TOPlist

Lenormia

Napsal: Arya Ildrid | Kategorie: Archív postav - Žena
Dne: 28.02.2012 19:28:03 FB



 

Lenormia

 

 

Jméno: její pravé jméno je Lenormia, ale to už dnes téměř nikdo neví, lidé jí většinou říkají Lora (což znamená vidina), Marta (to znamená předurčit) a nebo jen a pouze Věštkyně, elfové ji volají jménem Solus (což je ve Starověkém jazyce slunce)

 

Druh: člověk

 

Titul: věštkyně, léčitelka

 

Datum narození: nejkratší den v roce, zimní slunovrat

 

Věk: nikdo nezná její věk, vypadá tak na 27 let, po světě se však toulá mnohem, mnohem déle…

 

Podoba: Lenormia je velice zvláštní osoba. Díky prazvláštním kouzlům se po Alagaesii potuluje už pěknou řádku let, možná i staletí, ale stále vypadá mladě a krásně. Mezi ostatními lidmi ji poznáte velice snadno podle velkých, moudrých oříškových očích, do kterých není radno se dívat, protože ne každý má dost pevné vůle, síly a odvahy vyrovnat se s tím, co v nich spatří, a nezešílet z toho… ale především také podle dlouhých rovných vlasů, které jsou někdy zlaté jako sluneční svit (podle nich jí také elfové říkají Solus) a někdy bělejší než samotný sníh… Lenormia je poměrně malá a hubená, a tak se může zdát, že je to nějaká křehotinka. Tohle zdání ale klame, Věštkyně v sobě skrývá mnohem víc, než je na první pohled zřejmé… Obvykle ji můžete potkat v krátkých šatech z bílé kůže a vysokých kožených botách.

 

 

Historie: Lenormia (původně pouze Mia) se narodila na začátku zimy, v ten nejkratší den roku. Její matka Aliss měla maličký krámek s bylinkami, kterými léčila nemocné a zraněné z jejich rodného městečka – Nardy. Miin otec Terry byl druhorozeným synem Nardského správce a svou dcerku opravdu miloval. Mia byla už odmala trochu jiná než ostatní děti, vlasy měla občas bělejší než čerstvě napadlý sníh, a její vrstevníci jí opovrhovali. Báli se jí. Odstrkovali ji od sebe, když si s nimi chtěla hrát, no zkrátka neměla ani jednu kamarádku… Jednoho dne se však stalo něco strašného, Miin dědeček už byl starý a přemýšlel, kterému ze svých dvou synů předá správcovství nad Nardou. Jistě, měl by ho zdědit prvorozený syn, ale jeho miláčkem byl mladší Terry, který byl mnohem milejší a upřímnější než jeho podlý bratr Rafaell. To si však Rafaell uvědomoval a bál se, že vytoužený post správce Nardy připadne jeho mladšímu bratrovi, Miinu otci. Vymyslel tedy strašnou věc, díky které se bratra i jeho rodiny zbavil – prohlásil jeho ženu Aliss za čarodějnici, vždyť kdo jiný by také mohl porodit dívku s tak zvláštními vlasy, než společnice ďábla? Aliss byla upálena na hranici před celým městem a Terry se velikým žalem doslova zbláznil. Začal za to vinit svou sotva pětiletou dcerku a jednoho dne, kdy už byl úplně šílený, ji odnesl do Dračích hor, kde Miu nechal svému osudu. Dívenka plakala po svých rodičích, protože vůbec nechápala, co provedla a bála se. Moc se bála. Nad jejím usedavým pláčem by se ustrnul snad každý a nejinak tomu bylo i u veliké divoké dračice Lenory, která zrovna přelétala přes Dračí hory. Vzala dívenku pod ochranu svých oranžových křídel a co nejlépe se jí snažila nahradit rodinu. Mia se sice nikdy nestala její jezdkyní, protože byla předurčena jinému úkolu, ale brzy se z dračice a dívenky stali nejlepší přátelé na světě. Lenora ji naučila všem možným věcem, jako jsou alespoň nějaká kouzla, používání bylinek a tak dále a Mia na svůj předchozí krutý život skoro zapomněla… Jak rostla, začínala mít podivné věštecké sny, kterých se zprvu bála, ale postupem času Miu věštecké umění úplně pohltilo a vlastně se jí i zalíbilo. Lenora Mie pomohla vytvořit překrásnou křišťálovou kouli, ze které pak mladá dívka dovedla vyčíst téměř cokoli (však to také měla v krvi, Miina babička totiž byla kočkodlačicí) Mia už byla dospělá a začala si tímto uměním vydělávat i nějaké ty peníze. Jednoho dne se však všechno krásné rozplynulo. Stalo se něco, co bylo i věštkyni Mie zatajeno – Lenora byla zraněna drakem Galbatorixova přívržence a následkům zranění podlehla. Než zemřela, věnovala Mie na památku jednu svou šupinku a poprosila ji, aby se dál věnovala svým věšteckým schopnostem a pomstila se za její smrt. To Mia skutečně udělala, ne přímo, ale udělala, díky svému umění pomohla zničit hned několik Křivopřísežníků… Na památku své nejlepší přítelkyně přijala kromě šupinky i její jméno a začala si říkat Lenormia. Tak začal mladé dívce úplně nový život… Z veselé malé holčičky se stala moudrá a poněkud zvláštní žena. Putovala po celé Alagaesii, zastavila se v mnoha různých městech, ale nikde nezůstala příliš dlouho, dalo by se říct, že byla vždy zrovna tam, kde bylo jejího věšteckého nebo léčitelského umu třeba. Získala si dokonce i důvěru elfů, ti jí díky bílým a někdy zlatým vlasům (záleží na tom, jakou má Lenormia zrovna náladu) začali volat jménem Solus. Občas na dlouhý čas zmizela, ale vždy se znovu ve vhodnou chvíli objevila a její proroctví (která pronáší podobně jako Blagden ve verších) se zatím vždy vyplnila… Věštkyně, které lidé začali říkat hned několika jmény, protože své prozrazuje jen velmi zřídka, však nikdy nemluví pokud nemusí. Pokud byste chtěli znát svou budoucnost, musíte počkat, až vám ji sdělí sama a nebo zariskovat nebezpečný pohled do jejích očí, ve kterých je úplně všechno, co bylo, je a bude…

 

Rodina: již nikdo…

Majetek: věštecká koule z dračího křišťálu, dračí šupina jako památka na dračici Lenoru, zdobená dýka, různé váčky s bylinkami a lahvičky s nejrůznějšími tekutinami

 

Důvod ukončení hry: Jednoho dne se rozhodla odejít, usoudila, že se svět pro nějakou dobu obejde bez jejích proroctví, chtěla si chvíli odpočinout, možná opustila Alagaesii, možná se jen někde skryla, ale každopádně už ji nikdo nespatřil... Jistě se ale znovu objeví v případě potřeby.


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë