TOPlist

Napsal: Islanzadí de Eamë | Kategorie: Reálie
Dne: 02.09.2017 13:35:10 FB



 

REÁLIE VÍL

 

Autor: Lwineah, Arwina Greensleeves, Rhunön

 

Popis:

 

Víly jsou často přirovnávány k elfům, s nimiž sdílejí několik výrazných rysů – protáhlé uši zakončené špičkou, ladnost a eleganci, půvab a výrazné velké oči různých barev.

Mívají drobnější a štíhlou postavu, kterou poměrně málo zahalují. Obvykle nosí jen poloprůsvitné látky nebo oděv, který zakrývá nejcitlivější části těla.

Šperky a jiné ozdůbky na sebe příliš nevěší. Tou největší ozdobou jsou pro ně křídla, která jim vyrůstají ze zady. Víly mají dva páry křídel, většinou je ale svrchní pár redukovaný a velmi malý. Spodní pár mívá roztodivné barvy, tvary, různou velikost, průhlednost a křehkost. Na zádech jsou křídla složena „na berušku“, částečně se překrývají. Žádná křídla nejsou stejná, každá jsou jedinečná a nenahraditelná. Nejsou s vílou propojena pouze fyzicky, ale také psychicky. Pokud by víla přišla o svá křídla, připravilo by ji to o veškerou magii, což je v podstatě to nejhorší, co by se mohlo stát. Proto tuto informaci víly se strachem skrývají a nikdy by ji nikomu nesvěřily. Raději ať si každý myslí, že slouží jen k obyčejnému létání. Ironické je, že to není úplně pravda. V tomto případě dost záleží na velikosti křídel a jejich fyzické síle, ale ani ta největší a nejmohutnější vílu neudrží ve vzduchu na dlouho. Obvykle jsou schopny jen popoletět pár metrů či s jejich pomocí běhat nepřirozeně rychle.

Jejich vlasy mívají také jednu zvláštní vlastnost. Díky silnému poutu s přírodou často trochu světélkují, tedy hlavně za tmy. Zbarvení vlasů je pak úzce spojeno s „druhem“ víly, což platí v podstatě pro celkový vzhled každého jedince.  

 

 

Charakterové rysy:

 

Víly jsou mírumilovná a milá stvoření. Násilí, hrubost a války jsou jim proti srsti, ale pokud jsou zahnány do úzkých nebo se rozzuří, pak neznají slitování – ostatně elfové by mohli vyprávět. Jsou chytré a učenlivé, i když jejich myšlení není tak složité, podobá se spíše lidem. Na rozdíl od elfů také nejsou tak chladné a projevují své emoce. Jejich tváře vždy zdobí mimická grimasa, která dává najevo jejich rozpoložení. Mnohem více také vše prožívají, city je zasahují hloub než elfy a lidi – láska, smutek. Fyzický kontakt je pro ně velmi osobní, jejich vnímání je v tomto ohledu specifické a výrazně hlubší.

Vůči ostatním rasám jsou velmi nedůvěřivé a plaché, hlavně k elfům, kteří jim v minulosti velmi ublížili. V mnohých případech raději volí útěk nebo jednoduše splynou s nebližším stromem, aby je cizí oko nemohlo spatřit.

Mladé víly jsou ovšem již více kurážné než ty starší, zatrpklé a vyděšené, které ještě pamatují hrůzy válek a stovky mrtvých, což by mohlo v budoucnu podstatně ovlivnit vývoj této rasy.  

 

 

Věk a stárnutí:

 

Podobně jako jiné rasy i víly jsou dlouhověká stvoření. Zub času tyto tvory po fyzické stránce příliš neovlivňuje, ale jsou poměrně náchylní na prudké změny a nemoci – více než elfové, ale méně než lidé.

Mladé víly rostou normální rychlostí. Podobně jako lidé. Jejich růst se však v určitém věku, po dokončení vývinu křídel (cca 18 – 30 let), zastaví a čas nad jejich tělem ztrácí moc. Až do posledního vydechnutí proto vypadají stále mladě a krásně a netloustnou.

