TOPlist

Yoru Kami

Začátečník 0 Mistr

Napsal: Islanzadí de Eamë | Kategorie: Elfové - Žena
Dne: 25.11.2017 22:45:33 FB



 

Jméno: Yoru Kami, často přezdívaná jako Noční lovkyně. Osobně má tu přezdívku ráda, však taky její jméno je tomu podobné. Jméno si často upravuje, nikdy není bezpečné říct neznámému pravé jméno. Takže buď lže, nebo si hraje s písmenky.

Rasa: Elf, ačkoli se tak často nechová

Pohlaví: Žena

Narození: Třetí den Okvětce

Náboženství: Yoru věří ve Smrt a Život, což jsou podle ní jediní. Příroda, Život a Smrt. To oni.

Jazyky: Logicky mluví plynule Starověkým jazykem, díky své zvláštnosti se domluví také lidským a urgalským jazykem. U jazyku trpaslíků ovládá snad jen pozdrav.

 

Vzhled:

Naše Yoru se jakýmsi záhadným způsobem liší snad od všech elfů. Možná proto, že většinu svého mladého života žila spíše pryč z lesa, možná proto, že se v jejím rodokmenu najde několik lidí. Yoru má snědou pleť, která odporuje elfům, kteří žili ve stínu lesa. Je ovšem pravda, že Yoru tuhle barvu kůže podporuje kouzly, jelikož se jí příčí být součástí většiny. Je docela vysoká, na což je patřičně hrdá. Její oči jsou tmavě hnědé, někdy se zdají býti černé. Její hustá hříva hnědých vlněných vlasů je často stažena do uzlu, nebo culíku, jelikož Yoru nesnáší, když jí vlasy překáží. Ačkoli si skoro vždy najdou neposlušné, malé pramínky cestu, jak se dostat na svobodu. Její obličej je souměrný, s lehce sešikmenýma očima a elfskými rysy. Její paže a záda zdobí několik jizev. Některé jsou dlouhé, jiné krátké. Většina je bělostná a vystupuje jako pěst na oko na její tmavé kůži. Také má skoro neustále nějaké modřiny, či malinké škrábance. Toho si už ani nevšímá. Její zvláštností je, že téměř vždy chodí boso. Chodidla jí za ty doby ztvrdla, už necítí skoro nic.

 

Oblékání:

Yoru nemá ráda přílišné přehánění ani moc krajek, nebo tak. Záleží jí čistě na praktičnosti oblečení. Takže často nosí košili, opasek a přiléhavé kalhoty. Opasek jí slouží ke stáhnutí často plandající košile, zavěšení meče, dýk a jiných zbraní. Je-li nucena se obout, kupodivu s sebou vláčí vysoké boty, z měkké kůže, co se podobají mokasínům, jenže jsou vyšší a ještě trochu odlišnější. Nikdo ji ovšem nepřinutí obléci se do šatů, či sukně. To opravdu ne. Její oblečení je často lazeno do černé, hnědé a zelené. Na cestách její tvář také halí tmavá kápě.

 

Maska: Chladná, nepřístupná. Yoru neukazuje svou pravou tvář každému. Navenek jedná stroce, oplývá cynismem a sarkasmem. Spoustě lidem to není příjemné ale Yoru si toho sobecky nevšímá.

Tvář: Za maskou chladné bojovnice se skrývá citlivá dívka, která ale odmítá přiznat své emoce, které se za každou cenu snaží držet na uzdě. Když ji poznáte do hloubky, zjistíte, že se jedná o empatického elfa, který se snaží přežít.

 

Historie:

Yoru se narodila na úplném okraji Du Weldenvarden, avšak ne tak daleko od Kirtanu. Matka i otec byli praví elfové, Yoru byla jejich příslibem nehynoucí lásky. Svou dceru nadevše milovali, jenže Yoru byla jako vždy výjimkou. Už od malička neměla ráda uzavřenost elfů. Chtěla se smát, tančit, lovit a radovat se. Často tedy utíkala z domu a v lesích hledala dobrodružství. To, že ji tam nic nezabilo jen mluví o nekonečném štěstí. Dostalo se jí potřebného vzdělání, jak magie, tak obyčejných věcí, jako je třeba čtení. Snad jako každý elf musela umět používat luk a meč. Jestli jí něco šlo, tak to byla lukostřelba a šermířství. Milovala tréninky, když mohla chytit do ruky jílec svého cvičného meče a začít děsivý tanec boje. Při luku milovala to, že se musela naprosto uvolnit, rozprostřít své vědomí a nevnímat nic jiného, než luk a kořist. Lukostřelba byla jejím uklidňujícím prostředkem. Svůj luk milovala nadevše a stále taky miluje. Její život veselé holčičky ovšem skončil v jejích šedesáti letech. Z elfského pohledu byla stále mládě a ona se tak taky chovala. Nebrala skoro nic vážně, jen se nechávala unášet radostí a vášní. Její rodiče s ní měli docela trápení, ale nic světoborného s ní nevyvedli. Její rodiče zemřeli. Nikdo ještě neví jak, nejsou ani učité spekulace, jak by ti dva mohli umřít. Jisté je jen to, že Yoru od té doby uzavřela svoje srdce a vydala se do hloubky Du Weldenvarden. Dlouho tam žila, lovila, putovala, hledala sama sebe. Kupodivu si místo meče za zbraň vybrala hůl. Dlouhá bojová hůl je ošetřena různými kouzly a je pokryta řezbami glyfů starověkého jazyka. Yoru, na rozdíl od ostatních elfů, jí maso. Ona uznává zákon přírody, silnější přežije. Z každého tvora, co uloví se snaží využít maximum a nevyhazovat zbytečně nic. Což se jí taky daří, jelikož když máte po boku jednu velkou kočku, maso spíš chybí, než přebývá. Tak se tedy dostáváme k tomu, jak přišla elfka ke svému chlupatému gepardímu příteli. Zajímavé, co? Už jen ta představa. Yoru se pár let po smrti rodičů vydala pryč zpod ochrany lesa. Bylo to tedy někde na okraji pouště Hadarak, když potkala kočovný kmen. Ne, že by jí věřili, ale přijmuli ji. Ona jim dala některé věci, co nepotřebovala a oni zase jí jídlo a oblečení. Měla ten kmen docela i ráda a když už se chystala jít dál, tak za ní v noci přišla jejich šamanka, nebo tak by se to dalo nazvat. V rukou držela dvě chlupaté kuličky, jednu větší, jednu malinkou. Se slovu, že ji ochrání a pomůžou, jí šamanka vtiskla malé koťata do ruky. Yoru se tomu příčila, jelikož si byla jistá, že ji na cestách ty malé mláďata budou jedině zdržovat, ale nestalo se. Po pár měsících, co musela nebohá elfka zjistit, jak se krmí jedno nedorostlé kotě  vyrostl z chlupaté kuličky krásný a majestátní Gepard. Podle všeho je ta kočkovitá šelma kluk a podle toho taky dostala jméno. Zen. Zen k ní přirostl mnohem víc, jelikož ho i krmila jako mladého, když byl ještě závislý plně na ní. Je zvláštní, že od ní neutekl, jelikož šelmy by přeci jen měli být lákání voláním přírody, ale nestalo se. Yoru neví proč, do jeho mysli zasahuje velice nerada, jelikož sama ctí poslední soukromí mysli. S takovou společností pokračovala elfka dál a dál. Vrátila se na okraj lesa, těsně tak, aby žila tam, kde les řídne a je to pár kroků od planin. Tam se toulá se svým svěřencem a hledá něco. Neví, co přesně má teď dělat, uvažuje, že by se vydala do Beorských hor, ale po chvíli to zase zamítne. Zmítá se v nerozhodnosti a emocích, které po dlouhé době dá zase čas od času najevo. Její prapodivnou zálibou se stal let. Miluje, když může stát na vrcholku kopce a poslouchat vyjící vítr, nebo pozorovat sokoly, jak se střemhlav vrhají ke své kořisti, nebo jen nechávají vítr, aby je zanesl  pryč.  Yoru miluje noc. Měsíc, hvězdy, to kouzlo. To všechno ji táhlo už od malinka. Její radostí je, když si může lehnout vedle Zena, zabořit ruce do jeho srsti, sledovat oblohu a zpívat.

 

Rodina:

Její rodinu momentálně tvoří pouze zvířecí společník a to gepard Zen.

 

Majetek:

Tři plátěné košile, Dvoje úplé kalhoty, Jeden černý plášť, Jedny vysoké, hnědé boty, Brašna .

Hůl, Luk a šípy, Nůž a brousek, Provaz.

Modro-zlatý kámen zavěšený na šňůrce na krku.

 

Dovednosti:

Lukostřelba 4/7

Boj s mečem 2/7

Boj s holí 3/7

Vyřezávání 3/7

Magie 3/7

Čas:   Ne
Stádium:   Dospělá
Typ postavy:   Volná postava
Plat:   X zlatých

 


- Autor webu: Správce říše - Autor skinu: Morcelwen Poicë