Siera Luna

Jméno: Siera Luna - Má i pár přezdívek jako např. Astrida=Krásná nebo Greia=Bílá liška

Druh: Čistokrevná elfka

Datum narození:Den kdy začali jarní bouře

Věk: okolo 125 let (vypadá na 22 lidských let)

Podoba:

Siera se nedá popsat jako lidská bytost, protože sama vypadá jako z jiného světa. Mnozí lidé ji přirovnávají k andělu, jiní zase k ďáblu. Pravda je, že její andělská tvář na lidi působí dojmem přátelským a milým a proto ji většinou důvěřují. Má nádherné fialové až levandulové vlasy, které ji sahají až po pas a když se k ní více přiblížíte ucítíte že voní po fialkách a vy se cítíte, jako kdybyste byli na louce plné rozkvetlých květin. Má také velké a krásné fialové oči, které jsou tak hluboké, že byste se v ních mohli snad i utopit. Lemují je dlouhé černé řasy, se kterýma dokáže na každého zapůsobit neodolatelným dojmem. Všimneme si také jejích kravavě rudých rtů, které na její sněhové pleti přímo září. Má je dokonale tvarované a pokud byste ji někdy viděli usmát se, což se moc často nestává, svým krásným úsměvem vás dokonale omámí. Nakonec má i zašpičatělé uši jako každý elf a roztomilý nos. Je vysoké postavy a je vcelku hubená. Celkově vypadá doknale a neodolatelně, což ji přináší jisté výhody.

Povaha:

Kdysi byla čistá a hodná, osud z ní však vytvořil člověka nebo spíše elfa, kterým je teď. Na povrchu vypadá mile a přátelsky, ve skrytu duše je však nedůvěřivá a lidí se někdy i bojí. Neměli byste si však s ní nic začínat jinak vám ukáže jak skvěle to umí s mečem. Siera je trochu zlá, ale sama za to nemůže, za to může dávat vinu jen a jen osudu. Pokud se s ní však spřátelíte a ona vám začne důvěřovat, poznáte tvář veselé, milé, přátelské a krásné dívky. Bohužel vlastnosti, které musí každý den projevovat a krása kterou vyzařuje z ní dělají takzvanou "Andělskou mrchu". Miluje zvířata a nejvíce draky. Má teké ráda les, jako každý elf a lidem se straní. Nejradši je sama v lese a hloubá nad svým osudem.

Historie:

Její smutná historie začala v jedné vesničce v Dračích horách. Zde vyrůstala a žila spokojený život se svým otcem kovářem a matkou, která jí často vyprávěla bájné přiběhy o stvořeních, která umí chrlit ohěn a komunikovat s lidmi pomocí myšlenek. Sieru tyto povídky tak nadchly, že se toužila o dracích dozvědět stále víc a víc... Když už vyrostla, stala se z ní místní rebelka. Dělala potíže nejen svým rodičům, ale i lidem ve vesnici. Jednoho dne se vypravila dál z vesnice až daleko do hor. Chtěla najít draky a uvidět je na vlastní kůži, a to se jí splnilo. Došla až do jedné jeskyně, kde byla jen tma. Najednou uslyšela zašustění šupin a cosi velkého jakoby se najednou zvedlo. Rychle utíkala pryč z jeskyně a uviděla jak z ní vylétl obrovksý fialový drak. Byl divoký a ona se skryla za skálou. Nevšiml si jí a odletěl pryč. Ulevilo se jí, ale nevěděla co způsobila... Zadýchaná běžela stezkou pryč a vrátila se cestou do vesnice, ale když už ji mohla vidět málem se jí zastavilo srdce. Její vesnice byla v plamenech a nikdo už by ji nedokázal uhasit. Věděla že všechno je ztraceno. Neměla domov, neměla rodinu, neměla nic. Musela zapomenout a jít dál, ale to ona nedokázala. V jejím srdci bylo obrovké prázdno a to ji poznamenalo a změnilo v člověka, kterým je teď. Odešla z Dračích hor do Beorských. Myslela si že tam najde konečně klid. Byl to však omyl. Cestou jí přepadávali potulní zlodějíčkové, ale i nebezpeční tvorové. Ty však vždy lehce porazila a získala tak bojové zkušenosti, které by se jinak z teorie nenaučila. Jela dál a jednoho dne na ní zaútočil rozzuřený, ale velmi slabý stín. Boj s ním trval snad hodiny, dny, měsíce.... Bála se, bála se jako nikdy v životě. Souboj byl vyrovnaný, protože stín byl novorozený a právě proto velmi slabý. Její chytrost a obratnost zvítězila proti jeho slabému tělu. Když už byla skoro mrtvá a docházelo jí sil, v jejím srdci zahořel malý plamínek naděje. Hřál ji na prsou a ona sebrala poslední síly co jí zbývali a seslala na něj mocné kouzlo, které ho dokázalo alespoň přivést do bezvědomí a ona doufala, že na dost dlouho. Kouzlo ji velice oslabilo a málem se už nezvedla. Pak se ale z lesa vynořilo velké zvíře. Zvíře se podívalo na Sieru. Poznala že je to liška, ale nezvykle velká. taková liška, která měla magické schopnosti. V okamžiku k ní promluvila, ne ale normálním hlasem, který by vydávala z tlamy, ale hlasem v hlavě, který jí zněl jako přívětivý hlas starostlivé matky. Utěšovala ji a říkala že je vše v pořádku. Liška se k Sieře sklonila a olízla jí tvář. Siera pocítila přival nové energie a života. Nevěděla co nebo jak to liška udělala, ale zřejmě jí propůjčila trochu své energie, aby mohla stína zabít. Nechápala proč to ovšem udělala. Nikdy dříve spolu nemluvili, ani se nepotkali. Byl to však čin, kterého si Siera váží nadosmrti a lišce je zavázána. Stína ihned zabila a rychle odtamtud zmizela. Od té doby jsou s bílou liškou Feilou nerozlučné přítelkyně a putují spolu světem. Zrovna teď jdou zpět do Dračích hor a doufají, že tam naleznou klid a mír. Siera však v hloubi duše věděla že ještě není konec a že se musí pomstít. Nevěděla, jestli stále žije ten drak co spálil její vesnici nebo jestli mohli její rodiče přežít. Věděla jen že byla vybrána osudem a kam se hnula, tam ji pronásledovala smrt. Osud si jí vybral, zatím ale nevěděla, jestli ke konání dobra nebo zla.....

Schopnosti: Je skvěle vycvičená v boji a umí dobře jezdit na koni. Ovládá také pár mocných kouzel, které však moc nepoužívá. Jedna z jejích vynikajících schopností je také, že dokáže aby ji lidé důvěřovali a svěřili se jí. Dokáže také dobřé hrát na flétnu a rozumí si se zvířaty a jako správný elf rozumí stromům a lesu.

Kontakt:

ICQ-610607146

Rodina:

Otec - Kovář Derenir (mrtvý). Matka - Švadlena Arida (mrtvá). Věrná přítelkyně - Bílá liška Feila

Majetek:  fialové šaty s kapucí, modré šaty s kapucí, zimní plášť, klisna, luk se šípy, tesák,,nionio, ,    

,., ,,,