TOPlist

Narren Sne Frystinderr

Začátečník 1841 Mistr

Napsal: Rhunön | Kategorie: Lidé - Žena
Dne: 21.10.2018 14:32:18 FB



Jméno:

Narren (Severka) Sne (jméno otce)  Frystinderr (Studená noc, jméno kmenu).

Pohlaví:

Žena, vychovaná severem.

Rasa:

Člověk. Říkají si Ledový národ, protože jim to jednoduše přijde správné, odlišit se od těch srabů žijících v teple a hojnosti přírody.

Datum narození:

Narodila se ve znamení Severky asi tak před dvaceti osmi  lety.

Náboženství:

Mají trojici bohů (=refaldur). Ona osobně nejvíce uznává Hinn.

Jazyky:

Umí plynně svůj jazyk a to i v nářečí kmenů, které jsou položeny v nižších údolích (tudíž blíže k lidem z vnitrozemí). Centrálním dialektem v rámci možností porozumí, jelikož je podobný jazyku jí blízkému, a díky hodinám od Sáre se nyní i krkolomě domluví. Od jednoho Rannsónira, který se kdysi vypravil až do Surdy pochytila několik frází a sprostých slov surdštiny, ale netuší co ony slova přesně znamenají, tak je nepoužívá. V jazyce elfů umí jen pozdravit a říci, že je přítel a že nemluví jejich jazykem. 

 

Povolání:

Vrchní Rannsónir.

Rannsónirové patří mezi elitu kmene, protože se do jejich řad mohou dostat jen Ti nejlepší. Jejich funkce je různá, chránit kmen, pomáhat lovcům s většími lovy, či fungovat jako posel k sousedním kmenům. Většinou se vyberou dva nebo tři Vrchní, dané osoby musí splnit zkoušky, a těm se pak zodpovídají daní Rannsónirové, které k nim přiřadí náčelník.

 

 

Kultura:

Objevili se pár let po přícgodu první vlně lidí. Jak se lidé začali usídlovat v různých koutech Alagaesie, většina plání byla obsazená a tak se vydali do krajin v horách, kde se usadili a po po nějaké době si na podmínky zvykli. Postupně začaly vznikat první komunity kmenů a s tím i první spory. Po mnoho let mezi kmeny vznikly menší roztržky až jedna vyvrcholila mezi dvěma kmeny. Kmen Grovv byl obviněn ze zabití lovců z kmene Ohrigerr, kteří přecházeli přes jejich území. Roztržka vyvrcholila ve válku. Kmeny, kterých bylo zhruba v té době přes šedesát se rozdělili mezi dvě strany. Válka se táhla přes dva roky a počet kmenů silně klesnul. Na konci zbylo v horách jen dvacet kmenů z toho jich pár odešlo do Nardy či Teirmu za lepším. Válku ukončil až  Cizinec, který přišel od elfů. Pověsti říkají, že cizinec byl Dračí jezdec, který přišel o svého draka rukou Urgalů, se kterými vedl Ledový národ nekonečné spory o území. Bývalý Dračí Jezden se údajně jmenoval Séretur a u boku mu vždy visel meč zelené barvy, díky němuž získal pseudonym  Rünslender (=Zelený Posel či Zelený Cizinec). Rünslender jim pomohl vybudovat jednotlivé osady, komunikační síť v podobě Rannsónirů (kmeny mezi sebou komunikovali jejich pomocí) a utvořil s nimi i nepsané zákony, které jim mohli pomoci mít mírumilovnou společnost. Postupem času začali i další kmeny odcházet do Království za lepším. Nyní Dračí hory obývají jen ti nejsilnější, což je asi dvanáct kmenů, které tvoří populace okolo třiceti až čtyřiceti lidí. Národ Ledu, tak si říkají, se ale nikdy nezapojovali do válek ostatních ras a vždy jen přihlíželi. Uvědomují si totiž, že lidí s jejich kulturou ubývá a tak nechtějí ztrácet životy v cizích válkách. A také měli své starosti v pdobě Urgalů, kteří je cyklicky napadali a snažili se jim vzít jejich území.

Až nyní, kdy byl zničen kmen O´tinderr vznikla první aliance, kde se spojilo sedm kmenů (nikdy se jich tolik nedovedlo poklonit před jedním náčelníkem) a rozhodli se každý  nich vyslat svého Vrchního Rannsónira, aby zabil Ohně. Z čehož pramení, že jejich elita národa, může uzavřít i spojenectví s danou stranou, která jim pomůže onu trojici Ohňů zabít.

 

Myšlení:

Rychle se učí, dokáží uvažovat dopředu a ženy zde mají skoro rovnocenné postavení s muži, v nějakých kmenech jsou náčelníky třeba pouze ženy. I oni mají své tradice, jako například umět víc než jeden jazyk či každý musí ve svých čtrnácti letech prokázat, že je hodnotným členem kmene a jít na lov s dospělými. A ten, kdo nic neuloví jednoduše nejí dokud nepřinese jinou kořist. Je to sice tvrdé, ale jedině tak se dá přežít v mrazivých teplotách, kde sních nemizí. Už odmala dbají na to, aby byli jejich potomci nezlomní. Pokud se ženě narodí postižené nebo nemocné dítě, jednoduše jej pohodí do lesa a odejdou, protože přežití nemocného dítětě je nemožné a kmenu by jen přidělávalo starosti. Potrpí si na pomstu a útok Ohňů je rozžhavil do běla, byl to útok jak na jejich Alianci tak na jejich hrdost. Od doby, co vznikla jejich Aliance Sedmi a kmeny si vyměnili své moudra mezi sebou se jejich lékařství posunulo na vyšší stupeň a tak patří do řad lepších léčitelům Alagaesie. Také mezi jejich tradici patří, že každé léto sestupují do údolí, kde sbírají plodiny a loví vysokou zvěř na zimu. Prakticky v údolí měsíc bydlí a pak se vrací zpět do osady. 

 

Krátce o refaldur:

Refaldur je trojice sourozenců o nichž se traduje, že sem přišli jako první Ledoví lidé a založili tento národ. Když zemřeli v úctyhodném věku jejich těla byla pohřbena, ale duše se převtělila do bílých krkavců. Tito tři krkavci mají za úkol chránit každého z Ledových a až bude národ v ohrožení, promění se zpět do lidské podoby a vyvedou krev své krve z temnoty. Nejstarší je bratr Schné (silný/vytrvalý) a pak jeho sestry dvojčata Einn (Královna světel) a Hinn (Královna noci). Aspektem smrti a zrození je u nich Slunce, které dovede jak nechat roztát sníh a vyrůst plodiny tak dovede zabíjet. Ledový národ totiž není schopný fungovat ve vysokých teplotách, protože na to jejich organismus není zvyklý a jednoduše by se přehřáli. 

 

Domovy:

Vesnice se nejčastěji objevují na vyvýšených místech, občas i přímo uvnitř hor. Osady se staví do kruhu. Klasický příbytek je kruhovitý stan. Tvoří jej kůže, dřevo a to co se zrovna hodí. Podlaha je dělaná z kamenů, posypaná kůrou stromů, aby izolovala od chladné země. Pro kůru se chodí jednou ročně do níže položených údolí či se kupuje od jiných kmenů. Postele nemají, mají jen pletené houpací sítě věšené různě po místnosti za dřevěnou konstrukci. Uprostřed je ohniště, kde se vaří a podobně. Před každým stanem je zapíchnut stejný počet oštěpů jako je členů rodiny žijící uvnitř. Oštěpy se používají čistě jako dekorace nikoli jako zbraň a jsou nejčastěji dřevěné, protože je to nejdostupnější materiál. Často se objevuje kolem osad drobné opevnění podobné dřevěnému plotu. Plot by asi neobstál před útokem, ale zamezí aby dovnitř pronikla zvěř či, aby tam vítr navál sníh. Uprostřed vesnice nejčastěji leží hromada kamení a na jejím vrchu jsou ze dřeva vyřezaní tři krkavci. Jejich svatyně. Některé kmeny se snaží ochočit si toulavé vlky. Nejčastěji se tito společníci objevují po boku Rannsónirů, lovců nebo náčelníků.

