mohl být s rodinou.

 

sestra Yëwen

Malá elfka se světlými vlasy, v tváři podobná své matce. Je asi o osmdesát let starší než její bratr. Se svým manželem se seznámila během své služby u Pohraniční hlídky a nyní se zabývá výchovou své dcery. Pracuje jako zahradnice v královské zahradě. 

 

Yëwenina dcera Lara

Laře je kolem šedesáti let. Je to veselé dítě, které umí rozesmát i svého pesimistického dědečka. S Finem má kladný vztah a vždy se těší na jeho návrat domů.

 

Yëwenin manžel Arem

Vysoký, sebevědomý elf, jenž miluje svou rodinu. Během pře o trůn se avšak pohádal se svou ženou, což vedlo k jejich odloučení, ale když se situace uklidnila vrátili se k sobě a nyní tvoří harmonickou rodinu. Zůstal u Pohraniční hlídky.

 

 

Přátelé:

Lara

Nepolapitelná, tak by jí popsal jedním slovem. Byla jako všechny kočky. Svět se točil kolem ní, mužům uměla zamotat hlavu, byla vychytralá, divoká a její humor byl jen pro otrlé. Miloval jí jako milenku i jako sestru. 


Armin Saravay.

Zachránil jí před šibenicí, ale dovedl ji pod ruku Stína Silchase. Byla jeho dobrá přítelkyně. Plavovlasé děvče s mečem popisuje jako medvědici, která se bila do posledního dechu. Nesnesla bezpráví a milovala noční oblohu. 

 

Miko

 Zachránila ho před šílenstvím a aniž by si toho byla vědoma, pomohla mu najít cestu zpět k sobě samotnému. Ale tehdy bylo jeho srdce příliš vyděšené na to jí milovat a bojovat o lásku.Když se setkali po několika letech odloučení, zjistil, že vlastně neví, co k ní cítí. Bál se přiznat si, že jí miluje. A tak jí srdce zlomil a utekl. Ublížil tím jak sobě, tak jí, ale nechce si připustit svou chybu.

 

Narren Sne Frystinderr

Tvrdá. Chladná. Sebevědomá. Tato ledová žena, kterou poznal během její návštěvy Lesů, jej velmi zaujala. Zaujala jej kultura jejího národa, jejich styl života a myšlení. To, jak přežívají v Dračích horách.. A tak se z nich stali přátelé a když je možnost, navštíví se. 

Majetek:

meč Recäpit, jenž je dědičný v jejich rodě už po staletí.

přívěsek od Lary, ten má uložený doma

zápisník

psací potřeby

mapa Alagaesie, kterou sám zakresluje

přívěšek od kočovníků

batoh na věci

dům kousek za Ellesmérou

truhla s oblečením

mnoho knih

několik faithů z jeho cest a jeho blízkých

 

Schopnosti:

magie 3/7

mentální magie 3/7

boj na blízko 3/7

vzdělání 4/7

běh vytrvalost 3/7, běh sprint 2/7

boj s mečem 3/7

lukostřelba 1/7

jízda na koni 2/7

léčitelství 2/7

 

Ostatní postavy:

Armin Saravay - lidé

Annelen - druid

Narren Sne Frystinderr - lidé

Malia Seithr - lidé

 

Lara

Nepolapitelná, tak by jí popsal jedním slovem. Byla jako všechny kočky. Svět se točil kolem ní, mužům uměla zamotat hlavu, byla vychytralá, divoká a její humor byl jen pro otrlé. Miloval jí jako milenku i jako sestru. 

Čas:   Ne
Stádium:   Dospělý
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Správce říše