Sabrae Rachilem

Jméno: Sabrae Rachilem

Rasa: Půlelf

Pohlaví: Žena

Věk: 32 let a několik měsíců

Povolání: Lovkyně a Nájemná vražedkyně

Podoba:

Tato půlelfka působí velice divoce a nespoutaně už od prvního pohledu. Její celkový vzhled není k zahození. Věčně neupravené a rozlétané vlasy, které mají něco přes červenou až po vínou barvu jsou vlnité, neposedně jí lezou do obličeje a sahají někam k lopatkám. O jejich vzhled se moc nestará, jen si je občas pročísně a umyje, aby se zbavila zaschlé krve. Uši jsou kupodivu normální, takže se nebojí je ukázat. Ve velkém kontrasu s vlasy jsou zelené oči, které zdědila po své matce elfce. Obočí má stejnou barvu jako vlasy, které zdědila po svém milovaném otci. Nos je průměrný, ani ne moc velký, ale dodává jí jakýsi vzhled kruté čarodějnice, to všechno doplňují vysušené a popraskané rty, o které se vůbec nestará, jelikož miluje bolest. Když se usměje, tak odhalí své prodloužené špičáky, kterými také velmi ráda mučí své zajetce, nebo své tělo. Takto vypadající hlava dosedá na průměrně dlouhý krk. Dále jsou ramena, s typicky ženskými rysy, na které se napojují štíhlé a dlouhé ruce, s dlouhými prsty, na kterých nejsou nehty, ale ostré drápy. Hrudník má čistě ženské rysy, následuje velmi štíhlý pas a nevýrazné boky. Na druhé straně jsou zjizvená záda, jizvy však nejsou vidět, protože jsou porostlá srstí, která má stejnou barvu jako vlasy. Plynule se napojují opět dlouhé a štíhlé nohy, které jsou ohebné a celé zjizvené. Chodidla jsou krátká s krátkýmy prsty a opět drápy. Celkově má velmi drobnou postavu, pokud je zakrytá od hlavy až k patě oblečením, tak i atraktivní. Pokud má na sobě krátké šaty s krátkým rukávem, tak Vám padne pohled na nehezky vypadající jizvy.

Pokud jde o každodení oblečení, tak to nosí pořád stejné pokud ten den někoho nezabila. To jí zůstanou krkvavé skvrny na oblečení a rovnou ho spálí. Pokud má někoho zabít, tak si na sebe vezme nenápadné oblečení jako jsou obyčejné kalhoty a tunika. Zbraň má schovanou v rukávu a potom stačí, aby zápěstí narovnala a jednoruční meč prostě vyjede ven. Po vraždě, lovu nebo únosu si přes sebe přehodí plášť a prostě zmizí ve stínech. Za normálního dne si vezme oblečení podle nálady- šaty, nebo prosté oblečení normálního lidu a nezapomene se náležitě umýt a trochu zamaskovat jizvy. Vždy u sebe má však nějakou zbraň, nebo aspoň střep. 

Povaha:

Normálně řečeno, Sabrae je naprostý šílenec a blázen. Ona se však sama považuje jako normálního člověka a občana. Velmi ráda svému tělu způsobuje bolest ať je jakkoliv velká. Takže pokud jí ublížíte o to Vás bude mít radši. Žije kočovným stylem života a každém městě nebo vesnici zabije nebo uloví aspoň jednu osobu nebo aspoň zvíře. Je šílená, krutá a nemá zatím žádné přátele. S těmi, co se s ní snažili přátelit prostě zabila, protože nesplňovali její podmínky. Mezi vrahy Hadaraku a Dračích hor je i přes svůj věk velmi proslulá. Za to také může, ale její otec, který je vedoucí "Mafie" v Dračích horách. Její obrovská nevýhoda je však sebevědomí, sebepožkozování a žárlivost. Mohla by totiž jednou překročit všechny hranice a to by se jí mohlo šeredně vymstít. Jednou by si mohla dovolit na příliš velkého nepřítele, říznout se až moc hluboko, nebo být až moc žárlivá a to by se někomu nemuselo líbit. Celkově má svá pro a proti, která by ji mohli pomoct, ale i uškodit. Jednou by se mohlo totiž stát, že zatouží po přátelích nebo lásce a toho s jejím chováním nedosáhne. Je také velmi cílevědomá a když něčeho nedosáhne, tak začne zuřit.

Historie:

Narození Sabrae byl naprostý omyl. Matka Sabrae byla elfský špeh, co právě procestoval pouští Hadarak až do Dras-Leony. Byla velmi znavená po dlouhé cestě a se svými společníky nedávala pozor. Odhalil je Sabriin otec se svými kamarády vrahy. Její otec Andurin jakožto velitel oddílu si vzal na starost jedinou elfku a jeho kamarádi odrovnali zbytek elfské skupiny. Andurin elfku znásilnil a nechal jí žít pro své další potřeby. Donutil jí starat se o jeho domácnost a vařit jeho přátelům. Pokud to neudělala, tak ji zbil. Takhle to pokračovalo ještě pár měsíců než Andurin zjistil, že je elfka těhotná. Nechal ji z milosti žít a těšil se na to, že vychová dokonalého vraha nebo vražedkyni. Na pohlaví miminka mu nezáleželo. O několik mesíců elfka porodila dceru. Ta však málem zemřela, protože se v elfské kultuře dítě vyzpívává z dělohy. Vadilo, že dítě nebylo vyzpíváno, ale jen částečně, protože ta novorozená dívka byla půlelf. Jak čas plynul, tak se holčička uzdravila a Andurin usoudil, že už její matky není třeba, a tak ji chladnokrevně zabil. Její tělo spálil a nezůstala mu po ní žádná vzpomínka, o které ani nestál. Na nějakou dobu se vzdal svého povolání lovce a vraha a předal vedení svému příteli. Se vší láskou vychovával dívku se jménem Sabrae. Pojmenoval ji po své první oběti, která se do Andurina zamilovala a on ji potom zabil. Když byl Sabrae rok, tak Andurin s potěšením zjistil, že má jen jeden znak po matce a to jsou oči. Převážně byla po něm, měla stejné vlasy, rty, nos a další spoustu věcí. Sabrae rostla a otec ji učil k nenávisti k elfům a ostatním rasám. Nesnášela svoji matku už jen, protože se odvážila vystoupit z Du Weldenvarden. Učila se číst, psát a počítat už ve velmi ranném věku čtyř let. Psaní jí šlo, čtení jakš takš taky, ale s počty to byla katastrofa. Ani když dospěla tak jí počty nešli a lidé jí celkem snadno okrádali. Ve věku šesti let ji otec začal seznamovat se svoji skupinou a tu si stejně jako svého otce zamilovala. Už od mala se u ní projevovala krutost a nenávist. Vždycky když viděla nějaké zvíře nebo hmyz, tak ho začala týrat a ubližovat mu. Její vrstevníci jí nesnášeli, protože je Sabrae pořád šikanovala, pokud nedělali, co chtěla. Postupem času ji otec začal seznamovat se zbraněmi a trochou magie, kterou pochytil od matky Sabrae za dobu jejího pobytu u něj. Její nejoblíbenější zbraní se stal jednoruční meč a nejoblíbenější kouzlo bylo Kveykva, pro které si sáhl Andurin do elfčiny ochromené mysli. Našel tam také kouzlo na změnu podoby, které on sám na sebe použít nemohl, ale Sabrae ano. To kouzlo ji naučil a ona změnila svoji podobu tak, aby se podobala kočce. Její pohyby byla ladnější a mrštnější. Získala pružnost a větší sílu, narostla jí srts na zádech v barvě jejích vlasů, také se jí mnohem zvětšili špičáky a na prstech jí místo nehtů narostli ostré drápy. V tu dobu změny bylo Sabrae devět let a musela se začít starat o otce. Tomu se po devíti letech rapidně zhoršila paranoia a vidiny, které získal z elfčiny mysli. Za věci v podobě kouzel a vědomostí, které mohl Sabrae poskytnou musel zaplatit vlastním rozumem. Půlelfka proto každý den chodila s otcovou skupinou na lov a přiučovala se novým věcem. Nejraději zabíjela zvířata jejím oblíbeným a snad jediným pořádným kouzlem Kveykva. Ještě raději zabíjela svým jednoručním mečem, protože měla ráda horkou krev na svých rukou a občas se jí i trochu napila. Takhle to pokračovalo do doby než se otcova mysl uklidnila, v tu dobu bylo Sabrae třináct let. Vydala se s otcem do města a tam si vytypovala svojí první oběť. Byla to asi tak sedmnáctiletá namyšlená dívka. V noci ji sledovala a najednou se dívce postavila do cesty. Udělala na ni smutná očka a poprosila ji o jídlo. Když jí dívka začala nadávat, Sabrae narovnala zápěstí a z rukávu ji vyjel krátky jednuruční meč. Ostří se za letu děsivě zalesklo a dívka dopadla do kalužiny svojí krve na zem. Sabrae ji podřízla, ale ne úplně, jelikož na její krk pořádně nedošáhla. Využila znalost lidského těla a dorazila dívku dobře mířenou ranou do páteře. Otec na ni byl náležitě pyšní a odměnil ji novým jednoručním mečem. Po této události si dívka začala ničit tělo. Řezala se vším čím našla a několikrát skoro zemřela na infekci. Ona se však nikdy nepoučila a škodila si dál. Sabrae rostla a rostla. Otec stárnul a také několikrát vážně onemocněl. Vyléčil se jen tak, že Sabrae jako devatenáctiletá dívka vyhrožovala léčitelce ať ho uzdraví. Léčitelka udělala své a Sabrae se jí odměnila tak, že jí rychle zabila a ani se neuchýlila k mučení. Otec poslal dceru na několik týdnů pryč, aby si vyzkoušela samostatný život. Sabrae to brala jako výzvu, a tak odešla do Belatony. Pokusila se zabít jednoho obchodníka a ukrást mu majetek, ale to se jí poprvé v životě vymstilo. Dříve se jí všechno dařilo, ale teď se cítila, jako by narazila do zdi. Obchodník byl i válečník a skoro ji zabil zlomením vazu. Sabrae prosila a škemrala. Obchodník se smiloval a donutil ji mu sloužit přesně jako Andurin tenkrát její matku. Po několik týdnech ji pustil a Sabrae se vrátil zpět od Dras-Leony. Otec byl smrtelně nemocný, nakazil se při vraždě, když se jeho krev spojila s krví jeho oběti. Po několika dnech utrpení Andurin zemřel ve věku padesátišesti let. Jeho skupina ho náležitě pochovala a Sabrae se konečně postavila na vlastní nohy. Začala žít kočovným stylem života a cestovala po Dračích horách na svém věrném oři. Pracovala pro významné lidi, křeří se chtěli někoho zbavit. Ty jí potom odměnili, a tak žije dál. Její povolání ji baví a pokud má víc peněz než potřebuje, tak se baví lovem zvěře, nebo nějak škodí lidem. Pokud žije v bídě, tak krade, co může. Nyní je jí 32 let a celkem spokojeně si žije.

Schopnosti: 

Sabrae je nejvíce zdatná v boji s jednoručním mečem. Jiná sečná ani odná zbraň jí nikdy do ruky nepřišla. Umí to i s kuší, ale tu nepoužívá, jelikož vyžaduje tělesnou blízkost a vystřelit z dálky ji nebaví. Umí i dvě kouzla. Na změnu podoby již zmiňované Kveykva. Její obrovská slabina je však její mysl. Vůbec neví, že si jí může nějak bránit a nevědomky vysílá zmatené myšlenky plné chaosu pryč od sebe. Někdo by to jednou mohl vzít jako napadení a pěkně jí za to potrestat. 

Majetek: Oblečení, Kůň Draco a jednoruční meč.