 

Popis:

 

Tělesná:

Ke svému věku je dostatečně vysoká, což je takových pět a půl stopy. Postavu má nasvalenou, avšak si stále zachovala ženské křivky. O Narren se dá říct, že patří mezi tu líbeznější část žen ve svém kmeni. Tvář má ostře řezanou a ošlehanou chladným větrem. Oči má tmavě hnědé nad kterými se jí line husté obočí. Nos má trochu větší, ale ne nijak moc a okolo něj má pihy. Rty má plné a růžové, dojem krásného úsměvu trochu kazí to, že je má od věčného chladu rozpraskané, její úsměv je ale jedna z mála věcí co vás tady v krajině věčného mrazu zahřeje.Vlasy má dlouhé do půl zad a bílé jako sníh, který leží všude v jejím okolí. Má rovné bílé zuby, což je poněkud neobvyklé.

Ramena i ruce má poměrně dost nasvalené a na pravém předloktí má vytetovanou větu Aldrei brottin (Nikdy nezlomeni). Za svůj dekolt se nemusí stydět, protože příroda ji obdařila stejně jako její matku. Na zádech má dlouhou jizvu, táhnoucí se od levé lopatky po pravý bok. Je to památka na bolestné zranění ze Zkoušek Rannsónira. Nohy má silné, zvyklé na dlouhé pochody sněhem.

Oblékání:

Jako každý člověk s trochou inteligence, nosí huňaté kožešiny, kde se to jen dá. Její oblečení má celkem tři vrstvy. První je jakési spodní prádlo, což je lněná košile a kamaše. Přes ně si obléká něco na způsob koženého kabátu a kožených kalhot a přes tohle všechno si ještě bere své kožešiny, ze zvířat jež už dokázala ulovit. Vždy nosí na krku svůj amulet, u kterého věří že ji vždy přinese štěstí a požehnání od Hinn a Einn. Jako zbraně nosí u opasku dýku, na zádech toulec s šípy, které jsou pro ní typické černou barvou dřeva a černými pery (aby byli vidět ve sněhu).

 

Povaha:

Je poměrně složitá osobnost. Navenek působí jako každý člověk z hor, chladně a ledově. Už na první pohled poznáte, že ona není jen obyčejná dívka z horské vesnice. Narren má ráda když je všechno jak má být, jelikož nesnáší zmatek jak ve věcech hmotných tak i v životě. Vždy si zvládne zachovat v rámci možností klidnou hlavu, protože už ji jako malou učili, že panika může za spousty úmrtí v horách. Ráda chodí proti proudu a nesnáší, když její osobnost někdo omezuje, takže má problémy pracovat ve větších skupinách. Jelikož všechno ráda dělá podle sebe váže se s tím také vlastnost umět velet. Ráda se učí a poznává nové věci, takže nemá ani problém se přizpůsobit různým podmínkám a to jak klimatickým tak i společenským. Ve svém nitru je to laskavá pozorná dívka, jež má cit pro krásu, ale tahle část její osobnosti není moc známá. Na všechny chce působit autoritativně, tvrdě a důstojně. Chce aby jí lidé respektovali a svým způsobem, aby se jí i báli a tím pádem jí poslouchali. Chodí v čele skupiny a nikdy nenechá své lidi ve štychu. Její čest jí to ani nedovolí, nechat lidi pod její velením v nesnázích. Je také velice vynalézavá, ale s řešením situací si dává vždy načas. Pokud jí zradíte či jí ublížíte, věřtě že její krutá pomsta vás nemine. Na pomstě si potrpí, jelikož je názoru, že každý by měl za své činy pykat. Platí u ní motto, ty po mě kamenem já po tobě celou skálou.

 

Historie:

 

Venku byla zrovna jedna z největších sněhových bouří, která se tu zimu objevila. Pro její lidi to byla jen trochu větší zima, ale pro mne jakožto návštěvníka by to mohlo být opravdu zlé, kdybych neovládal magii a neohřál se. Stál jsem na malém pahorku kousek od vesnice a sledoval mihotající se světlo jednoho ze stanů. Do stanu zaběhla dvojice postav zabalených v kožešinách a po minutách čekání se ozval ve větru děcký pláč. Usmál jsem se do šátku, jež jsem měl přes tvář. Moc dlouho jsem nemusel čekat na to, abych viděl onen rituál. Ven vynesli proutěný košík a došli k hromadě sněhu obestoupili hromadu kolem dokola a to malé, křehké dítě položili do sněhu. Osoba, jež nesla košík, usoudil jsem, že otec, posypala dítě hrstkou sněhu. A dítě plakalo dál.  Spíš řvalo zimou, ale jakmile jej otec posypal sněhem dítě se trochu utlumilo. Pak tam přišel stařík, asi šaman, něco tam blábolil a nakonec dítě odnesli zpět do stanu. Pak před stan symbolicky zabodli další oštěp. A začali oslavy narození.

Zvedl jsem oči k noční obloze a zahleděl se na hvězdy. “Vítej v Alagaesii, dítě.”zašeptal jsem do větru, odvrátil se k vesnici zády a ztratil se mezi vločkami..

 

Narrenino dětství bylo v rámci možností šťastné. Jako každé dítě chodila ke kmenovému mistrovi se učit o jejich historii, kultuře, ale i o jiných národech. S úsměvem vzpomíná, jak mistrovi, který byl mrzák, utíkala z jeho přednášek a radši si hrála ve sněhu. Zlomový okamžik nadešel když jí bylo čtrnáct let a ona mohla jako každý právoplatný člen jejich kmene na svůj první lov. Na lov s ní šel i její otec, Sne a její bratranec Raké s hrstkou starých lovců, kteří měli dávat pozor na méně zkušené. Narren měla problémy držet se skupinou trénovaných lovců krok a tak se během cesty do Údolí ztratila celkem dvakrát a vždy ji našel Raké. Celý lov nebyl nijak zajímavý a pro Narren byl pouze zklamáním, protože ona osobně neměla možnost ani jednou vystřelit a jeden z lovců ji nakázal jen se dívat na ostatní z odstupu. Když se večer vraceli Narren se loudala vzadu a byla naprosto bez nálady až do okamžiku, kdy uviděla kousek od cesty přeběhnout jakéhosi malého tvora. Neváhala a rozběhla se z cesty za vidinou úlovku. Pronásledovala tu chlupatou kouli a po pár výstřelech ji i dostala. Byla tak nadšená z toho, že je to poprvé kdy něco ulovila, že ani nepostřehla že lovci už odešli. A ani ji nehledali. Vrátila se po svých stopách zpět, celá vystrašená. Rychle se rozběhla po stopách, tisknouc si ke hrudi mrtvé zvířátko. Už byla černočerná noc a z dálky bylo slyšet, jak se šelmy vypravují na lov. Narren se objevila ve vesnici až brzy ráno, celá promrzlá a vystrašené, ale i přesto pyšná. Nevadilo jí, že ji otec kárá a vrstevníci se jí smějí za to, že se ztratila a její úlovek není tak skvostný jako jejich lišky. Byla štastná, protože dokázala něco ulovit. A to znamenalo, že už je dospělá. 

Jak plynuly roky, Narren se začala zdokonalovat v lovu, vytrvalém běhu a všemu ostatnímu o čem věděla, že bude jako Rannsónir, kterým si přála být od dětství,  potřebovat. U Narren se ale projevili i další vlastnosti, schopnost velet. Když dovršila pět a dvacet let rozhodla se pokusit složit zkoušky Vrchního Rannsónira jako snad nejmaladší uchazeč v historii jejich kmene. Zkoušky měli symbolické čtyři části. První byla za pět dní navštívit všechny kmeny a získat jejich požehnání bez toho, aby promluvila. Druhá byla sejít do údolí a ulovit tři ksy vysoké zvěře a tu přinést do osady. Třetí byla utkat se v boji s nejlepšími Rannsóniry a čtvrtá, ta nejtěžší, byla vystopovat Urgala a zabít jej. Z onoho boje si Narren přinesla dlouhou jizvu, ale získala post Vrchního Rannsónira. Byla první Vrchní Rannsónirkou za posledních deset let.

Venku hučel vítr. Narren seděla v kruhu v náčelníkově stanu a spolu s ostatními Rannsóniry debatovali o méně důležitých věcech. Najednou plachtu stanu rozhrnul malý chlapec, bylo mu kolem deseti. “Venku jsou nějací Skatrblakka!” vykřikl rozrušeně, protože ani on ani nikdo jiný nečekal, že by v bouři někdo přišel. Skatrblakka byl název pro cizince, kteří vypadali jako lidé z hor. Všichni účastníci debaty se zvedli a šli k provizorní bráně. U ní stálo tak osm lidí, všichni zranění,  mezi nimi byla i těhotná žena, pár mužů a jeden mladý chlapec. To bylo zvláštní. 

Pustili je dovnitř a cizinci pověděli, co se jim stalo.

Muž s popáleným obličejem vyprávěl, jak je uprostřed noci přepadla skupina vrahů a čarodějů, jimž z rukou šlehaly plameny a mluvili cizím jazykem. Zapálili jejich obydlí, zabili mnoho mnoho z nich a jen oni, dovedli utéct. Jelikož tento kmen, co byl napaden, byl kmen náčelníkova bratra, byla to rána a náčelník T´sha se rozhodl pomstít. Cizinec, tedy O´gar, je popsal jako pětičlenou skupinu žen i mužů s ostrými tvářemi, kteří dovedli jak kouzlit tak i zabíjet meči. Nikdo pořádně neví zda to jsou elfové, lidé či možná druidi. T´sha poslal Narren k dvanácti kmenům s žádostí o pomoc při pomstě, ale odpovědělo jich jen sedm. A tak vznikla Aliance Sedmi, která poslala Narren a dalších šest Rannsónnirů zabít ony vetřelce, které podle stylu jejich útoku pojmenovali Ohně. Protože jen oheň se může rovnat síle ledu sněhu.

A tak Narren šla. Jelikož Ohně byli v této krajině očividně cizinci, zanechávali po sobě stopy, které dokázal Tont přečíst či Mäne vyčmuchat. Po několika týdnech cesty se krajina kolem nich začala měnit. Za celou svou cestu narazili jen na jedno stádo Urgalů, což bylo poněkud divné, jelikož předpokládali, že jich tu bude mnohem víc. Ubylo sněhu, oteplilo se, přibyla zeleň a zvěř. Nikdo z jejich sedmičlenné výpravy nepohrdal okolím, protože pro ně to bylo opravdu kouzelné. Zelené stromy, zpěv ptáků a zmizel i ledový vítr. Když sešli z hor každou vesnicí, kterou minuli je doprovázeli zvědavé pohledy místních, protože pro ně musela být opravdu velká zvláštnost vidět takové albíny s vlkem, jak si to štrádují cestou necestou. Narren se tahle krajina líbila a chápala, proč kmeny odchází do Teirmu. Nemusí tam tolik hladovět, protože se tam dá lovit a není tam taková zima. Jednou je zastavili vojáci Království, ale Sáre to s nimi nějak domluvila, takže mohli jít dál. Navštívili i hlavní město Alagaesie, kde ale nebyli moc dlouho, jelikož to nepovažovali za bezpečné. Pak navštívili i špíny Dras-Leony, kde si ukradli koně. Prvních pár dní na koních byli poněkud hektické, jelikož nikdo z nich je pořádně nedovedl ovládat.A nedaleko Dras-Leony dostihli jednoho z Ohňů.

Narren divoce zařvala a rozběhla se za ním. Ostatní běželi po jejím boku a Mäne zuřivě vrčela. Lov začal. Oheň byla v tomto případě žena, byla zraněná, měla obvázaný bok a bylo očividné, že jí tady ostatní nechali a šli bez ní. Nejspíš ji opustili před několika dny, protože žena neměla žádné jídlo. Zřejmě narazili na Urgaly. Dobře jí tak. O´gar po ní hodil oštěp, ale minul, protože žena se chránila kouzly. Ale nemohla jejich nápor vydržet. Narren s Mýtou se zastavil se začali zasypávat Oheň šípy. Netrvalo dlouho a žena bezvládně ležela kus od svého tábořiště prošpikovaná šípy a sípala.

Figo k ní přišel a namířil na ní oštěp. “Kde jsou ostatní?” zeptal se lámaným centrálním dialektem.

“Tam, kam vy nemůžete.” zavrčela žena se smíchem, prudce se zvedla a tím se sama nabodla na jeho oštěp.

“U Hinn!” zaklela Sáre.

“Měla víc trpět.” zavčela.

O´gar přišel k jejímu tělu a bodl do ní.

“Za můj kmen.” Narren hladila Mäne a sledovala mrtvolu.

"Nemůžeme do pouště."prohlásila Narren a zvedla pohled ke svým druhům.

 

Schopnosti:

boj na blízko- 3/7

střelba lukem- 4/7

hod oštěpem- 2/7

stopování- 3/7

Běh:

V horách se sice moc často neběhá, spíše se orientují na dlouhé pochody hlubokým sněhem, ale ani v Království neměla sebemenší problém s během po loukách. Může o sobě říct, že je dobrá běžkyně. Problémy jí, ale dělá rychlý běh na krátké vzdálenosti, jelikož nedovede vyvinout vysokou rychlost během pár sekund.

Orientace:

V orientaci patří mezi nejlepší mezi Rannsóniry Aliance hned po Mýtě. Nedělá jí problém orientovat se v jednotvárné krajině, protože vždy dovede najít body, podle kterých určit směr. Matka jí učila číst hvězdy, takže se dovede orientovat i za noci, tedy pokud je nebe bez mraků. 

Vzdělání:

Ona osobně umí jejich jednoduché písmo, které je spíše obrázkové. Písmo centrálního dialektu či starověkkého jazyka je jí zapovězeno, ale jí to nevadí. Umí něco málo o dějinách Algaesie, takže ví že tu byli války elfů a draků, že jsou tu nějací trpaslíci, Vardenové a třeba že Aberon je hlavní město Surdy.  O momentální situaci v Alagaesii, ale nemá ponětí.

 

 

Rodina:

otec Sne

Sne je typický představitel svého národa. Vysoký albín s kupou svalů. Je poněkud úzkoprsý, ale tuto ne zrovna dobrou vlastnost kompenzuje svým dobrým srdcem. Funguje jako kuchař. S Iljou se seznámil když na ní vylil omylem polévku. 

matka Ilja

Ilja je drobná žena s černými vlasy, což je v těchto končinách nevídaný jev a proto se jí říká “Sněžná vrána.” Je známá pro svou vysokou inteligenci, také proto vyučuje mladší generace spolu s šamanem. Sama se stala zástupkyní šamana, který už je starý a patřičně proto změnila svůj zjev. Narren si myslí, že to s tím šamanem přehání a že teď vypadá poněkud strašidlně.

strýc Ferro

Vdovec, jenž přišel o svou životní lásku při útoku Urgalů ještě než se Narren narodila. Má s ní syna, kterého nadevšechno miluje a snaží se mu dát naprosto všechno. Pod svou střechu vzal i nalezence Rayla a Tonta, jenže na ty už moc té otcovské lásky nezbylo. Ne, že by na ně byl zlý, ale ani hodný. Zastává post lovce pod svou neteří Narren.

bratranec Raké

Je trochu naiva, není zrovna chytrý, ale je vytrvalý a chrání si to, co miluje. Rayla a Tonta nijak v lásce nemá, ale dokáže s nimi žít na jednom místě. Je na postu stejném jako jeho otec.

 

Přátelé:

Blóm Amo  Frystinderr

Dívka, o rok mladší jak Narren, podobně vysoká, ale narozdíl od Narren je poctivá a nesnáší lhaní. Je taková šedá eminence, ale když se jí něco doopravdy nelíbí, dupne si. Je spíše pěšák než generál. Má světle hnědé vlasy a zelené oči, přes levou tvář se jí táhne přes levé oko jizva. Nikomu neřekla, jak se jí to stalo. Je její zástupce u Rannsónirů, ale jelikož je těhotná, nešla s Narren.

Rayl Ferro Máwë

Starší ze dvojčat. Vysoký, statný muž s hnědými vlasy a oči. Je rád svůj. Nepostojí na místě a je pro každou srandu. Je znám pro svoje nemístné poznámky a též je členem Rannsónirů Aliance, protože stejně jako jeho bratr zastupuje jeden z kmenů přesněji ten, do kterého se přiženil.

Tont Ferro Frystinderr Taymöll

Mladší a povahově pravý opak. Je tichý, upjatý a vždy je ten, co “kazí srandu.” Dokáže odhadovat nadcházející události a často dovede vymyslet i dobré řešení krizí. Projevuje se u něj malé kouzelnické nadání. Dokázal nechat vystřelit kámen po Narren, když se na ni naštval. Čím je starší tím se ale častěji stává, že provede nějaké kouzlo, proto během Lovu na ohně hledá i potají mistra, co by jej učil to ovládnout. Šel jako zástupce třetího kmene Taymöll, protože onen kmen neměl žádné kvalitní Rannsóniry.

O´gar Jikö Malen

Muž starší než Narren, ale i přesto ji poslouchá a respektuje. Je mu kolem čtyřiceti let a je znám pro své lovecké schopnosti. Je menší než Narren a v obličeji moc pěkný není, za to však má srdce ze zlata. Aspoň to říká Narren i když Rayl tvrdí opak. To on pochází z onoho kmene, který Ohně napadli. Byl jedin bojeschopný muž, sice kdysi býval čistě jen lovec, ale chtěl jít pomstít svůj národ. 

Sáre Ikar Alderton

Žena ve středních letech s kterou se Narren často hádá, protože mají odlišné názory, ale i tak jsou svým způsobem dobré přítelkyně. Sáre je pro Narren i její mistr, stejně jako O´gar. Sáre vyrostla v té nejnepřístupnější část hor, takže ona prakticky střety s urgaly nezažila za to však zažila zimy při kterých její lidé umírali na podchlazení, když se zvedli z dosahu ohně. Má dvě děti, jedno jí ale zahynulo na zápal plic a to druhé, syn, si našel ženu.

Figo Tork  Derrä

Muž, který je na poměry Ledového národa hodně vysoký, protože měří jako obyčejný muž z vnitrozemí. Je o tři roky starší než Narren. Je tichý a z jejich společenstva je ten nejméně společenský. Mezi jeho hlavní povahové rysy patří ohleduplnost a výbušnost. Jeho povahu plně kompenzuje jeho um s oštěpem a stopování. Také má po svém boku vlka, kterého pojmenoval Brottin. 

Mýta Hellom Kwahäi

Dívka, tedy už žena, stejně stará možná starší než Narren. Na tváři má symbolické řezy, které u členů jejího kmene vždy uvidíte. Řezy jsou část rituálu síly, který provádí při zabití více jak dvou Urgalů. Ona se stala Rannsónirkou, jelikož při napadení její vesnice Urgaly, jako jedna z mála dovedla ubránit jejich osadu. Je známá v celém Ledovém národě svou nenávistí vůči oněm bestiím a svým mistrovským umem je zabíjet. Žijí v teplejší oblasti než ostatní kmeny, proto jejich oblečení netvoří husté kožešiny jako u Narren či Figa.
 

Majetek

kabát

kožešiny

kalhoty

spodní prádlo

boty

až zemřou její rodiče automaticky bude jejich stan patřit jí

oštěp

amulet

šípy

luk

toulec

nůž

Mäne (=Pozor šelma!)

její mladá vlčice, kterou dostala darem od T'shy.

Slyší na své jméno a Narren si myslí, že rozumí tomu, co jí říká. 

kůň, kterému říká jednoduše Herka

a holý život


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë