Meridda Star archers

Jméno: Meridda star archers. Znamená hvězdná lučištnice. Protože je skvělou lukostřelkyní.

Datum narození: Narodila se za prvního jarního východu slunce. Má 119 let.

Podoba: Meridda je vysoká asi180cm. Je štíhlá a nosí nejčastěji zelené šaty až po kotníky. Na elfa je zvláštní už tím, že má zrzavé a kudrnaté vlasy a pihy na obličeji, což je způsobeno tím, že na sebe použila kouzlo na změnění podoby. Její špičaté uši jsou velice zvláštní, protože vypadá spíš jako člověk. Na nohách nosí něco jako baletní piškoty v zlené barvě a upravené na dlouhé tůry. Jako zbraň nosí Meridda luk přehozený přes záda a toulec u pasu.Většinou ji spatříte, jak se směje, nechce přenášet špatnou náladu na ostatní.

Povaha: Meridda je veselá a miluje oslavy, sama však narozeniny a tak podobně, neslaví. Je velice přátelská a milá k ostatním elfům, ale někdy je až krutě upřímná. Její přátelé ji vždy obdivovali za její optimismus. Meriddin nejlepší přítel je vždy kůň Ferbus.

Historie: Ortainë (matka) a Ifirino (otec) měli jedno dítě, a to Meriddu. Nade vše ji milovali. Matka ji odmalička učila rozumět přírodě a být na všechny milá. Otec zas střílení z luku a nedělat chyby, co dělají její nepřátelé. Otec ovšem musel odjet. (Byl špeh elfů a královny Islanzadí). Královi muži ho však chytili a zabili. Meridda a Ortainë velice truchlily. Smutek léty přešel a pohasl. Avšak její matka začas zmizela při procházce v lese. Meridda dlouho nechápala, co se stalo, ale pak pochopila.

Tehdy to bylo tak: Meridda našlapovala opatrně a potichu. Ferbus po jejím boku se snažil o totéž. Konečně se odhodlala vstoupit do lesa, ve kterém předchozího dne zmizela její matka. Ferbus jí jako vždy doprovázel a ona byla ráda. Protože měla zvláštní pocit, že Ortainë žije.

Došli na malou mýtinku, kde tekl a zurčel potok. Meridda ztuhla když uslyšela hlas své matky. „Tak jsi mne našla.“ Meridda nechápala, slyšela ji, ale neviděla. “Co-cco prosím?“ „Meriddo, nevidíš mne, protože já jsem příroda.“ Meridda se najednou vzpamatovala a vzchopila se. “Máš hlas mé matky.“ „Ano, já jsem tvá matka, už nechci žít jako elf, splynula jsem z přírodou, jsem stromem, větrem, trávou, lesem i vodou. „Proč jsi mne opustila?“ „Já tě nikdy neopustím. Kdykoli budeš potřebovat pomoc, stačí na mne pomyslet, a já budu stát s tebou.“

Ano, tehdy bylo Meriddě rovných 100 let. Od té doby Meridda nemívala strach ze samoty, matka s ní byla všude, kde byla příroda. Vždy, když Meridda potřebovala, pomohla jí. Ortainë svou dceru nikdy doopravdy neopustí, nikdy!

Kontakt: Email: sofulin@seznam.cz

Rodina: Matka Ortainë. Byla to moudrá a milá žena, která Meriddu nikdy neopustila, splynula s přírodou. Otec Ifirino (mrtvý), byl velký bojovník a moudrý muž. Aini – babička (mrtvá, matka matky). Meridda ji dobře znala, babička jí vždy vypravovala krásné a úchvatné příběhy. Atanvarnë (mrtev) byl dědeček (otec matky), Meridda ho ani neznala. Nerivarnë – babička (mrtvá, matka otce) Meriddu milovala a vždy s ní trávila mnoho času. Eruanno byl dědeček (mrtev, otec otce). Stejně jako jeho žena Meriddu miloval a trávil s ní dlouhé dny. A v neposlední řadě: Meridin koňský přítel Ferbus. S ním vyrostla a prožila většinu života.

Majetek: Hlavně její kůň Ferbus se sedlem a uzdou. Jako zbraň používá luk, s kterým umí prvotřídně zacházet. Od matky dostala náhrdelník pro štěstí. A bydlí v domku po rodičích. Nosí kápi a šaty na slavnosti (běžně nosí šaty co má na obrázku jak střílí).