 

 

Vílí magie:

 

Původ

 

Víly jsou s Přírodou, jak říkají Hvozdu, spojeny daleko těsněji než druidové. Veškerá jejich magie pochází od Přírody. Víly svůj život s přírodou svázaly dříve než trpaslíci začali budovat své království v Beorských horách. Pokud začne chřadnout Příroda začnou chřadnout i víly. Přírodu víly vnímají jako spektrum různých složek. Tyto složky představují jednotliíý bohové vílího panteonu. Jednotlivé součásti dávající jeden krásný a dokonalý celek, Matku Přírodu.

Zatímco druidové vnímají Hvozd jako svého otce. Víly vidí Přírodu jako svoji matku a učitelku. Dalším rozdílem je že víly ani při největší zlobě plně nepodlehnou vlivu Přírody. Díky daleko delšímu soužití jsou víly schopny zlobu přírody korigovat. Nikdy nepropadnou šílenství jako druidi. Víly tvoří takovou protiváhu pro druidy, kteří jsou poslušnými sluhy Hvozdu, víly jsou spíše pečovatelky a sestry Přírody než-li služky.

 

Obecně

 

Je to mocná přírodní síla, pro jiné rasy zcela neznámá až mytická, stejně jako víly samotné. Jediné zmínky či spisy hovořící o ní by se snad daly nalézt v knihovnách v posledním vílím městě Anthaře. Zbylému obyvatelstvu jsou tedy nepřístupné.

Tato magie zahrnuje hlavně možnost ovládání přírodních živlů. Z jednotlivých elementů pak vychází specializace a následné „druhy“ víl. Ty podstatně ovlivňují vzhled víly, povahu a někdy dokonce i jejich schopnosti:

 

Magie vzduchu – měsíční víla, nebeská víla,…

Magie vody – říční víla, dešťová víla,…

Magie země – lesní víla, horská víla,…

 

Živel nebo specializace víly je dána při jejím narození. Nezáleží při tom na rodičích či předcích.

Víly obdařené živlem vzduchu mají silná křídla a jemné tělo které působí křehkým dojmem. Vílové tohoto živlu jsou vysocí, hubení s ostrými rysy. Často bývají také plavovlasé a vyznačují se skvělým smyslem pro humor.

Vodní víly jsou velmi rozmanitých postav, stejně jako voda sama nabývá mnohých vlastností. Jsou víly které mají plnou postavu a klidnou jasnou mysl jako vody jezera, ovšem i víly štíhlých postav s bystrou myslí, jejichž smích je svěží jak horská bystřina. Vílové sdílejí rozmanitost svých protějšků.

Zemní víly mívají mateřskou postavu s kyprými tvary. Vílové bývají rozložití jak koruna starého dubu. Klidná povaha provázená laskavostí, empatii z nich činí pravé strážce hvozdu. Právě tyto víly a vílové nejčastěji vstupují do kněžského stavu.

Existuje také možnost ovládnutí nezkrotného ohně, takové víly se nazývají Faierlakh. Ohňová víla bývá velice mocná, ale její život nikdy netrvá dlouho. Tento nezkrotný živel totiž není možné plně ovládnout. Pomalu vílu stravuje a mění ji, nakonec ji spálí. Z podobného důvodu proto take není možné, aby se víla narodila jako ohnivá. Pro bytí Faierlakh se musí během života rozhodnout sama, ať už je její důvod jakýkoli. Funguje vlastně jako takový vílí Stín. Za svou moc však platí strašlivou cenu – její život končí v oslnivém výbuchu ohně.

 

! Za Faierlakh je možné hrát pouze max. 6 měsíců. Pak se automaticky přesune do archivu. !

 

Mladé víly jsou schopné využívat jen živel, který přísluší jejich specializaci (vyjma ohně). V té mají poměrně velké možnosti. Čím je pak víla starší, tím větší je možnost, že dokáže ovládnout i jiné živly. Opravdoví mistři jsou pak schopni živly i kombinovat. Víly jsou natolik propojené s přírodou, že dokážou ovládat sílu i živých rostlin – spoutat někoho pomocí kořenů či šlahounů ostružin, brát si energii z lesa… Jsou ale silně limitovány prostředím, na poušti kupříkladu nemají téměř vůbec možnost kouzlit.

Přírodní elementy, ale nejsou to jediné, co tato magie nabízí. Víly znají také veliké množství léčivých kouzel.  Jsou schopné vyléčit téměř všechna zranění a známé druhy nemocí, jak u rostlin, tak u zvířat, elfů či lidí. Svazuje je pouze bolest, kterou sdílí při léčení s raněným, takže pokud je rána příliš vážná nebo je raněných velký počet a víla není schopna unést stupňující se bolest, může ji to stát i život.

Kouzlí beze slov. Někdy si pomáhají zpěvem. Z toho vyplývá, že jejich mysl je velmi odolná a silná. Dostat se jim do hlavy je téměř nemožné, pokud to samy nedovolí. Ony v tom naopak nemají žádný problém. Proniknou i velice silnými obrannými stěnami. Nikdy však se zlými úmysly a jen v případě, že jim to dotyčný povolí. Víly nejsou od přírody násilnické ani zlé – jen oheň má tu moc, poničit jejich čistotu a dobrotu. Opakujeme však znovu, víla však není žádný pacifista. Sáhne-li někdo na její domov, brání ho do roztrhání těla.

 

 

Náboženství (Gaartera):

 

V očích většiny je tím nejmocnějším a nejsvatějším velká Matka – „Matka Příroda“. Každá víla je s okolní faunou, svou Matkou, velice úzce spojena, dokonce mnohem silněji než elfové. Toto pouto bývá kolikrát až tak silné, že když začne chřadnout les, chřadne i národ. Nejhůře to většinou nese Královna.  Tato situace však může nastat i opačně. Pokud onemocní Královna, některé části lesa onemocní též.

Matka však není jediným symbolem víry. Mnohé modlitby se obrací i k velkému množství jednotlivých bohyň a bohů. Mezi nejdůležitější a nejoblíbenější patří zejména:

 

Suria – bohyně nebes

Averil – bohyně země a ochránkyně zvěře

Nirel – bůh vody

Morius – bůh ohně

Aalean – bohyně lásky

Arzul – bůh války

Keturah – bohyně smrti a patronka zemřelých duší

Zion – bůh života

Yona – bohyně dne a slunce

Naaro – bohyně noci a měsíce

Joriin – bůh magie

Mae – bohyně snů a spánku

Titania – bohyně spravedlnosti a moudrosti

 

Více o vílím státě a náboženství zjistíte ZDE.

 

 

Stručná historie

 

Počátky

 

         Víly přišli do Alagaesie od severu skoro 800 let před příchodem elfů aby zde vytvořily první království na jejím území. Po skoro tři sta letech trvání království víl se jim podařilo navázat spojenectví s tehdy ještě divokými a nezkrotnými draky díky čemuž značně rozšířily své území.

         Sto let na to postihne národ víl strašlivá dosud neznámá šedá nemoc která značně zdecimuje jejich populaci. Přesto vílí národ pokračoval v expanzi až na hranice Beorských hor, kde došlo k několika střetům s trpaslíky. Obě kultury ač značně rozdílné dokázaly žít vedle sebe v míru. Trpasličí runy pak daly základ vílímu písmu.

         Víly se začínají učit kouzlům od mladé ovšem mocné víly. Ta se však vrhne sama do ovládnutí ohně, ale je jeho silou nakažena a začíná zabíjet. Víly i draci se ji pokusí zastavit a ani přes velkou sílu se jim to nepodaří. Život mocné kouzelnice pak ukončí její milenec dýkou do srdce.

         Nedlouho na to následuje další epidemie šedé nemoci, která si díky bohům vyžádá podstatně menší ztráty na životech.

         Konec rozkvětu víl přichází se smrtí současné královny. Vše proběhne za podivných okolností. Její děti jsou zbaveny nároku na trůn, na nějž usedá sestra královnina muže. Krutá a nelítostná panovnice. Sami její děti ji zaklely do černé skály na severním konci Antharry, kde stojí dodnes.

         Dcera kruté vládkyně, se však ukáže slabou vládkyní a rozvíjející se rasa trpaslíků připraví víly o velkou část území. Pod tlakem tehdy ještě kočujících trpaslíků se první království víl rozpadá.

 

 

Druhé království

 

         Netrvalo ani padesát let a mocné rody vílí rasy opět vybudovaly království. Rod předchozích vládců se opět chopil moci, tentokráte omezen zasedající radou 18 víl a vílů. První panovnice nového království s i přes svou lásku k mužům ukázala neplodná. Po ní nastoupila její mladší sestra, která obnovila mírové vztahy s trpaslíky. Díky tomu přivedla království zpět do prosperity.

         Její dědička však umírá spolu s matkou při porodu, což vyvolává tvrdé boje o trůn. Do toho přichází třetí vlna šedé nemoci. Po vládě slabé královny z jednoho z menších rodů se nachází království na pokraji rozpadnutí.

         Při nástupu královny z rodu právoplatných dědiců se na území Alagaesie objeví elfové. Víly byly tehdy rychle podmaněny a jejich pokus o bitvu byl s přehledem odražen. Královna byla zajata, mučena a nakonec popravena. Tak skončilo druhé království víl.

 

 

Antharra - Nová země

 

         Mladší sestra právě padlé královny posbírá během tří dekád zbytky vílího národa a přemění je na soudržný celek. Díky tomu se jí podaří obhájit území kolem jezera Eldor, kde založí Antharru - třetí vílí království.

         Elfové sem vpadnou, ničíce co mohou dokud je královnina mladší sestra nevyžene pomocí magie. Víly se dovolávají staré smlouvy s draky, ti však odmítnou proti elfům zakročit. Následné období klidu, kdy sestry vládnou společně je dobou rychlého růstu království. Následuje další vpád elfů při němž obě vládkyně málem zahynou.

         Během následujících let dochází jen k malým potyčkám a mladší ze sester se narodí dcera, ta je unesena elfy a po dlouhém mučení zabita. Víly se odhodlají k odvážnému kroku - vytvořit Faierlakh. Tyto víly v malém počtu naprosto zničily hlavní elfské město. Zastrašení elfové uzavírají s vílami mírovou smlouvu.

 

         Po několika letech se situace ustálí a na území Antharry vznikají čtyři územní celky: Západní, Jižní, Severní a Východní království. Spravované čtyřmi velkými rody. Východ patřící rodu původní královny pak vládne všem ostatním.

         Skoro tisíc let poté je na území elfů zabita člověkem jedna z víl což opět nastartuje válečné jednání mezi oběma stranami. Po čtyřech stech letech války je královna svržena jedním z rodů a jižní královna, její sestra, musí i s ní uprchnout ze země. Víly uzavírají s elfy mír výměnou za pravidelný tribut. Zásoby surovin však nejsou neomezené a rebelská královna je svržena její rod zničen. Zpět se vrací královna Jihu i se svou sestrou, jako právoplatnou královnou všech. Pod hrozbou války se tribut ruší.

         Nově nstoupivší rod Severu má moudrou a silnou panovnici. Po její smrti nastupuje na trůn mladičká víla, která se pohádá s Jižní královnou a jejich spor musí řešit nejvyšší moc. Rozsudek ve prospěch jižní královny je bez odporu vykonán, což však Jižní královně nestačí. Jižní královna nečekaně napadne severní a většinu jejího rodu zabije. Jeho místo nahradí jiný rod.

         Jižní královně se pak narodí dcera a syn. Dceru zasnoubí s rodem Severu. Jejich potomek pak svatbu zruší, čímž Jižní královnu velmi rozzuří. Narodí se jí další dítě. Svou nejmladší dceru tak posílá do kláštera na výchovu, tu starší se opět pokusí provdat, leč neúspěšně. Pohádá se synem a ten utíká z domu. Tou dobou zjišťuje že její nepřátelský rod stále žije na území elfů a pokusí se jej neúspěšně zničit.

         Královna Východu ustanovuje svoji dceru za následnici a provdává svého syna za dceru Jižní královny. Jedna ze strážkyň pokladu zradí a odnese jedno z dračích vajec k elfům, je však chycena, ovšem podaří se jí utéct.

         Královnou víl je korunována Airis, která jim vládne doteď.

 

Časové řazení podle let naleznete ZDE.

 

 

Vílí stát a Gaartera

 

Vílí království bylo jedním z prvním států na území Alagaesie a společnost víl se od té doby příliš nezměnila. Jak vypadá samotný stát a jak obsáhlé je vílí náboženství zjistíte ZDE.

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë