Malia Seithr

“ Kouzla zasáhnou pohled, činy duši.”

Jméno: Malia Seithr (=čarodějnice), ale pojmenována byla Malian Formeö. Avšak nikdo jí neřekne jinak než zkráceninou jejího jména Malio, a své rodové příjmení nepoužívá. Odmítá se hlásit ke svému otci, jenž jí tolik zklamal. Seithr si začala říkat, aby se přestala bát sama sebe a dobře ví, že žádný běžný občan neumí starověký jazyk. Tudíž se nebojí odhalení. Teta Katrine se strýcem jí říkali Cácorko. 

Rasa: Člověk.

Pohlaví: Žena.

Věk: 19 let, zhruba.

Náboženství: V dětství byla vedena k Severnímu kultu, avšak díky učení se těchto myšlenek vzdala. Přesto se nedá označit za ateistu, jelikož věří, že někde tam nahoře přeci jen nějaká Vyšší moc existuje. Zastává názor, že nad námi bdí Někdo, a každé náboženství si jej představuje jinak. Někdo jej má jako zlatého boha Solase, někdo jej rozdělil na Babici, Matku, Otce a tak dále. Protože to, co se na světě děje přeci musí mít někoho, kdo to celé vede.

Jazyky: Od dětství plně mluví centrálním dialektem, díky studiu umí i severní větev. Naučila se i jazyk starověký, v němž dovede obstojně komunikovat. 

Povolání: Nejčastěji se však prezentuje jako bylinkářka a léčitelka, která vám pomůže s mnoha neduhy. Její znalosti jsou na vysoké úrovni díky šestiletému studiu na Univerzitě mágů v Nardě.

Podoba:

Už od prvního pohledu na vás bude působit jako obyčejné prosté děvče. Je typickou představitelkou své rasy a něžného pohlaví. Měří něco málo kolem 170 centimetrů, takže není ani malá ani příliš vysoká. Ale to první, co vás zaujme je její tvář. Má oválný tvar s ostrými rysy, které jejímu vzhledu přidávají lehce divoký podtón. Oči jsou modré, tančí v nich jiskry života a je v nich cosi, co vás donutí se do nich zahledět a nechat se jimi polapit. Její pohled ve vás vzbudí smíšené emoce, jelikož jejich nebeská modř v sobě ukrývá ono tajemno až něco doslova magického a zároveň v nich tančí hravé jiskřičky plné odhodlání. Nad nimi se jí volně line husté obočí, které i přesto, že není opečovávané nesrůstá do jednolité linky. Nos nemá ani malý, ani velký, je tak akorát, posetý pihami, stejně jako celá její tvář. Ústa má drobná, lehce načervenalá. Většinou je má ve svém typickém škádlivém úsměvu. Když se usměje a ukáže i svůj chrup, spatříte řadu bílých zubů, které však nejsou dokonale rovné. Trochu jí z řady vystupuje pravý špičák na horní řadě, avšak nijak jí to neubírá na kráse. Nikdo není dokonalý. Vlasy, o které pečlivě pečuje, má dlouhé kousek nad pas. Má je jako lví hřívu. Husté, vlnité a ve zlaté barvě. Nechává si je volně rozpuštěné a na jaře si do nich zaplétá sedmikrásky. Ve svém věku už se jí vyrýsovaly ženské křivky a ona jich umí velmi dobře využívat. Paže má celkem silné, udrží se s nimi na větvi, unese koš s bylinkami, ale pytle mouky vám neodnosí. Po celém obvodu je má plné drobných jizviček, které vznikly její neopatrností a vlastní hloupostí. Nohy má uzpůsobené na delší chůze, avšak lehce kulhá. A proč? Před pár lety si vykloubila koleno, přetrhla si vazy, a tehdy kolem ní nebyl žádný dostatečně dobrý léčitel a tak jí zůstalo kulhání. 

I přesto má chůzi hrdou, ráznou a vyzařuje z ní přirozená síla. Chodí narovnaná s hlavou vzpřímenou.

Oblékání: 

Její každodenní róbu tvoří smětanově bílá přiléhavá tunika a prostá sukně. Tunika je s dlouhým rukávem, z velmi příjemného materiálu. Díky tomu, jak je přiléhavá v ní vyniknou Maliiny vnady. Na pravém předloktí má omotaný kožený řemínek. Čistě jako doplněk. Tunika je zastrkaná do prosté tmavě zelené sukně, kterou jí v pase drží tenký kožený pásek na němž je upevněn měšec. V měšci je nějaký drobný obnos, avšak nic závratného. Kolem stehna má připevněné pouzdro s jednoduchou dýkou na koženém řemínku. Má ji tam jak na svou obranu tak na onu praktickou část jakožto krájení potravin, sekání rostlin a podobně. Na ramenou má ještě dlouhý černý plášť s kapucí. Též má vždy přes rameno svou plátěno brašnu, ve které nosí krom všemožných bylin i vak s vodou a na delší cesty i něco k snědku. Na nohou má jednoduché, už trochu sešlapané střevíce na tkaničkami. Když se v zimě ochladí pod sukni si začne ještě brát bavlněnou spodničku a pletené punčochy. Jednoduchý plášť vymění za plášť s podšívkou a kožešinovým límcem. Pokud má před sebou delší cestování, sundá sukni a vezme si ty nejobyčejnější jezdecké kamaše béžové barvy a střevíce vymění za trochu pevnější obuv, něco na způsob kozaček.

 Oblečení má vždy čisté a upravené. 

Povaha: 

Je idealistka. Nikdy vás nepřestane překvapovat svými nápady a tím, jak pevně a rozhodnutě za ně dovede bojovat. Avšak pokud někdo přijde s vlastní myšlenkou, tu svou mu nenutí. Silná. Nezávislá. I přesto, že možná působí naivně či trochu jako jednodušší ženština, je velmi inteligentní a dovede najít cestu i tam, kde není. Za její drsnou, nekompromisní tváří plnou ironických úšklebků a divokých pohledů, se ukrývá citlivá dívka s ryzím srdcem. Chce dobro pro všechny duše na světě a věří, že v každém je dobro a láska. Ale stejně intenzivně jako dovede milovat, umí nenávidět, spřádat pomsty a budit strach. Na univerzitě jí naučili, aby se nestyděla za to kým je a přijala to. Předtím se nenáviděla za to, že zdědila dar magie, avšak nyní si je vědoma toho, že pokud se jí naučí používat správně a opatrně neohrozí sebe ani své okolí. Věří jen pár lidem, ale pokud už věří, tak věří bezmezně. Je bojovník a nezná hranice u svých cílů a snů. Jde tvrdě za svým až do roztrhání. Má ráda společnost, ale teď se drží spíš v ústraní. Její humor a pohled na svět je totiž velmi specifický a tak se často setkává s nepochopením. Od života schytala několik nepříjemných ran, ale to jí nedělá pesimistickou, právě naopak. Díky tomu si váží toho, co má a do každé výzvy se pustí s vervou. Nevzdává se. 

Miluje život, váží si ho a bere jej jako cenný dar, jenže i přesto stále cítí že není šťastná. Často přemýšlí o tom, zda by se štěstí neměla vydat hledat do světa, ale ví, že svět tam venku může být pro mladé děvče velmi nebezpečný a že tam také nemusí štěstí nalézt žádné. Jenže každým dnem v ní sílí plamen, který jí spaluje svou zvědavostí nad tím, co asi čeká tam venku. 

Schopnosti:  

Magie: 

energetická útočná magie 3/7 

energetická ochranná magie 3/7 

psychická magie 2/7 

vitální magie 1/7

Ostatní: 

bylinkářství 3/7 

léčitelství 3/7 

jízda na koni 1/7

Historie:

Její život vznikl z lásky jednoho žoldáka a kočovné herečky. Sarika, tak se jmenovala její matka, byla velmi dobrá ve svém oboru.Poznali se při jednom ze jejích představení, kdy si zvali na pódium diváky z publika. A tak když ona vytáhla zasmušilého Malöye, během hry mezi nimi přeskočila jiskra. Byla to vášnivá, pravá láska, která hory přenášela. A tak s ním utekla od herců a usadili se v kus od Dračích hor. Zde se narodila Malia. Byla vymodlené dítě, aspoň ze strany Sariky, jelikož předtím dvakrát potratila a tak těhotenství pro ní bylo velmi rizikové. Toho večera, kdy svět poprvé slyšel plakat tuto dívku si však k sobě Nahoru povolali její matku. Zemřela několik dní po porodu. Smrt milované Sariky byla pro Malöye zdrcující a jeho už tak křehké city a nedůvěřivé srdce i vůči sobě samotnému se rozhodlo, že bude lepší se dcery vzdát. A tak vše vsadil na jednu kartu. Věděl, že jeho rodiče nezvládnou vychovat jeho dceru dobře, jelikož to nedokázali ani u něj. A ani nevěděl, zda ještě žijí či kde se nachází. Vydal se k jezeru Leona, kde žila Sariky sestra, jenž kdysi několikrát byli navštívit. Musel jen doufat, že jejich srdce bude dostatečně velké, aby přijali Maliu a vychovali jí. 

Ale Katrinino i Rufusovi srdce velké bylo a tak Maliu přijali za svou, jelikož Katrine sama děti mít nemohla. Malia měla poměrně dobré dětství. Hlady netrpěla, strýc jí učil jak se starat o plodiny. Katrine jí ukazovala jaké bylinky pomáhají od různých neduhů a Malia si často hrála s dětmi ze sousedství. Avšak celý život Maliu doprovázeli podivné události, jenž se vymykali standardům. Při emočně vypjatých situacích jako například, když se prala o hračku. Tehdy na dotyčného chlapce, Maul se jmenoval, vystřelil z čista jasna malý kamínek. Byl malý, ale chlapce to vyděsilo natolik, aby si s ní už nehrál. Ale když se podobné incidenty děli častěji, a ona už je nezvládala tajit před tetou a strýcem, dozvěděla se něco naprosto pro ní nepochopitelného.

“To, co se Ti děje není vina žádného temného ducha, Malio.” řekla teta a natáhla se přes stůl, aby jí mohla chytit za ruku. “Tvoje babička, moje maminka to umí taky. Jsi kouzelník, cácorko.” pokračovala, v očích se jí nezračil strach, ona se magie nebála. “Pokud se svůj dar naučíš používat, můžeš lidem pomáhat. Známe místo, kde Ti pomůžou.”zakončila svůj proslov a koukala na ní. Malia se bála. Bála se sebe samotné, ale tetin klid jí uklidňoval. Podívala se na Rufuse. On stál a opíral se o futra dveří. Bylo vidět, že sám neví, co si má o tom všem myslet, ale svůj neklid z Maliíných schopností dovedl účinně zakrýt. 

A tak za několik měsíců se vydala Malia spolu se svým strýcem na dvoudenní cestu na smluvené místo, kde jí měl vyzvednout personál oné univerzity mágů nedaleko Nardy. Bála se, jelikož které jedenáctileté dítě by se nebálo odloučení od domova? Budou jí mít ve škole rádi? Je dost chytrá? Nevěděla. Na ukryté louce na ně čekal postarší pán. Ten dovedl Maliu, teď už bez strýce, až na univerzitu. Maliinu úzkost vystřídalo nadšení. Fascinovaly jí ony vysoké věže, zelená kopulovitá střecha,.. Nemohla se dočkat až se začne učit.

První léta na univerzitě byla však náročná. Malia uměla číst jen trochu a tak krom výuky hlavních předmětů se musela ještě učit číst a psát. Ale vše úspěšně zvládla a na škole se udržela dlouhých pět let. Byli to její nejšťastnější léta. Potkala se zde s dívkou jménem Samir a Samuelem, synem bohatého kupce. Dohromady byli nerozlučná trojka, avšak Samir se na škole pohybovala pouze dva roky, než jí došli finance a ona školu opustila. Rok po ní odešel i Samuel, jelikož se už cítil dostatečně vzdělaný. A škola jej nebavila.

Malia byla dobrá a pilná studentka s dostatkem magie v krvi. V šestnácti však musela univerzitu opustit. Během jedné bouře na strýce spadl strom a on po několika dnech zemřel na následky zranění. A tak už nebyl nikdo, kdo by zvládal platit Maliino vzdělání a ona nechtěla nechat tetu samotnou. Doma nepobyla dlouho, asi rok. Nevěděla zda díky žalu po strýci nebo hříčkám Matky Přírody, se Katrine roznemohla. Začalo to pomalu, sem tam zakašlala, ale i přesto, že se Malia snažila tetu léčit, zemřela. Malia jí pouze udržela déle naživu. Byli to těžké dny. Malia se nikdy tak necítila opuštěná jako tehdy. Proplakala mnoho dní i nocí a nevěděla, co má dělat. Co udělá se statkem? Nezvládne to. Co škola? Její sny? 

Po nějakou dobu se pokoušela statek udržet. Starala se o něj, i když to bylo pro jednu náctiletou dívku velké sousto. Jednoho dne se však stalo něco, co by Malii nikdy nenapadlo. Na její dveře zaklepal blonďatý muž s tvrdým pohledem. 

“Ty jsi Malia?” zeptal se muž. “Ano. Co potřebujete?” zeptala se unaveně. Bylo brzy ráno. Chtěla se vyspat než půjde na pole. “Kde máš tetu a strýce?” ptal se dál. Malino srdce zabolelo. “Jsou mrtví.” odpověděla stroze. Muž mlčel a chvíli na ní koukal. Prohlížel si jí. “Jsem tvůj otec, Malian.” řekl po chvíli. Malia zalapala po dechu. Jak se opovažuje po tolika letech jen tak přijít?! Měl tu být už dávno! Ne, přijít po tolika letech jakoby se nic nestalo! Práskla mu před nosem dveřmi. 

Ale nakonec mu dveře otevřela a on se jí pokusil vše vysvětlit. Omluvil se jí. A ona to přijala, přeci jen byl teď její jediná žijící rodina, o které věděla. Sice měla mít někde babičku, ale u té si myslela, že je již po smrti. A vypadal moudře, mohl vymyslet, co teď se statkem. A také že to vymyslel. Rozhodl se statek prodat a zbylé peníze vložit do dalšího roku na univerzitě, kam se Malia vrátila. Avšak mezitím, co ona studovala, otec zbytek, z něhož měli žít až se vrátí, využil aby splatil své tajné dluhy a utekl na moře. Nenechal své dceři jediný vzkaz. prostě zmizel. A tak Malia odešla z univerzity, tentokrát na dobro. Zklamal jí. A tak zůstala sama prakticky bez ničeho v sedmnácti letech. Dokonce si ani nedovedla užívat veselí a nově nabytou svobodu při pádu Galbatorixe.

Rozhodla se využít své schopnosti a postavit se na vlastní nohy. Odešla do Gil'eadu, jak jí poradil její učitel Ferdinand Sýkorka. Nedaleko Gil'eadu žila totiž jedna z jeho bývalých žaček, Cecilia. Cecilia udělala z Malii svou pomocnici, avšak Malia nakonec měla lepší znalosti než samotná Celia a tak spíše učila ona jí. Jednou když se Mal rozhodla naučit jezdit na koni se zle zranila. Na své klisně Rozárce, jenž dostala darem od jednoho vyléčeného sedláka. 

Houpala se na hřbetu Rozárky v rytmu jejího klusu. Jela bez sedla, jelikož jí Cecilia poradila, že takhle se naučí lepšího souznění s koněm. Dokonce se i pokusila opatrně svou myslí propojit s tou její. Užívala onen pocit svobody. Pustila se hřívy a zvedla ruce do vzduchu. Zhluboka se nadechla. Najednou se však klisna splašila, z lesa totiž náhle vyběhla srna a přeběhla jim přes cestu. Rozárka se postavila na zadní a z hřbetu Maliu shodila. Ta dopadla těžce na zem a ne moc vydařeně, jelikož si pod sebe zkroutila nohu. Vykřikla. Hlasitě. Byl to výkřik bolesti. Cítila, že je něco špatně. Koleno jí začalo bolet. Byla to tupá a velmi prudká silná bolest, která nešla zastavit a ochromila její mysl. Převalila se na bok a stále křičela. “Moje noha! Moje noha!” ječela a zaklonila hlavu. Věděla, že jí nikdo neslyší, ale dávala najevo svou bolest bohům. Křičela tak dlouho, než nohu přestala úplně cítit. Než mysl otupila tělo. Snažila se rychle uvažovat. Je léčitelka. Umí kouzlit. Musí něco vymyslet. A tak se jala použít vše co uměla, avšak nohu si zahojit nedokázala. Pouze utlumila bolest a zahojila povrchové zranění. Ale cítila, že to nebude jen odřené koleno. Klisna se stála několik metrů od ní a zvědavě na ní koukala.

 Následoval čtvrt rok, kdy Malia nebyla schopná se pohybovat bez opory. Pomáhala si kouzly a uspíšila hojení, ale nebylo to nic závratného. Během svého žití s Cecilií se Malia i zamilovala. Poprvé. Jmenoval se Muth. Její srdce uchvátil plamen vášně, ale Muth jí její city nedovedl opětovat tak intenzivně. Vlastně ani nechtěl. Jejich vztah trval několik měsíců, ale jednoho dne Muth beze stopy zmizel a Malii zůstalo jen zlomené srdce. Nechal pro ní vzkaz, který v konečné fázi vyzněl tak, že jej prostě nebaví a že pro něj není ta pravá.

 Byla to poslední kapka a tak se Malia rozhodla postavit na vlastní nohy úplně, z vydělaných peněz odešla do vesnice Malý Škrpálek, jenž leží někde mezi Bullridge a Gil'eadem. Tam se usadila. Začátky byly náročné, jelikož lidé se jí báli a nevěřili tak mladé dívce, ale nakonec pochopili, že Malia je opravdu léčitelka a začali si k ní chodit pro rady. Postupně se její pověst dostala i k branám větších měst a její rady byli žádané občas i ve vyšších kruzích. Malia léčila nemocné nejen bylinkami, ale i magií, což ale nikomu neprozrazovala. Občas aby svůj život obohatila vyrazí na trhy do Gil'eadu, kde při té příležitosti zajde za Cecilií či do Bullridge. 

Rodina: 

matka Sarika

Srdce měla ryzí. Věřila v lásku, milovala vášnivě a měla toulavou duši. V sedmnácti letech po hádce se svou matkou odešla spolu se svým dlouholetým přítelem Kaylem s kočovnými herci z domova. Ve světě potkala svého nastávajícího. 

Zemřela při porodu a tak jí zná Malia jen z tetina vyprávění.

otec Malöy Formeo

Jeho kočičí pohled dostal do kolen každou ženu, avšak jeho srdce si získala prostá lidská žena. Odjakživa byl velice nedůvěřivý, sobecký a cynický. Jediný, kdo roztál jeho ledové srdce byla Sarika. Miloval jí nade všechno a jeho ztráta pro něj byla zdrcující. Dokonce kvůli tomu odložil i svou vlastní dceru k Sariky sestře. A možná k tomu napomohl i fakt, že on původně děti nechtěl. Byla to velká zodpovědnost a závazek, jenže jeho žena jej přesvědčila, že spolu to zvládnou. Což silně podlomilo jeho už tak chabý charakter a rozhodl se vyhledat svou dceru doufajíc, že mu z jeho bezútěšné situace pomůže a postará se o něj. Jenže jejich setkání vedlo k tomu, že se oba pouze ujistili, že je špatný otec a ona žena příliš ambiciózní na to pečovat o nevrlého starce.

A tak sbalil poslední zbytek peněz, nalodil se na loď v Surdě a od té doby o něm Malia neslyšela. A ani nechtěla.

strýc Rufus

Sympatický, moudrý a trochu konzervativní farmář. Po otci zdědil statek s polem, o které se vždy svědomitě staral. Maliu miloval jako vlastní dceru, ale vždy jej děsil její dar magie. Kdysi chodil do školy, a tak Maliu před jejím nástupem na univerzitu naučil trochu psát, číst a počítat. Během jedné bouře, kdy se snažil zachránit aspoň něco ze sklizené úrody, na něj spadl strom.

teta Katrine

Osoba, kterou Malia miluje na světě ze všech nejvíc. Bere jí jako svou matku, i když ví, že tomu tak není. Byla jí největší oporou, když se u ní projevilo magické nadání. Věděla totiž, že kouzla nejsou zlo. Její matka, Maliina babička totiž sama byla čarodějka, takže jí došlo že to má nejspíš po ní. Katrine měla stejně jako Sarika velké srdce, a tak když tehdy přišel zlomený Malöy, souhlasila s tím, že vychová svou neteř. Ale její srdce zlomila smrt Rufuse, a zlomené srdce u ní spustilo koloběh nemoci, již nakonec podlehla. Malia se jí snažila vyléčit, ale její kouzelné nadání bylo oproti zhoubným nádorům slabé. 

Její smrt Maliu zasáhla asi ze všeho nejvíce. 

babička Ziao

Nikdy svou vnučku nepotkala, ale shlíží na ní ze shora. Je to moudrá, divoká žena, která ovládá magii a učila se jí zkrotit pomocí jedné věštkyně z Teirmu. To díky ní, má Malia v žilách kouzla. A poměrně siná, nikoliv samozřejmě tolik jako v porovnání s Dračími Jezdci či trénovanými elfskými kouzelníky, ale na člověka je její úroveň vyšší než standardy. Život neměla lehký jakožto magické dítě. Rodina jí zavrhla jako čarodějnici a tak se schovala právě u oné věštkyně v Teirmu. Poté se po několika hádkách rozhodla odejít a postavit na vlastní nohy. Avšak byla mladá, nezkušená a křehká. Na cestě kolem jezera Leona jí přepadli a znásilnili. Utekla do Surdy, kde porodila dvojčata Sariku a Katrine. Bylo pro ní velmi náročné uživit dvě děti, ale zvládla to. Sarika od ní odešla v patnácti letech a Katrine se provdala kolem dvaceti let. A tak zůstala sama. Opět. Když se dozvěděla, že je její dcera těhotná, moc si přála, aby svou vnučku mohla spatřit. Ale nikdy se nedozvěděla, zda se dítě narodilo. Během válek o Surdu se totiž rozhodla utéct na bezpečnější místo. 

Nyní žije v Beorských horách jako poustevnice. 

Přátelé:

Samir

Tuto veselou dívku, plnou elánu Malia poznala stejně jako Samira na Univerzitě mágů v Nardě. Sdíleli spolu mnohé. Neznámého otce, prvotní obavy ze studia.. Samir však nestudovala dlouho, jelikož byla neposedná, špatně se učila (i přesto, že byla velmi inteligentní a kdyby chtěla nadějný žák) a tak jednoduše odešla. Odešla hledat do světa něco lepšího. Bohové ví, zda to našla.

Samuel

Mezi nimi to chvíli jiskřilo, ale nakonec z toho nic nebylo. Uznali, že bude lepší své emoce popudit, jelikož přátelství je v životě více než láska. Aspoň to si tehdy říkali. Je to syn bohatého kupce, který nebyl zrovna dvakrát nadšený, že jeho syn se vymyká normálu. Nebyl nijak silně nadaný v magii, ale i tak jej rodina uklidila sem na Univerzitu, aby se naučil svůj dar ovládat a hlavně skrývat. Jenže ve škole nepatřil mezi dobré žáky a tak nakonec odešel. 

Mentorové:

Cecilia

Vysoká žena s vysokými nároky a sebevědomím. Magicky nadaná moc není, sotva zapálí oheň, ale vyzná se v léčitelství a pro její rady chodí i šlechtici. Naučila Malii mnoho z léčitelství a hlavně jí nechala jít za svými cíli.

Ferdinand Sýkorka

Její nejoblíbenější učitel z Univerzity. Naučil jí toho prakticky nejvíce a velmi jí podporoval. 

Učitel magickopřírodních věd, starý moudrý pán s dobrou pověstí mezi studenty. Mezi jeho obory patří nauka o stvořeních (Rasy, zvířata a jiné), alchymie, bylinářství a celkové čarodějnictví. Je to vysoký stříbrovousý kouzelník s elfskými předky.

Gertrudis

Na Malii nikdy nebyla zrovna laskavá, ostatně to nikdy na nikoho, ale dávala jí cenné lekce, kterých si Malia váží. 

Andromeda Stříbrovlasá

Pomohla jí s bylinkářstvím, dala jí základy teorie přírodní magie a vždy, když měla Malia slabou chvilku mohla za ní přijít. Andromeda jí uvařila čaj a vyslechla jí.

Též velmi milovala vycházky do přírody v rámci výuky, které Andromeda provozovala.

Liaen

Učitel starověkého jazyka, do kterého byla Malia chvíli zamilovaná. Na začátcích k němu často chodila na doučování a párkrát se jí povedlo ho rozmluvit. Avšak nepatří mezi její oblíbené profesory.

Majetek: 

klisna Rozárka a její hříbě Tio

menší vůz

jezdecké vybavení

truhla na oblečení

dýka

několik knih a svitků

váčky s bylinkami, masti

drobné úspory

malý dům za vesnicí

Postavy:

hrající

Fin Briedis - královský posel, elf,: hlavní postava

Narren Sne Fristynderr - Vrchní Rannsónir, člověk

zesnulé

Armin Saravay - členka Odboje, archív postav

Annelen - otrok Stína, archív postav